V čele Britské vládní školy pro kódy a šifry stál velitel Alastair Denniston, který již dříve předvídal nevyhnutelný konflikt s Německem. Jeho hlavním úkolem bylo dešifrování německých zpráv šifrovaných pomocí stroje Enigma. Pod jeho vedením vznikl v Bletchley Parku tým, který vyvinul první elektronický počítač, o jehož existenci se veřejnost dozvěděla teprve v sedmdesátých letech. Denniston věřil, že šachisté mají ideální předpoklady pro kryptoanalýzu, a proto se zaměřil na rekrutaci šachistů a matematiků.
Mezi prvními, koho Denniston najal, byl sir Philip Stuart Milner-Barry, mezinárodně uznávaný šachista. Milner-Barry vedl „Hut 6“, oddělení zaměřené na prolomení šifer stroje Enigma. Popisoval, že intenzita práce na dešifrování kódů byla srovnatelná s hraním šachového turnaje, kde se denně odehrávaly jedna až více partií po celých pět a půl let.
Dalším významným členem skupiny byl Jack Good, matematický génius a šachový šampion Cambridgeshiru. Později se stal vědeckým poradcem Stanleyho Kubricka při tvorbě filmu 2001: Vesmírná odysea. Good byl rekrutován Hughem Alexandrem, tehdejším britským šachovým šampionem, a společně s Alanem Turingem pracoval na dešifrování německých námořních kódů. Good a Turing později spolupracovali i na vývoji prvního počítače s interně uloženým programem v Manchesteru.
Dalšími šachisty, kteří v Bletchley Parku pracovali na kryptoanalýze, byli Harry Golombek, James McRae Aitken a Donald Michie. Golombek, společně s Hughem Alexandrem a Philipem Milner-Barrym, přerušil účast na šachové olympiádě v Buenos Aires v roce 1939, aby se vrátil do Británie a věnoval se práci kryptoanalytika. Aitken, desetinásobný skotský šachový šampion, se zapojil do práce v Hut 6, zatímco Michie, který později přispěl k rozvoji oblasti umělé inteligence a šachových počítačů, se rovněž stal součástí týmu.
Shaun Wylie, další významný matematik a šachista, byl také součástí tohoto výjimečného souboru lidí. Vzhledem k vysokému šachovému umu přítomnému v Bletchley Parku, bylo nováčkům doporučováno, aby se vyhýbali hraní šachu za peníze se stávajícími zaměstnanci.
V prosinci 1944 šachová společnost Bletchley sehrála zápas s týmem Oxfordské univerzity a zvítězila poměrem 8-4. Na prvním šachovnici hrál C.H.O'D Alexander a na druhé Harry Golombek.
Ve Spojených státech, během téže doby, pracoval pro námořnictvo špičkový americký šachista Reuben Fine, který plánoval možné trasy nepřátelských ponorek.
Vedoucí švédský kryptoanalytik během druhé světové války, Ake Lundqvist, byl také vášnivým šachistou a později se stal švédským šampionem v korespondenčním šachu. Jeho účast na třech světových šampionátech v korespondenčním šachu přinesla nejlepší umístění na třetím místě.
Během studené války bylo šachové umění využíváno i ve špionážních aktivitách. Agenti byli školeni, aby komunikovali pomocí šachových tahů, což bylo obzvláště oblíbené mezi Rusy, pro které šach tvořil národní koníček. Dokonce i v padesátých a šedesátých letech mělo sovětské velvyslanectví ve Washingtonu, D.C. mezi svým personálem rezidentního šachového mistra, který byl později identifikován jako agent KGB.
V 70. letech 20. století hrála šachová scéna nejen roli sportovního bojiště, ale i arény geopolitických her. V.D. Baturinskij, vedoucí sovětské delegace pro Anatolije Karpova ve světových šampionátech, byl plukovníkem KGB a pod jeho vedením bylo hlavním cílem zabránit sovětským šachovým disidentům ve výhrách na mezinárodních turnajích.
Během slavného šachového zápasu o světové mistrovství v roce 1972 mezi Borisem Spasským a Bobby Fischerem na Islandu došlo k obviněním ze strany Sovětů, že CIA odposlouchává Spasského židli. Po rentgenovém vyšetření však nebyly nalezeny žádné důkazy o elektronických zařízeních.
Po svém vítězství v tomto zápase vyjádřil Bobby Fischer obavy z možného atentátu ze strany KGB, což byl jeden z důvodů, proč se rozhodl ukončit svou šachovou kariéru.
V roce 1979 dezertoval z SSSR šachový velmistr Lev Alburt, který během přednášky na Harvardu prozradil, že někteří sovětští šachoví velmistři byli využíváni KGB jako infiltrační agenti. Tato skutečnost jen potvrzuje, jak hluboko byl šach zapleten do špionážních aktivit během studené války.
Roustan Kamsky, otec šachisty Gaty Kamského, v roce 2008 napsal článek o vlivu KGB na svět šachu a politiky, což zdůrazňuje dlouhodobou přítomnost špionáže ve športu.
Kniha "KGB hraje šach", publikovaná v Rusku v roce 2009, podrobněji popisuje, jak KGB ovlivňovala šachové turnaje a kariéry hráčů.
Celkově příběh šachu, prolomení kódů a špionáže poskytuje fascinující pohled na to, jak mohou intelektuální hry ovlivňovat významné události a sloužit jako klíčové nástroje ve světě mezinárodní špionáže. Tento aspekt šachu zdůrazňuje, že i zdánlivě nevinné hry mohou mít hluboký dopad na globální politiku a bezpečnost.
- článek vytvořil CHAT GPT4 -
Vygeneroval jsem celý článek ještě jednou, zajímá mě, jestli teď je to lepší...?
Bohužel, nevěřím tomu, že AI nenahradí 90% tvůrčí práce za pár let. Od IT po další obory. Jako četl jsem to, mě to už zní dobře. Jsem zvědavý na další komentáře, klidně to můžu nechat na další úrovni přepsat, dokážu to dostat do úrovně, kde se nepozná, že toje od AI...
přesto se ptám, je toto už ok?
Viktor Korčnoj nebol "rusko-americký historik a bývalý podplukovník KGB" a ani nebol spoluautorom uvedenej knihy.
A to som ten článok ani nečítal, len prebehol očami a udrelo mi to do očí, asi tam bude takých "perličiek" viac.
Mě se to zdá z hlediska gramatiky a stylistiky v pořádku (verze, kterou jsem si zobrazil v 12:00). Samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že jde o neplacený článek. Z hlediska obsahu se mě to zdá trochu podezřelé, protože už se učím rozpoznávat softwarem generované články. Tipnul bych si, že pokud bych o daném tématu něco věděl, objevil bych věci, které úplně nesedí, protože jsou vytržené z kontextu nebo jsou málo konkrétní. U šachových článků to nevadí. Co ale u článků z jiných oborů? Např. pokud bych si chtěl něco přečíst o opravě auta... V takových případech bych byl rád, kdyby text psali nebo alespoň pečlivě recenzovali lidé se zkušenostmi v oboru. Otázkou je, jak se lidi zachovají, až budou vědět nebo věřit, že velkou většinu textů generuje AI. Budou se takovým článkům vyhýbat? Nebo to tupě přijmou a nechají se tím krmit?
Díky za komentář....
Toto psala CHAT GPT4 (placená verze - tedy lepší, než free trojka a chystá se pětka, která prý už bude lepší ve všem než člověk).
- Strašně záleží na informacích, které dáte AI. Třeba můžete najít článek v angličtině a dáte jí odkaz, nebo najdete několik článku a dáte odkazy a nebo napíšete téma a řeknete jí, ať prohrabe internet a udělá ze všeho co najde na dané téma článek.
- Musíte jí říct přesně co chcete a pak jí necháte sepsat článek. nejvíc záleží na tom, kolik informací jí dáte a pak si můžete článek vygenerovat kolikrát chcete, jen zadáte třeba: víc lidsky, víc zajímavěji, toto byla nuda, ještě jednou, ne to není ono, umíš to lépe, znovu, to je hrůza znovu atd atd až jste spokojený... - Osobně to používám na své články, kdy chci jen projít gramatiku a slovosled...tedy napíšu článek, dám jí zadání " jen kontrola gramatiky a češtiny " a pak to je ok... - V současném stavu si myslím, že ještě není tak dobrá, aby jí dal člověk 100% důvěru, ano občas kecá...Ale když má informace o tom, co chce psát, dá jí k tomu co potřebuje a nakonec si ty fakta umí ještě zkontrolovat, pak je to super věc. - Těším se na pětku, podle toho co jsem četl,to bude už ve všem lepší než člověk, měla by být v placené verzi tento rok. - Věřím tomu, že naučit se s ní pracovat, bude stejně samozřejmé za pár let, jako excel, word, nebo windows....
No asi sa to tak celkom nepodarilo.
Okrem krkolomných, ťažko čitateľných, slovných konštrukcií, tam sú aj úplné nezmysly, napríklad:
Autoři jsou rusko-americký historik, bývalý podplukovník KGB Viktor Korčnoj a Boris Gulko. Kniha popisuje zasahování ruské KGB do průběhu světového šachu.