Fiňkův průlom, Navarův pád a český šach na 21. místě světa

Fiňkův průlom, Navarův pád 

Ještě před rokem by si jen málokdo dovolil veřejně napsat, natož nahlas říct, že David Navara začíná výsledkově ztrácet půdu pod nohama. Každá podobná poznámka tehdy působila skoro jako svatokrádež – David byl dlouhá léta vnímán jako nedotknutelný, jako klidný maják českého šachu, který bez ohledu na okolnosti drží svůj post a reprezentuje naši zemi s úctou, pokorou a mimořádnou silou. Kdo se opovážil tuto pozici zpochybnit, mohl se cítit téměř jako kacíř.

Uběhlo pár měsíců, a situace se změnila. Dnes už nikoho příliš nepřekvapí, že David Navara není na první příčce českého žebříčku. Jeho pád z pozice národní jedničky přijímáme bez velkého rozruchu, tiše a smířeně, jako by to byla přirozená součást vývoje. Možná je to známka toho, že šachový svět se rychle proměňuje a nikdo už nemá jisté místo jen na základě minulosti, byť sebeúctyhodnější.

Zatímco jeden velký příběh pomalu doznívá, jiný příběh se začíná psát. Mladý talent Václav Fiňek, který byl v posledních měsících poněkud ve stínu a podle některých informací procházel i náročným obdobím, kdy měl rozdílné názory s velmistrem Sergejem Movsesianem – údajně kvůli otázce, zda má omezit školu a naplno se věnovat šachům – nyní zaznamenal zásadní posun. Podařilo se mu překonat hranici 2500 Elo bodů, což je nejen výjimečný výkon, ale také jedna z hlavních podmínek pro získání titulu mezinárodního velmistra.

To, co donedávna vypadalo jako vzdálený cíl, se najednou stalo dosažitelným. A právě tady přichází chvíle, kdy se na něj musí zaměřit i ti, kteří rozhodují o složení reprezentace. Václav by si totiž zasloužil dostat šanci – nejen proto, že má vysoký rating, ale hlavně proto, aby mohl poměřit síly s mezinárodní konkurencí. Je totiž rozdíl mezi domácími turnaji a mezinárodní scénou. Rating získaný na českých soutěžích může být výborný odrazový můstek, ale až partie proti zahraničním soupeřům ukážou, jak silný hráč doopravdy je.

Letní sezóna přinese řadu šancí. Věřme, že Václav je připraven nejen znovu potvrdit svou sílu, ale také obstát v zápasech, které rozhodují o kariéře. A pokud ano, pak se možná budeme za pár let dívat na další jméno, které bude hrdě zastupovat Českou republiku mezi světovou šachovou elitou.

Junioři: Bayar stoupá vzhůru

Na čele juniorského žebříčku se i nadále drží Václav Fiňek, který překročením hranice 2500 Elo bodů potvrdil své výsadní postavení mezi mladými českými šachisty. S menším odstupem ho následují Jáchym Němec a Richard Stalmach, jejichž výkony jsou dlouhodobě stabilní a svědčí o solidní práci v mládežnickém šachu.

O to zajímavější je ale pohled o něco níže v tabulce. Výrazný posun zaznamenal mladý hráč Bayarjavkhlan Delgerdalai, mezi přáteli a šachovými fanoušky známý jednoduše jako Baya. Ten se vyšvihl na osmé místo s ratingem 2381 a dal tak jasně najevo, že s ním do budoucna musíme počítat. Jeho výkonnostní růst je zřetelný a pokud dokáže udržet současné tempo, letní turnaje by pro něj mohly být ideální příležitostí k tomu, aby usiloval o zisk své první normy na titul mezinárodního mistra. Předpoklady rozhodně má – teď bude záležet na tom, jak je přetaví do konkrétních výsledků na šachovnici.

Ženy: Stabilní pořadí, ale propastný odstup od světa

V ženském šachu se toho příliš nemění. Čelo českého žebříčku zůstává dlouhodobě stejné a rotují v něm jména, která sledujeme už několik let. Nejvýše postavenou hráčkou je i nadále Kristýna Petrová s ratingem 2232, těsně za ní figurují Joanna Worek a Julia Movsesian. Mezi nimi sice dochází k drobným změnám v pořadí, ale skutečný průlom, který by naznačoval růst nebo generační obměnu, zatím nepřichází.

Co je však nejvíce znepokojující, je stále zřetelnější rozdíl mezi úrovní českého ženského šachu a světovou špičkou. Zatímco nejlepší světové hráčky se pohybují výrazně nad hranicí 2400 či dokonce 2500 Elo bodů, naše nejlepší reprezentantky se drží kolem hranice 2200. To vytváří propast, kterou nelze přehlížet. Českému ženskému šachu tak chybí nejen tahounka, která by mohla konkurovat na mezinárodní scéně, ale i širší základna mladších hráček, které by postupně převzaly štafetu.

Přesto i v této oblasti mám jedno osobní přání. Chtěl bych, aby nový kapitán ženské reprezentace při svém výběru hleděl víc do budoucnosti než do minulosti. Aby se nebál dát důvěru hráčkám, které mají své nejlepší šachové roky teprve před sebou. I za cenu krátkodobých neúspěchů by se tím mohla položit pevná základna pro silnější a konkurenceschopnější tým v dalších letech. Ano, je to určitá sázka na nejistotu, možná i riziko. Ale daleko větším rizikem je setrvat v komfortní zóně, kdy reprezentaci opakovaně tvoří hráčky, které svou šanci už dostaly – a ne vždy ji dokázaly proměnit. Čas běží, světová konkurence se posouvá dál a je otázkou, jestli si to můžeme dovolit. Někdy je třeba mít odvahu začít stavět znovu, od základů.

Češi ve světě: Padáme, a není to apríl

Ještě relativně nedávno jsme mohli s určitou hrdostí sledovat, jak se Česká republika drží v první šestnáctce  šachových velmocí ( rok 2022 a průměr 2605). Každý posun směrem vzhůru jsme prožívali s nadějí, že by náš šach mohl konečně prorazit mezi světovou elitu. Byla to doba, kdy jsme se mohli měřit s tradičními šachovými mocnostmi, kdy naši reprezentanti pravidelně bodovali na mezinárodní scéně a kdy jsme věřili, že se nám podaří udržet krok s nejlepšími.

Dnes je však situace jiná – a bohužel ne k lepšímu. V aktuálním žebříčku národních federací podle průměrného ratingu deseti nejlepších hráčů se Česká republika propadla na 21. místo. Průměrný rating našich elitních reprezentantů činí 2555, což nás řadí až za země, které dříve vnímali čeští šachisté jako "neškodné" – Rumunsko, Turecko, Srbsko nebo třeba Uzbekistán.

Tento pokles není náhlý ani překvapivý. Je to výsledek dlouhodobého vývoje, který odráží stagnaci na mnoha úrovních – od systému práce s talentovanou mládeží, přes omezené mezinárodní konfrontace, až po absenci strategického vedení a vize. Pokud se něco zásadního nezmění, budeme se i nadále dívat na záda těm, které jsme ještě před pár lety mívali za sebou. A co je horší – přestává nás to i překvapovat.

Position	Federation	Avg. Top 10
1	United States of America	2730
2	India	2725
3	China	2673
4	Russia	2655
5	Germany	2632
6	Azerbaijan	2629
7	Ukraine	2626
8	Hungary	2623
9	France	2622
10	Spain	2620
11	Netherlands	2616
12	Armenia	2614
13	Uzbekistan	2605
14	Poland	2596
15	Norway	2588
16	Israel	2586
17	England	2585
18	Serbia	2569
19	Turkiye	2568
20	Romania	2565
21	Czech Republic	2555

Světová šachová elita v kostce:

• Nejsilnější federace: USA (průměr 2730), těsně následovaná Indií (2725)

• Nejlepší hráč světa: Magnus Carlsen (2837)

• Nejlepší žena: Hou Yifan (2633)

• Nejlepší junior: Gukesh D (2787)

• Nejlepší dívka: Divya Deshmukh (2460)

PK