Lámání 3.díl
12.10.2024 06:00 | HistorieMinule jsme skončili před soubojem Steinitze a Čigorina. Nyní se pojďme na dva zápasy těchto velkých šachistů podívat.
První zápas hráli v roce 1889. Nutno hned napsat, že Steinitz měl už 52 let a jeho zdraví bylo ještě horší, než v prvním zápase o mistra světa. Čigorin měl 38 let a byl tedy relativně o hodně mladší než mistr světa a jeho zdraví a kondice na tom měla být o dost lepší.
Podle wikipedie (https://en.wikipedia.org/wiki/World_Chess_Championship_1889) je zajímavá informace, že ačkoliv měl Steinitz stále divný styl (bylo těžké obhájit nový poziční styl), tak drtivá většina šachové veřejnosti mu věřila a na jeho výhru bylo vsazeno 52.000 dolarů a na výhru Čigorina jen 900 dolarů (!) To je obrovský rozdíl, když ještě vezmeme, že v turnajích měl Steinitz s Čigorinem problémy a obecně to byl pro něj velmi obtížný soupeř.
Nicméně tento zápas, hraný v Havaně, měl suverénního vítěze - Steinitze, který vyhrál jasně 10,5:6,5.Prvních sedm partií Čigorin hrál dobře, dokonce vedl o bod, ale pak neměl šanci.
Je zajímavé, že Steinitz dokázal v dlouhém a těžkém zápase lámat svého daleko mladšího soupeře. Navíc počasí v Havaně nebylo úplně příznivé, ačkoliv se zápas hrál v zimě.
Druhý zápas s Čigorinem se hrál o tři roky později. V roce 1892 měl Steinitz už 55 let a Čigorin měl 41 let. V té době 55 let nebylo málo a navíc se prohlubovaly zdravotní problémy prvního mistra světa.
Každým rokem bylo pro Steinitze těžší a těžší držet krok s mladšími soupeři, ale v tomto zápase se ještě dokázal vzepřít a nakonec "tak tak" vyhrál 12,5:10.5, když poslední partii vyhrál po strašné hrubce soupeře. Čigorin si pak stěžoval na Havanské podnebí (opět se hrálo na Havaně v zimě), ale nějak zapomněl dodat, že jeho soupeř je (relativně) o dost starší. Čigorin zemřel v 57 letech a tedy měl jen o dva roky více než jeho soupeř Steinitz v druhém zápase o mistra světa.
Bylo více než jasné, že Steinitz už nedokáže silou vůle a obrovskou bojovností lámat své soupeře. A také tomu tak za krátko bylo, za dva roky se objevil mladý protivník, který nečekaně sebral korunu stárnoucímu mistru světa. O tom příště.
Na závěr bych rád napsal konec velkého Čigorina (z https://en.wikipedia.org/wiki/Mikhail_Chigorin): "V roce 1907 se Čigorinovo zdraví (psychické i fyzické) začalo dramaticky zhoršovat. Špatně dopadl na šachovém turnaji. Zjevně nebyl v dobrém zdravotním stavu a lékaři v Karlových Varech mu diagnostikovali pokročilý a neléčitelný případ cukrovky." Na začátku roku 1908 Čigorin zemřel.
Konec 3.dílu
Robert Cvek
Podle wikipedie (https://en.wikipedia.org/wiki/World_Chess_Championship_1889) je zajímavá informace, že ačkoliv měl Steinitz stále divný styl (bylo těžké obhájit nový poziční styl), tak drtivá většina šachové veřejnosti mu věřila a na jeho výhru bylo vsazeno 52.000 dolarů a na výhru Čigorina jen 900 dolarů (!) To je obrovský rozdíl, když ještě vezmeme, že v turnajích měl Steinitz s Čigorinem problémy a obecně to byl pro něj velmi obtížný soupeř.
Nicméně tento zápas, hraný v Havaně, měl suverénního vítěze - Steinitze, který vyhrál jasně 10,5:6,5.Prvních sedm partií Čigorin hrál dobře, dokonce vedl o bod, ale pak neměl šanci.
Je zajímavé, že Steinitz dokázal v dlouhém a těžkém zápase lámat svého daleko mladšího soupeře. Navíc počasí v Havaně nebylo úplně příznivé, ačkoliv se zápas hrál v zimě.
Druhý zápas s Čigorinem se hrál o tři roky později. V roce 1892 měl Steinitz už 55 let a Čigorin měl 41 let. V té době 55 let nebylo málo a navíc se prohlubovaly zdravotní problémy prvního mistra světa.
Každým rokem bylo pro Steinitze těžší a těžší držet krok s mladšími soupeři, ale v tomto zápase se ještě dokázal vzepřít a nakonec "tak tak" vyhrál 12,5:10.5, když poslední partii vyhrál po strašné hrubce soupeře. Čigorin si pak stěžoval na Havanské podnebí (opět se hrálo na Havaně v zimě), ale nějak zapomněl dodat, že jeho soupeř je (relativně) o dost starší. Čigorin zemřel v 57 letech a tedy měl jen o dva roky více než jeho soupeř Steinitz v druhém zápase o mistra světa.
Bylo více než jasné, že Steinitz už nedokáže silou vůle a obrovskou bojovností lámat své soupeře. A také tomu tak za krátko bylo, za dva roky se objevil mladý protivník, který nečekaně sebral korunu stárnoucímu mistru světa. O tom příště.
Na závěr bych rád napsal konec velkého Čigorina (z https://en.wikipedia.org/wiki/Mikhail_Chigorin): "V roce 1907 se Čigorinovo zdraví (psychické i fyzické) začalo dramaticky zhoršovat. Špatně dopadl na šachovém turnaji. Zjevně nebyl v dobrém zdravotním stavu a lékaři v Karlových Varech mu diagnostikovali pokročilý a neléčitelný případ cukrovky." Na začátku roku 1908 Čigorin zemřel.
Konec 3.dílu
Robert Cvek
Z toho plyne, že rodák z Prahy musel rozumět šachu daleko lépe než jeho konkurenti. Když je skloňován jeho hendikep ve věku a zdraví a přesto ....
Co se počasí týče, bývá v zimě na Kubě příjemných 25°C. Což by spíše zdraví nestabilnímu středoevropanovi počas naší zimy mohlo vyhovovat. Proto si asi i podruhé Havanu vybral. Jestli soupeři zvyklému na zimu to nebylo příjemné nebo jen výmluva, těžko odvodit.