Lámání 5.díl

Zápas v roce 1927 je jeden z nejlepších a nejzajímavějších zápasů vůbec. Do roku 1927 Aljechin ani jednou neporazil Capablancu, dokonce ani se k tomu nepřiblížil, ale v tomto zápase tomu bylo jinak. Aljechin byl výborně připraven jak psychicky, tak i fyzicky. Na takovou sílu Capablanca připraven nebyl.

Byla to pak doba Aljechina. Jednoznačně dominoval šachovému světu. Dvakrát rozbil Bogoljubova, přestože si dovolil hrát hodně hazardně. Vyhrál s drtivým náskokem turnaje v San Remu a Bledu. A přesto všechno přichází pád A. A. Alljechina v roce 1935. Těžko vysvětlit co se vlastně stalo, ale v roce 1935 se hrál zápas o mistra světa mezi Euwem a Aljechinem. Aljechin byl obrovským favoritem. Euwe se ani šachem neživí, učí matematiku. Přesto tento zápas Euwe vyhrává a stává se mistrem světa v šachu. Těžko psát o lámání. Je ale pravda, že na konci zápasu se Aljechin lámal. Do určitého momentu hrál dobře, ale pak se něco "zlomilo". Nutno napsat, že se Euwe výborně na zápas připravil, jak čistě šachově, hlavně teoreticky, tak i nešachově. Ostatně neměl co ztratit, hrál přece s geniálním Aljechinem.

Pro Aljechina to musela být těžká rána. Nehrál pak ani nijak oslnivě turnaje. Jeho forma poklesla. Nicméně měl právo na odvetu, která se hrála v roce 1937, deset let poté, co urval titul Capablancovi. Bylo zajímavé, že po dvou letech se role změnily. Nyní byl favoritem Euwe. Ale proti němu seděl už jiný Aljechin. Odolnější, připravenější a tvrdší. Klíčová partie zápasu byla 6. partie. Aljechin v 6. tahu nabídl pozoruhodnou oběť figury. Euwe dlouho přemýšlel a jezdce nesebral, místo toho udělal hrubku (!) a partii prohrál. Tato prohra ho zlomila, jde to krásně vidět z celého zápasu. Euwe pak prohrál další dvě partie a už se nezmohl na větší odpor a Aljechin nakonec (překvapivě!) jasně zápas vyhrál 15,5:9,5 což byl naprostý debakl pro Euweho.

Může jedna partie takto zlomit špičkového hráče? Ano, může. Bylo několikrát o mistra světa, že v podstatě jedna partie rozhodla. Na dobu po Aljechinovi se podíváme příště.