Vzpomínky na Marka Vokáče 2.díl
17.12.2021 05:00 | Domácí zprávyS Markem jsme sehráli v roce 2000 zápas na 6 vážných partií. Byl to můj první zápas, navíc s velmi silným soupeřem.
Jak to, že k tomu zápasu došlo? V té době jsem hrál za Hagemann Opava (nebo měl hrát) a za odměnu od pana Josefa Jedličky, sponzora a šéfa týmu, jsem si mohl vybrat soupeře na zápas. Vybral jsem si Marka. Proč? Těch důvodů bylo více. Udělal na mne velký dojem již v roce 1995 (v naší první partii). Hrál pro mne nepříjemným stylem a chtěl jsem jít šachově nahoru. V roce 1999 byl mistrem republiky a tedy velmi silným soupeřem. Navíc mi Marek seděl lidsky.
A tak jsme brzy po MČR v Opavě (poslední kolo 1.6.2000) usedli proti sobě. Zápas začal 9.6. a hrál se v mém rodném městě v Krnově. Byl to tehdy velký šachový svátek. Dobře si na to pamatuji. Spousta známých z Krnova a okolí se přišlo podívat. Nezapomenu na svého tátu, jak pije (výborné!) čepované pivo a jak je strašně nervózní ze zápasu.
A aby se Marek cítil jako doma, tak jsme hráli v hotelu jménem Praha :-) Kde - myslím - byl Marek také ubytován. Nicméně nutno napsat, že Marek nebyl v dobré formě. Na MČR v Opavě (kdy obhajoval titul z roku 1999) se mu nedařilo a skončil až na 9. místě se 4,5 body z 11 partií (tehdy to vyhrál Pavel Blatný před turnajovou jedničkou Zbyňkem Hráčkem). Byl jsem tam tehdy - myslím - celou dobu (nehrál jsem), pamatuji si, že tam byl také David Kubečka. Asi jsme tehdy komentovali, ale mám to celé v mlze. Pokud si někdo pamatuje jak to bylo, budu moc rád, kdyby k tomu něco napsal.
V každém případě Marek nebyl v plné formě. Nicméně i tak proti mne seděl výborný šachista s ohromnou praktickou silou. Jasný favorit s elem 2504. Já měl tehdy elo 2405.
První partie byla tak trochu "oťukávací", kdy jsem soupeře překvapil již v prvním tahu - měl jsem černé a místo dámské indické, jsem hrál slovanskou. Marek se ale revanšoval, také mne brzy překvapil. Nakonec po boji remíza, se kterou jsem byl hodně spokojený. Ale závěrečnou pozici jsem měl hrát.
Druhá partie bylo další překvapení pro soupeře. Protože v té době jsem výhradně hrával zavřené hry a na šachovnici se objevilo 1.e2-e4! Musím zde napsat, že moje příprava na zápas tvořila v podstatě jediná věc - přehrávání partie Bobbyho Fischera. Ano, to byla ta doba, kdy jsem objevil partie Bobbyho (asi tak 2 roky před tím). A prostě jsem musel ten tah od krále - na počest Fischera - udělat. Marek mne překvapil odpovědí 1...e5. Byla z toho docela crazy partie, která nakonec skončila opakováním tahů. Měli jsme silnou časovku, ale bílý mohl vyhrát.
Ve třetí partii jsem měl opět černé figury a raději jsem hrál "svoje" schémata s 1...Jf6 a 2...e6. Jenomže zde musím napsat, že jsem udělal jednu velkou chybu. Nic šachového. Nešachovou věc. Zatímco v prvních dvou partiích jsem byl velmi ostražitý a pozorný, tak to v třetí partii nebylo. Ne, že bych Marka podcenil, ale průběh zápasu mne "ukolébal" a přišel zasloužený trest:
To byla nepříjemná porážka. Po polovině zápasu jsem prohrával 2:1 a zdálo se, že dny budou černé. Nicméně zbývala jen jedna věc, postavit se temným mrakům čelem. Ani ne těm nahoře, ale těm ve vlastní hlavě.
Robert Cvek
Robert Cvek
Hezké vzpomínky i něco, co mám na vás dvou rád: upřímnost. Tady speciálně v komentech.
9... exf3 je slabý tah a 10...Jxg4 zrovna tak...:-) Bílý byl asi moc vyjevený ze soupeře:-) Správně má černý hrát 9...Sh5. V literatuře vůbec 6....Dxd1 se moc nevyskytuje, ale je to použitelné víc než 6...Dxc5...
Moje partie s Markem. dodnes na ní vzpomínám.
. kolo -