Šachový klenot David Navara

Po návratu z juniorského mistrovství Evropy v Szegedu v roce 2004 mi volal kamarád z dávných dorosteneckých let Míla Vanka (bože můj – jak ten čas letí… Nedávno oslavil kdysi talentovaný dorostenec  již své osmdesátiny…!) a říká mi: „ Mezi mými svěřenci byl jeden devítiletý kluk, který vnímá všechno na šachovnici neuvěřitelně rychle, je to obrovský talent, uvidíš sám, zkus to s ním!“ Ano, byla to pravda, David Navara prokazoval  již od dětství výjimečný talent, bleskový propočet variant. Ale měl také velikánský zájem  o nové znalosti a další zdokonalování  ve  strategii a plánovitém vedení partie. 

     I proto jeho hráčská síla  rychle rostla,  získával medaile na světových a evropských juniorských šampionátech. V 17 –ti letech se stal u nás nejmladším mezinárodním velmistrem a v r.2004 (jako devatenáctiletý) zahájil  fantastickou sérii 11-ti titulů na mistrovství  republiky jednotlivců. David se dostal svými výkony až do samotné světové špičky. 

       Od roku 1994 do 2013 jsem téměř 20 let působil v roli národního trenéra Lucemburska. Má smlouva zahrnovala trenérské doprovody na šachové olympiády, mistrovství Evropy, ale také na juniorská mistrovství světa a Evropy.  Jelikož na těchto soutěžích téměř vždy startoval rovněž David Navara, pomáhal jsem  v přípravě občas také jemu.  V té době jsme se totiž již pravidelně setkávali  u mne doma v Praze, takže bylo na co navazovat. 

      Ze všech těchto juniorských soutěží se mi vybavuje nejvíce r.2000, kdy se konalo juniorské mistrovství světa ve španělském  přímořském letovisku Oropesa a tentýž rok ještě mistrovství světa do 20 let v rovněž španělském  Aviles. Davidovi bylo tehdy jenom 15 let, ale soutěžil již ve starších kategoriích (do 18 a do 20 let). V Oropese jsem měl na starosti cca 8 lucemburských talentů, kteří byli doprovázeni rodiči a po každém turnajovém kole jsme se setkávali na analýzách v mém apartmentu. Tak tomu bylo také po 9.kole, věděl jsem, že David ve stejném utkání  hrál s hlavním favoritem kategorie do 18 let, s domácí hvězdou  Vallejo Ponsem… A David přišel informovat, rozjásaná tvář dávala znát, jak to dopadlo. „Guten Abend! Vyhrál jsem!“, byla jeho první slova ve dveřích… A pak následoval  radostný  a bleskový Davidův rozbor, na který ještě dlouhou dobu vzpomínali tehdy přítomní Lucemburčané… Zde je ona pěkná partie, která se všem moc líbila:  

 V juniorských letech se David utkával se soupeři, kteří, podobně jako Navara , se dostali až do světové špičky.  Tak tomu bylo i v následující partii, která se hrála jen o dva měsíce dříve než ta předchozí: 

Davidova láska a oddaný vztah k šachovému umění nezná mezí. Jednou jsme se s ním a jeho otcem ocitli  na jeden den v Paříži. Nebyli jsme ani na Champs Elysée ani na Eiffelovce nebo v Notre Dame, ale skoro celý den jsme strávili v Lucemburské zahradě. Tam se totiž scházejí šachisté a pod stromy zahrady se hrají blicky od rána do večera. A u toho David nemohl chybět… Davidova snadná vítězství proti    každodenním návštěvníkům-amatérům zřejmě přilákala uznávaného „místního velmistra“, aby toho neznámého mladého cizince vyzval.

Ale Davidovu vítěznou sérii ani on nezastavil… A po několika hořkých porážkách před domácími ctiteli se rozhodl: „ …a jaké máte ELO?“, ptá se. Teprve Navarova odpověď ho uklidnila, návštěva takového skvělého šachisty v Lucemburské zahradě zkrátka nebyla na denním pořádku.

       Později jsem Davida doprovázel v roli sekundanta a trenéra na turnaje světového formátu. Řekl bych, že mu oblibu získávala nejen jeho vítězství a bodové zisky, ale především  extrémně bojovný způsob jeho hry, jenž přinášel  také krásné partie, podobné té následující:     

 Je třeba zdůraznit, že Davidovou silnou stránkou je nejen skvělá orientace v situacích podobných výše uvedené ukázky, ale také vynikajjjící hra v koncovkách. A rovnou dodám, v koncovkách především věžových, to znamená v praxi těch nejčastějších! 

Základem jsou jeho encyklopedické znalosti, které dokáže  přesně zúročit, pojďme se podívat na jednu z takových partií, shodou okolností opět proti přednímu polskému velmistrovi. Tahle koncovka na mne udělala obrovský dojem, asi jako zářící klenot mezi  kameny…   

Toto vzpomínání můžete najít v knížce pana Jansy - Vlny a schody. Samozřejmě partie v knížce jsou s rozbory a komentáři a celá knížka je prokládána krásnými vzpomínkami na velikány šachové hry, které známe z velkých světových turnajů.  Máme první reakce a než si Robert Cvek připraví recenzi této knihy, můžeme se podívat na to, co si o této knížce myslí její čtenáři...

Jan Kalendovský

Kniha, kterou lze všem jen doporučit. Jediný drobnější nedostatek je snad, že v závěru chybí rejstřík (hráčů, partií, zahájení). Partií pana Jansy ze soupeři ze světové elity (Spasskij, Tal, Petrosjan, Keres, Korčnoj, Geller a další) je 20 kompletních a 13 fragmentů. Výše jmenovaní jsou zastoupeni 35 ukázkami (nejvíc asi David Navara) a 15 fragmenty. Líbí se mi způsob glosování - klasický, poučný, bez zásahů počítačových programů. Věřím, že celý náklad (2500 výtisků) brzy skončí ve vašich knihovnách.

Jan Vymazal

Knihu jsem koupil už předprodeji, těšil jsem se na ni a nezklamala mě. Není jen plná historek, jejichž většina aktérů již bohužel nežije, ale také mnoha zajímavých typových partií a může tak rozhodně sloužit i jako učebnice zahájení a strategie pro mírně a více pokročilejší šachisty. Knihu určitě doporučuji.

Kamil Mihálík

Podľa mňa je to veľmi zaujímavá kniha. Zaujali ma hlavne skvelé skúsenosti autora so šachovými velikánmi ako Kaválek, Korčnoj, Tal, Spassky, Geller, či Petrosjan. Navyše skoro všetky osobné príbehy doplnené aj partiami hlavne z československého šachového prostredia s pánom veľmajstrom Jansom samotným, ale aj inými šachistami..

A můžete se o tom jaká tato knija je přesvědiř i vy sami....Stačí objednat a do tří dnu už je vaše....

https://www.rpsachy.cz/vse/knizky/vcera-a-dnes-kniha-vlastimila-jansy/