Emanuel Lasker se narodil 24. prosince 1868 ve vesnici Berlinchen (dnes Barlinek, Polsko) jako syn židovské rodiny. Již od mládí vykazoval výjimečné schopnosti v matematice a šachu. Studoval na Berlínské univerzitě, kde se zaměřil na matematiku, a později získal doktorát.
V roce 1894 se Lasker stal druhým mistrem světa v šachu, kdy porazil Wilhelma Steinitze. Tento titul si udržel neuvěřitelných 27 let, což je dodnes rekord. Jeho kariéra byla poznamenána mnoha vítězstvími nad tehdejšími šachovými legendami, včetně Siegberta Tarrasche, Franka Marshalla a Akiby Rubinsteina.
Šachový styl
Lasker byl znám svým psychologickým přístupem ke hře. Často se snažil uvést soupeře do nepříjemných situací, kde dělali chyby, aniž by si toho byli plně vědomi. Tento styl hry byl dlouho nepochopen a někteří jeho soupeři jej kritizovali za "neortodoxnost". Jak však poznamenal Garry Kasparov, Laskerův přístup byl geniální a v mnoha ohledech předběhl svou dobu.
Lasker nebyl jen šachista. Byl vynikající matematik a filozof, který publikoval řadu prací o logice, pravděpodobnosti a hře jako takové. Jeho kniha Common Sense in Chess (1896) patří mezi klasiky šachové literatury. Během svého života se také zabýval divadlem a psaním.
Vzpomínky
Capablanca, který v roce 1921 připravil Laskera o mistrovský titul, o něm řekl: "Lasker nebyl jen šachista. Byl to myslitel, který dělal šach uměním." Siegbert Tarrasch, jeho dlouholetý rival, uvedl: "Lasker mě naučil, že šachy nejsou jen logika, ale také psychologie."
Alexander Alechin, další z legendárních šachistů, vzpomínal: "Lasker měl schopnost vidět nejen to, co je na šachovnici, ale také to, co je v hlavě jeho soupeře. Tím byl jedinečný."
Richard Réti napsal: "Lasker byl mistr nejen šachu, ale i života. Jeho schopnost adaptace a porozumění druhým byla inspirací nejen pro šachisty, ale pro kohokoli, kdo se s ním setkal."
Exil a konec života
S nástupem nacistického režimu byl Lasker nucen opustit Německo. Nejprve se přestěhoval do Sovětského svazu a později do Spojených států. Navzdory životním obtížím zůstal aktivní a nadále přispíval k šachovému světu. Zemřel 11. ledna 1941 v New Yorku ve věku 72 let.
Emanuel Lasker zůstává legendou šachové historie. Jeho unikátní přístup ke hře, kombinace matematiky a psychologie a schopnost adaptace na různé styly soupeřů inspirovala generace šachistů. Dnes si jej připomínáme nejen jako šachistu, ale jako člověka, který obohatil svět intelektu a umění.
