Mistr FIDE František Blatný
František Blatný se narodil 2. dubna 1933 ve Zlíně. Podle známé legendy se naučil královské hře v nemocnici, kam mu šachy přinesla sestra k ukrácení dlouhé chvíle. Gymnásium absolvoval v Brně-Husovicích na Elgartově ul. (rád vzpomíná na tamější profesory i tehdejší šachovou "líheň", např. na prof. Zemana, akademického malíře a člena šachového klubu Duras v Brně, který zde učil studenty šachy dvě hodiny týdně). Stal se tehdy členem ŠK Husovice, kam ho přivedl dr.Vlček. František vzpomíná, jak se mu jednou Vlček chlubil krásnou partií. Blatný ho uctivě vyslechl a pak si dovolil maličkou poznámku: "Krásná partie! Ale jak byste ji vyhrával, kdybyste v tom 17. tahu nešel koněm z d2 na f4!?"
Vysokoškolská studia absolvoval Blatný na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde studoval biologii. Stal se promovaným biologem a pedagogem. Jeho diplomová práce měla poněkud komplikovaný název "Vliv ÚV záření na produkci vitaminu B12 u streptomyces griseus" a málem zavinila jeho "přestup" do Prahy. V roce 1956 ho totiž lákal do klubu Zdravotník Praha Mgr. Říha. Po absolutoriu nastoupil jako mladý učitel biologie na ZŠ Merhautova v Brně. Po krátké (tuším dvouleté) dráze pedagogické se stal profesor biologie od nového školního roku 1963/64 odborným pedagogickým pracovníkem v Domě pionýrů a mládeže v Brně-Lužánkách.
Kromě šachu, který byl vždy pro něj sportem číslo jedna, hrával skvěle stolní tenis a v roce 1956 dokázal zvítězit za zeleným stolem i nad exmistrem světa Váňou. Dlouho hrál "pinec" ligově za Moravskou Slávii, v šedesátých letech byl trenérem reprezentačního družstva žen. Ovšem královská hřa se stala jeho láskou největší. V roce 1951 se stává nejmladším přeborníkem Brna, sklízí úspěchy na choceňských juniorkách. Poprvé se probojoval do finále mistrovství Československa v roce 1954 a těchto prestižních turnajů absolvoval celkem třináct. V Bratislavě 1959 a Jablonci 1962 se dělil o druhé místo, v Brně 1964 byl dokonce 1.-2. s Vlastimilem Jansou, užší zápas o titul však těsně prohrál. Zúčastnil se čtyř studentských olympiád – v Reykjavíku 1957 byl nejúspěšnější na třetí šachovnici před Lvem Polugajevským a dalšími pozdějšími slavnými velmistry. Reprezentoval republiku na na šachových olympiádách ve Varně 1962 a Tel Avivu 1964, později býval nehrajícím kapitánem.
Uplatnil se i jako výborný trenér mládeže a funkcionář v rámci kraje i ústředí. V únoru 1990 se dokonce stal František Blatný na osm měsíců předsedou Československého šachového svazu a pak vyhrál konkurs na post generálního sekretáře Československého šachového svazu se sídlem v Brně. Bylo to období hektické činnosti, kongresů FIDE, zviditelňování jména naší republiky v této mezinárodní šachové organizaci, období diplomatických úspěchů (ČSFR pořadatelem dvou ME juniorek, Mitropa Cupu, velkých mezinárodních turnajů) i funkcionářských sporů. Syn Pavel se stává r. 1992 velmistrem!
František stojí u zrodu čtyř velkých velmistrovských turnajů v Brně (bez jeho známostí a erudice by se sotva mohly konat), doprovází naši mládež na světová mistrovství jako trenér, je zván do Groningenu jako mezinárodní rozhodčí FIDE, startuje v rakouské lize. Doprovází naše nevidomé šachisty na olympiády IBCA (stává se členem presidia této organizace) v Palma de Mallorca 1992, předtím pravidelně absolvoval desítky turnajů nevidomých jako průvodce, trenér a přítel naší nepřekonatelné jedničky dr. Jaromíra Floriána. S rozdělením Československa v roce 1992 na dva samostatné státy končí i záslužná činnost Blatného jako sekretáře ČsŠS a ve svých šedesáti letech odchází do důchodu - nikoliv však šachového! Koncem roku 1993 je Blatný nominován FIDE jako rozhodčí druhé poloviny zápasu o mistrovství světa mezi Rusem Karpovem a Holanďanem Timmanem v indonézské Jakartě! Je členem vítězného družstva Lok.-LERK Brno, které vyhrálo v sezóně 1992/93 moravskoslezskou ligu a postoupilo do extraligy, kterou o rok později rovněž vyhrává.
Na přelomu tisíciletí reprezentoval ve FIDE zájmy IBCA (Mezinárodní asociace nevidomých šachistů), IPCA (Mezinárodní svaz tělesně postižených šachistů), ISCS (Mezinárodní svaz neslyšících šachistů) a je členem čtyřčlenného šachového komitétu IBSA (což je vlivná a bohatá španělská organizace nevidomých). Hrával v rakouské lize za vídeňský Hietzing a když první deska tohoto klubu (jeho syn velmistr) nemohla k utkání nastoupit, zaskočil na této prestižní desce sám! A s úspěchem - hrál zde proti šesti velmistrům a ani jednou neprohrál. Později se stává hybnou pákou šachového klubu v rakouském Zwettlu, kam přitáhl mnoho kolegů nejen z Brna. Nezanedbatelnou je Františkova činnost publicistická. 24. října 1965 se poprvé objevila v brněnském deníku Rovnost šachová rubrika Františka Blatného. Od té doby vycházela až do května 2011 (pro nemoc mi ji v tom měsící pan Blatný “odkázal”) a přinesla nesmírné množství zajímavých nejen brněnských partií, které by jinak zapadly v šachovém nenávratnu. Franta jako šachový publicista přispíval často do Československého šachu, zpracoval celou řadu turnajových bulletinů (Děčín, Havířov), podílel se autorsky na několika příručkách pro trenéry šachu, napsal pěknou příručku "Zájmové kroužky šachové" (Praha 1979), společně s dr. Floriánem zpracoval bulletin partií československých hráčů na šachové olympiádě nevidomých v Pule 1972 (rukopis - nevydáno), společně s J. Kalendovským také dvoudílnou publikaci "Šachová tvorba dr. Jaromíra Floriana" (Levoča 1986) a pod.
Blatnému nikdy nescházel humor. Jeho přednášky byly vždy plné vtipných postřehů ze šachového dění u nás i na „nejvyšší úrovni“. Pěknou příhodu vyprávěl čtenářům Rovnosti 5.března 1967: "Před patnácti lety ukončil přední brněnský šachista úspěšně vysokoškolská studia. Jeho mladší sestra se mu chtěla při této příležitosti zavděčit k promoci užitečným dárkem. Věděla, že její bratr hraje s oblibou šachy, a proto jej pozvala do sportovní prodejny. Když jim prodavačka nabídla šachovou soupravu, otázala se sestra s nevinným úsměvem: "Jiří, chtěl bys ty bílé figurky nebo raději černé? Které se ti líbí?" Bratr zrozpačitěl, ale prosebně odpověděl: "Věrko, kdyby to bylo možné, tak mi kup oboje!".
Báseň neznámého barda na počest mistra FB
Byl kdysi
mistr veliký v našem městě Brně
co uměl
krásně šachy hrát a obětovat koně
Držíval v
ruce pálku, s níž mlátil do míčků
dnes
šachovou si raději rozdává partičku
A přitom
jeho servis, dneska se to ví
ten býval
panečku už skoro světový!
Teď buší
do hodin, vyhrává simultánky
a píše do
novin své roztodivné články.
Ba na
Olympu šachovém on prováděl své tahy
a k
mistrům světa, mistříčkům, měl vždycky dobré vztahy.
Měl skoro
všechny tituly, však jeden ten mu chybí
neb v
matči s panem Jansou se dopustil hrubé chyby.
Dnes v
kroužku šachovém on vychovává děti
co mohli
bychom o něm ještě pověděti?
(JK)
(Uhrančivý
pohled Blatného na studentské olympiádě v Budapešti v roce 1959)
A čtyři jeho partie,
kterých si vážil:
Taky jsem jeden z těch, co prošli Františkům Blatnému i Vykydalovi rukami v DPM Brno, dodnes rád vzpomínám na naše často vítězná tažení po velkých cenách v celé republice, za sebe musím říct, že ze základů šachu, které mne naučili oba Frantové v DPM, těžím vlastně ještě dodnes
Do šachového nebe odešel Pan Šachista, který byl nejen výborným hráčem, ale hlavně pro popularitu a rozvoj šachu v Brně a okolí udělal nesmírně moc práce. Honzo, díky moc za hezké rozloučení s našim milým Mistrem.
Výborný člověk,výborný šachista . V Děčíně na Frantu , který neodmyslitelně patřil k našim Primátům , budeme rádi vzpomínat.