Vincent Keymer: Gukeshův triumf, moje slabiny a cesta k vrcholu

Rozhovor s Vincentem Keymerem (I)

„Musím ještě zapracovat na několika slabinách.“

Vincent Keymer má za sebou nesmírně pestrý rok: dokázal se prosadit mezi světovou špičku a na sklonku sezony pomohl Dommaraju Gukeshovi k zisku titulu mistra světa. Pro Deutsche Welle s ním hovořil Holger Hank o nejrůznějších aspektech vrcholového šachu. V první části rozhovoru dojde řeč na nového světového šampiona, náročnou přípravu v éře počítačů a také na to, v čem se chce Vincent ještě zlepšit.

„Měl jsem dojem, že Ding prakticky neměl přípravu na celý zápas.“

Na přelomu roku ses neúčastnil rapidové a bleskové mistrovství světa v New Yorku. Jak s odstupem hodnotíš toto rozhodnutí?
Rok 2024 byl pro mě hodně náročný – i práce s Gukeshem na mistrovství světa mě stála spoustu energie. Během vánočních svátků jsem navíc neměl moc času na přípravu před blížícími se turnaji, třeba ve Wijk aan Zee. Kdybych ještě odletěl do New Yorku, cítil bych se vyčerpaný. Nelituji toho rozhodnutí.

Aktuálně patříš do světové dvacítky. Jak bys zhodnotil rok 2024?
Výsledky byly střídavé. Několik turnajů jsem odehrál nemocný – třeba na šachové olympiádě v Budapešti jsem měl čtyři kola v kuse vysokou horečku a dokonce krvácení z nosu, což se samozřejmě odrazilo na mém výkonu. Přitom těsně předtím jsem vyhrál silný turnaj (Rubinstein-Memorial v Polanici-Zdrój), kde jsem startoval pěti výhrami v prvních šesti kolech, což bylo neuvěřitelné.

Hlavně jsem ale v roce 2024 hodně pracoval: kromě přípravy pro Gukeshe i na svém vlastním šachu. Doufám, že v roce 2025 zúročím všechno to úsilí. Jsem rád, že jsem se dostal do top 20, ale mám vyšší cíle. Ještě musím zapracovat na určitých slabinách.

Na čem konkrétně?
Jde o spoustu menších detailů. Přemýšlím, co mi v porovnání s ostatními mladými talenty, třeba z Indie, ještě chybí. Možná to vyplývá i z toho, jak jsem trénoval jako dítě: trávil jsem hodně času ve škole, a přesto startoval na silných turnajích, takže s Peterem Lekem jsme skládali spíše základní repertoár, abych se neztratil hned v úvodu. Dnes mi může chybět širší záběr a tím pádem i víc možností, jak aktivně bojovat o výhru.

Cítím, že mám dobrý intuivní cit pro umístění figur, ale v komplikovaných, ne zcela logických pozicích mi schází hlubší přesnost ve výpočtu. Teď musím doladit hodně drobností – jenom si každý den projít pár taktických úloh nestačí (směje se).

„Hra Gukeshe stojí na kalkulaci, moje víc na intuici.“

Během zápasu Gukesh – Ding Liren se často zmiňovalo, jak moc Gukesh spoléhá na výpočet variant. Existuje mezi asijskými a evropskými hráči takový rozdíl v přístupu?
Do jisté míry ano. Gukesh klade větší důraz na propočet. Samozřejmě potřebujete i intuici, protože lidský mozek nedokáže pokaždé spočítat všechny možnosti. Přirozený cit pomáhá rychle zúžit, co má smysl vůbec počítat. Myslím, že se naše styly časem více sblíží.

Jaké to bylo být v Gukeshově týmu, když je jeho styl jiný než tvůj?
Jako sekundant jsem především pomáhal s přípravou zahájení – moje vlastní nápady byly vítány, ale výslednou volbu dělali Gukesh a jeho hlavní trenér. Už před zápasem jsme si řekli, čemu se budeme věnovat.

„Využívali jsme výkonné, ale běžné počítače – na mistrovství světa to stačí.“

Používali jste k analýzám nějaké superpočítače?
Ne, pracovali jsme s výkonnými stolními PC, které běžně používáme. Dnes to bohatě stačí, i pro zápas o titul mistra světa.

Co jste si mysleli o Dingově přípravě?
Trochu se nabízí říct, že Ding vypadal, jako by ani žádnou velkou přípravu na zápas neměl. Tu a tam přišel s nápadem, ale nebylo vidět, že by na tom pracoval měsíce dopředu.

Nečekali jste, že Ding zahraje hned v první partii Francouzskou?
Ano, Francouzská sice připadala v úvahu, ale až jako třetí varianta. Spíš nás překvapilo, že Ding po první partii neopustil tento systém, zvlášť když Gukesh v úvodní partii prohrál.

Proč jste jeho Francouzskou nedokázali víc prolomit?
Velký vliv měla právě porážka v první partii. Měli jsme variantu s 3. Sc3 připravenou už dva týdny předem, nakonec ji Gukesh zkusil až ve 13. partii. Je psychicky náročné vrátit se k něčemu, s čím jste už jednou neuspěli.

Peter-Heine Nielsen tvrdí, že v zápase o titul vydrží jedna nová idea sotva na jednu partii. Souhlasíš?
U bílých figur to tak dost často je – objektivně se dá ledacos vyremizovat, takže s bílými potřebujete praktický přístup, jak soupeře vyvést z rovnováhy. Opakovat v dalších partiích totéž není nejlepší způsob, jak získat výhodu. U černých je to jiné: tam chcete většinou vyrovnat, takže se ke stejné variantě klidně můžete vracet, musíte ale unést soupeřovu zlepšenou přípravu.

Jak jste řešili časovou strategii?
Gukesh většinu přípravy „vybliká“ v úvodních tazích, protože má varianty v paměti. Chtěli jsme se vyvarovat situací, kdy by spadl do velké časové tísně a riskoval ztrátu kontroly. Dingův přístup k času byl docela zvláštní. Přinejmenším po šesti partiích jsme byli rádi, že nejsme ve ztrátě – párkrát to mohlo dopadnout i hůř.

Co sis z práce s Gukeshem odnesl ty sám?
Kromě konkrétních variant, které jsme rozebírali, jsem se naučil i to, jak důsledná musí být analýza, pokud se má využít v zápase o titul mistra světa. A samozřejmě jsem na vlastní kůži viděl, jak to chodí v zákulisí.

Rozhovor s Vincentem Keymerem (II)

„Když se ve Freestyle dostanete do horší pozice, všechno se sesype.“

Vincent Keymer začíná rok 2025 ve skvělé formě a zamíří na prestižní turnaj Tata Steel. V druhé části rozhovoru pro Deutsche Welle mluvíme mimo jiné o budoucnosti zahájení, Fischerových šachách a o tom, jakou podporu dostávají špičkoví hráči v Německu.

„Mladá generace už nechce jen remizovat, a to šachu prospívá.“

Jak se připravuješ na Wijk aan Zee?
Počítám, že moji soupeři budou teoreticky vybavení minimálně jako Ding. Snažím se proto pracovat ve stejné hloubce. Tým je teď samozřejmě menší než u zápasu o titul, ale kvalita přípravy musí zůstat vysoká.

Říká se, že šachová teorie je už „vyčerpaná“. Vidíš to tak?
Dlouho se zdálo, že je vše analyzované do posledního detailu, ale teď mám pocit, že se objevuje víc vedlejších variant, experimentů a nečekaných cest. Roli v tom hraje i nový přístup mladých hráčů – nikdo nechce hrát „na jistotu“. Když oba soupeři riskují, vznikají zábavné a dynamické partie. Na druhou stranu, pokud někdo s ELO kolem 2650 pojme partii s černými defenzivně a je dokonale připraven, i nejlepší hráč světa s tím těžko něco svede.

Kdy během partie opravdu přemýšlíš?
Ve chvíli, kdy opouštím naučené varianty a přecházím do neprobádaných vod. Tam si kladu otázky: „Co mi o tom říkal počítač? Co asi čeká soupeř a jsem ochotný to risknout?“ Někdy poznám pozici z databáze, ale stačí jediná nuance a můžete se ocitnout mimo přípravu.

„Klasický šach má stále své kouzlo.“

Objevují se i názory, že budoucnost patří rychlejším formátům. Jak to vnímáš?
Spoustě fanoušků se samozřejmě líbí rychlejší hry, je tam víc akce. Ale klasický šach se stále těší oblibě a jezdí na něj všichni špičkoví hráči (vyjma Carlsena, který sem tam vynechá). Pořád to není tak, že by už klasika byla vyčerpaná. Je pravda, že mnohdy dojde na dlouhé série remíz – a to může být frustrující. Ale je to i důsledkem kvalitní počítačové přípravy.

„Fischerovy šachy nutí hráče víc improvizovat.“

Fischerovy šachy (Freestyle) se teď hodně propagují. Sedí spíš matematickým „počtářům“, nebo naopak intuitivním hráčům?
Mám pocit, že se v nich hraje trochu intuitivněji, protože nečekané startovní rozestavení figur narušuje zažité vzorce. Zaujalo mě, jak snadno se v horší pozici všechno rychle rozpadne – hledat obranu je obtížné. Je to fascinující a možná v tom je potenciál do budoucna.

Nevznikne časem zase teorie i pro Fischerovy šachy?
Jistě že ano. Jakmile se jich ujmou špičkoví hráči, budou řešit i přípravu konkrétních výchozích rozestavění. Všechno je ale teprve na začátku.

„Německý svaz tolik peněz nemá, ale situace se zlepšuje.“

Reprezentační trenér Jan Gustafsson říkal, že pro tvůj rozvoj jsou klíčové další dva roky. Souhlasíš?
Jistě, pomalu ztrácím tu výhodu nejmladšího hráče. Někteří šachisté se na vrchol dostanou v pětadvaceti, někdo ještě později. Jasně, následující období je pro mě zásadní.

Minule jsi jen těsně neproklouzl do Turnaje kandidátů. Jak to vidíš teď?
Chci se zúčastnit Světového poháru i Grand Swiss. Budu sledovat i další možnosti v rámci tzv. FIDE circuit. A klidně si zahraju i otevřené turnaje, bude-li potřeba nasbírat body.

Jak se ti líbí podpora špičkového šachu v Německu?
Zlepšuje se to. Mám stálého sponzora Grenke a nově mi velmi pomáhá i Jan Henric Buettner. Německý šachový svaz ale nemá mnoho financí a podporu špičkových hráčů v posledních letech omezil. Dostaneme nějaké tréninkové týdny, máme reprezentačního kouče, ale proti nepřetržitému financování profesionálů v jiných sportech je to pořád málo. A platí to i pro další silné německé hráče, kteří tak dobré sponzory nemají. Není lehké si vytvořit stabilní zázemí.

(Připraveno na základě rozhovorů pro Deutsche Welle. Fotografický doprovod: Niki Riga/ECU, Instagram Vincenta Keymera, Tata Steel Chess, ChessBase India.)