V jakém věku jsou šachisté na vrcholu kariéry 2.díl
13.08.2021 05:00 | ZprávyNedalo mi to a rozhodl jsem se napsat svůj pohled na toto téma. Je to téma, které mám rád a zabývám se tím dlouhodobě. Jde jen o krátký vzhled.
Klíčová věc je rozlišovat mezi
a) profesionálem
b) amatérem
c) poloprofesionálem
Protože u profesionála je to úplně jiné než u amatéra. Z hlediska profesionála skutečně platí, že někdy kolem 35-40 let jde výkon dolů. Je to samozřejmě statisticky. Jsou výjimky jako třeba Anand nebo Gelfand (z novější doby). Nicméně když se podíváme na top +2700 zde: https://2700chess.com/ tak převažují (celkem dominantě) hráči pod 35 let.
Nad 40 let jsou jen 4 hráči v klubu +2700. Anand (51 let!) Topalov (46 let) Adams (49 let) a Svidler (45 let). Celkově je v klubu+2700 třicet osm hráčů.
Co se změnilo z dob Botvinnika, Polugajevského a Portische?
Typický amatér je šachista co má rodinu, třeba dvě děti, práci atd. Je pro něj velmi obtížné si najít nějaký čas a pokud si ho najde, je kolikrát tak "zvalchovaný" běžným životem, že nemá sílu a energii na normální trénink. Proto u tohoto hráče je číslo jedna:
a) harmonický rodinný život
b) čas
c) energie
d) zdraví
Jak už bylo zjištěno, mozek se neustále učí a neustále si vytváří nové a nové neuronové spoje. I když máte osmdesát let. Jen to samozřejmě není tak rychlé jak u osmi letého dítěte.
Pokud se tedy někdo třeba po padesátce vrací k šachu a má už "správné podmínky", může klidně překročit své maximum. Ačkoliv obecná síla by měla jít dolů, ale zde platí jiné zákony než u profesionálního šachu.
Asi nejtěžší je to u poloprofesionála. O tom si napíšeme někdy příště.
a) profesionálem
b) amatérem
c) poloprofesionálem
Protože u profesionála je to úplně jiné než u amatéra. Z hlediska profesionála skutečně platí, že někdy kolem 35-40 let jde výkon dolů. Je to samozřejmě statisticky. Jsou výjimky jako třeba Anand nebo Gelfand (z novější doby). Nicméně když se podíváme na top +2700 zde: https://2700chess.com/ tak převažují (celkem dominantě) hráči pod 35 let.
Nad 40 let jsou jen 4 hráči v klubu +2700. Anand (51 let!) Topalov (46 let) Adams (49 let) a Svidler (45 let). Celkově je v klubu+2700 třicet osm hráčů.
Co se změnilo z dob Botvinnika, Polugajevského a Portische?
- V té době se partie přerušovaly, což by obecně mělo být výhodnější pro starší (zkušenější) hráče. Bylo více času. Zkušený hráč měl lepší cit pro pozici. Partie se hrály delším tempem. Turnaje byly daleko delší než dnes.
- Ohromný dopad měly počítače. V době bez počítačů bylo rozhodující jakou máte praxi a zkušenosti se zahájením a přechodem zahájení střední hra (= výhoda staršího hráče). Mladý hráč neměl kde se to naučit (nebo to bylo obtížné). Sice byly (nějaké) knihy, ale bylo jich daleko méně něž nyní a nebyly zdaleka tak dostupné. Pokud mladý hráč neměl trenéra, pak to měl extrémně těžké.
- Tím pádem je v dnešní době větší tlak na hráče z hlediska paměti, energie a obecně fyzické kondici (= daleko větší nával informací, také konkurence atd.). Šachy jsou daleko rychlejší. Kolikrát se rozhoduje v rapidu nebo bleskovkách.
- Je obrovské množství informací, které obecně lépe a rychleji zpracovává mladý mozek. Proto vám už osmi leté dítě může hrát podle perfektní teoretické přípravy. Mnohdy (absurdně) platí, že malé dítě přehraje zkušeného rutinéra v jeho variantě, protože je prostě dobře připravené (podle stroje) a pamatuje si varianty. To kdysi nešlo.
- V dnešní době je daleko snazší mít trenéra než v minulosti. Navíc trenér může fungovat (díky internetu) i z druhé strany zeměkoule.
U amatéra je to ale jiné. Pokud jste amatérem, váš vrchol může být i po padesátce i později. Jak to?
Typický amatér je šachista co má rodinu, třeba dvě děti, práci atd. Je pro něj velmi obtížné si najít nějaký čas a pokud si ho najde, je kolikrát tak "zvalchovaný" běžným životem, že nemá sílu a energii na normální trénink. Proto u tohoto hráče je číslo jedna:
a) harmonický rodinný život
b) čas
c) energie
d) zdraví
Jak už bylo zjištěno, mozek se neustále učí a neustále si vytváří nové a nové neuronové spoje. I když máte osmdesát let. Jen to samozřejmě není tak rychlé jak u osmi letého dítěte.
Pokud se tedy někdo třeba po padesátce vrací k šachu a má už "správné podmínky", může klidně překročit své maximum. Ačkoliv obecná síla by měla jít dolů, ale zde platí jiné zákony než u profesionálního šachu.
Asi nejtěžší je to u poloprofesionála. O tom si napíšeme někdy příště.
Robert Cvek
To dává smysl
