Vzpomínka na Lukáše

Odešel největší ostravský šachista a největší bard ostravského šachu a nejenom ostravského, ale celé naší republiky. Je to zdrcující zpráva nejenom pro blízké a rodinu Lukáše, ale myslím si, že pro drtivou většinu šachistů, co Lukáše znali. Lukáš byl totiž nejenom silným šachistou, ale hlavně skvělým společníkem, kamarádem a velmi hodným a dobrým člověkem. Těžko si vybavím někoho, kdo byl hodnější a bodřejší než Lukáš. 

S Lukášem jsem toho hodně zažili... Těžko se mi ale nyní píše. Pro mě to byl vždycky Lukin nebo Luki. 

Pamatuji si jako dnes, když Lukin i na můj popud zanechal práci na finančáku a začal dělat šachy profesionálně. Měl obrovský šachový talent, hlavně pak taktiku a fantasii. My jsme se s Lukinem často setkávali v parlamentu (porubská hospoda), kde jsme analyzovali, rozehrávali, bavili se atd. Tam například vznikl nápad napsat knihu Lázeňské rošády. A hlavně tam jsme i knihu tvořili.

Tehdy to bylo mistrovství ČR v Karlových Varech 2005. Užili jsme si tam neuvěřitelně mnoho srandy. Například když mi Lukin schválně oddělal na pokoji cedulku "nerušit" za "uklidit". Měl pak z toho obrovskou psinu, protože po úklidu pokoje jsem si myslel, že mi změnili pokoj. Jednou jsem Lukina vytáhl na procházku a když ho málem předběhli (za mého hurónského smíchu) dva důchodci s hůlkami, tak se zapřísahal, že už se mnou nikdy ven nepůjde.

Druhou knihu jsme napsali z dalšího MČR a sice Rošády pod Špilberkem. 

Byli jsme s Lukinem taková zajímavá dvojice. Lukáš obrovský, naprosto klidný a v podstatě nerozčilující se, zatímco já jsem byl tak trochu opakem. Nejvíce jsme pařili někdy po roce 2000 v Pardubicích. To jsou asi nepublikovatelné věci, co jsme všechno zažili. Dodnes si dobře pamatuji, jak jedeme vlakem z Pardubic domů a oba jsme po těžké kocovině. Navíc se Lukinovi směji, protože měl mít návštěvu tchyně. A jak je nám tam tak blbě, tak dostaneme blesk, kde byli vyfoceni rozstřílení a sešití synové od Sadáma Husajna. Dodnes si pamatuji jak Lukin suše pronesl: "kusy údaje" a my jsme se tak rozesmáli, že jsme to málem nezvládli...

Moc rád vzpomínám na společné turnaje. Bylo jich tolik....

Lukin měl velkou šachovou sílu, hlavně kolem roku 2004-05 byl nesmírně silný a možná hrál lepší šachy než já v té době. V té době dělal Lukin nad šachovnicí opravdu hodně. Mimochodem zahájení znal výborně až do svého konce... Lukin měl velký přehled a pamatuji si, jak dobře znal konkrétní varianty. Když pak začal žít "bohémským životem" je jasné, že trénink šel stranou, ale myslím si, že stále Lukin něco na šachovnici dělal, ať už se svěřenci, nebo někdy něco pro sebe. Hodně krát jsme se bavili o nějakém zahájení a Lukin mě stále udivoval, kolik toho věděl a znal.

Skvěle počítal varianty na slepo. Pamatuji si, jak v Novém Boru (když jsme tam hráli) stačilo, aby někdo rychle řekl pozici (z hlavy) a Lukin hned pozici "viděl" a analyzoval. To jsem se nechytal. Hodně krát jsme něco z hlavy analyzovali, třeba na lize nebo extralize a Lukin na to měl brilantní hlavu.

Lukin byl skvělým společníkem. Pamatuji si dobře, že kdo seděl nejblíže Lukina měl velké štěstí, protože Lukin dokázal skvěle bavit společnost. Kdo zažil, určitě potvrdí. Nepoznal jsem lepšího společníka... . Nikdy jsem nezažil, aby s Lukinem byla nuda. Když už měl více vypito, pak vždycky zvolal "Bobýýýý" a sevřeli jsme si ruce v pozdravu. To bylo hodně oblíbené gesto Lukina. Jinak kdo jste ho znali víte, že chtěl každého zvát a platit za něj... .

Odešel velký člověk, který dokázal doslova prozářit mnoho akcí. Odešla skromná a hodná duše. Na Lukina nikdy nezapomene, bude stále s námi. Těch příběhů, které se budou vyprávět o Lukinovi, těch bude nespočet.