Pan Zet je pro zachování klasického šachu, tedy vážných partií s půl hodinovým bonusem po čtyřicátém tahu. Jak je zvykem v soutěžích družstev.
Pan Vet je pro rapid tempo, nebo (alespoň) pro předěl mezi rapidem a vážným tempem. Podle něj je vrcholový klasický šach nudný a jen rychlejší tempo přinese potřebné oživení.
Pan Vet: „ Vážné turnaje naprostých špiček jsou většinou jedna velká nuda. Kolik partií končí remízou? Většina. Je pravda, že se bojuje, ale většinou je to sterilní bitva, kde je stejně více než jasné, že to skončí remízou. Podívejte se na mistrovství světa mezi Carlsenem a Caruanou. Všechny partie skončily remízou. Musely rozhodovat rapidy. Podívejte se na nedávný turnaj KO o postup do turnaje kandidátů. Také musely rozhodnout rapidy. Je otázka, nakolik ovlivňují rapidy nejsilnější hráče šachu a celkový boj o mistra světa.“
Na otázku zda by se měly hrát všechny partie rapid tempem, tedy nejenom super turnaje pan Vet odpověděl: „Myslím si, že ano. Představte si ligové utkání. Hrálo by se například tempem 30 minut na partii + 10 sekund na tah. A hrálo by se dvojkolově. Tedy na odvetu. Oba hráči by si prostřídali barvu figur. Myslím si, že s krátkou pauzou, by se mohlo do 3-4 hodin skončit. Takže v součtu by to trvalo do 4 hodin a bylo by místo 8 partií, 16 partií. Navíc by to bylo zábavnější a také kratší.“
A turnaje?
„Tempo bych ponechal stejné, maximálně trochu prodloužil. Vidím jen výhody jak pro hráče, tak i pro pořadatele. Takový turnaj – devítikolový – by trval třeba tři dny. Tedy každý den 3 kola. Pořadatel ušetří za nájem, hráč za ubytování. A také oba ušetří volný čas, který mohou věnovat rodině, přátelům, vlastním koníčkům atd.
Nebylo by lepší raději hrát tzv. Fischerovy šachy? Abychom předešli „remízové nudě?“. Nedávno třeba Wesley So deklasoval samotného mistra světa Magnuse Carlsena.
„Mám rád klasické šachy. Nejsem pro tuto formu, tedy 960. Nicméně jakým tempem hráli (úsměv)? Aby se předešlo nudě, stačí prostě zrychlit šachy. Protože pak je daleko pravděpodobnější, že se stane chyba. Lidský faktor, chyba, je přece základem šachu. Jinak všechno skončí remízou. Podívejte se na nedávné rapid turnaje. To byly panečku boje!
A co Fabi Caruana? Ten by najednou spadl někde do hlubin, je to fér?
„Co je pro jednoho nepříjemné, může být pro druhého nejlepší. Musel by se naučit hrát rychleji, věřím, že by to natrénoval.“
To nezní moc přesvědčivě…
„Možná ne, ale všechno se mění. Kdysi se dokonce partie přerušovaly. Ještě předtím bylo daleko více času na klasickou partii než dnes. Ještě předtím nebyly vůbec žádné šachové hodiny. Vše se vyvíjí a mění, ať se nám to líbí, nebo ne.“
A co starší hráči? Ve zrychleném tempu budou dominovat mladší. Myslíte, že to je dobře?
„Máte pravdu, že to je obecně lepší pro mladé šachisty. Nicméně i ve vážných partiích jsou mladší hráči dominantnější. Kolik hráčů nad 30+ je v první stovce? Nebo 40+? Starší hráči by se museli přizpůsobit, museli by...“
...muselo by se změnit skoro všechno. Zahájení by bylo ještě důležitější. Asi by se museli psát nové knihy. Bylo to svým způsobem úplně jiné! Třeba aktivita na úkor obrany, nebo polo korektní oběti materiálu by vzrostly na síle atd.
„Přesně tak. A myslíte, že by to bylo špatně? Bylo by více zábavy. Ano, muselo by se spoustu věcí předělat a učit se jinak. Byl by to další vývoj šachu.“
Pan Zet , jak jsem již psal , je zastáncem vážného šachu.
Znáte názory pana Vet, co na něj říkáte? Pan Zet: „Ano, znám je. Nesouhlasím. Podle mě je právě výhoda šachu v tom, že mají své tradice. Málokterý sport, či hra, se může pochlubit takovou historií. Pro mě je naprosto neakceptovatelné, že by se mělo přejít na rapid šachy. Osobně nemám nic proti rapidů a bleskovkám, ale jako hlavní disciplína? Jasné ne.“
Ale co atraktivita vrcholových turnajů? Je přece pravda, že tolik partií končí remízou. Nevadí vám to?
„Jednak šachy nejsou přece TOP turnaje. To je podle mě jiná disciplína a druhá věc je ta, že nejpravděpodobnější výsledek je remíza. Nevidím v tom problém. Problém by byl, kdyby partie končily po půl hodině hře. Bojovná remíza může být leckdy zajímavější, než hrubá chyba a výhra.“
A co říkáte na názor, že by se ušetřilo dost času, zřejmě i peněz.
„S takovou logikou bychom za chvíli mohli hrát jenom bleskovky. V dnešní době máte na výběr vážné partie, ale také rapidy. Je to jen na vás. Stejně na tom, kdo pořádá turnaje.“
Nicméně nebylo by to atraktivnější? Mohl by se odehrát více partií…
„Jak pro koho. Silně bychom znevýhodnili starší hráče. Hrajete-li rapidem, pak se počítá každá minuta. A co hráč, který třeba musí jít dvakrát za partii na záchod? Bude rozhodovat vzdálenost záchodu? Nebo vycítit moment, kdy mám odejít na záchod a soupeř bude nucen alespoň chvíli přemýšlet? Tedy strategie záchodového tahu. To je přece absurdní. Rapid nahrává mrskačům. Šachy by se propadly do povrchního módu.“
To ale může říci někdo z dávné minulosti. Tempo bylo delší. Partie se ještě přerušovaly. Pro někoho mohou být dnešní vážné partie povrchní.
„Pečetit, nebo-li přerušit partii už nemá žádný smysl. Nemyslím si, že by se jen zkracovalo tempo. Před nějakým časem se i nejvyšší soutěže hrály bez přidané půl hodiny. Ale naštěstí se to neuchytlo. Myslím si, že tempo s časovou kontrolou po čtyřicátém tahu s půl hodinou na dohrání je ideální.“
A poslední dotaz. Není atraktivnější sledovat souboj nejlepších hráčů v rapid tempu?
„Možná ano. To je pravda. Nicméně to neznamená, že by se šachy měly předělat na rapid tempo. Atraktivnější by možná bylo, kdyby hráli turnaj v tříminutovkách. Někdo by možná rád viděl jednominutovky. Vidím v tom jen zábavu, nic většího.“
