Rozhovor s vítězem velmistrovského turnaje Pardubice Open Sergejem Movsesjanem

Czech Open je neustále kvalitním turnajem a možná mi to připadá těžší i tím, že trochu stárnu. Letos jsem měl turnaj téměř pohodový, i barvy vyšly velice dobře. Měl jsem pocit, že proti soupeřům, proti kterým jsem měl bílé, bylo důležité mít bíle. Proti těm, co jsem měl černé, tak černé nevadily. Turnaj byl trochu tím zvláštní, že jsem nepotkal nikoho z nejvýše nasazených, ale to bohužel nijak neovlivním, takže to není úplně moje chyba. Kluci se snažili, ale nedařilo se jim určitě podle jejich představ. Neřekl bych, že to bylo úplně v pohodě, ale v průběhu turnaje jsem se cítil velice dobře a nebylo tam moc momentů, kdy jsem si nebyl jistý.

Byla zásadní partie ve 2. kole proti Kumaru Jenu Rakeshovi?
Jedna partie málokdy zkazí celý turnaj, zvláště když je to ze začátku. Může to trochu ovlivnit, nalomit, ale nerozhodne to celý turnaj. Průběh partie ve 2. kole byl zajímavý, podařilo se mi po kontrole najít asi nejlepší pokračování, takže z hlediska sebevědomí to pomůže. Důležitá byla partie proti v tu chvíli vedoucímu izraelskému velmistru Nitzanu Steinbergovi, který hrál do té doby vynikající turnaj. Podařilo se mi ho dostat do problémů už v zahájení, přes ne úplně přesnou realizaci výhody jsem tu partii vyhrál. Ověřil jsem si tím, že můžu zvládat klíčové momenty.

Utkal jste se v průběhu se čtyřmi Indy, se kterými jste uhrál 3,5 bodu…
Pomalu si na to zvykáme. V tomto období se hraje více turnajů, z těch větších openů je jich asi pět, v každém z nich hraje asi 20 Indů, takže to není v Pardubicích zase taková výjimka. Je to jev, se kterým si musíme naučit žít. Svědčí to o tom, že v Indii mají šachy výsadní postavení. I financování evidentně musí být na dobré úrovni, když si mohou dovolit vyjet na celé léto na turnaje po celé Evropě. Bylo trochu úsměvné, že jsem za celý turnaj potkal čtyři Indy a žádného Čecha.

Je tato úspěšnost daná i tím, že jste měl třikrát bílé a povedlo se vám zahájení?
U těchto hráčů je velice těžké trefit se do zahájení. Musím říct, že si nemůžu úplně stěžovat na mladší kluky z Indie, zatím se mi s nimi i v jiných turnajích celkem daří. Dařilo se mi totiž vyhmátnou jejich mezeru v přípravě, když už nic jiného, tak mi můj věk pomáhá těžit ze zkušeností proti jednotlivým typům hráčů.

Na Czech Openu se představili dvanáctiletí nadějní šachisté Praggnanandhaa a Gukesh, co na jejich výkony říkáte?
O Praggnanandhu je obrovský zájem všude a pořadatelům tohoto turnaje patří obrovská poklona, že ho sem přilákali. Protože teď je úplně na roztrhání, je to nejmladší velmistr světa. Vloni hrál v Pardubicích další indický supertalent IM Nihal Sarin (2551), se kterým jsou kamarádi. Možná jim trochu pomáhá i to, že se navzájem snaží dostat před sebe, což je pro ně zdravá motivace.

Očekáváte, že se dostanou do světové špičky?
Určitě. O tom nepochybuji, je pouze otázkou, jak vysoko. Protože jsou velice dobře podporovaní, dostávaji možnost trénovat s nejlepšími trenéry světa. Myslím si, že jim to může pomoct a mají všechny předpoklady být v nejužší špičce. U Gukeshe si ještě musíme počkat, aby se ukázalo, jak velký má potenciál.

Jakou úroveň jste měl vy ve svých dvanácti letech?
To je trochu jiný svět, protože já jsem ve dvanácti letech neměl ELO. Ale řekl bych, že jsem asi nebyl takto dobrý jako tito kluci.

Dokázal byste srovnat všechny tři svá vítězství ve velmistrovském turnaji na Czech Open? Ten rozptyl mezi prvním a druhým vítězstvím asi jen těžko někdo zopakuje, protože to bylo po 21 letech. První ročník v roce 1995, který jsem vyhrál, u něj to bylo absolutně nečekané. Tehdy jsem udělal 8 bodů z 9, ale potkal jsem jediného velmistra, takže v tomto určitě nastala změna. Před dvěma lety to bylo v podstatě také překvapení, protože vím, jak je to těžké vyhrát. Pro mě je tady strašně příjemné hrát, jelikož znám každý kousek zimáku. Nejenom díky šachám, ale také tu často chodím na hokej. Když při turnaji potkáte i lidi z hokejového personálu a vidíte, že vám fandí, tak je to straně příjemné. Potěší to a přidává to další kamínek do mozaiky, která může vést k úspěchu. Těžko se to porovnává, první vítězství je úplně jinde, možná i skoro z jiného života. Poslední dvě výhry mě velice těší, protože vyhrát takto silně obsazený turnaj v tomto věku není úplně jednoduché. Minulý rok jsem neměl příliš úspěšný, tento turnaj mi trochu pomáhá zpět na nohy.

Chystáte se reprezentovat Arménii na zářijové olympiádě v Batumi?
Tentokrát budu chybět. Požádal jsem kapitána o uvolnění od reprezentačních povinností, protože se mi v posledních letech tolik nedařilo. Ať už v týmových soutěžích, tak v jednotlivcích. Cítil jsem, že nejsem týmu prospěšný tak, jak bych chtěl, Nechtěl jsem vytvářet na sebe i na kluky v týmu zbytečný tlak. Rozhodl jsem se tedy olympiádu vynechat, i když to pro mě nebylo lehké rozhodnutí. Když se budu cítit dobře, tak se příští rok pokusím o návrat do reprezentace. Roli hrálo také narození mého syna.

Měla volba jména syna, kterého jste pojmenovali Gabriel, nějakou spojitost s šachy? Protože iniciály GM vlastně značí titul velmistra.
Musím říct, že mě to ani nenapadlo. Upozornil mě na to až po půl roce táta. Měli jsme seznam jmen a nakonec jsme se shodli na Gabrielovi. Iniciály GM jsou tak čistě náhoda a nemají žádnou souvislost s tím, jestli bude hrát šachy. Když ho ale budou šachy bavit, budu jen rád.

Příští rok se bude konat jubilejní 30. ročník Czech Open, budete tak útočit na čtvrté vítězství? Já jsme ani nevěděl, že velmistrovský turnaj nikdo předtím třikrát nevyhrál. Nehoním se za žádnými rekordy. Pouze před třemi lety mě napadalo, že by bylo hezké vyhrát po dvaceti letech. Účast rozhodně nevylučuji, Pardubice jsou pro mě druhým domovem, ale v tuto chvíli to těžko můžu slíbit. Pokud ale bude možnost a do těch plánů nebude zasahovat něco jiného, tak si tu rád zahraji.

Výsledky šachových turnajů a další informace naleznete na festivalových stránkách http://www.czechopen.net/.

Adam Joska
tiskový mluvčí Czech Open 2018