Jirka Dufek natočil pěkné vzpomínky na možná zapomenuté české Mistry a pojďme si dnes společně vzpomenout na Čeňka Kottnauera, Karla Hromádku, Karla Treybala a Josefa Loumu. Malé cestovaní časem, příjemné zastavení v dobách, kdy tito lidé psali historii.
Čeněk Kottnauer (*24. února 1910 v Praze – 14. února 1996 v Londýně) byl československý a později anglický šachista a mezinárodní šachový rozhodčí.
Turnajovou kariéru zahájil v roce 1933, kdy na Kautského memoriálu v Praze dělil 11.-12. místo.
Na turnaji v Praze v roce 1942 obsadil šesté místo, témže roce dělil 6.-7. místo na turnaji v Chocni. V roce 1943 zvítězil na turnaji ve Zlíně. V květnu 1944 hrál v Praze v zápase českých šachistů s Fjodorem Bogatyrčukem.
Zúčastnil se zápasu Praha - Moskva v roce 1946.
K největším poválečným turnajovým úspěchům patří dělení 2. místa na Schlechterově memoriálu ve Vídni (za Lászlem Szabó) a třetí místo v Beverwijku 1947. Turnaje v Beverwijku (předchůdce dnešních turnajů Corus ve Wijk aan Zee) se zúčastnil i v letech 1948 (dělil 8.-9. místo), 1954 a 1962.
Titul mezinárodního mistra získal v roce 1950, mezinárodním šachovým rozhodčím je od roku 1951.
V roce 1953 emigroval do Velké Británie.
Na šachové olympiádě v roce 1952 v Helsinkách reprezentoval Československo a získal individuální zlatou medaili na čtvrté šachovnici za výsledek +10 –0 =5. Anglii reprezentoval v roce 1964 na první šachovnici na olympiádě v Tel-Avivu a na druhé šachovnici v Luganu v roce 1968.
Karel Hromádka (23. dubna 1887, Großweikersdorf u Hollabrunnu (Dolní Rakousy) – 16. července 1956) byl český šachista.
V roce 1913 českým mistrem v šachu, v roce 1921 vítězem československého mistrovství. V historických tabulkách se umístil nejlépe v roce 1922, kdy byl 27. nejlepším šachistou světa. Účastnil se první neoficiální šachové olympiády v Paříži 1924, kde pomohl československému týmu získat zlaté medaile.
Jeho jménem je označována varianta indické obrany Benoni – Hromádkova indická obrana:1.d4 Jf6 2.Jf3 c5 3.d5 d6 4.c4 e5
Karel Treybal byl rakouskouherský a posléze československý šachista, mistr Ústřední jednoty českých šachistů od roku 1909 (kdy obsadil na sjezdovém turnaji v Praze druhé místo za Oldřichem Durasem), mistr Československa z roku 1921, kdy se dělil o první místo s Karlem Hromádkou a Ladislavem Prokešem.
Největším Treybalovým úspěchem na mezinárodních turnajích bylo šesté až sedmé místo (společně s Aaronem Nimcovičem) na turnaji v Karlových Varech roku 1923, kdy dokonce porazil vítěze turnaje Alexandra Aljechina.
Karel Treybal hrál na třech šachových olympiádách:
roku 1930 v Hamburgu, kde mužstvo Československa skončilo na pátém místě,[4]
roku 1933 ve Folkestone, kde společně se Salomonem Flohrem, Karlem Opočenským, Josefem Rejfířem a Karlem Skaličkou vybojoval 2. místo,
roku 1935 ve Varšavě, kde československé mužstvo skončilo páté.
Karel Treybal byl roku 1941 popraven nacisty pro údajné ilegální držení střelné zbraně.
Josef Louma byl nejen vynikající hráč. V době, o níž mluvíme, byl také jednatelem ÚJČŠ a předsedou její ediční komise. Byl i hlavním redaktorem časopisu Československý šach. Byl i publicistou a vedl řadu šachových hlídek. S jeho jménem je spojena i kniha Šachista začátečník. Především ale byl šachovým diplomatem.
Byl naším zástupcem ve FIDE a později. (1951 – 1954) i jejím místopředsedou. V srpnu 1947 se Louma zúčastnil haagského kongresu FIDE, který měl rozhodnout, jak dál v otázce mistra světa.
