Rozhovor s Davidem Holemářem

1) O čem ta kniha bude? 

Ahoj Petře. Kniha bude samozřejmě o šachách

2) Kdo všechno ti s knihou pomáhá? Kdo všechno ti posílá příběhy a bude takovým druhým autorem? Podle toho co jsem četl, to je snad polovina Brna...

Mým spolupracovníkem je Pavel Menčík, který má na starosti technické věci, jako diagramy, korekturu a třídění kapitol. Navíc mně napsal kapitolu o pravidlech bughousu, který sám úspěšně a s oblibou hraje. Je několikanásobným přeborníkem republiky. A proč vlastně Bughouse? Děti na základních školách, kde vyučuji šachy ho milují! Dá se říci, že je to taková šachová čtyřhra, kde se ve velké míře tříbí taktické myšlení.

Dalším velkým pomocníkem a rádcem je historik a spisovatel Jan Kalendovský, který mi pro inspiraci zasílá různé šachové materiály a napsal mi předmluvu.

Kapitolou samou pro sebe bude povídková část, kde mí přátelé buď sami anebo s mou pomocí popisují, co sami vtipného či veselého za šachovnicí zažili. Prozradím jen, že nyní dopisuje pro moji knihu povídku Robert Cvek.

3) Jaké je to psát knihu? Jaké pocity při tom člověk prožívá?

Peklo! Teď vážně. Po nastudování různých manuálů pro začínající autory jsem zjistil, že nic neumím. Nemusím tedy dodávat, že to bude moje vůbec první napsaná kniha. Pocity? Od naprostého zoufalství až po euforii.

4) O kom ta kniha bude? Třeba zkus jmenovat, kteří šachisté se v té knize objeví a pobaví čtenáře svým šachovým příběhem. 

Kniha bude takový šachový pell mell. Je to sbírka mých vlastních veselých zážitků, povídek mých přátel, různých šachových kuriozit, vtipně komentovaných partií, šachových vtipů a básní. Mezi přispěvateli jsou například Viktor Láznička, Robert Cvek, Pavel David, Eva Kulovaná, Lenka Ptáčniková, Neklan Vyskočil, Ivan Markovič, Milan Smištík, Jan Kalendovský a spousta dalších. Bude tam kapitola o bulletu, tudíž partii, kde mají hráči po minutě na celou partii. Zkušeností  mám opravdu hodně, protože jsem za ty roky na šachovému serveru lichess.org odehrál už přes 180 000 partií!

5) Komu bude tvá kniha určená? 

Všem, kdo se chtějí u šachu pobavit a třeba i zasmát.

6) V čem věříš , že bude tato knížka zajímavá ?

Pevně doufám, že se nad knihou pobaví i ti, kdo šachy nehrají. A to byl můj cíl. Šachy většina lidí vnímá jako velice vážnou, až bych řekl nudnou hru. A já chci ukázat, že se mýlí.

7) Napadlo tě někdy v životě, že napíšeš knihu? Jak se to všechno semele, že brzy to bude skutečnost?

 Ne. Když si mě poprvé ,,onoho" listopadového rána oslovil, tak jsem si myslel, že ses zbláznil. Ale protože jsem taktéž zastáncem toho, že v životě se má zkusit pokud možno všechno, tak jsem se zeptal pár lidí, kterým věřím a jejichž názor pro mě hodně znamená a ti mi potvrdili, že je to příležitost, která už se nemusí opakovat.

8) Bude i pokračování? 

Ha ha ha. Po dokončení knihy plánuji velkou, ale opravdu velkou pauzu.

9) Nahoď sem prosím ukázku, nějakého příběhu z knihy, ať dostaneme ochutnávku toho, co se chystá..

Šachoví velmistři přemýšlejí jinak
Lucie Klusková, David Holemář

Přiznám se, že jsem šachový antitalent a určitě to není jen tím, že jsem blondýna. Alespoň myslím. Hru se mě snažil naučit můj přítel, nyní snoubenec Pavel Blatný. Po pár lekcích s několikanásobným přeborníkem republiky a vítězem velmi prestižního turnaje New York Open jsme to oba vzdali. Co se dá dělat.

Znáte to, pro svou lásku uděláte cokoliv, ale já mám raději čerstvý vzduch, akci a okamžitou odezvu, než několikahodinové soustředění, trpělivé hromadění výhod a pečlivou realizaci převahy. Snaha rozhodně byla, ale každý nemůže umět všechno. Ne, trpělivost není a nikdy nebyla moje silná stránka.

Pavla samozřejmě podporuji a doprovázím ho po turnajích českých, tak i zahraničních a jsem na něho pyšná. Někde jsem četla, že začátečníci mají během přemýšlení aktivní centra jen v levé hemisféře, kdežto velmistři v obou. Z toho se zdá, že první skupina se snaží výsledku „dopočítat“, zatímco druhá používá i centra pro prostorovou představivost a zpracovává šachovou pozici jako geometrický vzor. Mimochodem velmistři a šachisté obecně se prý při řešení úloh dají také rozpoznat podle toho, jak po šachovnici klouzají očima. Pravidelní hráči se na šachovnici zrakem nemusí tak fixovat, protože si po jejím prohlédnutí snáze vytvoří mentální reprezentaci pozice.

Při samotné šachové partii musí být absolutní klid! Bylo mně vysvětleno, že klapající sandálky či mé oblíbené podpatky nejsou vhodné. Při nahlížení na šachové partie musím být tich jako myška. Jakýkoliv nepatřičný zvuk může šachisty vyrušit.

Jednou jsem Pavla při přemýšlení lehce pohladila, jako gesto podpory. Po partii o tom vůbec nevěděl! Zvláštní. A to obvykle slyší spadnout špendlík.

Do hracího sálu si sebou beru vždy nějakou knihu nebo notebook a občas mrknu na Pavla, jak si stojí. Už na něm poznám, když je na tom dobře. To vstane od partie, usmívá se a nebo se prochází. Když má naopak problémy, od partie se ani nehne.

Na telefonu mám navoleny vibrace, protože mě přítel několikrát upozorňoval, že musím mít vypnutý mobil. ,,Vypni si mobil! Pusinko, hlavně si nezapomeň vypnout mobil! Nesmíš zapomenout!“ Samozřejmě, že to vím! Po tolika letech upozorňování, kdo by zapomněl?

Pamatuji i na to, že před důležitou partií v rakouském Zwettlu svému snoubenci napustit vanu. Jeho oblíbený rituál. Hraje se v salonku hotelu. Ano, všechno si nepamatuji, jen to soustředění. Nemohu už to po hodině hry v sále vydržet a potřebuji na vzduch. Odcházím na chodbu a tiše za sebou zavírám dveře. Hned se mi dýchá lépe. Poodstoupím několik metrů do předsálí a musím se o své dojmy podělit s kámoškou. Vytáčím její číslo, ale už po pár větách jsem přerušena svým milým, který vyběhnul z hracího sálu a zuřivě gestikuluje a naznačuje, že mobil musím vypnout! Zase špatně. Zase všechno špatně! Mám chuť mu něco provést, něco udělat! Můžete však zabít šachového velmistra? 

10) Nejsilnější zážitek při psaní knihy? To první, co tě napadne, když si řekneš...píšu knihu?!

Nejsilnější zážitek? Kamarád Jiří Řehůřek, který pro mou knihu napsal pěknou šachovou báseň, už bohužel není mezi námi. V tom okamžiku si člověk uvědomí, že jsme tu všichni jen na chvíli a proto bychom se měli všichni snažit využít svůj potenciál a nerozptylovat se nepodstatnými věcmi.

Když nemůžeš, tak přidej!

David