Od triumfu ke krizi: Jan-Krzysztof Duda otevřeně o tlaku a vyhoření v šachové kariéře

Velmistr Jan-Krzysztof Duda, aktuálně nejlepší polský šachista, sice v roce 2021 ovládl Světový pohár FIDE a zdálo se, že se vydal na cestu k absolutní světové špičce. V nedávném otevřeném rozhovoru však překvapil přiznáním, že právě toto vítězství se pro něj stalo „velkým krokem zpátky“. Jak sám říká, tlak médií, rostoucí očekávání a souběžné zdravotní problémy ho dovedly až k myšlenkám na odchod z profesionálního šachu.

Zlom po Světovém poháru 2021

Duda se do širšího povědomí světové šachové komunity zapsal nejpozději v roce 2021, kdy vyhrál Světový pohár FIDE v Soči. Porazil v něm například Alexandra Griščuka i Magnuse Carlsena (toho dokonce v klasických partiích), což byl pro světovou jedničku hořký moment — Carlsen si svůj další triumf v této soutěži připsal až v roce 2023. Pro Dudu, tehdy čtyřiadvacetiletého, šlo o největší kariérní úspěch. Jenže s odstupem se ukázalo, že mu paradoxně přinesl více komplikací než radosti:

„Byl to samozřejmě můj největší úspěch. Jenže ten mediální a společenský tlak byl obrovský. Připadalo mi, že se mi postupně hroutí duševní i fyzické zdraví,“
prozradil Duda.

Ačkoliv navenek dál sbíral slušné výsledky — vyhrál například některé on-line turnaje i superturnaj v rámci Champions Chess Tour, nebo triumfoval na Grand Chess Tour ve Varšavě —, v zákulisí se u něj prohlubovala únava, frustrace a narůstala nejistota, jestli v šachu chce a dokáže setrvat na absolutní špičce.

Endorfy Chess Challenge 2025 a tiché odhalení

O svých potížích začal Duda mluvit teprve na konci ledna 2025, po vítězství v Endorfy Chess Challenge Poland. Tento 15členný bleskový on-line turnaj probíhal ve stylu série Speed Chess Championship. Duda v něm přesvědčivě zdolal tři soupeře v řadě:

• 14:5 proti IM Janu Málkovi,
• 14:6 proti GM Szymonu Gumularzovi,
• 13,5:4,5 ve finále proti IM Kacperu Drozdowskému.

Po finálovém duelu se moderátor IM Dawid Czerw pustil do dlouhého rozhovoru s Dudou i poraženým finalistou Drozdowským, který stejně jako Duda žije ve městečku Wieliczka u Krakova. Drozdowski vyprávěl o svých zkušenostech z University of Texas at Dallas (UTD), kde sice získal dobrou školu, ale kvůli náročnému studiu šachově stagnoval. Na to Duda navázal svým otevřeným popisem vlastní „existenciální krize“.

Olympiáda 2024: kapka, která přetekla

Když Duda vzpomínal na poslední Šachovou olympiádu v Budapešti (září 2024), přiznal, že mu právě tam došla trpělivost a chuť pokračovat:

„Po olympiádě jsem měl vážnou krizi víry. Vlastně je to paradox, protože jsem získal +10 elo bodů, byl čtvrtý na první šachovnici, ale byl jsem hrozně nespokojený s předvedenou hrou. Pak mi blesklo hlavou, že se stanu amatérem.“

Ačkoliv statistiky mluvily v jeho prospěch — lepší výkon na první desce zaznamenali jen Gukesh Dommaraju, Nodirbek Abdusattorov a Magnus Carlsen —, Duda se doslova „užíral“ kvůli dvou pokaženým partiím. Nejprve v 6. kole proti GM Valentinu Dragnevovi (kde přehlédl jasnou výhru 36.Kxf1 a namísto toho tahem 36.Kh2?? dovolil soupeři obětovat dámu s věčným šachem) a hned v dalším kole s GM Bogdanem-Danielem Deacem prohrál jedním nepozorným tahem.

„Vítězné partie mě skoro nechávají chladným, zatímco prohry mě strašně ničí. Ta negativní zpětná vazba je nesrovnatelná,“
vysvětluje Duda. Po olympiádě odmítl pozvání na tradičně prestižní turnaje ve Wijk aan Zee a v Praze.

Bronz z MS v bleskovém šachu a nejisté pokračování

Na konci roku 2024 si Duda spravil náladu ziskem bronzu na FIDE World Blitz Championship v New Yorku. Probojoval se do čtvrtfinále, kde porazil Fabiana Caruanu, v semifinále ale nestačil na Carlsena. Bronz sdílel s Wesley So a s hořkým úsměvem vzpomíná, že mu pořadatelé omylem předali medaili za rapid místo za blitz. Ani tento cenný kov však jeho vnitřní neklid neutišil.

„Začínám mít krizi víry ve všechny druhy šachu. Dřív bych si nedokázal představit, že by mě nebavila bleskovka, ale v New Yorku to bylo strašně vyčerpávající a vlastně ani ne moc příjemné,“
přiznává.
Ve volném čase přitom Duda nejraději sáhne po šachové knize:
„Šachy jsou můj život. Jinak nic tak dobře neumím. Říká se, že nemusíte být génius, abyste šachy hráli, ale musíte jím být, abyste se jich dokázali vzdát.“

„Velký krok zpátky.“ Kde pramení krize?

Duda označuje svůj stav jako „jistou formu existenciální krize“ a za hlavní zdroj problémů kupodivu uvádí právě výhru na Světovém poháru 2021:

„To byla nejšťastnější chvíle mé kariéry. Ale zároveň to spustilo všechno to šílenství kolem, mediální zájem, tlak… a pak se to se mnou svezlo mentálně i fyzicky.“

Podle svých slov vždy šachy vnímal spíš jako soutěž a ego-boj než jako ryzí vášeň. Po úspěchu v Soči ovšem motivace začala upadat. V roce 2022 ještě „jel ze setrvačnosti“ a vyhrál například Oslo Esports Cup či Grand Chess Tour, ale očekávaný turnaj kandidátů v Madridu proměnil ve fiasko:

„Všichni ode mě čekali zázraky. I já sám jsem to vnímal jako něco posvátného, nedokázal jsem si tlak rozumně rozdělit. Skončil jsem pak na děleném posledním místě.“

Jak sám říká, přípravu nezvládl, nevěděl, jak odfiltrovat mediální a sponzorský zájem. K tomu se přidaly neshody v polském týmu na olympiádě 2022 v Indii, kde kvůli absenci kapitána a sporům odehrál pouhých pět partií.

Touha po šachové kreativitě, ale bez radosti

Duda je proslulý bojovným přístupem u šachovnice, avšak aktuálně přiznává, že ho trénink a příprava stojí čím dál víc sil:

„Nikdy jsem nebyl tak disciplinovaný, jako třeba Radek Wojtaszek, který před turnajem dlouho cvičí a opakuje varianty. Snažil jsem se to vždycky dohnat kreativitou a dobrou obranou, ale teď už cítím, že mi energie ubývá.“

Odvolává se i na postup mladé generace: Gukesh, Praggnanandhaa či Abdusattorov jsou stále mladší a v tréninku tráví obrovské množství hodin.

„Pořád věřím, že dokážu porazit kohokoli, ale uvědomuji si, že má vášeň vyhasíná. Oni jsou šachoví fanatici, já už nejsem.“

Co dál?

Po odřeknutí Wijku a Prahy Duda prozradil, že v roce 2025 zvažuje start na Světovém poháru a Grand Swiss. Cítí, že právě tam se může rozhodnout, zda v profesionálním šachu zůstane:

„Když to zase bude jen negativní a vyčerpávající, tak nevím, jestli má smysl pokračovat. Možná naopak najdu cestu, jak se znovu pro hru nadchnout.“

Zatím přijímá jen občasné on-line akce či exhibice, ve kterých může svobodně experimentovat a není tolik svázán přípravou na otevření partií. I proto ho lákají formáty typu Fischer Random (Chess960), kde se zahájení losuje a paměť tolik nerozhoduje.

Další šachoví velikáni, které semlel tlak a vyhoření

• Bobby Fischer (1943–2008)
  Legendární americký mistr světa z roku 1972. Po vítězství nad Borisem Spasským se stáhl do ústraní, utíkal před veřejností i médii a v podstatě přestal hrát soutěžní šach. Svým výjimečným odchodem stále symbolizuje, jak silně dokáže tlak a očekávání zlomit i největší talenty.

• *Vladimir Kramnik (1975)
  Mistr světa, který sesadil Garryho Kasparova. Bojoval s poklesem motivace i se zdravotními problémy. Postupně se stáhl z vrcholových turnajů a v roce 2019 oznámil konec kariéry. Přiznal, že radost ze šachu už necítil a potřeboval se posunout jinam.

• *Tejmur Radžabov (1987)
  Azerský velmistr a bývalý supertalent. Po kontroverzním odstoupení z Turnaje kandidátů 2020 dlouho pauzíroval a mluvil o tom, jak ho politika kolem šachů ničí. Přesto se k špičkovým soutěžím částečně vrátil a dokázal znovu uspět.

• Reuben Fine (1914–1993)
  Americký velmistr a přední hráč 30. a 40. let 20. století. Po druhé světové válce se prakticky stáhl z veřejného šachového života a věnoval se psychologii. Dokazuje, že i šachista světového formátu může zvolit radikální profesní obrat, pokud ho pohltí jiné zájmy či vyčerpání ze hry.

Dudův příběh ukazuje, jak křehká je hranice mezi vrcholovými výkony a vyhořením. Zatímco fanoušci sledují výsledky a žebříčky, špičkoví hráči bojují s obrovským tlakem, očekáváním i vlastní psychikou. Duda jednou provždy ukázal, že i největší triumfy mohou nést stinnou stránku. Bude proto napínavé sledovat, zda se mu podaří nalézt ztracenou radost a motivaci — a pokračovat v cestě, která ho dovedla mezi světovou elitu. Svět šachů by si jeho nezaměnitelný talent i odvážný styl rozhodně rád udržel.

A co vy, vyhořeli jste někdy v šachu?! Já minimálně stokrát a stále mě šachy baví.