Krása hrubých chyb?

Šachy jsou právě přitažlivé i tím, že se tam tak často a hrubě chybuje. Líbí se vám precizní partie, kde obě strany hrají bezchybně? Možná nějaká taktická přestřelka, třeba jak měli někdy KxK s remízou, ale bez chyb to není ono. Nicméně nejlépe je, když ty hrubky dělá jen soupeř. Určitě znáte ten pocit naprosté dokonalosti, když v pozici, kde pouze přemýšlíte jestli se máte vzdát teď nebo za dva tahy soupeř udělá neskutečnou hrubku. I to se stává a zažil jsem to za obě strany (jeden příklad ukazuji).

Nedávno (víkend) se hrála německá Bundesliga a já si vybral pro vás z Bundesligy dvě partie. První IM Lukáše Vlasáka a druhá GM Vlasty Babuly. První partie je přesně na to, když se ztratí koncentrace a druhá partie je docela drsná z hlediska zvratů a hrubých chyb. Ale takové partie mají šťávu. Na podobné zvraty se dívá velmi dobře, pokud nejste nějaká zúčastněná strana, nedej bože, když jde o týmovou soutěž a vy jste kapitánem. I z toho důvodu jsem jednou odmítl v nižší soutěže dělat kapitána, protože bych to možná nepřežil. Kapitán v šachu je svým způsobem docela dost "rizikové povolání".

Jak nedělat hrubé chyby? Jak by řekl klasik, nehrát šachy, pak je zaručeně dělat nebudete, alespoň v šachu. Pokud ale chcete hrát šachy a nedělat hrubky, pak jde o nemožnou věc. Snad rozumně minimalizovat. Pak si všechno kontrolujte, dávejte si pozor co soupeř hrozí. Buďte v psychické pohodě a zbytek bude snad jednoduchý :-)