Faktor času

Faktor času je podle mě velmi důležitá věc. Čím jste lepší praktik, tím lépe čas cítíte. Už jsem zažil trénink se svěřenci, co nenalézali nejlepší tahy, neměli takový cit na pozici, přesto měli velmi dobré výsledky. Jak to? Nedostávali se do časových tísní, dokázali se (zavčasu!) rozhodnout a naopak dokázali v časových problémech soupeře vykouzlit nečekanou taktiku.

Vždy bylo pro mě těžké hodnotit svěřence, který měl na daný taktický problém třeba 5 minut a on úlohu vyřešil skvěle, ale za 10 minut. Mohli bychom říci, že je to jedno, ale to je hluboký omyl. Na rychlosti záleží a hodně. Dejme tomu, že máme vážnou partii, kde máme 1 hodinu a 30 minut na 40 tahů s přídavkem 30 sekund na tah. Po 40 tahu máme ještě pak 30 minut do konce. Což je mimochodem nejčastější tempo. 

Vezmeme si třeba svěřence Josefa. Josef odehraje zahájení 8 tahů bleskurychle a má ještě zhruba 1 hodinu a 33 minut do konce. Nicméně pozici po zahájení moc nezná a na následující 4 tahy ztratí v průměru 10 minut na tah. Tím pádem má už jen zhruba 55 minut na 28 tahů...Čas jde rychle pryč. Protože pan Josef necítí čas (faktor času), rozhoduje se pomalu, stále něco hledá a počítá. Chce najít nejlepší pokračování. Po dalších odehraných 10 tazích, má už jen 25 minut. Ačkoliv má výhodu, je pozice komplikovaná a není snadné najít přesnou cestu, ale pan Josef o ní usiluje. Partie nakonec končí tak, že ve velké časovce Josef udělá hrubou chybu a prohraje.

To jsem popsal jeden z typových scénářů. Čas se v šachové partii rychle ztrácí. Musíme všechno kontrolovat a počítat. Navíc když nás napadne něco "dobrodružného", musíme to hodně počítat a nemluvně o nejistotě a ne sebedůvěře, to také bere hodně času. atd. Problém právě bývá u hráčů, kteří chtějí vždy najít nejlepší tah, nebo se tomu přiblížit. To je (velmi) nebezpečné z praktického hlediska.