Josef Polnar ovládl prestižní mezinárodní šachový turnaj v Monaku

04.11.2022 16:11 | Zahraniční zprávy

Ve dnech 27. října až 2. listopadu se konal mezinárodní šachový turnaj zrakově handicapovaných sportovců v Monaku na stadionu Luise II. Hrálo se švýcarským systémem na 7 kol s tempem hry 90 minut na partii + 30 sekund na každý tah.

Na turnaj přijelo 38 sportovců z 10 zemí Evropy. Turnaj nebyl věkově limitován, a tak mezi ostřílenými matadory sbírali zkušenosti mladí hráči ve věku 4,5 – 18 let.

Pro zahraniční účastníky bylo připraveno ubytování v hotelu Marriott Hotel The Gate of Monaco at Cap d’Ail. Organizátoři připravili pro účastníky bohatý doprovodný program, kde se sportovci seznámili s historií a kulturou Monaka a dále ochutnali místní kuchyni v různých podobách. Našim svěřencům se dařilo. Josef Polnar se stal vítězem turnaje s 5, 5 body a jeho manželka Taťána Polnarová s 5 body skončila v celkovém pořadí 7 a byla vyhlášena 2. v kategorii žen. Zvláštní poděkování patří Magdaleně, která je doprovázela a starala se o komunikaci ve francouzštině.


Komentář Josefa Polnara:

Na turnaj jsme cestovali z Prahy přes Mnichov, Nice do Monaka. Vozidlo zajistil předseda Českého svazu zrakově postižených sportovců Zdeněk Barlok. Cesta ubíhala rychle dle předem naplánovaného harmonogramu. Menší zádrhel nastal v Nice, kde jsme měli naplánovaný přestup na vlak. K přestupu jsme si vybrali lokální nádraží Nice St. Augustin. Jednalo se o malé nádraží o dvou peronech s přestupní lávkou. Na nástupišti nás uvítala obrazovka, kde bylo napsáno odjezd vlaku Monako 1. nástupiště. Na nástupišti ale číslo nebylonapsané. Počkali jsme tedy na příjezd vlaku a z rozhlasu se ozvalo „Pozor, přijíždí vlak“. Pak nastala odmlka a rozhlas utichl. Raději jsme nechali vlak odjet a začali hledat čísla nástupišť. Podle hesla „pod lampou je největší tma“ jsme našli na malé černé kovové cedulce s bílým nápisem čísla peronu, která byla prakticky neviditelná, protože světlo lampy svítilo proti úhlu pohledu. Příjezd do Monaka a samotné ubytování proběhlo bez větších problémů.

Unaveni jsme uléhali do postelí a těšili se na další den. Ráno jsme posnídali na hotelu a vypravili se objevovat Monako. Počasí nám přálo, svítilo sluníčko a bylo příjemných 22 stupňů Celsia. Vzhledem k velikosti města jsme zvolili pěší přesun do historického centra. Odpoledne, po slavnostním zahájení, začalo první kolo. Táně bylo přiděleno startovní číslo 16 a Pepovi 3. První kolo nepřineslo zajímavé zvraty a po dvou hodinách jsme oba odcházeli s prvním bodem z turnaje.

Druhý den nás čekalo dvoukolo. Dopoledne se mi dařilo a přidal jsem další bod do sbírky. Táňa bojovala, ale po dvou hodinách postavení na šachovnici nenabízelo nic k výhře, a tak partie skončila smírně remízou. Odpoledne jsem hrál s Alexem, který bránil své postavení, ale nakonec podlehl po tříhodinové bitvě. Táně los přidělil za soupeře ředitele turnaje L hebron De Lussats Jean. Po bez 10 minut 4hodinové bitvě Táňa dokončila úspěšné tažení a dala soupeři mat.

Následující den se hrálo pouze dopoledne. Los mně přidělil Devilla Olivie, jednoho z favoritů turnaje. Deville mě chytrou kombinací připravil v průběhu partie o dva pěšce. Jako kompenzaci jsem měl lepší postavení, a to se ukázalo jako klíčové, protože po 3, 5 hodinách partie skončila smířlivě remízou. Taňa hladce porazila svého soupeře.

Po čtyřech kolech jsme tak oba získali 3,5 bodu. S napětím jsme očekávali los 5. kola a doufali, že nedojde na vzájemné klání. Bohužel los pro 5. kolo byl nemilosrdný,  já s bílými a Táňa s černými figurkami.

Vzájemná klání nemají jasného vítěze ani poraženého, mají jen poražené, protože každý z nás ztratí body, o které mohl obrat soupeře. Nakonec jsem tento boj vyhrál. Do předposledního kola jsem nastupoval jako první v pořadí a hrál s druhým Abrosino Theem. Tento nadějný 16letý francouzský šachista svedl se mnou vyrovnanou partii, kde po 3 hodinách jsme dospěli k postavení, kde ani jedna strana nemohla ustoupit ze svých pozic, aniž by prohrála. Čas hrál pro mne. Měl jsem na výběr tahat to dál na čas nebo být gentleman a nabídnout remízu. Zvolil jsem druhou cestu a gentlemansky jsem nabídl remízu.

Taňa zabojovala a získala další bod. Do posledního kola jsme oba nastupovali jako adepti na medaile. Švýcarský systém, ale je do jisté míry krutý, protože stačí jedno zaváhání a z medailových míst můžete spadnou i o 10 pozic. Pro oba to znamenalo remizovat nebo porazit své soupeře. Los pro sedmé a poslední kolo dopadl spravedlivě. Táňa hrála s Bezerovsky Fiorinou, nadějnou 15letou ukrajinskou šachistkou hrající pod Monackou federací. Obě měly shodně 4,5 bodu a dělily se o 5 – 6 místo v celkovém pořadí a první a druhé místo mezi ženami. V mém případě jsem měl s Theem shodně 5 bodů a dělil se o první místo v celkovém pořadí. V posledním kole jsme tak oba na dálku bojovali o zlato. Los mi přidělil prvního nasazeného hráče Thevenet Yanna, který v celkovém pořadí byl po šesti kolech na 3. místě 4,5 body. Svoji partii jsem rozehrál odvážně a postupně získával prostor na šachovnicí. Soupeř hledal cestu do mého postavení a přemýšlením ztrácel drahocenný čas.

Theo se svým soupeřem sváděl urputnou bitvu, která nakonec skončila remízou. Věděl jsem, že přišel můj čas, přitlačil jsem na soupeře a získal další minutky na víc. Přišlo to nejtěžší rozhodnutí – riskovat bojem o výhru nebo se spokojit s remízou. Zkusil jsem to druhé. Soupeř dlouze zkoumal postavení a nakonec s remízou souhlasil. Táňa s Fiorinou bojovala, ale nakonec dospěly k mrtvému bodu a dohodly se na remíze. Oba nás tak čekalo příjemné čekání, jak dopadneme na pomocné hodnocení, zda zlatí nebo stříbrní. Jelikož jsem měl po celý turnaj silnější soupeře, vyhrál jsem na pomocné hodnocení a skončil na prvním místě. Táňa v celkovém pořadí spadla na celkové 7. místo a získala stříbro v ženách.

Předposlední den do Monaka přišel déšť a přinesl problémy v dopravě. Vlaky do Nice celý den nejezdily. S obavami jsme řešili, jak se dostaneme domů. V den odjezdu se nám Monacké počasí umoudřilo a nabídlo nám úchvatný východ slunce a bezmračné počasí s teplotou kolem 20 C. Cesta domů probíhala jak z učebnice vše na čas i s malým obědem v Nice. Unaveni a spokojeni jsme v 19:00 hodin skládaly kufry z auta doma. Oba se těšíme na další ročník tohoto turnaje.

Kompletní výsledky ZDE.

Reportáž z turnaje ZDE.

https://paralympic.cz/2022/11/polnar-ovladl-prestizni-mezinarodni-sachovy-turnaj-v-monaku/

23x 2828x Petr Koutný
Fotogalerie
Komentáře (23) Aktualizovat Zobrazit pouze mnou komentované
jan.gdovin

Pan Polnar mi zaslal následující text mailem:

Dobrý den, bohužel se mi nepodařilo připojit komentář pod článek. Tak alespoň zde se vyjádřím. Náklady na tento turnaj jsme si hradil ze svých prostředků. Oba z manželkou pracujeme v administrativě a nečekáme na sociální dávky jak diskutující zmiňoval. Máme to štěstí, že zaměstnavatele nám uzpusobili pracoviště. Ten úspěch není jen o síle soupeřů, ale o tom, že jsem v situaci, kdy oční vada došla do fáze, kdy člověk se připravuje na nový restart tj. od nuly naučit se orientovat v prostoru, orientovat se doma a naučit se pracovat bez použití zraku. Pokud diskutují ví, co je degenerativní rozpad sítnice. Ať si pan zkusí odehrát turnaj bez použití zraku. S pozdravem Josef Polnar

+2 /-0 | 06.11.2022 08:30

Petr Koutný

Děkuji za doplnění a ještě jendou blahopřeji. 

+0 /-0 | 06.11.2022 10:03

jan.gdovin
Autor tohoto komentáře si sám smazal tento komentář.
+0 /-0 | 06.11.2022 09:01

jan.gdovin

Já ještě pro zajímavost přiložím jeho CV na linkedin:

https://www.linkedin.com/in/ing-polnar-josef-a27747a0?originalSubdomain=cz

+0 /-0 | 06.11.2022 08:32

kaprasov

Veliká gratulace Pepovi, se kterým se znám ještě z turnajů pro zdravotně postižené, které pořádala Auxilia, to byly časy!

 

+9 /-0 | 04.11.2022 17:40

istr

Gratuluju! Máma postupně oslepla, tak vím, jaký je to hendikep. Držím palce dál!

+1 /-0 | 05.11.2022 10:36

Petr Koutný

Přidávám se k velké gratulaci! 

+1 /-0 | 05.11.2022 07:19

Pavel Ch

ad kaprasov: Pamatuji, Auxilia. Sdružení koupilo bývalou faru v Srní na Šumavě (nedotčená příroda, dříve pohraniční zakázané pásmo). Angažoval se ve sdružení IM stříbrný olympionik Jan Ambrož a měli jsme tam týdenní soustředění trenérské jedničky FTVS (1994 nebo 95). Nádhera, místo, prostředí. A pak jsem v objektu navázal pořádáním 3 krásných lyžařsko-šachových táborů mládeže pro cca 25 z našeho ústeckého klubu.    

+5 /-0 | 04.11.2022 22:29