V malé diskuzi zaznělo vyzvání sepsat
a publikovat vlastní (lepší!?) podrobnější článek. Krátce jsem to již učinil ve
Střípku číslo 12, kde jsem se o Grobově
útoku zmínil a i o knize, která vyšla v
několikerém vydání a přidal partii Grob - Blatti, kterou autor knihy
nazval nejkomplikovanější partií roku 1966.
Statistiky udávají, že v období 1946 až 1972 sehrál 3614
korespondenčních partií s výsledkem +2703
-430 =481 v procentech to je 75%
výher! Všechny hrál proti čtenářům švýcarských novin Neuen Zürcher Zeitung.
Jak už jsem psal, v oficiální
databance MEGA 2014 žádné Grobovy partie
nejsou a tak nezbylo než se obrátit na vlastní a internetové zdroje a
korespondenční databanky, kde jsem našel několik stovek partií na útok 1.g4,
většinou opsané z dostupných teorií a publikací (ovšem Grob ne vždy uváděl data sehrání partií, nýbrž jejich pořadová
čísla. V databankách jsou pak uvedeny stejné partie anebo fragmenty různě datovány).
Snažil jsem se vybrat ty svižné (samozřejmě nehledejte v nich nějaké geniální
zázraky, soupeři Groba byli ryzí
amatéři) dá se říci v rytmu boogie -
woogie, jako to předvedl třeba vibrafonista Lionel Hampton ve skvělé skladbě Hamp´s boogie woogie. Pro zpestření se můžete podívat na youtube.com a přitom přehrávat partie. (POZOR!
Hudbu nedoporučuji zejména milovníkům a posluchačům televizních hudebních soutěží.)
1.g4 občas pro
zpestření zahrají i významní světoví hráči, např. Larsen, Skembis, Reprintsev, Basman (ten dokonce velmi často a zahájení věnoval celou knihu), z
našich pak Biolek a Plát.
Výhody
tahu 1.g2-g4:
-
zřídka hrávané se zajímavou hrou
-
nutí svého soupeře přemýšlet od počátku partie
-
určité znalosti otevření nabízí možnost, jak ušetřit bílému čas cenný pro
střední hru
-
je možné rychle zvítězit.
Některé
nevýhody:
-
pro černého existuje více spolehlivých odpovědí
-
statistiky potvrzují (vzorek cca 1700
partií) skóre pro bílého jen 47:53
-
je možné rychle prohrát.
A
nyní již několik slíbených útoků. Nejprve ale malé odbočení: jedna z prvních
partií na téma 1.g4, které ovšem připomíná partii začátečníků. Ale tehdy tak
hrávali docela úspěšní hráči.
Die Brüderschaft, 1887, str. 73: Vůdce
bílých kamenů
miluje takové bizarní zahajovací tahy, proti kterým není lehké najít nejlepší
pokračování.
Ostatně považujeme
tuto partii ale více za příklad, jak by se v turnaji hrát nemělo.
A na závěr trochu poučení. Nešlo
přeložit a publikovat všechno co jsem o zahájení našel, ale předložené úryvky
podávají názor na to, jak se ocenění tahu 1.g4
v průběhu let měnilo. Osobně doporučuji studium knihy Watsona.
1880
Bird, The chess openings: 1.g4 Toto otevření jsme pro změnu hráli při jedné, dvou příležitostech s přítelem
Bodenem. Dává ale mírně horší hru pro bílého a bojíme se trochu tuto novinku
doporučit.
1888
Cordel, Führer durch die Schachtheorie: 1.g4
například s pokračováním d5 2.Sg2 Sxg4 3.c4 atd. bylo v turnajích berlínského
šachové spolku několikráte hráno Ahlhausenem, ale bez úspěchu.
1930
FIDE, Débuts du jeu d’échecs Leur désignation uniforme: 1.g2-g4
partie Ahlhausen.
1957
Pachman, TMŠ 4. díl:
1.g4(?) Pochybné pokračování, založené na taktické
léčce, která však ještě ke všemu není pravděpodobně korektní.
1979
Enciklopedija šahovskih otvaranja: 1.g4?
1979
Grob, Die Eröffnung
in der Schachpartie unter Anwendung des Kampfplanes: Autor toto málo známé, ale přece jen zajímavé otevření úspěšně vyzkoušel
v praktické hře v šachové korespondenční centrále Neuen Zürcher Zeitung. Při tom
zjistil, že černý může vzdorovat postupu 1.g4
třemi způsoby: na obou křídelních stranách a - sice méně často - v centru. Sotva
existuje totiž otevření, které je schopno vykazovat tak rozmanitý obranný
repertoár. Otázka, jaký je nejúčinnější, zůstává samozřejmě otevřená. Praktik
bude volit ten, který mu je podle jeho způsobu hry pravděpodobně nejpřiměřenější.
Problematika útoku bílého, který lze rozpoznat teprve po několika tazích, pak
nedává soupeři žádný časový prostor, musí se tedy rychle rozhodnout k určité
protiakci, tam, kde by se nemohl dostat do nepříznivého postavení.
Neobvyklé v tomto postavení je
nepopíratelné množství kombinací, jenž jsou bohaté na obětní možnosti a
taktické finesy.
1990
Bücker, Groteske Schacheröffnungen: Pokud
se podaří 1.g4 harmonicky soudržně
zařadit do celkového konceptu, tak může tento tah udělat
rychle kariéru. Basmanovi se toto zdá v současné době bližší než tvůrci Grobova
útoku před dvěma desetiletími.
2003
Estrin, Kaliničenko, Šachmatnyje děbjuty: Při takovémto zahájení namířeném na obsazení prostoru na královském
křídle, bílý silně riskuje, oslabuje královské křídlo a dává soupeři výhodu nad
centrem.
2006
Collins, Schacheröffnungen richtig verstehen: Myslím,
že je dobré tímto postavením ukončit knihu. Ve většině knih o zahájení není o
tomto
tahu ani
zmínka a zbytek tah používá jako příklad toho, jak by se nemělo hrát, ale
doufám, že jsem ukázal že postup g4 je možno hrát v sicilské, poloslovanské,
anglické. Tedy nemůžeme takové otevření jen odsoudit.
2010
Djuric, Komarov, Pantaleoni, Chess Openings Essentials 4: ... Jaký je smysl 1.g4? Cílem je zaútočit na královském křídle. Každému začátečníku
se radí, že kontrola v centru je předpokladem křídelního útoku. Problém Grobova
útoku je v tom, že bílý ignoruje tento základní princip, když hraje toto nápadné
pokračování. ...
2011 Watson,
Mastering the Chess
Openings, Volume 4 ... 1.g4 Bílý má stejné základní cíle
jako v Sokolského a nebo polském zahájení (1.b4/1...b5). Buduje rychle
fiancheto a zároveň zaujímá prostor na královském křídle. To je samozřejmě
náročnější než g3. Má ale také velké nevýhody: tím, že není kryté h4 a usnadňuje
včasný protipostup h5. Bílý si snižuje šanci na rošádu na královské křídlo. ...
Wikipedie: Grobův útok je nepravidelné šachové
zahájení, klasifikované pod ECO A00. První pokusy s počátečním tahem 1.g4 byli již v 19.století, zejména
berlínským šachistou Carlem Ahlhausenem. Proslavil a propracoval ho však
především švýcarský mezinárodní mistr a korespondenční šachista Henry Grob, po
němž i systém nese jméno. Jedná se o zahájení, jež se na nejvyšší úrovni
nehraje vůbec a na nižších úrovních málokdy. Zejména proto že tah g4 značně
oslabuje okolí krále, neobsazuje centrum a vývin bělopolného střelce jde
připravit i méně riskantními tahy jako 1.e4 nebo 1.g3.
Linky na poučné materiály:
Grob's
Attack: Not for Beginners
Gary K. Gifford: UON20 The Grob
Video
Něco z literatury o zahájení:
Michael Basman, The Killer
Grob (Pergamon Press)
Bill Wall, Grob´s
Attack, Chess Enterprises 1988
Samozřejmě je možné otevřít
diskuzi o tomto tahu, přispět dalšími zajímavými materiály a nebo doporučit
lepší partie (nepochybně i vlastní) než jsou zde uvedené.
Ještě podotýkám, že v době narození pozdějšího šachisty Heinricha Groba byl v textilce v Náchodě další téhož příjmení - tovární mistr jménem Heinrich Grob, jemuž zde zemřela manželka Kateřina, rozená Streifingerová, původem z Horních Rakous a vyznáním katolička. Možná byl tento náchodský Heinrich Grob bratrem (?) zmíněného švýcarského příslušníka Jakoba Groba v Broumově - Velké Vsi a mohl se stát kmotrem právě narozeného Heinricha (8. 6. 1904). Bohužel matriční záznam v originále jsem zatím nenašel, ale dohledané indicie tomu asi - zatím - nasvědčují.
Není zač.
Díky za doplňující info!
Zdravím, takže "záhada" místa narození Henriho Groba je vyřešena. Skutečně je broumovským rodákem, ale ... podle záznamu ve školním výkazu se narodil 4. 6. 1904 v nedaleké a tehdy samostatné obci Velká Ves, která je nyní součástí Broumova. Po rodičích byl vyznáním evangelík helvétské církve. Jeho otec Jakub Grob byl ve zdejší textilní továrně vrchním přadláckým mistrem a do Velké Vsi se přistěhoval s rodinou asi v létě 1902 ze Švýcarska, Curychu. Heinrich (Jindřich) Grob byl jeho nejmladším synem, do Obecní školy ve Velké Vsi chodil ve školních letech 1910/1911 až 1914/1915, poté další čtyři roky (do 1918/1919) chodil do Měšťanské školy v sousedním Broumově. Poté se s otcem a staršími sourozenci Jakubem (nar. 1894) a Ottou (nar. 1896) odstěhoval zřejmě zpět do Švýcarska.
Tož tak ...
Z linky http://ludus123.blogspot.cz/2013/01/henri-grob.html
plyne, že Grob byl: married nine times. When once asked if he were married he replied "Fast immer" ("Almost always.") Volně přeloženo: Grob se oženil devětkrát. Když se ho jednou zeptali, jestli byli oddáni on odpověděl "téměř vždy" ("Skoro vždycky.")
a stále nacházím odkaz na jeho manželku (skoro) Paulu i s telefonem:
http://tel.search.ch/zuerich/delphinstrasse-10/paula-grob.en.html
Grob, Paula Delphinstrasse 10, 8008 Zürich, Postfach 1703, Phone 044 251 02 40
nešlo by pátrat tímto směrem?
capjar: můžete mi napsat na petr.boleslav@nss.cz, potřebuji vás s někým zkontaktovat, díky
ad náš Broumov (okres Náchod): Z uvedené dobby 1903 - 1905 jsem prohlédl dostupné farní matriky katolické (originál a duplikát), evangelické a židovské. Tzv. civilní matriky jsou bohužel dosud nezvěstné, patrně ztracené. Dále jsem prohlédl dochovanou evidenci (domovské právo) obyvatel Broumova a navíc školní výkazy tamní obecné školy (povinná školní docházka). A nikde nic, příjmení Grob se nevyskytuje.
Jedinou možnou a nejistou stopou, dosud nevyřešenou, zůstává ten fakt, že v katolické matrice se nachází záznam, že dne 8. června 1904 se v Broumově narodil chlapec jménem Heinrich Albrecht. Jeho otec, pocházející z Nové Paky (povoláním dozorce na železniční trati), mu zemřel o tři roky později - 19. 7. 1907. Tento Jindřich (mimochodem jediný toho křestního jména) chodil v Broumově ve školních letech 1910/1911 a 1911/1912 do první a druhé třídy obecné chlapecké školy v Broumově. Tehdy bydlel u dědečka (z matčiny strany), Huberta Pozděny, cukráře a majitele domu na náměstí. Poté se v srpnu 1912 odstěhoval za svou matkou do Vídně. Možno jen spekulovat, co bylo dál, např. že se jeho matka znovu provdala, a sice za muže s příjmením Grob. Bylo tomu tak ? Ano nebo ne ? Bohužel matriky on-line pro Vídeň sice existují, ale jsou rozděleny podle jednotlivých farností, kterých bylo ve Vídni až moc - asi stovka. Tedy další pátrání je velmi nevděčné a zároveň i nejisté.
Připomínám jeden z posledních příspěvků ve střípku 12:
10.07.2012 22:04:12 | Pavel Háse capjar, lecies: No jestli z vás někdo ovládá němčinu, možná by bylo dobré zkusit poslat mail do té švýcarské vesnice. Link na jejich stránky jsem dal někde zde níže a podle údajů ve Wikipedii jim tam asi matrika, nebo něco na ten způsob funguje. Tím by se dalo švýcarské Branau z hledání buď vyloučit, nebo naopak potvrdit. A jestli naopak ten článek poskytnutý p. Kalendovským vychází z toho, co nějakému novináři řekl sám Grob, pak tedy zbývají ty naše zdroje ...
Pan Martinák mi poslal mail, kde učinil dotaz na švýcarské Braunau a dostal 14. 08. 2012 tuto odpověď:
Guten Tag Herr Martinak Ich konnte im Geburtsregister von Braunau TG keinen Eintrag über Grob, Henry finden. Freundliche Grüsse
Kanton Thurgau Zivilstandsamt Bezirk Münchwilen Patrizia Pastore Kirchplatz 5 8370 Sirnach
přeloženo volně googlem: Nemohl jsem najít v rodném rejstříku Braunau TG žádný záznam na Grob Henry.
Právě, že to není ten přímý důkaz. Bohužel.
Výstřižek z Národních listů 1933 od pana Kalendovského k diskuzi o rodišti Groba s jeho poznámkou:
"není to žádný důkaz, ale naši předkové (a ČTK) o Grobově českém původu přesvědčeni byli"
http://smzsnzz.wz.cz/Grob%20NL%201933.JPG
Pokud se opět otevírá diskuze o rodišti tak možná by se dalo pátrat přes manželku Groba. Jmenovala se Paula vedla v Curychu šachový obchod. Linka odkazuje na Paula Grob Schachverlag Delphinstrasse 10, Zuerich.
http://zuerich.stadtbranchenbuch.ch/404053.html
Dle google mapy ulice existuje, ale obchod už asi ne.
Dával jsem to již k tomu dávnému článku.
Jen pro zajímavost odkaz na článek ze Šachového týdne ze dne 22.4.1937, kde je odstavec o životě p.Groba. Včetně informace, že se narodil v našem Broumově.
http://www.sachykunovice.cz/images/grob_sachovy_tyden.jpg
Myslím, že oba články (od JK a ZZ) jsou jisté zajímavé a užitečné. PS. Co okresnímu archiváři mi však nedá spát místo narození oslavence Henry Groba. Písemný důkaz na jím vyslovenou lokalitu - Broumov - jsem však dosud nenašel.
Pěkný a na dané téma vyčerpávající článek. Asi si nastavím tablet na nějakou zábavnou sílu a zkusím, jak si se mnou poradí po g4 :-)
Autorovi všechna čest!
Zdravím čtenáře tohoto webu i pěkného článku přítele ZZ. Nemohu však odolat a musím učinit tuto poznámku: Já se snažil něco napsat o člověku Grobovi a jeho působení v šachu, můj ctěný kolega píše o jeho variantě a jak se rozvíjela. Zdánlivě jakoby jeden o voze, druhý o koze. Je to asi věc příastupu: mne v šachu zajímají lidé, kolegu spíše tahy a varianty. Jistě se to nějak vzájemně doplňuje a čtenářové z toho mohou mít prospěch (snad).