Garry Kasparov

Čtenář si samozřejmě může o Garrym vyhledat hodně moc informací z různých zdrojů, proto tento článek pojmu jako svůj pohled na tohoto fenomenálního šachistu.

Kasparov nikdy nebyl můj idol. Jeho šachy mi přišly jako rozbouřené moře a mnohdy přímo smrští na otevřeném moři, kde zbydou jen trosky, většinou ze soupeřových korábů. Garry svůj šachový styl pasoval na symbiózu stylů Fischera, Aljechina a Tala.  Američan byl hlavně přesný. Jeho krédo bylo přesnost, což mi u Garryho tolik nesedí, nicméně aktivní až nátlakový styl měli oba společný. Aljechinův neskutečný cit pro divoké, dynamické pozice měl Garry vynikající. Myslím, že zde „žák překonal učitele.“ Ale Aljechin byl hlubší šachista a jeho propočet variant, byl asi nejlepší, co kdy byl. A co kouzla od mága Tala? Nebo kejklíře? Jak chcete. I Garry dokázal bláznivě obětovat kupu materiálu a soupeře dovádět k šílenství.

Ke Kasparovovi jsem se dostal tak trochu oklikou. Můj styl je rozhodně bližší Karpovovi. Jeho partie jsem s radostí studoval a sledoval jsem se zájmem, s jakou lehkostí přehrával nejlepší hráče své doby. Nějak mi nešlo na rozum, jak takové monstrum mohlo někdy prohrát zápas. A ještě „tolikrát“ v řadě? Na vrcholu sil…Jak to ten Kasparov dokázal?

Kasparov byl prostě génius. Z prvního zápasu s Karpovem se velmi poučil a zapracoval na technice a vedení boje v klidných pozicích. Něco podobného musel absolvovat Aljechin, aby zabil nepřemožitelného Kubánce. Myslím si, že právě tento čin hrdinného Aljechina inspiroval Garriho k maximálnímu odporu a víře ve vítězství. Taková škola – tolik partií s mistrem světa Karpovem – Garrymu velmi pomohla. Po všech stránkách se zdokonalil, zpevnil nervovou soustavu a stal se tím, kým ho známe, či znali jsme – šachovým terminátorem.

Moskva 1985 (zdroj: Dailymail)

Kasparov byl známý tím, že do partie dával strašně moc energie. Hrál vždy s maximální koncentrací a energií. Dokázal vytvářet neuvěřitelné situace a jeho fantasie a šachový cit pro komplikované pozice bylo něco neskutečného. Viděl jsem několik videí, kde Garry analyzoval partie.  Jedno video bylo s Vladimirem Kramnikem. Myslím si, že to už bylo po zápase v Londýně. Přišlo mi, jako by analyzoval mistr s učedníkem. Zatímco Garry metal jednu variantu za druhou, udivený Vladimír jenom zíral.

Je zajímavé, že Bobby Fischer měl s Garrym docela dost společného. Oba měli rádi aktivní (někdy až hazardní), nátlakový styl hry. Oba hráli Najdorfa , Královskou indickou a Grünfelda. Oba měli nejraději 1.e2-e4!  Bobby se narodil v roku 1943, Garry o 20let později, v roku 1963. Těžko říci, kdo je nejsilnějším hráčem všech dob, nicméně já bych na první místo dal Bobbyho, na druhé Garryho. A oba poněkud brzy opustili šachový svět, Bobby ale až moc brzy… 

Jedna věc mě velmi mrzí a to sice, že Garry nedostal po prohraném zápase v Londýně, možnost znovu bojovat o mistra světa. Tady šachový svět zcela selhal. Garry tedy odešel do šachového důchodu. Nemusíme zase tolik litovat, protože se vrhnul na psaní a jeho knihy jsou vrcholem šachové literatury.

autor: GM Robert Cvek

Tři komentované partie

I v šachu se dá prohrát takříkajíc totálně udušen. Pojďme se podívat na jedno
takové udušení.

Kolik partií sehrál Kasparov s Karpovem? Bylo jich mnoho. Dva nesmiřitelní
soupeři. Vřele doporučuji knihu Nelítostný boj, kde sám Kasparov velmi čtivě
popisuje všechny souboje velkých K.  Uvedu jedno velmi památné vítězství
Kasparova, který černými rozdrtil Karpova na turnaji v Linares 1993. 

Teprve patnáctiletý Garry Kasparov v této partii nastoupil proti gigantovi tehdejšího šachu. Lev Polugaevsky byl ostřílený matador, účastník několika kvalifikačních bojů o MS. Velmistr patřící do světové špičky. A jak se s tím Garry vyrovnal?