Radjabov o změně stylu své hry:
Hodně se to během kariéry mění, obecně způsob, jak k věcem a šachům přistupujete. V určitém okamžiku chcete hrát pouze sicilskou obranu, ale pak hrajete berlínskou, protože víte, že je to lepší. Prakticky jde o to, že v dnešní době víceméně všude, když se ponoříte do pozic pořádně hluboko, je remíza a černý je OK. Jde ale o to, soupeře vyzkoušet, prověřit ho a prověřit jeho znalosti v pozicích, které nemusí čekat nebo, které jsou méně známé. Někdy je to opravdu hodně o paměti.
Záleží také na trenérech, protože jsem v průběhu let pracoval s různými trenéry. Například jsem pracoval s [Igorem] Natafem, mým kamarádem, vždy byl pro královskou Indickou a pro 1…c5. Například proti Dingovi jsem měl chuť hrát "králku" , ale pak jsem dostal radu od jednoho bývalého mistra světa, který mi řekl, že tohle nehraj. Nejlepší cesta proti Dingovi je klidná a bezpečná hra!
Ding o tom, zda pandemie poškodila jeho kariéru:
V roce 2019 jsem byl ve velmi dobré formě, vyhrál jsem Sinquefield Cup a také finále Grand Chess Tour. Věřím, že od té doby se moje šachová síla zlepšila. Od doby, kdy se počítače neskutečně zlepšily, věřím, že v dnešní době šachům rozumí každý špičkový hráč lépe než dříve. Počítač umí vyhodnotit pozici přesněji než dříve a hlavně lépe, než kterýkoliv člověk na světě. Například dříve hrál Teimour královskou indickou obranu, ale nyní některé varianty už prostě nejdou hrát. Dříve mohl motor říkat, že to je +1, ale pozice byla velmi nejasná a motor se mohl mýlit, dnes už motory nechybují a je to hodně o paměti!
Bylo spoustu důvodů, které mi bránily hrát hodně turnajů v zahraničí a někdy jsem musel hrát online turnaje . Předtím jsem si myslel, že online a klasické šachy jsou úplně odlišné, protože když hrajete online, jste uvolněnější, hrajete nějaké ležérní tahy bez přemýšlení, zatímco když hrajete klasické šachy, hodně přemýšlíte a jste úplně soustředěný. Ale teď si někdy říkám, že mají spoustu věcí společných.
Radjabov o svém výkonu:
Po sedmi kolech jsem nebyl spokojený se svou hrou a výsledky. Druhou polovinu turnaje jsem chtěl odehrát lépe, než první část turnaje. Pro mě bylo nejdůležitější se v této situaci nepoložit. Je to těžká situace, kdy jsou vaše šance být první téměř nulové . Představte si situaci, kdy hrajete turnaj kandidátů, kde záleží pouze na prvním místě. V té době jsme také neznali rozhodnutí mistra světa, jestli bude hrát další zápas mistrovství světa, proto i o druhé místo se hodně bojovalo.
Vždycky jsem to srovnával s bazénem žraloků, kteří se do sebe zakousnou, jen jeden může vyhrát.
Hrát proti těmto špičkovým hráčům je vždy těžké, ale mohlo by to dopadnout jakkoli, ale nemohlo to být o moc horší než v Londýně [v roce 2013 ], takže jsem byl obecně připraven na všechno, protože když jste zkušení, už víte jak chutná vašich mínus šest nebo mínus sedm, pak vás to nemůže položit. Říkáte si: Pořád mínus dva? Pohoda...
Ding o svém výkonu:
Myslím si, že důvod, proč jsem ve druhém polovině turnaje hrál mnohem lépe je ten, že jsem se uklidnil po první, ne zrovna povedené, polovině turnaje. Jako bych cítil, že ze mne padá tlak z toho, o co všechno se hraje. Stal jsem se sebevědomějším a začal jsem hrát malinko rychleji, snažil jsem se na soupeře vyvíjet tlak a čekal jsem na jejich chyby. Rozhodující pro mne určitě bylo, že jsem necítil ten šílený tlak, který na vás sedne, během takového turnaje.
Radjabov:
Mluvil jsem s jedním z bývalých mistrů světa a on řekl: "Mohl bys prosím hrát rychleji?" Řekl jsem: "Ano, ale chápeš, je to problematické, trpím..." Řekl: "Můžeš trpět rychleji?"
Nepo a jeho oblíbené šachové tempo:
No, je to můj druhý turnaj s touto časovou kontrolou za 15 let. Tím prvním byl zápas v Dubaji. Myslím si, že to je jen nový pocit. Pokud hrajeme bez časového bonusu, pak se možná trochu vracíme do minulosti.
Nepomniachtchi a psychologie:
V podstatě v šachu je jediným normálním výsledkem remíza. Řekl bych, že prohra je stresující, ale výhra je také velmi stresující. Někdy se po výhře nemůžete uklidnit a i výhra mě hodně stresuje.
V ostatních sportech nejlepší hráči spolupracují s psychologem. Proč ne v šachu?
Radjabov:
Je to dobrá otázka. Je to především otázka naší profesionality. Myslím si, že každý z nás asi zkusil něco jiného. Šachy jsou podle mě jiný druh sportu. Je to příliš spojeno s mentalitou ve vašem mozku, což je rozdíl oproti fyzickým sportům. Během hry také nesmíme křičet. I když, řekněme, házím pěšcem, soupeř může říct: rozptylujete. Ve fotbale můžete proti svému soupeři, všem ostatním a čas od času dokonce i trenérům říkat, co chcete. Tady jsme v tomto klidném prostředí, kde nemůžeme ani udělat dobrý krok a pak oslavovat na kameru nebo něco takového.
Takže je to jiný typ tlaku, který je vždy na vás nebo na vaší mentalitě. Nechápu v čem by konzultace s profesionály z jiných sportů šachistovi pomohla. Možná, že kluci jako Rafal [Nadal] nebo [Roger] Federer znají nějaké zvláštní tajemství, ale nejsem si jistý. Spolupracují s některými trenéry, ale myslím si, že je to hlavně vždy o tobě, o nás a psycholog není tak důležitý.
Možná existují nějaké skvělé příklady, kdy pomohl psycholog, ale co jsem četl z dob Karpova a Kasparova, moc mi to teda nepomohlo. Oba nemohli celý zápas spát a Kasparov se také nevzpamatovával příliš dobře z několika proher v prvním zápase proti Karpovovi. Pokud existuje odborník, koho byste poradili?
Nepomniachtchi na toto téma:
Rád bych dodal, že pro šachy, zvláště v dlouhém turnaji, je to často jako nějaká emocionální horská dráha, pokud prohráváte nebo vyhráváte. Je to vždy neuvěřitelný tlak na vás. Vše se podepisuje potom na vaší hře a vašich výsledcích. Například v sovětských dobách žil Nikolaj Krogius, velmistr, ale také psycholog. Řekl, že po prohře byste měli vždy remizovat, nikdy nehrát na výhru, měli byste remizovat, aby jste se dostali do normálního stavu.
Nepomniachtchi k otázce, že Carlsen možná nebude hrát další zápas mistrovství světa:
Tato otázka mě skutečně trápí a možná nejen mě, ale i šachovou komunitu. Myslím si, že by nebylo vůbec dobré, kdyby se úřadující mistr světa rozhodl titul neobhájit. Ale po tom, co jsem odehrál zápas v Dubaji a dva kandidátské turnaje chápu, že tlak je obrovský. V podstatě nezáleží na tom, kolik titulů vyhrajete, je to neustálé utrpení a obrovská bolest. I když vyhrajete tady, vyhrajete tam a je to velmi hezké, ale dokud zápas neskončí, je to šílené. Mám takové pocity: prosím, přestaňte s tím! Počítáte dny, než to všechno skončí, někde hluboko uvnitř se smíříte s jakýmkoliv výsledkem, jen aby byl už konec. Někdy to může být až zdrcující.
Nepomniachtchi o tom, jak změní svojí přípravu:
Moje obecná zkušenost z prvního zápasu, kde jsem si myslel, že budou rozhodovat šachy a aktuální forma, je zkušenost, že tomu tak není. Dnes bych řekl, že to většinou není o šachu a aktuální formě. Je to o samozřejmých věcech, jako je zdraví, výdrž, mentální příprava a tak dále, ale je to také o velmi malých nuancích. Někdy se jedna věc pokazí, jiná se nedaří tak dobře a na konci partie se vše zhroutí. Existuje opravdu mnoho různých aspektů, na kterých byste měli pracovat. Moje zkušenost z tohoto zápasu, je životní zkušeností, která mi pomůže, odehrát příští zápas mnohem lépe.
- článek volně přeložen z :
https://www.chess.com/news/view/fide-candidates-2022-press-conference-nepomniachtchi-ding-radjabov
Jirikovka@post.cz
Pane Fialo, popletl jste si ordinaci...Psychiatrie se nalézá zde:
https://www.nss.cz/noseni-rousek-a-sachove-souteze
V Ústí nad Labem běhají divoká prasata po ulici! Jedni vtrhli i do zdravotnického střediska! Pacienti stoupli na židle a volali o pomoc! Jeden vtrhl do prodejny potravin a tam žral rohlíky! Divočáci se v této oblasti hodně přemnožili! Včera to Ukazovala TV jak divočák běží po ulici!
V Turistických destinacích se raketové šíří Covid! Portugalsko ,Španělsko,Francie,Řecko! Úřady vyzývají občany k odpovědnosti aby nosili roušky! V Německu se šíří varianta BA 5! Má již 500 obětí!
Bohatí politici kritizují Jurečku,že navrhl zvýšení daně pro bohaté! Argumentují volebním slibem,že se nebudou zvyšovat daně! Kapři si přece nevypustí svůj rybník!
Brazina - problém v otázce kdy vyhledat psychologa je složitý. Proč? Když máme problém s tělem dostaví se bolest. Ale když nás něco trápí, začneme třeba pít, kouřit, nebo třeba hrát šachy. Mnoho lidí chodí hrát karty, šachy, počítačové hry, aby utekli před problémy. Mnoho lidí si nechce ani připustit, že by jim mohl pomoci psycholog. Je to takové obecné stigma, že člověk je něco horšího než ostatní, protože navštěvuje psychologa, psychiatra. Často se to používá také nadávka, jak to třebas učinil Koutný směrem ke mě. Když lidem dojdou argumenty řeknou vám, že jste zralý na psychouše. Psycholog, psychoterapeut, psychoanalytik, každý dělá něco jiného a každý může hráči pomoci. Lidé jsou zlí, proto také už nepoužíváme v lékařské klasifikaci pojmy jako idiocie, debilita, retardace páč je zlí lidé začali používat jako nadávku. Používá se např. člověk s lehkým mentálním postižením.
daga, nejsem tvrdy. jen tomu neverim. proc by mel normalni clovek, kteremu se az tak zase moc nedeje, musel hned vyhledavat pomoc psychologa... mi to jen prijde ujete... asi jako kdyz kdysi byl velkej hit, kdyz si fotbalisti lepili na nos lepici pasku... pry opravdu nekteri citili ze se jim lepe dycha... proto pisu, ze pokud to nekomu pomuze, tak jen proto, ze to v sobe ma.
blaboly anonymniho trola kuzelky, kterej ma neustale potrebu takovym svym podlym zpusobem, neustale nekoho urazet komentovat nebudu.
Význam spolupráce s psychologem může popírat jen hlupák, zde je například rozhovor s mentálním koučem, který se významně podílel na olympijských medalích střelců... https://www.idnes.cz/oh/tokio-2021/radek-sefcik-mentalni-kouc-david-kostelecky-rozhovor.A210803_103558_oh-strelba_malu
Pavel Ch To jsem nevěděl o akci, že uspořádal Svaz.
David Bražina Pro mne je OK, že máte jiný pohled na věc. Škoda že nemáte osobní zkušenost, možná byste nebyl ve svém hodnocení tak tvrdý.
Dagandivor
Jistě, MJ na videu je jeden z TOP českých. Svaz uspořádal, spíše bych nazval osvětovou besedou, s ním. Pro repre a trenéry. Zajímavé to bylo. Pak jsem byl pozván ještě jedním z rodičů šachistů, který MJ pozval soukromě k menšímu počtu posluchačů, také s diskuzí.
Byť rozhovor v článku vyznívá jinak, vím, že někteří naši i zahraniční hráči s mentálními kouči spolupracují. Jen to třeba nadávají veřejně na odiv světa, na instáč, facebook či nss.
To ze nekdo neco vyuziva za me neni argument, ze to pomaha. ve stredoveku taky vsichni verili v lecivou silu pijavic.... to s tim basketem je zajimava historka, ale jestli by mel byt prinos psychologa v rade, hele odpocin si a na chvili vypni, takovou radu dokaze dat i absolvent plzenskych prav...
vyznam psychologa dokazu ocenit jen v post traumatickych stavech, tam verim, ze to ma hodnotu. roli sportovniho psychologa, kterej radi hraci, jak ma podat vyssi vykon tim, ze si vycisti hlavu moc neverim...
a pokud to vezmu na sachy, rika se ze kapitan sportovniho tymu musi byt dobrej psycholog. doporucuji serial lajna - tohle chapu. ale jinak je to z meho pohledu sarlatanstvi s cilem uzivit jinak nepouzitelneho cloveka, kterej se dokaze naucit akorat motivacni kecy.
budto clovek v sobe ma nebo nema...
Pěkné dopoledne,
koukám, že v diskuzi samí odborníci na psýché člověka... Potřebovali bychom tady opravdu nějakého odborníka, který s vrcholovými sportovci pracuje, aby nám osvětlil metody a způsoby jeho práce. Mně se líbil tenhle host u J. Bosáka - viz rozhovor.
Dvolím si trochu poupravit jednu věc: psycholog - odborník, který Vás bude spíše testovat (př. udělám IQ, nebo rorschachův test, zda máte dys (lexii, kalkulii...). Psychoterapeut (a může to být i psycholog, psychiatr ale s absolvovaným 5 letým psychoterapeutickým výcvikem) s Vámi bude pracovat dlouhodobě. Za mne souhlas s tím, co píše Poutnik.
Celkem jsem byl překvapen, že vrcholoví hráči nespolupracují s nikým na své psychice a mentální odolnosti. A pro šachy to platí více než na 100 %.
Hlavně se sportovními psychology či mentálními kouči spolupracují téměř všechny hvězdy světového sportu a v týmových si je najímají kluby. I tam mají někteří jednotlivci své. Pracují s nimi pravidelně či nárazově. Nebo nejdřív četněji a pak na dálku občas.
Každému může pomoci, vím, že toho využívají i někteří šachisté v dnešní době. Zajímavé, že TOP hráč světa nevěří možnémalé pomoci, byť ho stresují prohry, ba i výhry, jak píše. Někdy trošku TOP hráči také takticky mlží, občas něco řeknou schválně jinak. Třeba to však není tento rozhovor.
Co se týče zmíněného Karpova, kdy v Baugiu pominu, že tam měli být někteří, aby škodili soupeři (na obou stranách barikády), tak minimálně jeden odborník psychologicky pomáhal Toljovi. Kdo třeba rozhodl, co bude dál když Viktor srovnal za 4 partie z -3 na nulu a za stavu 5:5 šlo o vše, co bude dál? Byla to rada psychologa, odvážná. Tolja bojuje za celý východní blok proti západu a místo detailní přípravy a rozboru, co pokazil, nechá se vidět s úsměvem na rtech při basketovém zápase vysílaném v TV, kam ho pustili na střídačku. Pokud by zápas prohrál, hledal by se viník, kdo takovou blbost umožnil. Možná se zájezdem na Sibiř. Měl se přeci připravovat. Ale onem psycholog to vzal na sebe, time-out, změna prostředí, odjezd a přijít na jiné myšlenky při jiném sportu.
sarmatan: Borůvku hrála Miroslava Šafránková (což je vtipné, že ji balil Šafránek). Vejmělková hrála ve třetím díle Píšťalku.
david brazina: a význam třeba fyzioterapeuta chápete? Teď nemyslím maséra, ale skutečně fyzioterapeuta, který prohlédne vaše tělo a vaše pohybovaé návyky a pak vám poradí, jaké cviky máte dělat, kdy je máte dělat atd, aby se vaše pohybové ústrojí "napravilo"? Protože nakonec i tam je na to člověk sám a s tou bolestí zad či třeba ramene si musí pomoc sám. Přesto to jde s radou od fyzioterapeuta lépe, to už dnes zpochybňuje málokdo.
A s tím psychoterapeutem je to stejné. Lidé nejsou velmi často schopni sebe sama nahlédnout, nedokáží poznat, co by jim v dané situaci ani dlouhodobě psychicy pomohlo. A tam přichází psychoterapeut, stejně jako fyzioterapeut, aby se na ně podíval zvnějšku, se svou zkušeností a znalostmi a pokusil se jim na té cestě k nápravě pomoci - tím, že jim některé věci, které samí nevidí, nechtějí a často ani nemohou vidět, ukáže, popíše, vysvětlí. Dokáže jim dát návod, který by často sami nevymysleli, jak se svou psychikou, obdobně jako s tělem, zacházet, aby se člověku lépe žilo.
Lidí, kterým by pravidelné sezení s psychoterapeutem nijak, byť třeba jen trcohu, nezlepšilo kvalitu života, je opravdu vlemi velmi málo.
A platí to podobně ohledně psychologa a potřeba šachového zápasu. Hráči často dělají "opakující se chyby", chybná rozhodnutí, a psycholog jim může pomoci s tímto pracovat. Třeba Griščuk by podle mě měl dlouhodobě o něco lepší výsledky, kdyby měl možnost pravidelně být v kontaktu s psychologem. Stálo by to za to? To už jiná otázka.
Líbí se mi vaše příspěvky a mají hlavu a patu. Také proto, člověk nejprve musí vystudovat jednooborovou psychologii a pak dalších 5 let studovat, aby mohl být psychoterapeut. A pak mi tu Cvek napíše, jako argument, že Pardy má dvě VŠ. Nojo ale sociální práce. Víte co to vlastně znamená? Například OSPOD, sledování proč cikáni nedávají děti do školy apod. A takový člověk tu na serveru povídá o psychologii a hraje si na kauče. A když na to upozorním, dělá ze mne Koutný případ pro psychologa, páč nezvládá argumentovat, když o tom nic neví. Máte pravdu, jsou lidé, kteří jsou sami sobě nejlepším psychologem a nepotřebují jeho služby. A také máte pravdu, že vztah mezi psychologem a klientem musí být dlouhodobý a hluboký, psycholog musí člověka poznat. Zákoutí jeho duše, vnitřní rozpory, napětí, všechno. Teprve potom mu může být oporou. Zmíněný Freud je v mnohém překonán, ale C.G. Jung je perla psychoanalýzy. Dodnes vzorem pro generace. Jako zajímavost, někdy se ze sportovce může stát prvotřídní psycholog. Například Helena Suková má doktorát z psychologie. Po ukončení kariéry vystudovala a stala se velkou oporou v psychologii tenisu. Krásný článek je v časopise Psychologie, který Cvek ve své neznalosti dehonestoval.
Psycholog vám ukáže to, co vy samotní na sobě nevidíte, a dá vám nějaké rady, tipy. Být psychologem je ale málo. Psycholog by měl být zároveň psychoterapeutem, který změní to, jak přemýšlíte a co cítíte během partie. Příklad: Hrajete se známým soupeřem - šachistou. Pokaždé, když se dotyčnému soupeři objeví na tváři určitá grimasa, začnete se bát že prohráváte, a ztratíte koncentraci. Psychoterapeut by měl změnit vaše nastavení. Například tak, že když dotyčný soupeř udělá tu grimasu, nezačnete se bát, ale dostanete chuť propočítávat varianty. To je mnohem lepší, než se snažit silou vůle potlačit strach.
.......co to tam je ta zmínka o tom Morozevičovi ?......
Já nejsem psycholog, ani odborník na ni, ale myslím si, že nejdůležitější je prachsprostá zkušenost. Prostě znalost toho, co v danou chvíli komu říct. Někdy stačí věta, krátké cvičení, poznámka jindy dlouhá sezení. Zkrátka poznání a důvěra "trenéra/psychologa" a hráče. A taková důvěra podle mě vyžaduje čas. Nestačí, aby "někdo" přišel a něco řekl. Ale musí znát toho člověka, komu to říká. A čas vyžaduje peníze a tady se asi dělí "lepší" a "horší" psycholog. Zkrátka, kdo je na vrcholu a má ambice a peníze, tak se obklopí lidmi, kteří s ním tráví hodně, opravdu hodně času a pak jsou rady těchto lidí k nezaplacení. A myslím si, že pravdu máte oba. Ano ve výsledku tam hráč sedí sám se svou hlavou, ale i v té hlavě může uslyšet slova někoho druhého. A to je mnohdy k nezaplacení. Toliko k psychologii z mého lajckého pohledu. Samozřejmě se nevyjadřuju k možnosti, že někdo to má tak a jiný zase jinak a co sedí jednomu, nemusí sedět druhému atd... K "proruským" respektive k "prosovětským" respektive k "prozločineckým" kecům se vyjadřovat snad ani nebudu. Hezký den :)
Poutnik - beru to tak, ze at ma clovek jakekoli starosti, vzdy je nakonec v tom sam se sebou... muzu stovku terapii a nakonec spacham sebevrazdu, na druhe strane i po tom nejvetsim psychickem utrpeni jsem schopen normalne fungovat... hlavni roli v tom nakonec vzdy bude hrat ma vnitrni dusevni sile a ne pokec s psychologem. chapu ze je to moderni, ale imho to jsou jen moderni trendy, ktere nemaji s povahou ucinne pomoci moc spolecneho.
A pokud se podivam na prace zakladatelu moderni psychologie Junga a Freuda, tak si myslim, ze i oni tvrdili, ze lecitelem je clovek sam sobe, psycholog muze jen na chvili zbavit zateze tim, ze si clovek o svem rozpolozeni popovida...
Jménem zdejších diskutujících a nšs děkuji za překlad, sám bohužel nemám tolik času přeložit dlouhý text, který ukazuje, jak zvráceně uvažuje Karjakin a další loutky putinovského fašismu... Ještě doplním, že ruská federace porušuje zákaz etické komise FIDE, která v březnu zakázala Karjakinovi start ve všech ratingovaných turnajích, poté, co oznámila, že se bude konat turnaj čtyř velmistrů, kde bude vedle Karjakina další zločinec Karpov a s nimui ještě Griščuk a Morozevič.
Brazina: dobrý psycholog od špatného se liší stejně jako dobrý šachista od špatného. Tedy pozorovateli, který tomu nerozumí to nemusí být jasné. Až když znáte pravidla hry, pochopíte rozdíl. Problém současnosti je, že si na kouče a psychologa hraje kde kdo. Třeba mnou kritizovaný Pardy, který nemá v oboru psychologie žádné vzdělání. Proto se zakládají profesní komory, které se snaží oddělit zrno od plev. Určitě byste nechtěl, aby vás ošetřoval někdo, kdo si řekne "já jsem doktor" aniž by lékařský obor měl vystudovaný. Ovšem na poli kaučingu a psychologie je to bohužel současný trend. Také proto jsou někteří lidé k práci psychologa skeptičtí. Osobně bych viděl největší potenciál růstu v psychoanalýze, ovšem ta je právě dlouhodobá a finančně náročná.
pavle, zkusis neco vic nez prazdne slova? umim taky napsat, ze je treba veci delat lip, a ze dobrej psycholog se pozna v tom, ze je lepsi... typicke prazdne obraty... zkusis vysvetlit, co konkretne dela lepsi a drazsi podpora jinak? Znovu opakuji, tvrdim, ze ve finale je v tom clovek sam, at uz se jedna o nejake trauma nebo stres. Kdyz vyjdu z kanclu ven, jsem sam se svou hlavou. Pokud se ma jednat o zmenu pohledu na nejakou vec, pak neni treba opakovanych seanci, ne? Dulezite je jak to ten clovek sam v sobe nastavi. A k tomu preci nepotrebuji nejake opakovane rozhovory. btw, i ten top manager, nakonec prijde domu a lehne si do postele a ma jen svou hlavu.
Jaký je rozdíl mezi dobrým a špatným, lépe řekněme vrcholným a průměrným mentálním koučem nebo sportovním psychologem?
Asi jako mezi vrcholným TOP šachistou, hokejistou, tenistou, a tím, co je krajské úrovni. Nebo jako rozdíl jako mezi TOP managerem, co přináší firmě miardové zisky a o kterého najatí personální "lovci mozků" se přetahují a obyčejným pracovitým zaměstnancem.
Řadovému zaměstanci stačí rada, že si může pustit na kanapi v kanclu 10 minut poobědě relax hudbu a předvede za další 4 hodiny o dost větší výkon. TOP manageři a TOP sportovci, šachistů nevyjímaje, potřebují pro tu kterou situaci konkrétnější odbornější rady, které umějí předat zas jen a pouze TOP mentální kouči. Kterých je málo, jsou hodně drazí a jsou obvykle "rozebraní" od bohatších firem a bohatších sportů.
pavle, ale co tak asi muze udelat, krome toho ze si s tim clovekem "pokeca". nakonec je to stejne o hlave dotycneho. cim se lisi dobrej psycholog od spatneho? v cene kterou zaplatis? chapu treba pokud je nejakej post traumatickej stav. ale odbourani stresu? nestaci si lehnout v kanclu a pustit si na deset minut nejakou hudbu? mi prijde ze je to sice strasne cool a in, ale realnej prinos mi je utajen.
Zajímavé. Celý článek, zajímavé rozhovory, jsou o tom, jak je jsou důležité věci jako mentální příprava, spolupráce se sportovním psychologem.
Kromě odstavce, kde je přímo na to tázán. Zajímavé.
Jistě, vrcholní psychologové jsou velmi drazí a není jich moc, jsou zabraní. Pomáhají jak sportovcům, tak třeba vrcholným managerům světových firem, kteří dělají za 12 hodin denně několik rozhodnutí, které oblivňují miliardy obratu. Otázkou je, zda chce do něj TOP světový šachista investovat.
Levných najdou kupu, ale pak řeknou, že to bylo na nic, že šachu nerozuměj. To je pochopitelné.
Stejně tak esa z jiných sportů, "eso", není psycholog, ikdyž teoreticky může říci 10 věcí a šachista si o jedné říci, že to je zajímavé zkusit.
Ale pozor, i tenistka z rozpáleného kurtu poradila plavkyni na olympiádě, co třeba dobrého se výživnou stravou. Chudák holka plavkyně v křečích v žaludku ve vodě pak vzdávala. Ještě, že jí neporadila, že nejlépe se sportuje v teniskách, jsem v nadsázce říkal.
jsem nikdy nepochopil jak takovej psycholog muze navratit ztracenou rovnovahu nebo pomoct s nervozitou pred dulezitou situaci. Nakonec je clovek vzdycky vystaven tomu stresu sam.