Jak vidíte níže z postupové tabulky, nejlépe ze startu vyrazily oba týmy Lokomotivy.
Zatímco u Áčka v čele s Vojtou Plátem se
to v podstatě čekalo, u seniorů z Béčka, které na poslední chvíli
posílil Kirill Burdalev, pro něhož již nebylo v Áčku uplatnění, to jistě
malým překvapením bylo. Na druhé straně to bylo asi díky losu, neboť
v prvních třech utkáních jsme bojovali s družstvy, která obsadila
nakonec 11., 5. a 10. místo. V prvních dvou kolech jsem se vyrovnával
s pro mne novou funkcí kapitána týmu a tak jsem sháněl a do předtištěné
tabulky zapisoval nejen konkrétní výsledky, ale i rozpis dalších utkání, abych
mohl kolegy včas informovat. Tak jsem v podstatě zanedbal svoji obvyklou
činnost, na kterou mne nenápadně již ve druhém kole upozornil Kirill Burdalev,
když porazil Reného Přibyla: „Dnes nebudeš partie zapisovat?“. Odpověděl jsem,
že teda nikoliv, ale již ve třetím kole jsem začal psát partii Luboše Rišky
s panem Hyršem. Tuto dvojici jsem si vybral z pragmatických důvodů –
neblicali v zahájení tak rychle, jako většina ostatních dvojic. Nakonec to
prohrál pan Hyrš v podstatě jen na čas.
Důležité pro naše obě družstva bylo kolo čtvrté,
kdy Lokomotiva A porazila Lokomotivu B 4:0. Dokonce jsem si mohl zahrát
s Karlem Kratochvílem, neboť jsme se v našem pětičlenném týmu
dohodli, že se budeme střídat. Ale Karel Kratochvíl to komentoval po naší
partii, ve které jsem měl jistou dobu docela dobré šance a dokonce
v závěru i lepší čas, slovy: „Tak jsi tam za maskota...“. No nebylo to
doslova tak, Milan Šnorek by mne býval nechal hrát častěji, ale já ho ukecal
skoro vždy, aby pokračovali ve stejné vítězné (ne vždy) sestavě.
V pátém kole jsme bojovali celkem neúspěšně
s Univerzitou, která se zase pomalu vrací do hry (udržela se
v Krajském přeboru I. třídy) a po mnohaleté přestávce nakonec obsadila i
tento bleskový přebor. Prohra Kirilla Burdaleva s Kirillem Slepovem byla
pro mne trochu překvapením, stejně jako porážka Milana Šnorka s panem
Tvrdým. Ale pan Tvrdý byl v klubovně již dlouho před začátkem a velmi
podrobně rozebírali s panem Staňkem jednu Staňkovu nerozhodnou partii ve
hře dvou jezdců v obraně – takže měl dobrý trénink, který se projevil
třeba i tím, že po úvodní porážce se Skácelíkem vyhrál šest partií za sebou!
Vedle našeho zápasu probíhal duel Durasu A s Morendou A a tak jsem měl
možnost pokusit se zapsat aspoň jednu velmistrovskou partii. Občas jsem nějaký
ten tážek zaznamenat nestačil, ale při zápisu partie do databáze se mi ji snad
podařilo zrekonstruovat. Jak se zdá, neměl bílý od vynucené ztráty pěšce
v 19. tahu již žádnou šanci na remízu....
Šesté kolo bylo ve znamení naší porážky 1:3
s Durasem A (jen Kirill Burdalev přemohl Mudru), ale zase jsem žádnou
partičku nezachytil. Jenom v pozdějších řečech v kuloárech jsem
zaslechl, že Vojta Plát prohrál v utkání s Moravskou Slávií B – a to
s panem Tomášem Fojtíkem. Ano – blicky občas přinášejí nejrůznější
překvapení... Na příští sedmé kolo zase požádal o uvolnění pan Šnorek, tak jsem
dostal šanci hrát proti ŠK 64 s panem Bezdíčkem. On před zápasem
prohlásil, že má zatím samou nulu a že je ochoten kdykoliv přijmout remízu. Na
to jsem musel odpovědět, že já mám nulu taky, a že tedy si musíme zahrát. No –
pan Bezdíček se držel dlouho, až nakonec nějakou tu chybičku udělal. Já si
ovšem celý průběh – po dvou dnech – už vůbec nepamatuji. Ostatně na tomto
bleskovém přeboru Brna jsem sehrál 4 partie. Ty první dvě ještě před turnajem,
kdy mne Luboš Riška požádal o malý trénink s tím, že již dlouho blicky
nehrál. Když vyhrával 2:0, řekl, že mu to už stačí...
Průběžný stav vedoucích po 7. kole: 1. Lokomotiva A
22,5, 2. Moravská Slavia A 18,5, 3.-4. Univerzita a Duras A 16,5, 5. Lokomotiva
Brno B 15,5, 6. Bystrc Oilers 15, 7. Jezdci Jundrov A 12,5 bodu atd. Všimněte
si, že vedení Lokálky A bylo již docela suverénní, zatímco například Jezdci
Jundrov A museli v závěru hodně přidat, aby dosáhli na bronzovou medaili.
V sedmém kole došlo k další malé senzaci – v souboji s Reném
Přibylem (Bystrc Oilers) prohrál mistr Plát podruhé a naposledy. Došlo
k tomu v „poklidné“ ruské hře, kterou ovšem bílý (Plát) po tazích 1.e4 e5 2.Jf3 Jf6 3.Jxe5 d6 změnil
v opravdový gambit tahem 4.Jxf7!? René jako přírodní znalec Ruské obrany
prý již hrál ve vážných partiích tuto variantu třikrát, má s ní tedy
zkušenosti a útoku bílého i tentokrát odolal a zvítězil převahou materiálu. A
je tu kolo osmé. Lokálka B hraje proti Jezdcům Jundrov A a bohužel zcela bez
bodového zisku: prohráváme 0:4. Zachytil jsem aspoň první fázi partie pana
Fialy s Lubošem Riškou. Chvílemi se zdálo, že Luboš stojí skoro lépe (viz
diagram), ale v dalším průběhu nehrál přesně a nakonec v prohrané
pozici překročil čas. Na čas vyhrál Luboš vlastně jenom v 1. kole
s Ivanem Kopečkem. Tato partie vzbudila na začátku turnaje mírný rozruch,
nakonec rozhodčí Broňa Chmelíček uznal Riškuv argument, že on měl na
elektronických hodinách 0.00, zatímco Ivan -0.00 a toto mínus prý znamená
Riškovu výhru. Pořadatelé chtěli telefonicky kontaktovat pana Palovského, ale
nakonec od toho upustili a Lubošovi bod přiznali.
A je tu deváté kolo – hrajeme na šestém stole,
vedle připravených, leč nepoužitých desek.
Seděl jsem pohodlně vedle této dvojice a pilně
zapisoval. Všichni jsme po partii panu Šnorkovi blahopřáli k velkému
úspěchu. Odčinil tak svoji předchozí prohru s panem Staňkem, ve které měl
již tři pěšce navíc a vyhrané postavení... Celkově Morenda A – Loko B 1,5:2,5. Teprve
doma jsem učinil zajímavý objev – v závěru se oba hráči několikrát fatálně
spletli – viz výše. Blesková hra má zřejmě své vlastní zákony a šachová slepota
je věčná. Remízou (bez hry) skončil souboj pana Vykydala s Karlem Kredlem
po Kredlově nabídce před puštěním hodin, prý schválené kapitánem. Ovšem nevím
kterým: přítomným panem Prokopem, nebo nepřítomným panem Vávrou, který se prý
nechal o průběhu turnaje informovat telefonicky. V desátém kole jsme měli
volno. Luboš Riška mne pozval do bufetu na pivo. Při té příležitosti chtěli
kolegové vědět, kolikátí zatím jsme. Byli jsme sedmí a mohli jsme předstihnout
šestou Univerzitu, kterou čekal tvrdý souboj s Lokomotivou A.
Z desátého kola nevím tedy v podstatě nic, popíjeli jsme a bavili se.
A je tu závěr turnaje. Opět šestý stůl a soupeřem je Béčko Jezdců Jundrov,
kterému se moc nedařilo. Nakonec vítězíme 3:1, s Univerzitou se dělíme o
šesté a sedmé místo, ale rozhodčí nás dávají o stupínek níž z důvodů
jakéhosi pomocného hodnocení, které je mi (zatím) záhadou. Tak ještě poslední
partičku, kterou vyhrál Milan se štěstím.
Turnaj skončil, ceny jsou
rozdány, vítězná družstva vyfotografována, šachy a hodiny uklizeny a část účastníků
se v klidu přesunula do restaurace „Na růžku“, kde se pokračuje
v započaté zábavě až do zavíračky po půl dvanácté. A pak ještě někteří
žíznivci se přesunuli do jedné nonstopky na téže ulici a zde se pilo, hrálo a
hodovalo až do rána. Dokonce jsem vyhrál pár partií na mých magnetických
šachách s panem Prokopem. Kdo byl s námi? Ptejte se – odpovíme
soukromě. Jenom se zmíním o tom, že pan Hyrš zde dodatečně oslavil svoje
nedávné narozeniny...