Za Františkem Blatným

Mistr FIDE František Blatný

František Blatný se narodil 2. dubna 1933 ve Zlíně. Podle známé legendy se naučil královské hře v nemocnici, kam mu šachy přinesla sestra k ukrácení dlouhé chvíle. Gymnásium absolvoval v Brně-Husovicích na Elgartově ul. (rád vzpomíná na tamější profesory i tehdejší šachovou "líheň", např. na prof. Zemana, akademického malíře a člena šachového klubu Duras v Brně, který zde učil studenty šachy dvě hodiny týdně). Stal se tehdy členem ŠK Husovice, kam ho přivedl dr.Vlček. František vzpomíná, jak se mu jednou Vlček chlubil krásnou partií. Blatný ho uctivě vyslechl a pak si dovolil maličkou poznámku: "Krásná partie! Ale jak byste ji vyhrával, kdybyste v tom 17. tahu nešel koněm z d2 na f4!?"

Vysokoškolská studia absolvoval Blatný na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde studoval biologii. Stal se promovaným biologem a pedagogem. Jeho diplomová práce měla poněkud komplikovaný název "Vliv ÚV záření na produkci vitaminu B12 u streptomyces griseus" a málem zavinila jeho "přestup" do Prahy. V roce 1956 ho totiž lákal do klubu Zdravotník Praha Mgr. Říha. Po absolutoriu nastoupil jako mladý učitel biologie na ZŠ Merhautova v Brně. Po krátké (tuším dvouleté) dráze pedagogické se stal profesor biologie od nového školního roku 1963/64 odborným pedagogickým pracovníkem v Domě pionýrů a mládeže v Brně-Lužánkách.

Kromě šachu, který byl vždy pro něj sportem číslo jedna, hrával skvěle stolní tenis a v roce 1956 dokázal zvítězit za zeleným stolem i nad exmistrem světa Váňou. Dlouho hrál "pinec" ligově za Moravskou Slávii, v šedesátých letech byl trenérem reprezentačního družstva žen. Ovšem královská hřa se stala jeho láskou největší. V roce 1951 se stává nejmladším přeborníkem Brna, sklízí úspěchy na choceňských juniorkách. Poprvé se probojoval do finále mistrovství Československa v roce 1954 a těchto prestižních turnajů absolvoval  celkem třináct. V Bratislavě 1959 a Jablonci 1962 se dělil o druhé místo, v Brně 1964 byl dokonce 1.-2. s Vlastimilem Jansou, užší zápas o titul však těsně prohrál. Zúčastnil se čtyř studentských olympiád – v Reykjavíku 1957 byl nejúspěšnější na třetí šachovnici před Lvem Polugajevským a dalšími pozdějšími slavnými velmistry. Reprezentoval republiku na na šachových olympiádách ve Varně 1962 a Tel Avivu 1964, později býval nehrajícím kapitánem.

Uplatnil se i jako výborný trenér mládeže a funkcionář v rámci kraje i ústředí. V únoru 1990 se  dokonce stal František  Blatný na  osm měsíců předsedou Československého  šachového svazu  a  pak   vyhrál  konkurs  na post generálního sekretáře Československého  šachového svazu se sídlem v Brně.  Bylo to období hektické  činnosti,  kongresů  FIDE,  zviditelňování  jména  naší republiky v této mezinárodní šachové  organizaci,  období diplomatických  úspěchů  (ČSFR   pořadatelem  dvou  ME  juniorek, Mitropa  Cupu, velkých  mezinárodních turnajů)  i funkcionářských sporů. Syn Pavel se stává r. 1992 velmistrem!

František stojí u zrodu  čtyř velkých velmistrovských turnajů v Brně  (bez jeho  známostí a  erudice by  se sotva mohly konat), doprovází naši mládež na světová mistrovství jako trenér, je zván do Groningenu jako mezinárodní rozhodčí FIDE, startuje v rakouské lize. Doprovází naše nevidomé šachisty  na olympiády IBCA (stává se členem  presidia  této  organizace)  v  Palma  de  Mallorca 1992, předtím  pravidelně  absolvoval  desítky  turnajů nevidomých jako průvodce,  trenér  a  přítel  naší  nepřekonatelné  jedničky  dr. Jaromíra Floriána. S  rozdělením Československa  v roce  1992 na  dva samostatné státy končí i záslužná činnost  Blatného jako sekretáře ČsŠS a ve svých  šedesáti   letech  odchází  do  důchodu   -  nikoliv  však šachového! Koncem roku 1993 je Blatný  nominován FIDE jako rozhodčí druhé poloviny  zápasu  o  mistrovství  světa  mezi  Rusem  Karpovem  a Holanďanem Timmanem v indonézské Jakartě! Je členem  vítězného družstva Lok.-LERK Brno,  které vyhrálo v sezóně 1992/93 moravskoslezskou ligu a postoupilo do extraligy, kterou o rok později rovněž vyhrává.

Na přelomu tisíciletí reprezentoval  ve FIDE zájmy IBCA (Mezinárodní asociace nevidomých šachistů),  IPCA (Mezinárodní svaz tělesně postižených šachistů), ISCS (Mezinárodní svaz neslyšících šachistů) a  je členem čtyřčlenného šachového  komitétu IBSA (což je vlivná a bohatá španělská organizace nevidomých). Hrával v rakouské lize za  vídeňský Hietzing a když první deska tohoto  klubu  (jeho  syn  velmistr)  nemohla  k utkání nastoupit, zaskočil na této prestižní desce sám!  A s úspěchem - hrál zde proti šesti velmistrům a ani jednou neprohrál. Později se stává hybnou pákou šachového klubu v rakouském Zwettlu, kam přitáhl mnoho kolegů nejen z Brna. Nezanedbatelnou je Františkova činnost publicistická.  24. října  1965 se poprvé  objevila v brněnském  deníku Rovnost šachová rubrika  Františka Blatného. Od té  doby vycházela až do května 2011 (pro nemoc mi ji v tom měsící pan Blatný “odkázal”) a přinesla  nesmírné  množství  zajímavých  nejen brněnských  partií, které by jinak zapadly v šachovém nenávratnu. Franta jako šachový publicista přispíval často do Československého šachu, zpracoval celou řadu turnajových bulletinů (Děčín, Havířov), podílel se autorsky na několika příručkách pro trenéry šachu, napsal pěknou příručku "Zájmové kroužky šachové" (Praha 1979), společně s dr. Floriánem zpracoval bulletin partií československých hráčů na šachové olympiádě nevidomých v Pule 1972 (rukopis - nevydáno), společně s J. Kalendovským také dvoudílnou publikaci "Šachová tvorba dr. Jaromíra Floriana" (Levoča 1986) a pod.

Blatnému nikdy nescházel humor.  Jeho přednášky byly vždy plné vtipných postřehů ze šachového dění u nás i na „nejvyšší úrovni“.  Pěknou příhodu vyprávěl čtenářům Rovnosti 5.března 1967:   "Před patnácti lety ukončil přední brněnský šachista úspěšně vysokoškolská studia. Jeho mladší sestra se mu chtěla při této příležitosti zavděčit k promoci užitečným dárkem. Věděla, že její bratr hraje s oblibou šachy, a proto jej pozvala do sportovní prodejny. Když jim prodavačka nabídla šachovou soupravu, otázala se sestra s nevinným úsměvem: "Jiří, chtěl bys ty bílé figurky nebo raději černé? Které se ti líbí?" Bratr zrozpačitěl, ale prosebně odpověděl: "Věrko, kdyby to bylo možné, tak mi kup oboje!".
 

Báseň neznámého barda na počest mistra FB

Byl kdysi mistr veliký v našem městě Brně
co uměl krásně šachy hrát a obětovat koně 

Držíval v ruce pálku, s níž mlátil do míčků
dnes šachovou si raději rozdává partičku 

A přitom jeho servis, dneska se to ví
ten býval panečku už skoro světový! 

Teď buší do hodin, vyhrává simultánky
a píše do novin své roztodivné články.

Ba na Olympu šachovém on prováděl své tahy
a k mistrům světa, mistříčkům, měl vždycky dobré vztahy. 

Měl skoro všechny tituly, však jeden ten mu chybí
neb v matči s panem Jansou se dopustil hrubé chyby. 

Dnes v kroužku šachovém on vychovává děti
co mohli bychom o něm ještě pověděti?

(JK)

(Uhrančivý pohled Blatného na studentské olympiádě v Budapešti v roce 1959)

A čtyři jeho partie, kterých si vážil: