Akiba Rubinstein - legendy neumírají

Právě jsem si přehrál několik Rubinsteinových partií. Díky za tip, kluci!! Občas to chce přimomínat velikány a jen tak někdo to nedokáže tak dobře jako vy dva. U nás v Čechách nemáte konkurenci. 

Kraken - souhlasím, měl jsem si vzít pokrývku hlavy. To bez debat.( nevěděl jsem to a stále nevím, jestli jako nevěřící bych si měl dávat pokrývku hlavy, který je symbolem jednoho náboženství, ale to říkám že nevím, možná se mýlím) .  S tím souhlasem si opravdu nejsem jistý, jestli je potřeba, ale uznávám že se nic nepokazí, když jej člověk má. Psal jsem, že jsem se tam potkal s nějakým zaměstnancem a neměl s tím problém. Spíš jsme si pěkně popovídali. Já jsem chtěl udělat reportáž z památného místa, neviděl jsem nikde výslovný zákaz a nebyl tam nikdo, koho se zeptat. Kdyby tam někdo byl, tak se ho zeptám. Jediného koho jsem potkal a to píši znovu, tomu to nevadilo. Reportáž věřím, je důstojná a má v sobě veškerý respekt ke všemu, co člověk může na hřbitově natáčet. Tímto bych to ukončil. Děkuji Petr

Zatím stránky neumí opravu komentářů a jediná možnost jak opravit komentář je, jej smazat a napsat znovu. Takže nesmazal, jen upravil a to tak, abych Vám co nejlépe odpověděl. 

Děkuji za komentář k té pokrývce. O tom jsem opravdu nevěděl, příště bych to udělal jinak. Ale dneska jsem se o tom taky dočetl. Člověk se učí každý den. Rád bych uzavřel toto technické téma, někam nás to posunulo. Pokud by to šlo, vynechal bych pro dnešek osobní averze. Tento článek opravdu není o mě, ale je to článek se vzpomínkou na šachovou legendu. V tomto duchu Vám poděkuji za komentáře, které pomohly zlepšit tento článek a tím bych to uzavřel. 

Kraken - smazal jsem to, protože jsem to opravil a Váš příspěvek nedával smysl. Samozřejmě jste se ve mě nespletl, to opravdu nejde. Tak snad jsme si dneska všechno řekli, nechme si něco na zítřek. Zítra je taky den. 

Kraken8 -  a stalo se. Díky, konečně mám pocit, že diskuse s Vámi měla smysl. 

„Přistihli ho při činu. Nic nedělal.“

Pěkné a originální spojení pietní návštěvy Rubinsteinova hrobu s jednou jeho vynikající partií. Díky! Btw, já žádné ohýbání pravidel v Petrově vlastním zájmu neviděl. Mám pocit, že normální lidi svou minireportáží obohatil a potěšil. Jen hnidopichové mu ten šot mohou vyčítat.  

A co to má společného s  tímto hřbitovem? Trochu mi uniká pointa. Klikněte na tento odkaz prosím a podívejte se, co vše koluje internetem odkaz  a podotýkám, že toto není jen židovský hřbitov, ale je to hřbitov jiných náboženství. Například hned vedle byla hodně vělká část křesťanská. Josu tady pochování váleční hrdinové a myslím si, že i vojáci z bitvy od Waterloo.  Co jste chtěl říct jste asi řekl, co jsem chtěl já říct, jsem asi řekl. Rozumím tomu, že Vám vadí, že ve svém volném čase pro naše fanoušky natáčím reportáž  a vzdáváme hold legendám, jakým byl určitě i Akiba. Rozumím, že Vám vadí vzpomínka na něj. Já Vás opravdu nenutím se dívat na toto video, jen Vás prosím pod tímto článkem zachovat respekt k tématu o čem tento článek je. Tento článek není určen k zákopům a útokům. Tento článek má být vzpomínkou na legendu. A jestli jste četl můj komentář celý, tak jsem potkal jednoho ze zaměstnanců hřbitova a nevadilo mu natáčení, popovídali jsme si a neměl s tím nějaký problém. Že s tím máte problém vy, není můj problém. 

Kraken - Zákaz jsem neporušil, zatímco o tom o čem píšete, je jiný příběh. Příběh, který bych nechtěl zatahovat do této diskuze. Tento článek není o mě a nebo o Vás a nebo o smutnách věcech kolem nás. 

Přidám perličku z natáčení. Tento hřbitov je opravdu obrovský a to neuvěřitelné ticho kouskoval zvuk dělníků, kteří uklízeli hroby, vypalovali trávu. Hned na vstupní bráně je symbol se zákazem focení, no nebyl tam zákaz natáčení a tak trochu nesměle jsem spustil kameru. Přijelo auto a já si říkal, že mě jdou vyhodit. Jen vystoupil pán ( asi mistr úklídové party) a zeptal se mě, jestli mi nebude v záběru zavazet. Bylo to kouzelné, jak jsme si nechtěli ublížit. Co mě zaujalo, tak na stejném břbitovu, ale poměrně daleko od Akiby je pochován i jeho syn a to byl taky silný šachista. Protože neexistuje nikde žádný seznam, tak jsem procházel místo po místě a možná tři hodiny jsem hledal to, co jsem chtěl najít. Během toho hledání jsem si hodně uvědomoval naší dočastnost, naší smrtelnost a konečnost. Četl jsem každýnáhrobek, díval se na jména. Jedna holčička měla jméno Diamant a já si říkal, že jí táta musel mít moc rád, když jí dával takové jméno. Vidíte fotky lidí, vidíte jejich oči a představujete si jaké mohli mít životy.  Chodím na hřbitovy opravdu málo, ale toto byla to mimořádná energie, která mi šla do těla. Určitě mě ten den hodně ovlinila a inspirovala. Byl to mimořádný zážitek.