Fanoušci pokeru zpravidla nacházejí mnoho argumentů ve prospěch svého koníčku, zatímco šachisté na vysoké úrovni o relevantnosti takového srovnání pochybují. Faktem je, že šachy se již dávno staly oficiálním sportem, a přestože jejich "zlatá éra" skončila v 90. letech minulého století, nadále se těší vysoké společenské prestiži. Poker je mezi hráči populární, dnes si ho můžete zahrát v každém online kasinu, například Sportaza.
Přistoupíme k tomuto tématu s nadhledem a pokusíme se, když ne ukončit tuto diskusi, tak alespoň zjistit, co mají tyto populární hry společného a čím se od sebe radikálně liší.
Je důležité mít strategii
Jak poker, tak šachy jsou strategické hry. V obou případech je úkolem hráče udělat v dané situaci nejlepší tah. Sled těchto tahů je předem propočítán a zformován do strategie, která je spojena s jediným cílem - vítězstvím. Schopnost strategického myšlení je nezbytná jak pro profesionálního šachistu, tak pro hráče pokeru. Rozdíl je zde čistě kvantitativní: šachista buduje "dlouhou" strategii v rámci hry, která může trvat několik hodin (nebo i dní), a snaží se neztratit koncentraci, a hráč pokeru v rámci "handy". To znamená dobu mezi všeobecným rozdáním karet a přijetím sázky.
Analytický přístup
Poker byl uznán teprve nedávno, přinejmenším později než jiné karetní hry (např. bridž), a stále je spojován výhradně s kasiny, což je špatně: poker je především fascinující intelektuální zábava. Obě hry zahrnují podobné duševní procesy spojené se schopností analyzovat situaci.
Může se zdát, že šachista má více práce. Ve skutečnosti je počet možných tahů a kombinací v této hře úžasný. Nezapomínejme však, že v pokeru sedí u stolu poměrně hodně soupeřů, takže musí analyzovat zcela srovnatelné množství informací.
Základní podobnosti, které lze mezi šachy a pokerem pozorovat, jsou však aplikovatelné snad na téměř jakoukoli intelektuální hru. Skutečné posouzení úrovně obtížnosti každé ze zmíněných her pomůže analyzovat jejich vzájemné rozdíly (kterých je mnohem více než podobností).
Úplné vs. neúplné informace
V šachu má hráč vždy všechny možné informace potřebné k rozhodnutí, protože vidí na šachovnici a může posoudit poměr sil.
V pokeru se rozhoduje na základě neúplných informací nebo neúplné dohody: nevíte přesně, co mají soupeři za lubem nebo jaké karty skrývají v rukou, takže pouhá logika nestačí.
Mimochodem, třináctý mistr světa v šachu Garry Kasparov kdysi poznamenal, že volba šachů jako základu pro vývoj modelu umělé inteligence nebyla zcela správná, protože v reálném životě je mozek zvyklý pracovat s neúplnými informacemi a bez intuice neexistuje skutečná inteligence.
Společenskost
Jak jsme uvedli výše, samotná logická analýza k úspěchu v pokeru nestačí. Zde je důležité věnovat pozornost mimo jiné i chování ostatních hráčů.
Poker je společenská hra, která vás nutí rozhodovat se v situaci interakce se skupinou lidí, na rozdíl od šachů, kde hrají dva soupeři proti sobě. V pokeru je zásadní sledovat chování hráčů a získávat z něj cenné informace, například o síle jejich "rukou" (tj. karet).
U průměrného stolu jsou 3-4 hráči, často i více, a každý z nich má jiný styl hry a jinou motivaci. To vše je třeba vzít v úvahu při rozhodování o dalším tahu.
Blafování
Je možné v šachu blafovat? To je zajímavá otázka. A odpověď je s největší pravděpodobností kladná. Protože může jít o sofistikovaný psychologický útok na soupeře, který vás přivítá k úspěchu. V pokeru může dobře promyšlený blaf rozhodnout. Je to velmi specifická vlastnost pokeru. Schopnost zmást soupeře tím, že využijete neúplných informací, které jsou hře vlastní. Z tohoto pohledu je poker psychologickou hrou, na rozdíl od šachů, které lze hrát s pomocí počítače.
Štěstí a dovednosti
Pokud jde o šachy, je vše jasné: za štěstí lze považovat pouze chybu soupeře, ale profesionálové takové chyby nedělají.
Mnozí tvrdí, že v pokeru je na prvním místě dovednost nebo štěstí, ale ve skutečnosti jsou obě tyto věci stejně důležité. Díky tomu je poker nepředvídatelná hra a mnohem méně "regulovaná" než šachy, kde může o výsledku hry rozhodnout štěstí.
V šachu je dobrá hra vždy odměněna: pokud jste silnější než váš soupeř, vyhráváte, a pokud prohrajete, můžete si za to jen sami. V pokeru není vždy chyba na straně poraženého, někdy je to náhoda.
I přes zaznamenané základní podobnosti se tedy šachy a poker zásadně liší a často vyžadují od hráčů zcela odlišné dovednosti. Proto přímá odpověď na otázku v nadpisu pravděpodobně není možná.
Závěr
Je zřejmé, že tyto dvě hry mají mnoho společného, a proto příznivci jedné hry často přecházejí na příznivce druhé a naopak. Není náhodou, že mnoho ctihodných šachistů rádo hraje poker a dosahuje v něm úspěchů, a naopak: hráči pokeru se často obracejí na fanoušky šachu, aby rozvíjeli své analytické a intelektuální schopnosti. Mimochodem, pokud vás zajímá, kde hrají poker populární osobnosti v České republice, přečtěte si tento článek.
* reklamní článek