Zápas století SSSR versus zbytek světa 1970
17.02.2022 05:00 | HistorieV roce 1970 proběhl zápas, který byl šokující, ale svým způsobem logický. Deset nejlepších sovětských šachistů se postavilo proti nejlepším deseti velmistrům zbytku světa.
Bent Larsen vnesl logickou námitku, že Fischer se neúčastní největších turnajů, zatímco on ano a některé vyhrál. Jak už víme, Bobby "se zaťatými zuby" souhlasil. Bylo to prý tak, že Max Euwe přišel za Bobbym na (hotelový) pokoj a řekl mu to. Bobby ležící na posteli s tváří zabořenou v polštáři něco řekl ve smyslu, že souhlasí (aniž by se na Euweho podíval), ale později prohlásil, že měl "zatmění". Pravda asi bude ta, že Bobby dlouho nehrál a měl zdravý respekt z nejlepších sovětských velmistrů a hlavně pak z Borise Spasského.
Bobby byl (pak) vnímán v Bělehradě - kde se to hrálo - jako hrdina. V Jugoslávii byl šach velmi populární a právě Bobby Fischer tam rád pobýval a tímto gestem se jeho "vztah s Jugoslávií" jen prohloubil.
Sestava sovětů byl strašná. Hrál mistr světa a čtyřit exmistři světa (!) Tedy Boris Spasský a pak (bez pořadí) Botvinnik, Tal, Petrosjan, Smyslov. Tuto strašnou sílu doplňovali: Korčnoj, Keres, Geller, Polugaevskij a Tajmanov. Náhradníky byli Stein a Bronstein. To byl strašidelný tým a jasný favorit.
Za "zbytek světa" sice nastoupil Bobby Fischer a Bent Larsen, ale žádný exmistr světa a žádný vyzyvatel. Tedy Portisch, Hort, Gligorič, Reshevský, Uhlmann, Matulovič, Najdorf a Ivkov (náhradníky byli Olafsson a Darga).
Hrálo se na 4 partie. Přestože Sověti byli velcí favorité, vyhráli nejtěsněji 20,5:19,5. Jak to?
Larsen udržel Spaského, ačkoliv jednu partii prohrál naprosto strašlivě, podíváme se pak na ní a ve čtvrté, poslední partii, porazil náhradníka za Spasského Steina.
Bobby Fischer zmasakroval Petrosjana 3:1. Přestože přišel na první partii dost pozdě a dlouho se odhodlával k prvnímu tahu. To si pak řekneme ve videu.
Portisch porazil Korčného 2,5:1,5. Výborný výsledek. Nicméně rozzuřil Fischera a nejenom jeho, že v poslední partii - kde měl vyhranou pozici - omylem třikrát opakoval pozici. To by skutečně rudý hadr na býka Fischera.
A náš Vlastimil Hort porazil Lva Polugaevského, což byl nečekaný a skvělý výkon československého velmistra.
Vzadu se ale ukázala síla sovětského mužstva. Nicméně dobrý pocit z toho sovětští velmistři neměli. Tal k tomu později pronesl něco ve smyslu, "kde je naše mladá generace?" Protože vyhrávali veteráni nebo přímo dinosauři dávných časů (promine-li velký Michail Mojsejevič a Paul Keres).
Jak víme, tak nová generace měla našlápnuto, hlavně pak Anatoly Karpov. Kdyby se tento zápas hrál o dva roky později, jistě by Karpov hrál a ještě o dva roky později, byl by na první šachovnici, ale to už je jiný příběh.
Zajímavostí je, že každý hráč dostal 400 dolarů za účast. Bobby Fischer pak získal nové auto za nejlepší výkon. Ale určitě si ho neužil, protože řidičák neměl. A kdybyste chtěli být řidiči Bobbyho, moc by jste si to neužili, Bobby rychlou jízdu nesnášel. A jedna věc, která ho hned odtrhávala od malé šachovnice, byla rychlejší jízda. Stačilo - snad jen - jet rychleji než šedesátkou a Bobby Fischer začal protestovat... .
. kolo -
Ten moskvic patrne bude jezdit jeste dodnes, coz se o tom fiatu urcite rict neda :D
Krásná výhra Spasského byla jedinou výhrou Sovětů na prvních čtyřech šachovnicích, které Zbytek světa vyhrál neuvěřitelným poměrem 10,5 - 5,5 (6 - 9 - 1)!
Tady je rozhovor s Vlastimilem Hortem, který byl tehdy nejmladším účastníkem zápasu, jehož organizace přišla na více než 100 000 dolarů (téměř 700 000 dnešních). Podle Horta dostal každý hráč 2000 dolarů, Larsen a Spasskij zřejmě více. Cenou pro vítěze 1. šachovnice bylo i auto značky Fiat a pro vítěze 2. šachovnice auto značky Moskvič. Fischer neřídil, auto patrně prodal :-)
https://en.chessbase.com/post/ussr-vs-the-rest-of-the-world-belgrade-1970-an-interview-with-vlastimil-hort
Na zápas rád vzpomínám, bylo mi tehdy krásných 18 let... V Praze v Jungmanově ulici byla prodejna zahraničních novin a časopisů, s jednodenním zpožděním se tam zhruba za dvě koruny daly koupit jugoslávské Sportské novosti, kde byly vždy všechny partie zápasu, na který v Bělehradě každý den přišlo 2000 diváků.