Reportáž - díl první

Nápad zajet se podívat na polskou extraligu se mi zrodil v hlavě, když jsem po internetu probíral podrobnosti hráčské smlouvy s novou posilou letošní extraligové sestavy 1. Novoborského ŠK, GM Mateuszem Bartelem (2609) – viz foto. Jen přece není nad osobní kontakt.
První pochybnosti o tom, zda výlet do Lublinu byl dobrý nápad, jsem nabral po shlédnutí plánované trasy na mapy.cz - téměř 700km a přes 9 hodin v autě. No, potěš pán Bůh! Lublin leží asi 150 km jihovýchodně od Varšavy a pro lepší představu - na přibližně stejném poledníku jako ukrajinský Užgorod. Náladu mi ale v zápětí zlepšil kamarád Patrik, který se uvolil vyrazit na výlet se mnou – bez střídání za volantem bych to zvládl jen těžko.

Skutečnost se ukázala být ještě horší než nejčernější prognózy. Přestože jsme jeli s minimem přestávek, cesta trvala hodin 12. Rozčarování neskrýval ani druhý novoborský borec v soutěži, Zbyněk Hráček, který cestoval s Vlastimilem Babulou z Uherského Hradiště jen o 2 hodiny rychleji. Přestože je Polsko poměrně rozlehlá země, dálniční síť je zatím děravá jak můj propočet variant a prakticky přes celou zem jsme se kodrcali pouze po silnici, kterou bych přirovnal k naší druhé třídě. Krom toho, že asfalt těžce zkoušený koly kamiónů připomínal často spíše Wilsonovo nádraží než rychlostní silnici, nehrají si Poláci příliš ani na obchvaty obydlených sídel (asi si nechtějí ničit svá pole) a nabízejí turistům pohled snad do každé vesnice, která se na spojnici větších měst nachází.

Přestože jsme byli upozorněni na to, že polská dopravní policie je poměrně přísná a nedodržování rychlosti by se mohlo značně prodražit, některým domácím řidičům se tyto rady pod kůži příliš nevpily. Brzy jsme pochopili, že ohleduplnost na přechodech pro chodce je velký hazard pro pozadí vašeho vozu, že hustě využívaná dvojitá plná čára některé šoféry přímo vybízí k předjíždění jako rudý prapor dráždí býka a že je zcela normální ignorovat rozdělení silnice na dva pruhy a chápat prostřední čáru spíše jako vodící nit z knósského labyrintu. Strážci zákona se podobné interpretaci dopravních předpisů brání především umísťováním radarových ptačích budek téměř na každý krok, i když ze stylu jízdy místních bylo vždy rychle poznat, které radary se jim již podařilo vyřadit z provozu a které skutečně hrozí dodávkou neobjednaných fotoslužeb.

Narozdíl od cesty po Česku (a to jsme zpátky místo Harrachova zvolili poněkud vzdálenější přechod v Českém Těšíně) byli polští dopraváci i poměrně často k vidění – i když, přiznejme si, byl jsem rád, že pouze z dálky. Zažili jsme dokonce počátek honičky jak z amerického filmu, když nás v obci předjel tak stovkou jakýsi pirát, kterého nezajímala nejen dvojitá plná čára, ale seknul nás klidně i přes středový ostrůvek. Když poté spatřil policejní auto před námi, bez zaváhání strhl řízení na jakousi postranní prašnou cestu. To bylo i na polské šerify poněkud silné kafe, a tak otočili hned své auto a se zapnutým majákem se jali onoho piráta pronásledovat. Úlohu jim rozhodně neulehčovala auta za námi, když to vypadlo, že ani zapnutý maják jim nestačí jako důvod pro puštění policejního vozu přes jejich pruh – k nehodě nebylo daleko. Těžko říct, zda se nejednalo o sympatie se sledovaným řidičem. Stejně jako u nás mají totiž Poláci ve zvyku upozorňovat dálkovými světly na hlídku schovanou za rohem.

Pokračování příště….

Tým Dankovic drží GM Zbyněk Hráček

Do dnešního 7. kola vstupuje na čele tým Vratislavi (12 bodů) před Varšavou (11) a Katovicemi (9 bodů), za které nakonec nehraje David Navara, který za sebe zajistil náhradu v podobě Vlastimila Babuly. Vedoucí celky se střetnou v přímém souboji o zlato zítra od 9:00.
Páté místo drží zatím Hráčkovy Dankovice, uvidíme, jak se jim bude dařit bez české opory – Hráček totiž stejně jako Navara nastupuje od pondělka ve velmi silně obsazené chorvatské lize.

Partie k přehrání

Odkazy

Oficiální stránky soutěže
on-line
výsledky