Záhada Mariánských Lázní

Filip musel zpočátku překonávat nedostatek turnajové praxe v posledním roce. Již ve druhém utkání byl postižen nehodou v dobře rozehrané partii s Ghitescem, počal hrát opatrněji a to mu vyneslo řadu remíz, zvláště černými. V závěru turnaje se již dostal do svého dříve obvyklého tempa a podařilo se mu dostihnout vedoucího Pachmana.

Turnaj byl přípravou naší reprezentace na říjnovou olympiádu v Lipsku, kde byla Filipovi svěřena druhá šachovnice, na které dosáhl 10,5 bodu ze 16, což byl prakticky nejhodnotnější výsledek z našich, kteří opět uhájili páté místo na světě. Filip prohrál jedinou partii - s Matanovičem, porazil Lombardyho -" To je citát ze závěrečného hodnocení turnaje v časopise Československý šach.   

Karel Opočenský o soutěži napsal pěkný fejeton Zelené město úsměvů, který je součástí referátu o turnaji v již citovaném časopise. V závěru komentáře uvedl František Pithart: „Turnaj přinesl vysoké procento remízových partií (51, tj. 56 %), nejhorší na tom je, že byla sehrána celá řada velmi krátkých remíz. Nepomohlo tu ani snížení bodového honoráře za remízy, pravděpodobně z toho jednoduchého důvodu, že téměř každý z účastníků se mínil probojovat remízami a občasnými výhrami do cen. Bude třeba, aby v příštích turnajích bylo hledáno ještě účinnější opatření proti tomuto nežádoucímu racionalismu.“ (Československý šach 1960, 163)

Společný snímek účastníků a pořadatelstva mezinárodního turnaje v Mariánských Lázních.
Zleva: rozhodčí turnaje Opočenský, Ujtelky, Eisinger (NSR), Dittmann (NDR), Rejfíř, Lehmann (NSR), Filip, Lokvenc (Rakousko), Ghitescu (Rumunsko), organizační pracovník Blatný, pořadatel Tesák, Bély (Maďarsko), Pachman, Kozma, ředitel turnaje Polanský, Rabar (Jugoslávie), Jansa, pořadatel Leder, Trifunovič (Jugoslávie). Snímek byl uveden v Československém šachu, v této lepší kvalitě pochází z archivu rumunského mistra Ghitescu (viz webové stránky Mariana Stereho – historika rumunského šachu).

A v čem je tedy záhada tohoto turnaje?

Především v tom, že až dodnes není uveden kompletní v žádné databázi partií! Můžeme jen spekulovat, jak k tomu došlo, neboť v současnosti je velká většina takto kvalitně obsazených turnajů v Chess-Base zpracována. Že by to bylo kvůli kritizovanému velkému počtu remíz? To snad ne. Předpokládáme, že turnajový bulletin vyšel ve velmi malém nákladu (jen pro účastníky). Ani velký náš bibliograf a sběratel šachové literatury Karel Mokrý ho myslím v ruce nedržel. Do tehdejší Pedagogické knihovny (dnes MZK) v Brně ho přivezl František Blatný (tvůrce bulletinu) a zde zůstal zcela zapomenut, dokud ho přítel Závodný nenafotil. V úvahu přichází i jiné vysvětlení: Mariánské Lázně 1960 byl tzv. „cvičný“ turnaj, který měl ověřit formu našich reprezentantů před šachovou olympiádou v Lipsku a „cvičné“ partie, jak to jistě znáte z Botvinnikových pamětí, zůstávají dlouho, dlouho utajeny.  

Jan Kalendovský (text), Zdeněk Závodný (partie)

Díky tipu J. Kalendovského a existenci bulletinu v MZK se mi tedy podařilo zkompletovat partie mezinárodního turnaje v Mariánských Lázních 1960. Bulletin i partie si můžete stáhnout partie a bulletin.

Malá ukázka z bulletinu: