Vzpomínka na Ivana Hausnera

20.03.2023 06:00 | Domácí zprávy

Ivana jsem snad poprvé více poznal na MČR v Kunžaku v roce 2001, kde jsme se i utkali na šachovnici. Moc si toho už nepamatuji, ale pamatuji si dobře, když jsme dali partii za remízu a šli jsme ji analyzovat.

Jednak mne překvapilo, že Ivan byl při analýze velmi příjemný a také kolik toho o tom "zatraceném" katalánovi věděl (hrál ho pořád, měl v tom zahájení skvělý cit). Protože jeho z prvních vět byla "a víš, že jsi stál špatně?" Nevěděl jsem to, myslel jsem si, že černý byl "celou partii OK". Ale hned jsem poznal v po partiové analýze, že pozice černého byla "děravá jako ementál." V té době jsem sice už měl elo přes 2400, ale znalosti byly ještě embryonální.


 Více jsem Ivana poznal, když jsme hráli za jeden tým, za Liptovskou šachovou školu, slovenskou extraligu. Tam se udála naprosto neuvěřitelná příhoda, kterou si budu pamatovat napořád. 

Ivan byl výborný šofér, obdivoval jsem ho, jak jeden den najel 500 km, druhý den na německou ligu 800 km atd. A to už nebyl nejmladší. Jednou mne ale úplně dostal: Přijeli jsme k "oblíbenému penzionu" , kde jsme vždycky spali, když bylo slovenské trojkolo v Modre. Vystoupil jsem z auta a viděl jsem, že je tam jedno místo na parkování, ale bylo to úplně bez šance a tak jsem Ivanovi říkal, že tam dál, asi 100 metrů je místo. Ale Ivan se usmál a řekl mi: "dívej se". A normálně na jeden zátah (to znamená, že najel a pak zacouval) tam najel, na to nemožné místo, tak elegantně, že tam zapadl, jako kdyby tam už dávno stál. A teď pozor, místo mezi předním a zadním autem bylo maximálně na velikost palce, ani ne (!!) Tedy max. 5 cm. Zdá se vám to nemožné? Přesně tak to bylo! Nechtěl jsem věřit vlastním očím. Ještě nikdy před tím ani potom, jsem neviděl někoho tak skvěle na jeden zátah zaparkovat. Ještě dlouho poté, co jsme se s Ivanem viděli, tak jsem to pokaždé vzpomněl. A on se jen usmíval.

Když jsme jeli autem, tak Ivan říkával mnoho a mnoho nejrůznějších šachových historek. Například jsem se ho ptal, proč hraje tak strašně rychle. A pamatuji si (snad dobře), že mi Ivan říkal, že kdysi hrál turnaj a musel stihnout poslední autobus. A aby ho stihl, musel hrát rychle a už mu to tak zůstalo.


-
. kolo -

Dobře si pamatuji také na příběh, který mne obzvláště zaujal. Ivan měl kdysi dělat (pro Československý šach), rozhovor s Viktorem Lvovičem Korčným, který tehdy hrál v Praze. Jenomže Viktor Lvovič nebyl vůbec na rozhovor naladěn. Nevyhrál dobrou partii a podobné rozhovory neměl moc rád. A tak Ivana s dotazy odbýval klasickým "nět a da". Prostě jednoslabičně odpovídal a do toho se díval na hodinky, dal Ivanovi asi 10-15 minut na rozhovor. Když už se zdálo, že to bude všechno k ničemu, Ivan řekl Viktoru Lvoviči, že mohl ten den vyhrát. V ten moment Viktor Lvovič zpozorněl. Ivan mu diktoval varianty. Za chvíli si nechal Viktor Lvovič přinést šachovnici, sundal si sako a zapálil si cigaretu, začali pozici analyzovat a nezůstalo jen u této partie... Žena Viktora Lvoviče Petra zachytila signál, sedla si opodál a asi si něco četla. Nakonec tam byli až do zavíračky... 

Velmi dobře si pamatuji, jak sedíme na snídani a stěžuji si, že mi není moc dobře od žaludku. A Ivan se usměje a zeptá se: "to já neznám, mohu sníst celou kačenu a od žaludku je mi vždycky dobře".


-
. kolo -

Ivana jsem obdivoval pro jeho vitalitu a dobrou náladu. Vůbec si nepamatuji, když nyní píši tyto řádky a vzpomínám na Ivana, že by byl někdy nějak negativně naladěn. Byla s ním sranda a velká pohoda. A byl to skvělý vypravěč.

A poslední moje vzpomínka je ryze šachová. Ivan mi říká, "víš jak vyvrátit systém za černého 1.d4 c5 2.d5 e5 3.e4 d6? A začali jsme se o tom bavit a jediné co jsem "tak nějak věděl", že si nemám nechat bílými vyměnit jezdce na f3 a střelce na c1 a v tom mne Ivan šokoval, když řekl: " a přesně toto máš udělat, podívej se na moji partii s Tomášem Krausem." A také jsem to udělal. Je to moje jedna z nejoblíbenějších strategických partií, kterou jsem ukazoval už na mnoha trénincích a bude tomu tak nadále. Tuto partii si Ivan hodně cenil a vůbec se nedivím.

Odešel nejenom velký šachista, ale také velký člověk.

Čest jeho památce!


Robert Cvek
11x 4854x Robert Cvek
Fotogalerie
Komentáře (11) Aktualizovat Zobrazit pouze mnou komentované
Kořenka
Rozhovor s Korčným proběhl na ME družstev v Debrecenu 1992. Kvůli tomu si nedošel pro zlatou medaili za šachovnici, byl lepší než Kasparov. Říkal mu "kašpar", protože stále kroutil hlavou nad tím, co to soupeř vymyslel. Vyprávěl nám to večer před nástupem do nemocnice. Ještě si z ME pamatuji, že se nechal Evičkou ostříhat a jakkoli to dopadlo, vroucně jí děkoval. Byla s ním jen zábava.
+2 /-0 | 20.03.2023 11:57

Robert Cvek

Těch rozhovorů měl Ivan s Viktorem Lvovičem více, vyprávěl mi o tom, třeba o KIDovi, jak se VL líbilo, jak to Ivan zahrál atd. Ale ta partie se hrála a ten rozhovor určitě proběhl v České republice. Jen asi v Brně, jak jsem se nyní díval. Nevím to samozřejmě jistě, ale tipuji partii Korčnoj x Drejev Brno 1992, kde VL měl hrát 16.Vxe4 -

+2 /-0 | 20.03.2023 12:19

Kořenka
Ok, nám vyprávěl, jak dal přednost Korčnému před medailí.
+1 /-0 | 20.03.2023 12:29

Robert Cvek

Teď jsem se na dlouho a hluboko zamyslel, jádro příběhu je určitě OK. Je ale pravda, že kde to bylo už si zdaleka tak jistý nejsem. Mohlo to být klidně tam. Je ale pravda a to si dobře pamatuji, že Ivan mi říkal, že se potom skamarádil s VL a ukazoval mu partie na králku (tedy že se viděli více než jednou). Jinak chronologicky to asi sedí tak, že bylo Brno 92 a pak Debrecen. Ale určitě to někdo bude vědět jak to bylo. Jinak pokud to tak bylo, pak se Ivan pochlubil VL jeho partií s Grivasem. Jinak myslím, že v KIDovi VL remizoval s Garrym.

+1 /-0 | 20.03.2023 12:38

Alice
Autor tohoto komentáře si sám smazal tento komentář.
+0 /-0 | 20.03.2023 21:38

hejdic

Pěkný článek

+1 /-0 | 20.03.2023 13:24

Carlos

Díky Roberte za hezkou vzpomínku na Ivana.

 

+3 /-0 | 20.03.2023 07:00

Robert Cvek
Děkuji!
+2 /-0 | 20.03.2023 12:22