Trenér 2. třídy- zkušenosti a pocity

Dělal jsem si Čtyřku kvůli nudě na internetu. Trojku jsem vzal z pocitu odpovědnosti vůči mým svěřencům, které trénuji. Dvojku jsem bral jako šanci se dozvědět více o sobě. Jsem dobrý trenér, nebo špatný? Co dělám špatně? Kde se mohu zlepšit a jak se mohu stát lepším trenérem?

Kurz začal někdy v září a zkoušky jsem dělal 22. června 2024. Velký respekt a poděkování si zaslouží pan Evžen Pospíšil, který tento projekt vedl téměř celý rok. Ale pojďme od začátku.

První dojmy? Smíšené s pocitem šoku a snad i zoufalství. Bylo skvělé mít přednášky online, ale horší bylo sledovat lidi, kteří mi neměli co nabídnout. Hodiny sledovat paní Kůsovou nebo pana Martina Petra ve video kvalitě, která byla horší než němý a černobílý film z počátku minulého století, bylo utrpení. Obsah možná ušel, ale technická stránka byla katastrofa. Možná jsem už profesionálně deformován z tisíců videí, které jsem viděl a denně sleduji, jak je dělat lépe a zábavněji. Ale tady jsem trpěl jako houslový učitel, když mu nový žák zahraje Mozarta na první hodině.

Postupem času se to zlepšovalo. Některé přednášky byly lepší, některé horší, ale myšlenka, že by videa mohla vypadat lépe s trochou snahy, ve mně zůstávala. Nakonec, dalo se to přežít a přišly zkoušky. Tématem mé práce byla "figurková strategie" a celou přednášku mám na videu.

Cesta do Prahy na zkoušku začala kolem páté ráno. Kolem půl deváté jsem byl na Strahově. Nejsem "Pražák" a neznám historii Strahova, takže když jsem zaparkoval u stadionu, spadla mi brada. Zřícenina hradu Kost je oproti tomu, co jsem viděl, ještě luxusní stavbou. Je neuvěřitelné, jak je Strahovský stadion a okolí v havarijním stavu. Tak, tady sídlí ŠSCR? Zajímavé.

Výhled z budovy, kde má ŠSCR kancelář na Strahovský Stadión

Chodby jak z dob " Spartakiády" to už jsem v budově, kde sídlí ŠSCR

Reprezentativní prostory vypadají trošku jinak, ale třeba jak se bude Strahov bourat a prostory opravovat, budou to už luxusní kanceláře vhodné pro jednání s partnery. Bohužel, to už může být mimo finanční možnosti ŠSCR. Snad jednou, až si budou hledat lepší prostory, to nebude horší.

Písemná práce asi v pořádku, zkoušky asi taky a pak odjezd domů. Pocity?

Zpětně, když si to všechno přehraji v hlavě, stálo to za to. Měl jsem možnost vidět různé lidi na různých přednáškách a na různá témata. Mohl jsem si říkat, jak bych to dělal lépe a jinak, a mohl jsem si říct, kdo mě motivoval a koho bych nikdy nechtěl mít za svého trenéra. Možná mi malinko chyběla možnost zpětné vazby na mé tréninky. Možná víc takových setkání, jako byl závěrečný den, kdy získáte hned zpětnou reakci od zkušených trenérů (reakce Standy Stárka byla super) a pár rad. Kdybych to měl jednou znovu absolvovat a nemuselo to být na Strahově, rád bych měl více zpětných reakcí. Chtěl bych slyšet víc o tom, kde se mám zlepšit a co mám dělat jinak. Možná bych chtěl vidět tréninky jiných trenérů, chtěl bych s nimi debatovat a probírat jejich zkušenosti. Setkání s ostatními, jejich zkušenosti a rady jsou podle mě to nejcennější, co tento projekt nabízí.

Závěrem chci poděkovat všem, kdo stojí za tímto projektem. Doporučuji každému, kdo chce trénovat, aby si touto cestou prošel. Je to dobrá zkušenost a když na vás nespadne střecha na Strahově, získáte spoustu podnětů, zážitků a inspirace, jak dál trénovat své svěřence.

PK