Když se podíváme do světa, nevypadá naše šance mít velmistry jako Zbyněk Hráček, David Navara nebo Viktor Láznička (když byli na vrcholu) nějak dobře. Máme několik velmi dobrých talentů, kteří se mohou stát silnými velmistry, ale "okupovat" světovou dvacítku? To je těžké.
Nicméně musím zde napsat, že náročnost výšlapu se posuzuje podle cesty a překážek na cestě. V poslední době roste přímo lavina neskutečných talentů, na to mimochodem upozornil například sám Magnus Carlsen. Není vinou naší mládeže a trenérů, že konkurence roste takovým tempem a tak mohutně. Šachy - zaplať pán bůh - zažívají velký boom. Ale pro toho, kdo chce vyniknout ve světovém šachu, to moc dobrá zpráva není.
Nechci aby to vyznělo ve smyslu "házím flintu do žita", ale fakt. Realita. Byla doba, kdy nebyl internet a například hráči z Indie, Uzbekistánu, Číny atd. prostě neměli šanci se dobře šachy naučit. Nyní to může každý. Navíc díky internetu může každý hrát kdykoliv a "s kýmkoliv", stejně jako trénovat. Nedokáži to vůbec odhadnout, ale tipuji, že "tento moment" desítky tisíc talentovaných dívek a hochů trénuje, hraje a maká. Konkurence roste. Myslím, že sám David Navara napsal, že necítí, že by hrál hůře, ale rostou mladí a "berou elo", konkurence roste a proto se elově trochu propadl.
Stačí se podívat na hráče s elem +2700 (https://2700chess.com/) :
1 | Carlsen, Magnus | 2830.0 | 0.0 | 2823.0 | 2886.0 | 33 | |||||||
2 | Caruana, Fabiano | 2804.0 | 0.0 | 2729.0 | 2790.0 | 31 | |||||||
3 | Nakamura, Hikaru | 2788.0 | 0.0 | 2746.0 | 2874.0 | 36 | |||||||
4 | Ding, Liren | 2762.0 | 0.0 | 2818.0 | 2787 i | 31 | |||||||
5 | Giri, Anish | 2762.0 | 0.0 | 2687.0 | 2715.0 | 29 | |||||||
6 | Firouzja, Alireza | 2760.0 | 0.0 | 2724.0 | 2863.0 | 20 | |||||||
7 | Nepomniachtchi, Ian | 2758.0 | 0.0 | 2754.0 | 2800.0 | 33 | |||||||
8 | So, Wesley | 2757.0 | 0.0 | 2742.0 | 2767.0 | 30 | |||||||
9 | Wei, Yi | 2755.0 | 0.0 | 2743.0 | 2684.0 | 24 | |||||||
10 | Dominguez Perez, Leinier | 2752.0 | 0.0 | 2706.0 | 2645.0 | 40 | |||||||
11 | Karjakin, Sergey | 2750.0 | 0.0 | 2724.0 | 2646.0 | 34 | |||||||
12 | Anand, Viswanathan | 2748.0 | 0.0 | 2749.0 | 2709.0 | 54 | |||||||
13 | Praggnanandhaa R | 2747.0 | 0.0 | 2704.0 | 2675.0 | 18 | |||||||
14 | Vidit, Santosh Gujrathi | 2747.0 | 0.0 | 2701.0 | 2657.0 | 29 | |||||||
15 | Abdusattorov, Nodirbek | 2744.0 | 0.0 | 2733.0 | 2661.0 | 19 | |||||||
16 | Gukesh D | 2743.0 | 0.0 | 2649.0 | 2651.0 | 17 | |||||||
17 | Keymer, Vincent | 2738.0 | 0.0 | 2627.0 | 2610.0 | 19 | |||||||
18 | Erigaisi Arjun | 2738.0 | 0.0 | 2671.0 | 2744.0 | 20 | |||||||
19 | Vachier-Lagrave, Maxime | 2732.0 | 0.0 | 2755.0 | 2764.0 | 33 | |||||||
20 | Duda, Jan-Krzysztof | 2732.0 | 0.0 | 2748.0 | 2766.0 | 25 |
Podívejte se hlavně vpravo, kdo má kolik roků. A všimněte si, že jen dva hráči jsou +40 (!) A mám takový dojem, že časem bude tato tabulka "mládnout". Protože další a další mladí talenti jdou nahoru.
Proč to tak je? Šachy jsou náročnější, tvrdší. Jsou více sportem než kdysi. Navíc mladší mozek si dokáže lépe pamatovat než starší (a dnešní vrcholové šachy jsou hodně o paměti). Myslím si, že mladší mozek dokáži i lépe tvořit a být kreativnější. A hlavně mladší snese větší nervovou zátěž, která je s kratším a kratším tempem nevýhodnější pro staršího šachistu. Podívejte se například na génie matematiky a fyziky, v kolika letech přišli na převratné věci. Vesměs to byli mladici. Mohou být ale samozřejmě i výjimky. Mladší má samozřejmě více energie a lepší regeneraci. Lépe spí, obecně lépe funguje. To jsou všechno věci, které mohou rozhodovat, hlavně ve vrcholovém šachu.
Náhodně jsem si vybral rok 1979 (no, ne tak náhodně :-) ) a tehdy pořadí první desítky, my se zaměříme na věk:
1) Karpov 28 let
2) Korčnoj 48 let
3) Portisch 42 let
4) Spassky 42 let
5) Timman 28 let
6) Polugaevsky 45 let
7) Larsen 44 let
8) Mecking 27 let
9) Tal 43 let
10) Petrosian 50 let
Vidíte sami, že tehdy byl jen jeden opravdový mladíček, kdo se blížil do první elové desítky a to byl Garry Kasparov. A také vidíme, jak - obecně - šachy mládnou.
Tímto zamyšlením nechci napsat, že nemáme šanci. Chci napsat, že to je velmi těžké. Je to daleko těžší, než se zdá. Když jsem byl já mládežník, nic takového nebylo. Nepamatuji si, že by na turnaji bylo tolik mladých a hlavně z Asie. Časy se velmi mění, nedávno se hrál turnaj v Praze a většina účastníků byly děti. Navíc s "totálně" podhodnoceným elem. Jeden můj svěřenec mi diktoval datumy narození a pak ela. To byl prostě MASAKR.
Uspět v takové konkurenci chce velmi tvrdě a hlavně efektivně pracovat. A klíčová věc - hrát těžké mezinárodní turnaje. Stát se může "cokoliv", ostatně kdo by řekl před Magnusem Carlsenem, že v Norsku (takové šachové anti zemi) se objeví Magnus Carlsen :-)
Moc hezky napsáno. Trenérům by nemělo jít jen o to, vychovat z dítěte šachového šampióna, ale pomoci mu být úspěšný. Třeba i v jiném oboru, s pomocí šachů.
Ještě je třeba napsat, že také vidím konkurenci v e-sportech. Tam děti jaksi nemají vůbec problém stravit i hry spousty, spousty času. Naštěstí syn tento druh jednoduších her přestalo bavit a postupně ho to začalo nudit, našiel se až v složitých strategických hrách, které hraje pár fajnšmekrů. Ovšem viděla jsem turnaje on-line her, mno, ta atmosféra, plyne tam spousty financí a světoví hráčí jsou celebrity. Ale šachy určtě nezaniknou, je to souboj dvou mozků nejenom on-line, ale i pěkně z očí do očí, kde je právě i nutná znalost psychologie. To je tam navíc. V tom se liší od e-sportů. Určitě by se nemělo rezignovat na šachy. Ten sport rozvíjí v dětech logické myšlení, ale i další aspekty inteligence, naučí respekt k soupeři, u nás ve škole sice měli přes 500 dětí, měli v družině deskové hry, ale šachy jsme tam koupili až my. To je trošku škoda. Naučit se základům šachu by určitě nebylo na škodu pro každé dítě. Ale je to chudý sport, to v tom také hraje roli. Pak ani trenéři nejsou bůhvíjak placeni, není jich hromada, aby naučili a organizovali hromadné turnaje ve školách, protože šachy se dají hrát celý život, i třeba v té hospodě. Ale také naprostý nezájem rodičů do toho. Škoda, no...
To máte pravdu. Jenže já to znám i z té druhé strany. Zakládali jsme v naší obci šachový kroužek a několik let se částečně o něj starali, ale nebyl moc zájem, finančně byl v mínusu díky nízkému počtu dětí a bohužel naprostá většina rodičů neměli zájem alespoň vzít dítě na turnaj, což je to pravé koření šachů a motivace pro děti. A pak je tady ještě ta další stránky, že děti se chtějí bavit a v dnešní době konkurence by měly i trénovat doma. Jenže to se nedělo, pak se moc nezlepšovaly. Další věc, jsme malá země a né všechny děti mají na to se dostat na určitou úroveň, talentů zas tolik není. Na dětských turnajích se pak dělo, že někteří trenéři učili malé děti třeba šustr mat, pak vyhrály, ale to nebylo to pravé vítězství. Byla tam ambicioznóst některých rodičů a trenérů, až někdy za hranou. Někteří rodiče talentovaných i netalentovaných dětí na ně velmi tlačili ohledně domácích tréninků a tí pak se sece někam dostaly, jenže pak se šachy úplně sekly. Znám dva případy, kdy zase tlačen na pilu od rodičů vcelkem vyšlo. I my jako rodiče jsme zvažovali co se synem. Měl předpoklady, sama jsem moc nechápala, že by sice samozřejmě chtěl být nejlepší, ale na oplátku věděl, že by musel více trénovat a to už zase moc nechtěl. Já osobně jsem někde tušila, že ze synem to nedopadne, protože já se vypracovala v určítém oboru, jsem vynikající, jenže já tím oborem prostě byla posedlá, dodnes jsem a vůbec mi nevadilo obětovat pro to mnoho hodin a let. Mě to prostě bavilo, někdy jsem ani nemohla dospat, jak jsem se těšíla, že zase budu se učit a učit a poté vědomosti používat. Ale tohle synovi prostě chybělo. Ale zase, kdybychom mu odmala dali více mantinelů a zvyknul si na trénink, možná tam někde byla chyba, že už na šachový kroužek měl jít v těch 4 letech, kde měl asi rok posedlost šachovou hrou. Vyčítat si to rozhodně nebudu, protože pro TOP 20 je na to potřeba i určité psychologické nastavení, co prostě můj syn pravděpodobně nemá. Je potřeba mít zřejmě spousty schopností dobře zkombinované. Ale pro trenéry to taky není jednoduché, nechtějí jenom mít děti, které rodiče odloží, aby se nějak vyblbly, ale taky chtějí zažít s některými svěřenci úspěchy, jezdit na turnaje, vyhrávat družstva atd. A v tomto musím říci, že šachy pořád jsou vnímané u nás jako hra pro podivíny. Více rodiče tlačí u sportů jako je fotbal apod. Kdysi bylo v noviných krátký šachový koutek se šachovými úlohami (dnes je tam sudoku), na to se můj manžel kdysi chytil v dětství), to zmizelo, o šachách se v novinch píše dost málo. Myslím, že je i škoda, že děti nejezdí tolik na zahraniční šachové turnaje, možná i to by je více motivovalo. I malá země může objevíce více talentů. Víděla jsem dokument jak v Sovětském svazu se zvedl zájem o šachy, byla to priorita pro komunisty. Dodneska v parcích tam důchodci hrají šachy, je tam už tradice, řekla bych, že hlavní cesta je popularizací šachů. Třeba je to vidět na Beskydské šacnové škole, v tom regionu více dětí má zájem hrát šachy, je tam u ž možná i nějaké tradice.
Už jsem to sem psal,
trochu si Vás, Rio, dovolím poopravit, upřesnit
Ten boom v Indii způsobil Ánand po prohraném zápase s Garrim (1995), kdy se více než rok (96-97) začal věnovat objíždějím vesniček, škol, po Indii. Jednáním s místními šachisty zakládal obrovské množství "ohníčků" k další budoucnosti šachu. Získal podpory z nejvyšších míst, k panovníkovi měla a má jeho rodina velmi blízko a touto činností měl u hlavy státu vždy dveře ještě více otevřené.
Počítejte se mnou... nejmenším dětem, které díky tomu v hojné míře začínaly, tehdy bylo 4-6 let. A přesně to koresponduje s rokem 2008.....
Ánand se stal mistrem světa po výhře na Kramnikem 2007 a o rok později, musel obhajovat, poslední partie remis, 30.10.2008, obhájeno po roce.
V tu chvíli se koná MS mládeže ve Vietnamu (16.10.-1.11.2008). Jedna země má 2 zlaté, pár zemí 1 zlatou a Indie má 4 zlaté! V kategorii do 16 let berou Indové (počítáme.... v roce 1997 jim bylo právě cca 5 let) zlato-stříbro-bronz. Dokumentární fotka tří Indů H16 2008 na stupních vítězů, kterou jsem v místě fotil, je ZDE
To jen, aby se nezapomenulo na tento hlavní přínos Ánanda pro Indii. Jistě ziskem titulu mistra světa 2007 (2000-02 získal FIDE-MS) další popularita šachu v Indii vzrostla.
Já vidím hned několik okolností, které vedou ke stavu, jaký u nás je. Určitě mnohem líp se vybírají talenty v zemi, která má víc jak miliardu občanů, navíc v zemi, kde určitě je spousta chudáků, kteří pokud chtějí pomýšlet na lepší život, musejí daleko intenzívněji na sobě pracovat než talenti naši. Pokud náš talentovaný mladík chce studovat a nemůže nebo nechce každý den dlouhé hodiny vysedávat u šachovnice, pak ani sebelepší trenér nepomůže. Trenér nemůže tahat za svého svěřence, ani za něj myslet. Talentů jsem za svůj život viděl ve fotbale spoustu. Jak ti talenti skončili? První ztráty přišly při přestupu ze žáků do dorostu. Škola, děvčata, sem tam alkohol, někde i dokonce drogy. Další, možná ještě větší, přišly při přestupu z dorostu do mužů. Znám desítky případů, kdy z talentu nezbylo nic nebo jen to kdysi...příčiny? Stejné jak minulém případě. V dnešní době, kdy v každém sportu panuje obrovská vyrovnanost, kdy mnohdy o úspěchu nebo nezdaru mohou rozhodnout i zdánlivé detaily, třeba jeden nešťastný odraz míče, jenom s talentem vystačit nelze, Talent je tak cca 5% úspěchu, zbytek tvoří mnohahodinová úmorná dřina a pak stačí jeden nešťastný moment a všecko je pryč, jako když vytáhnete ze zásuvky šňůru od pc...Toto ovšem pivní kritici nepochopí...
V tomto souboji civilizací jednoduše taháme za kratší konec, ať už je to dobře či špatně.Těžko říct jestli něco děláme špatně, když zde nemáme děti, které ve dvanácti letech hrají na úrovni silného mezinárodního mistra.
Jsem rád za další článek o mládeži, děkuji. Jen pro zajímavost, kde jsme my a kde je svět. Koukněte například na tyto turnaje z Vietnamu: Turnaj HD05: chess-results.com/tnr841876.aspx Mezinárodní turnaj HD06: chess-results.com/tnr784408.aspx Mimochodem na jednom mém kroužku je z 15 dětí, 14 s ne-českým původem. Také zajímavý fenomén a pohled do vlastních řad.