Čtyřiapadesátiletého velmistra Ivana Sokolova není třeba moc představovat, hlavně pro ty z vás, kteří jste ho zažili hrát na nejvyšší úrovni v 90. letech a na počátku 20. století. V těchto dvou dekádách byl hráčem v top 30 a třikrát obsadil 12. místo světového žebříčku. Ze všech silných velmistrů, kteří se nikdy nedostali do top 10, může být jedním z nejúspěšnějších. Kromě vítězství v několika silných turnajích (např. Hoogeveen, Selfoss, Sarajevo) porazil pět mistrů světa v klasickém šachu: GM Garry Kasparov, GM Vladimir Kramnik, GM Viswanathan Anand, GM Veselin Topalov a mladý GM Magnus Carlsen.
Narodil se a vyrostl v Bosně (tehdejší Jugoslávii, nyní součástí Bosny a Hercegoviny), byl jedním z milionů, kteří opustili nebo utekli ze země během jugoslávských válek v 90. letech. V roce 1992 se usadil v Nizozemsku, což byla šachová země, kde se konalo pět nebo šest každoročních velmistrovských turnajů. Jeho nový domov byl také daleko praktičtější na cestování na turnaje.
Nyní je rozvedený, má dvě děti ve věku 20 let. Současné době žije v Amsterdamu. Od roku 2008 se živí jako šachový trenér. Zpočátku spolupracoval se špičkovými talenty z bývalé Jugoslávie (GM Ivan Sarič z Chorvatska, Marin Bosiočič z Chorvatska a Borki Predojevič z Bosny) a později také GM Baskaran Adhiban z Indie a GM Salem Saleh ze Spojených arabských emirátů.
Rozhodnutí vzdát se vlastní šachové kariéry a začít pracovat na plný úvazek jako trenér ve Spojených arabských emirátech přišlo v roce 2013 a váže se k tomu pěkná anekdota.
"Na začátku roku 2013 jsem měl ještě dobré hodnocení (RC - 2663) a hrál jsem v Tata Steel, kde byl můj výsledek mnohem horší než moje elo (RC - Ivan Sokolov byl poslední 3/13). Ale moje příprava byla velmi dobrá. O pár měsíců později jsem vyhrál několik partií ve francouzské lize na základě mé přípravy ve Wijk aan Zee. Byl to rok vzestupů a pádů. Někdy v červnu jsem dostal nabídku od SAE šachové federace, abych pro ně pracoval. Hledali někoho, kdo by trénoval Salema. V té době to byl hráč s elem cca 2550-2560, mladý, talentovaný velmistr, ale chtěli někoho, kdo by mu pomohl dostat se na další úroveň. Nebyl jsem si jistý, jestli se chci stěhovat do Dubaje. Byla by to totiž práce na plný úvazek, sice s pevným platem, ale už bych nebyl pánem vlastního času, což je podle mého názoru největší plus šachu.
"Pak jsem na konci srpna hrál Vienna Open, obrovský turnaj s asi 600 hráči. Byl jsem "hvězda" turnaje (RC - GM Sokolov s elem 2656 byl nasazenou jedničkou) , ale někde uprostřed turnaje jsem prohrál s nějakým talentovaným mladým hráčem z Turecka s hodnocením 2400 ( RC - Dastan s elem 2417, partie se hrálo 20.8.2013). Turnaj jsem dokončil s 6,5/9, což stačilo na umístění na 16.-30. místě. A moje cena byla, myslím, asi sto eur."
"Šel jsem na letiště, měl jsem zamluvený let do Amsterdamu. Zde mi ale řekli: 'Let je přebookovaný. Nechcete čekat dvě hodiny na další let? Zaplatíme Vám za to 250 eur." Řekl jsem ano, ale pak jsem si pomyslel: počkej chvilku. Tady je něco špatně. Hrál jsem 10 dní otevřený turnaj, prize money je 100 eur, musím čekat dvě hodiny na nový let a zaplatí mi za to 250 eur. Něco je tady špatně. Vzal jsem tedy ty peníze, objednal si láhev vína a analyzoval situaci. Po analýze jsem zvedl telefon, zavolal do Dubaje a zeptal se, zda jejich nabídka stále platí."
Sokolov svého rozhodnutí dodnes nelituje. Věci šly dobře a jeho výsledky jako trenéra mluví samy za sebe, které vyvrcholily olympijským zlatem v Chennai.
V SAE působil až do léta 2016, většinou pracoval se Salemem, který se brzy stal asijským šampionem (RC - a velmistrem 2700). Také trénoval tým Spojených arabských emirátů na olympiádě v Tromso 2014, na své první olympiádě jako trenér. Předtím se zúčastnil všech olympiád v letech 1988 až 2012 jako hráč (reprezentující Jugoslávii, Bosnu a Hercegovinu a Nizozemsko), kromě Drážďan 2008.
Práce s Firouzjou
Alireza Firouzja v Rize . Foto: Maria Emelianova/Chess.com.
Asi měsíc a půl před olympiádou v Baku 2016 Sokolov opustil svou práci v Dubaji a začal trénovat íránský tým – tuto práci zastával až do mistrovství světa družstev v roce 2019. Na rozdíl od Spojených arabských emirátů se nepřestěhoval do Íránu, ale létal tam několikrát ročně na tréninky, které trvaly několik týdnů.
Írán pak skončil v Baku na senzačním děleném 11. místě vedle šachových velmocí jako Ázerbájdžán a Čína. O dva roky později skončil mladý tým na velmi slušném děleném 15. místě, krátce po vítězství v Poháru asijských národů 2018 před Indií a Čínou. Jedním z hráčů byl tehdy GM Alireza Firouzja, který se později přestěhoval do Francie a nakonec se stal nejmladším hráčem, který překonal hranici 2800 Elo.
Sokolov: "Když jsem v roce 2016 přišel do Íránu, měsíc před olympiádou, země měla jednoho velmistra: Ehsan Ghaem Maghami. Trénoval jsem mimo jiné Parhama Maghsoodloo, Amina Tabatabaeie, Firouzju a všechny velmi mladé hráče a hráče kolem ela 2400. Pochopil jsem, že mají velký potenciál, ale jak velký, to je vždy těžké posoudit."
„Co jsem si všiml u Alirezy od samého začátku a to ho trochu odlišilo, bylo to, že měl obrovskou obětavost."
"Náš pracovní den byl něco jako od 10,00 do 13,00 hodin, pak asi 2,5hodinová přestávka a pak od 15:30 do 18:30 další práce. Všichni jsme byli ubytováni v hotelu velmi blízko budovy šachové federace."
"Obvykle po dokončení první seance jsem si dal pauzu, šel jsem na delší procházku do parku, dal si oběd a vyřizoval e-maily a pak jsem šel na odpolední trénink. A bylo typické, že když jsem se vrátil na odpolední trénink, tak Alireza už měl nějaké novinky a nápady podle toho, na co jsme se ráno dívali. To samé, když jsme skončili večer, někteří kluci by začali chatovat nebo hrát videohry, ale Firouzja měl ráno nové nápady, opět podle toho, na co jsme se dívali odpoledne. Takže pracoval možná 10 hodin denně.“
Práce s počítači
Zejména pro klasiky jako je Ivan Sokolov, jehož kniha Winning Chess Middlegames z roku 2008 je už klasikou, je práce s novou generací hráčů, kteří mají tendenci používat počítač, potěšením i výzvou.
"Nejen s Alirezou, ale také s některými dalšími mladými hráči, se kterými jsem pracoval, bylo zajímavé to, že například přišli s návrhem, který je pro známý typ pozice velmi nekonvenční - nekonvenční z hlediska starých znalostí. Musím citovat svého přítele GM Jana Timmana, který řekl: 'Pokud to funguje, musím se znovu naučit šachy!' Kdybych byl skeptický, řekli by mi: 'Ale počítač to silně navrhuje.' Pak jsme udělali nějakou analýzu a někdy se ukázalo, že se počítač mýlil, v tom smyslu, že hodnocení funguje, jen když hrají počítače. U lidí může být hodnocení jiné.“
Na žádost o příklad Sokolov popsal následující strukturu pěšců, která může pocházet z mnoha zahájení, jako je Skandinávská, Caro-Kann, Francie, Slovanská, a tak dále.
"Na základě starých knih by vás považovali za úplného blázna," řekl Sokolov. "V mém případě to byl Tabatabaei, kdo za mnou přišel a řekl: 'Víte, můj počítač má tento nápad a nevidím na něm nic špatného." Nejprve jsem řekl: 'No tak, to nedává žádný smysl.' Ale pak jsme začali tu pozici analyzovat a já si uvědomil, že počítač má pravdu. Dávalo to velký smysl.“
Sokolov má konkrétní metodu, která hráčům pomáhá učit se od počítačů: místo výběru prvních tahů daných enginem, by si hráč měl vždy vybrat tah, který by sám zahrál nebo by očekával, že soupeř bude hrát v dané pozici. Pro počítač to může být pátá volba tahů a přijít na to, co je špatného na vaší první volbě. Takový postup může být velmi poučný. „Je to pro mě proces a práce s těmito lidmi mi samozřejmě pomohla pochopit, jak umělá inteligence funguje a jak často vás může dostat na špatnou cestu: že příliš věříte v hodnocení, když hrajete s lidskou bytostí. Praktická hra je něco jiného."
Sokolov to vysvětlil jiným způsobem: "Můžete mít dva přístupy. Zaprvé můžete přemýšlet tak, že se pokusíte ohodnotit pozici na základě obecných znalostí, něco jako struktura pěšců, prostor, dvojice střelců, postavení krále, potenciál pěšců, jak mi stojí figury, případný přechod do koncovky a jakmile skončíte se všemi těmito prvky, počítáte tak, abyste se pokusili najít nejlepší tah a ohodnotili svůj výběr. Samozřejmě to může jít i obráceně, že počítáte a na základě variant, které spočítáte, se snažíte vymyslet hodnocení pozice.
"Věřím, že patřím k prvnímu myšlenkovému proudu a stále věřím, že tento způsob je opodstatněnější a usnadňuje vám to v praktické hře zvládnout konkrétní pozici. Ale konkrétní prvek se stal mnohem důležitějším, než kdy byl, a za to můžeme poděkovat počítačům."
Trénink UzbekistánuBěhem Sharjah Masters, v květnu tohoto roku (kde byl Sokolov komentátorem a kde hrálo mnoho uzbeckých hráčů) ho oslovila šachová federace Uzbekistánu, aby trénoval národní tým. Poté, co změnil svůj plán pracovat jako komentátor v Chennai, to přijal a koncem června odletěl do Taškentu v Uzbekistánu, kde se setkal s členy týmu, kteří již byli vybráni na olympiádu: Nodirbek Yakubboev (20), Javokhir Sindarov (16), Jakhongir Vakhidov (27) a Shamsiddin Vokhidov (20). První GM Nodirbek Abdusattorov (17) tam ještě nebyl, protože hrál v Bielu.
Sokolov, Abdusattorov, Yakubboev, Vakhidov, and Sindarov (Vokhidov not pictured). Foto: Maria Emelianova/Chess.com.
Jak tedy trénink začal?
"Kontroloval jsem jejich partie za posledních 12 měsíců a moc jsem se nedíval na zahájení. Spíš jsem se jim snažil porozumět jako hráčům, jak fungují," řekl Sokolov. Musíte porozumět tomu, jak funguje jejich mozek, abyste jim mohli pomoci učinit správná rozhodnutí. Také musíte zjistit, jaké typy pozic těmto hráčům vyhovují, jaké mají "problémky" a zda je mohou snadno obejít, aby se vyhnuli pozicím, které se jim nelíbí."
„Řekl jsem od samého začátku, ještě předtím, než jsem tu práci vzal: „Nečekejte, že budu provozovat cloud Stockfish v hloubce 50. Neudělám to. Ale mohu vám pomoci stát se lepšími hráči, pomoci se správnou volbou a upozornit na to, na čem by měli pracovat."
Sokolov dal hráčům spoustu pozic (RC - na řešení) ve střední hře, pocházejících buď z konkrétních zahájení nebo specifických typů pozic a také pozice, kde je klíčový rozhodovací proces. Sokolov řekl, že jeho databáze pozic je již asi ze 70 procent nová od doby, kdy pracoval s íránským týmem.
„Toto musíte jako trenér udělat, abyste zůstali na špičce: neustále aktualizujte svou databázi, abyste porozuměli vývoji ve střední hře a také porozuměli novým nápadům v zahájení hry, protože vaši hráči tomu budou později čelit na šachovnici. Musíte se snažit tomu porozumět, musíte mít svůj názor a musíte to vědět. Nemůžete hráči říct: Já o tom nic nevím. Je to jiné, než když jsem byl hráč, když jsem jako hráč hrál 1.d4 a 1...e5 a o nic jiného jsem se nezajímal, například, co se děje v v Najdorfovi nebo ve Francii Winawerovi. Bylo mi to úplně jedno. Teď si tento luxus nemohu dovolit ."
Sokolov shrnul různé styly zlatých olympijských vítězů takto:
Abdusdatorov: "Blízko Magnuse."
Yakubboev: "Komplexnější hráč."
Sindarov: "Čistý taktik."
Vakhidov: "Výborný teoretik."
Vokhidov: "Převážně taktik."
"V mém případě mi pochopení toho, jak s nimi pracovat, pomohlo i během olympiády se správně rozhodnout," řekl Sokolov. Ale nebylo to vždy tak jednoduché, jako například: "Byl jsem velmi nešťastný, když jsem viděl pozici královské indické, kterou získal Sindarov proti GM Praggnanandhaovi R. v našem zápase s Indií 2."
Sokolov: "Ještě předtím, než bílý přehlédl figuru, měl jsem pocit, že Abdusattorov vyhraje. Měl obrovskou výhodu na hodinách a také po takovém průběhu hry. Pro počítač je daleko snazší se bránit než pro lidi (RC - ten nezná minulost ani budoucnost). Jak mohl Gukesh vypustit z mysli pozici, kterou měl o 20 tahů dříve? (RC - Gukesh stál úplně na výhru a po partii v rozhovoru řekl, že byl nastaven "za každou cenu" vyhrát a nedokázal to "zabrzdit") Je to zcela nemožné, protože je člověk."
V době vydání tohoto článku se Sokolov vrací do Taškentu, aby diskutoval o pokračování své práce s uzbeckými hráči. Nyní se zdá docela pravděpodobné, že bude pokračovat. Na letišti ho totiž nejspíš přivítají jako hrdinu.
Když skončilo finálové utkání, zazvonil telefon jednoho z funkcionářů Uzbecké šachové federace. Na druhém konci telefonu nebyl nikdo jiný než prezident Uzbekistánu Shavkat Mirziyoyev, aby všem pogratuloval. Sokolov nemohl komentovat přesnost mediálních zpráv, které naznačují, že každý hráč dostane 55 000 dolarů a auto k tomu, ale poznamenal, že pro některé hráče je skutečná částka podstatně vyšší. Se smluvním bonusem za olympijské zlato získává extra odměnu i samotný Sokolov.
Další olympiáda se odehraje za dva roky v Maďarku v Budapešti, kde budou mladí Uzbekové ještě silnější a do soutěže vstoupí s úplně jiným nastavením. Hrát jako obhájce titulu pro ně bude jiná situace. O dva roky později, v roce 2026, se olympiáda bude konat na domácí půdě v Taškentu – Uzbekistán vyhrál nabídku na pořádání akce na kongresu FIDE během této olympiády.
- článek volně přeložen ze stránek chess.com
Debata o tom, že hráč 2650 má problém se adekvátně uživit hraním šachu... tohle je fakt příznačné v tom, že hraním šachu se nedá živit. Což je docela zásadní věc - pokud debatujeme o tom, proč nemáme hráče na top mezinárodní úrovni.
Tak samozřejmě TOP 10 na světě si nemůže stěžovat. TOP 20 taky ne. Hráč 2700+ si žije taky slušně. Jen ta lavina mladých talentů z Indie bude znamenat za pár let, že i elona hraně 2700 bude možná málo!
Štěpán Žilka s elem +- 2600 chodí do práce. Peter Michalík s Elem 2550-2600 chodí dopráce. Jenom na uživení se hraním šachů to bude bída, ale spojit to s trénováním, přednáškami to snad ještě jde....Ale že to není hitparáda, to je asi jasné...
To paulz: dosažení úrovně 2600 fakt nestačí samo o sobě k uživení se šachem? To je ale pro mě zásadní věc - protože i usilovnou denní prací nad šachovnicí umím se dostat na úroveň 2500 + . Ale víc to nejde.
To paulz - 2650 je podle tebe bída? :-). Bída na uživení se šachem?
Pokud jde o mě, odpovědně plánoval jsem dosažení své herní úrovně na hodnotě cca 2550.
Perfektní rozhovor Roberte, děkuji!
.....malej Vašík , polomalej Van , velkéj David N. , a MALEJ vp ....JE MALEJ NÉ ? :-) .....a bez střídání :-) ......a teď tipujte :-) .....jak bi to dopadlo na příští olypjádě f Maďarsku anebo f tom Taškentu za 4 roky ..... fšechno je možný ? ....jen NIGDY NEŘÍKÁM nigdy ! ......Trenér RC , to by se dalo pochopit .....a vedoucí výpravy PK ......a pozdější vedoucí popravy MP :-) .....jen myšlenkovej pochod ...neberte to vážně :-) ......
Hezký rozhovor díky!
Roberte, OK, berme ten postesk Sokolova jako jen pouhý příklad toho, jak to také může mít i top GM špatné z hlediska odměny za hraní, a že to je sám o sobě jen postesk poněkud vytržený z kontextu... :-).
Odměnování top hráčů i top trenérů je podle mě příslovečnou alfou a omegou toho, jestli top hráči a top talenti vůbec budou a zůstanou, nebo nebudou a nezůstanou.
Sokolov je příklad kompetentního člověka, který se ocitl ve správném čase na správném místě. Koučoval Uzbeky jen něco přes jeden měsíc + olympiádu. To je necelé 2 měsíce. Zafungovalo to a Sokolov díky tomu dosáhl mezinárodního uznání. Úžasná produktivita. Štěstí zase jednou přálo připravenému.
Roberte, ale ten Ivan Sokolov si fakt pobrečel nad tou almužnou 100 euro... Pokud tedy beru ten publikovaný rozhovor. Byla to jen náhoda a podnět, aby hledal adekvátní odměnu? No asi, možná, ano. Jenže už napsal o těch 100 euro, a to je fakt drsné. Budeme se utěšovat tím, že je to vytržené z kontextu? No kéž by...
Všechno je na prvním místě až o penězích. Top velmistr musí mít top příjem, jinak šachy hrát nebude. Souhlasíš?
Velmi zajímavý rozhovor s GM I. Sokolovem, který umožňuje nahlédnout pod pokličku přemýšlení špičkového GM, který se posléze dal na dráhu trenéra.
Těch podnětných věcí je tam spousta. Například jsem nepřehlédnul, že ubohý GM Sokolov vyhrál na openu ve Vídni celých 100 Euro, což mu přišlo nějak málo, když dostal na letišti kompenzaci za odložený let 250 Euro. Tohle je hodně odstrašující příklad pro všechny, kteří se chtějí šachem živit...
Příběh GM I. Sokolova má ale pokračování - úspěšný trenér už nebrečí nad almužnou 100 euro vydělanou po jinak poctivě odpracovaném open turnaji ve Vídni v roce 2013, a chlubí se tím jak se top hráč může uplatnit i s adekvátní odměnou.
Tohle je obsahem toho rozhovoru. Je z toho zejména bohužel vidět, že šachy jsou stále jako zdroj příjmu nezajímavé, pokud šachista není ve světové špičce jako hráč, nebo pokud netrénuje jako vyžádaný top trenér - právě světovou špičku nebo světové top talenty.
Petre, ty mas neco s hlavou?
Re Petr Koutný: Vztahy Belčanů a Holanďanů jsou zřejmě ovlivněny tím, že původně žili ve společném státě, který ale Belgie opustila. Tedy něco podobného jako my a Slováci, jenže my jsme se velmi krátce poté zase spojili v rámci EU, kde je v rámci Shengenu i volný přeshraniční styk, zatímco v 1. polovině 19. století ještě EU neexistovala. Základní informace o oddělení Belgie od Holandska, tedy přesněji řečeno Nizozemí (Holadské provincie jsou de iure jen část Nizozemí) je možno si přečíst třeba v následujícím článku: Belgium's independence (1830 - present time) | Belgium.be
Ono je trochu rozdil byt nekde na dovolene a zit tam par let. Rika se ze Holandan je Skot, kterej byl lakomej zaplatit za loď... Belgicani tak lakomi nejsou..
Že Holandsko je krásná země, tím si neprotiřečíte. Naše země je přeci také krásná, za jakéhokoliv režimu.
Je fakt, že za totality pendreky a psi také na demostracích u nás používali, ale vždy měli psi košíky.
Ta šílenost, s trháním ruky psem, co se stala na tom videu, tak u nás jen na hranicích při útěku.
Petr Koutny, do doby nez ti na decko posle policajt psa aby ho pokousal https://www.opindia.com/2022/01/netherlands-police-dog-mauls-protester-anti-lockdown-demonstration-turns-violent/
nebo nez ti po decku strili policajt
https://nltimes.nl/2022/07/22/criminal-investigation-cop-shot-teen-tractor-driver-farmers-protest
xdavx x
Nebylo, jak napsal jistý diskutér pod článkem:
https://www.nss.cz/uzbekove,-armeni-a-mladi-indove
"Z Uzbekistánu bych inspiraci rozhodně nečerpal. Není to demokratický stát."
To střílení ostrými po mládenci v traktoru bylo ryze humanitárního charakteru a bránilo demokratické principy západní civilizace...
Holandsko, to je ta zeme, kde policajti strili na 14lete deti, a pousti psi na demonstranty? jestli by mu teda v tom uzbekistanu nebylo lepe...
já bych měl chuť agresivní přispěvatele (třeba zde VB STB) vypnout. Ale chápu, že je to taky špatně. Většina z nás se necítí dobře v tak agresivním prostředí, ale zároveň se necítíme dobře v prostředí cenzurovaném. Je to asi jako s tou anketou o nejoblíbenější čistící prostředek - má mít modrou barvu a vůni citrónu.
Jeden můj příspěvek níže možná vyzněl nepřesně, protože se před něj dostaly nějaké další a tak nenavazuje - že osobně neznám IS jsem měl na mysli, i když dále píšu o RC. Roberta sice také osobně neznám, ale trochu si jeho povahu představím. Příspěvek reagoval na negativní zkušenost s osobou IS.
O svazu byl nedávný článek a záměrně jsem nepřispíval. Ač mé názory netajím, tak mi přijde dnešní atmosféra dost polarizovaná. Osobně bych přivítal více manažerský styl ve vedení svazu, získat trochu více peněz a pomoci v rozvoji talentované špičce. Zároveň poskytnout trochu profesionálnější servis široké základně. Na druhou stranu by neměl tento manažerský styl směřovat ještě více ke klientelismu. A to není jednoduché vidět u lidí dopředu, než je budete volit.
Jestli mohu prosit, tak by bylo dobré více respektu mezi názorovými oponenty. I člověk s opačným názorem by měl mít mezi námi místo, svaz by měl být pro všechny.
Navara? Co já vím, tak byl jednou na extralize vyloženě nešťastný, že soupeř měl problémy s hodinami a on tak dostal nezaslouženou výhodu. Říkal jsem si, takový Ponomarjov, třeba, by dělal jako nic a o kvůli té cca 1/4h by soupeře třeba v klidu zařízl. David je hráč, ale ne gladiátor. Proto to možná nedotáhl o něco výš.
Chrzi, proc furt lzes? Uz jsi tu milionkrat psal, ze se loucis a stejne furt pises. Ty nebudes normalni. Tahni zpatky do Usti a zde uz nepis. Ty tvoje zvasty se nedaj cist.
Jak psal níže třeba i Horáček, fak moc hezký článek, díky R+P že jste to sem dali.
Mohla být hezká odborná diskuze, ale není...
Pak Horáček pokračuje, škoda že diskuze sklouzne, zas kam nemá.
Poslední příspěvek jsem raději ani nedočetl, možná Petře píšeš, že RS + IS spolu pásli ovce, pak by to bylo k tématu.
Pak si ještě, jak vždy, VP STB přiloží...
Ne Petře, nebudu už zde kritizovat co píšeš vůči svazu, nebudu vyvracet, slíbil jsem. Naopak Ti nahraji, jistě by se náš VV v Emirátech mohli učit. Ty píšeš, že trénuješ zdrama, svaz by mohl jít s dotacema ještě dále a každému děcku 10-15 let platit, že přijde na trénink. Tak to přece dělaj v Emirátech, vygooglete si, co psal Ivan Hašek, který tam trénoval. A proč to dělají, ptali se ho nivináři. Aby zas děcka na fotbalový trénink druhý den přišla. Přesto některá nepřišla, od rodičů měli peněz až dost. Jinej by zase napsal, že na jejich šachový trénink rodiče našich děcek příspívaj na každý pumpě na každé letence. (s kn)
Pěkný článek a krásná ukázka toho, jak prvotřídní trenér má velký vliv na své svěřence a může jim velmi pomoci, POKUD chce pracovat a něčeho dosáhnout a nejen pobírat peníze! Alespoň ti, co zde tvrdili, jak šachový trenér nemá takový vliv na hráče, je pouze jejich výmysl a blábol! Z tohoto důvodu, jak jsem viděl nedávné video s partiemi Vaška Fiňka, tak je vidět, že jeho trenér/trenéři neodvádějí zřejmě tak kvalitní práci, jelikož cit pro dynamiku a agresivnější herní styl mu zcela chybí!
Já jsem znal pana Svobodu 20 let a vždy jsem si myslel, že je to přítel a člověk,na kterého je spolehnutí. Probuzení byl jeho neskutečný podraz v Luhačovicích, kdy celý týden byl na turnaji a jediné co dokázal, bylo donášení Martínkovi, co senám nepodařilo. Kdyby aspoň mluvil pravdu, ale on vědomě lhal. Za celý týden neměl v sobě kousek cti za námi přijít a zeptat se...Například lhal, že jsme nezajistilo auto z hotelu do hrací místnosti...Když jsem mu poslal výpisi z GPS auta, které vozilo lidi z hotelu do hrací místnosti, nechtěl je uznat,protože to neumí otevřít a číst. Když jsem mu dal k telefonu řidiče auta,neuvěřil mu. Když jsem mu dal kontakty na lidi, kteří s námi jezdili, nezavolal jim. A takových příběhů bylo mnohem víc. Svůj úkol splnil dobře, měl škodit a škodil. To byl ale jeho poslední hrdinský čin, příště nebude ani vpuštěn na turnaj, který organizujeme. Lidi se mění, přesto děkuji i za tuto smutnou zkušenost. Člověk aspoň ví, kdo je kdo a koho si v životě nemůže pustit blíž. To že je Martínek mstivý a zákeřný člověk, který neuznává žádnou formu kritiky, dávno vím. Ale zklamání z pana Svobody dlouho bolelo. Hodně dlouho jsem si myslel, že to byl poslední člověk na svazu,kterému se dá věřit. Bohužel a nebo bohudík, už víme , jak to doopravdy je.
chess64 - ja jsem tedy ten komentar spis pochopil tak, ze je David spise v ostatnich cinnostech ne uplne "jednoduse pochopitelny"... a s tim bych i souhlasil. Mnohokrat jsme videli hrani do holych kralu v naprosto remizove pozici, nebo konec partie patem, opet v naprosto zbytecnem protahovani partie... myslim si, ze byste take nerad tahal nestejno barevne strelce 50 tahu jen proto, ze souper ma jednoho pesce a ztratil tak dve hodiny sveho zivota...
velmi zajímavé čtení .. díky
Takovych remiz bylo a bude. Nevsiml jsem si, ze by Manik dostal zakaz hrani nebo zakaz do reprezentace. Jinde po svete dotycne hrace za nejaky prohresek potrestaji tim, ze jim naridi odtrenovat zadarmo nekolik hodin s juniory. Pripadne online prednasky zadarmo. Samozrejme pokud jde o silne hrace, coz vetsinou jde, protoze spodinu nikdo nesleduje a nikoho nezajima. To jen v CR si clenove VV honi ego a snazi se viniky trestat jako za bolsevika. O progres sachu v CR tem lidem uz zdaleka nejde.
jen VP? těch případů bylo... co třeba domluvená remíza na Koníku?
Robert hlavne neumi cizi jazyky. Ten je rad, ze kokta ostravsky a jeste kdyby mel koktat anglicky nebo nemecky. Potes koste :)
Hm
po lidské stránce ho neznám. Ale myslím si, že Robert je svým přístupem velmi dobrý trenér. K tomu aby mohl jezdit po světě a sklízet vavříny s nějakými mladíky z tatarstánu mu chybí pár drobností v osobní rovině ... stačí se rozvést, připumpnout ego, vykašlat se na rodinu a hurá do toho.
Ty největší hvězdy v jakémkoli oboru to mývají problémové jinde. Velmi, velmi obdivuji Ashley Barty, že na absolutním vrcholu v 25 letech skončila kariéru a vdala se. I ten Magnusův krok pryč z MS chápu velmi dobře jako lidský, i když u mužů a u takových jako je Magnus zvlášť, není vrcholový sport úplně na překážku soukromým aktivitám.
giocozo: Z jedné historky soudit člověka je mírně řečeno "divné". Pravda je, že člověk by měl být (i) trochu egoistický, pokud něčeho chce dosáhnout a nemyslím tím tak elo nebo titul. Musí si taky umět "dupnout" a třeba se postavit za kolegy. Být v některých věcech odvážný. Jinak co jsem viděl IS a slyšel, tak je zcela OK. Ale Ježíš určitě nebude.
Škoda - dojem z výborného článku kazí diskuse. Anonym, který na Davida Navaru nemá jako hráč i jako člověk, zde vybíjí svou frustraci. Smutné...
Je to tim, ze je oproti Davidovi 10000000000x lidstejsi a normalnejsi.
I.Sokolov dosáhl o cca 50 bodů menšího Ela než D.Navara, ale mám dojem, že je celosvětově mnohem známější než David. Čím to je? Je to tím, že napsal několik knih v angličtině, a to ještě v době, kdy byl aktivním hráčem?
Ivan je frajer a mozna by se u nas meli zamyslet, zda neni lepsi mit trenera z ciziny. Simacek nasi zemi opravdu nevytrhne...Stejne tak Petr s Kusovou. Jsme nymandi oproti zbytku sveta. Musime se jeste hoooooodne moc ucit!
Velmi zajímavý rozhovor. Hodně mě zaujala pasáž o práci s počítači. Je otázka, kde je ta výkonnostní hranice, kdy už člověk šachům rozumí natolik, aby mohl počítač používat tak, jak zminuje GM Sokolov.