1. Novoborský ŠK B – QCC České Budějovice 5:3

To nám samozřejmě velelo nastoupit proti Českým Budějovicím v co možná nejsilnější sestavě, tedy i s Davidem Navarou, Pavlem Šimáčkem i Julií Kočetkovou. Hosté při shánění hráčů tak úspěšní nebyli a chyběli jim hned tři hráči základu (Lechtýnský, Cífka, Tupý), což nás stavělo do role jednoznačného favorita. Zápas ale ani zdaleka jednoznačný nebyl.

Stejně jak v minulém kole jsme udeřili na předních šachovnicích. Na Pavla Šimáčka se totiž v zavřené sicilské velmi optimisticky vyřítila Eliška Richtrová, nicméně matový útok se nekonal a Pavel po dobrání materiálu musel vykrýt jen několik málo hrozeb – 1:0. David Navara se utkal s Markem Vokáčem, tedy se soupeřem, se kterým dosud ztratil ve vážných partiích pouhý bod (2x remis) a bilanci si nepokazil ani dnes. Ve španělské se jako kritická jeví situace po 15…d5, kdy z komplikací vyklouzl David s pěšcem navíc. Ani to ale nemuselo k výhře stačit, protože David po partii našel variantu 30...Vc7 31.Je3 Da3 vedoucí k okamžité remíze. Před časovou kontrolou se pak Vokáč pokusil zachránit obětí kvality, ale věčný šach v pozici nebyl – 2:0. Komplikace naopak přišla v partii Julie Kočetkové, které se výměnná varianta dámského gambitu příliš nepovedla a Zdeněk Vybíral získal převahu a hlavně velmi jednoduchý plán kudy prorazit. Tomu bylo velmi obtížné čelit, což v kombinaci s nedostatkem času přineslo snížení – 2:1. Vyrovnání přinesla 7. šachovnice, kde Péťa Kučera mladší získal ze sicilské s c3 převahu, odmítl dokonce remízu, ale kvůli zatoulané věži na b6 přišel o kvalitu, s jejímž uplatněním neměl Jiří Blažek žádný problém – 2:2.

Lépe si naštěstí vedl jeho strýc, Petr Kučera starší, proti Petru Nídlovi, i když se po 1.d4 c5 2.dxc5 Da5+ ocitl pro sebe nezvykle v pozici typické spíše pro sicilskou. Získal strategicky lepší pozici umožňující průlomy na dámském křídle, a tak černý zkusil oběť figury za dva pěšce. Matové hrozby bílý vykryl, ale jak následně ukázala analýza, černý měl k dispozici mnohem nebezpečnější pokračování – 3:2. Rozhodla partie na poslední šachovnici, kde Honza Oreský v zavřené sicilské musel odevzdat pěšce, aby mohl čelit případnému útoku na královském křídle. Pak naprosto proti jakýmkoli poučkám vyměnil těžké figury, aby následně v koncovce lehkých figur rozbil pěšcové řetězce bílého a pěšce následně dobral zpět. K tomu už ale nedošlo, protože Rajnyš nabídl remízu, která nám jistila zápasovou výhru – 3,5:2,5. Honza Vrána proti Martinu Cuhrovi takřka přeskočil střední hru, když ze zahájení zamířili rovnou do koncovky, ve které Honza uplatňoval pěšce navíc. Deformovaná pěšcová struktura, následně ve věžové koncovce přítomnost pěšců již jen na královském křídle – to jsou hlavní důvody, proč partie skončila jen remízou – 4:3. František Bostl na mě zahrál výměnnou francouzskou, ve které jsem rychle vyměnil bělopolného střelce. Cílem tedy byla lepší koncovka, která se i přes mírné zaškobrtnutí vydařila. Bílý před časovou kontrolou přehlédl pěšce, jenže následná věžová koncovka s pěšcem navíc úplně jednoznačná nebyla. Nejbezpečnější se tak jevil přechod do dostihů se dvěma pěšci proti věži, což byla objektivně remíza, ale bílý mi hned dvěma chybami (52.Kf5 a následně 55.Vh4+) přenechal důležitá tempa a následně už pěšce pochytat nedokázal – 5:3.

Do vyrovnané tabulky zapisujeme důležité tři body a rázem se ocitáme na 5. místě. Vzhledem k malým bodovým rozestupům to ale zdaleka nic neznamená, a tak by bylo ideální bodovat i za tři týdny v utkání proti taktéž ohrožené Holdii Praha.