Mikhail Tal a Viktor Korčnoj a jejich legendární souboje
26.06.2021 07:00 | HistorieMikhail Tal žil jako bohém, hrál jako čaroděj a ženy miloval jak nejlépe uměl. Viktor Korčnoj zasvětil šachům celý svůj život. Prožil za šachovnicí většinu svého života. A dnes bude povídat Robert Cvek o soubojích těchto dvou šachových legend!
Když se podíváte do databáze na partie Viktora Korčného, uvidíte jeho první partii z roku 1945. Poslední partii pak z roku 2015. To je celých 70 let. Tolik let zlatého písma jménem život. Normálně bych napsal zlatého písma jménem šachy. Ale pro Viktora to byl život. Viktor Korčnoj dýchal a žil hlavně pro šachy. To byl jeho skutečný život.
Kde se brala ta síla, energie a touha hrát šachy, stále a stále. Přes všechny ty nezdary pozdního věku. Hrál s berlí, pajdal, pak byl na vozíku. Přes všechny trable se stále uchyloval k šachovnici. Pamatuji si Viktora Korčného asi rok a něco před smrtí (fotka). Byl na vozíku, zdálo se, že už nic nemůže. Chyba lávky! Zhruba měsíc před 84 narozeninami hrál zápas s velmistrem Uhlmannem. 2:2 žádná remíza!! Těžké, tvrdé a dlouhé partie. Jak typické pro Viktora Korčného.
Pro Korčného byly šachy vším. Doslova. Dýchal a žil pro šachy. Pro šachy i emigroval. Zatímco někteří končí s šachem (Garry Kasparov se narodil, když bylo Viktoru Korčnému kolem 32 let, přesto zanechal šachu zhruba o 10 let dříve, než Viktor zanechal života, tedy šachu), protože vidí, že už půjdou jen dolů, tak pro Korčného to bylo naprostým nesmyslem. "Skončit s šachem?" To pro Viktora znamenala rovnice = "skončit s životem."
Skončit se šachovou hrou by pro Mikhaila Tala byla rovnice = "skončit se životem" a s veškerou úctou k němu řeknu, že tomu tak i bylo.
Životní pouť "Kouzelníka z Rigy" se uzavřela 28. června 1992 v moskevské nemocnici. Oficiálně zemřel na selhání ledvin, podle jeho blízkých však přestaly fungovat naráz prakticky všechny orgány.
Michail Tal odehrál na turnajích téměř 3000 zápasů, z nichž plných 65% vyhrál. Na šachové olympiádě okusil hořkost porážky z 93 utkání jen dvakrát.
Věřím tomu, že není na škodu a možná je to i krásná příležitost vzdát dík legendám, když se dnes podíváme slovy Roberta Cveka na jejich vzájemné souboje.
Nebudou to obyčejné partie obyčejných hráčů! Budou to partie šachových legend, pro které byly šachy jejich životem a žít život znamenalo pro ně hrát šachy.
Za každým jejich tahem, za každým jejich pohledem jde číst desítky příběhů. Desítky příběhů z jednoho života. Života, který často proti osudu a možná proti všem snil svůj šachový sen. A jako málokdo z nás, jej nejenom snil, ale měl to štěstí jej prožít.
Možná jsou na světe lepší věci než šachy a možná v očích některých z vás, může být pošetilé zasvětit život této hře. Ale ať máte názor jakýkoliv a máte rádi šachy. Pak můžete se mnou souhlasit, že jak Viktor tak Mikhal žili život, tak jak si to přáli.
Chess vím že poruším pravidla diskuze a budu zablokován ale číst jakýkoliv příspěvek do diskuze od Vás je opravdu zoufalé. Já pracuji s lidmi a opravdu jsem většího blba ještě nepotkal. Chápu že to za to možná ani nemůžete a máte to už od narození nebo po nějakém úrazu ale tím pádem by jste měl mít vedle sebe člověka který Vás bude trošku hlídat aby jste na sebe tolik nepoukazoval. Někoho kdo Vám třeba řekne tož ( vaše jmeno nevím tak třeba) Honzíku nedělej ze sebe troubu a už nepiš blbosti.
Dobrý večer, nechtěl jsem se zapojovat, ale komentáře "pana" "chess" překračují určitou mez. Přimlouvám se o zablokování. Nejde o to, že vyjádří svůj opačný názor, ale jde o to jak. Používání vulgarismu typu: "kteří lezou do prdele uplakankovi, který zase leze do prdele těm ...." je nechutné a nedůstojné. Tyto stránky sleduje velké množství slušných lidí, i dětí, které takovéto osobní "názory" vůbec nezajímají. Jsem pro zachování úrovně ve vyjadřování a argumentaci. Pan Koutný mne svým nadšením a postojem přivedl teď v době kovidové po 40 letech opět k šachu. Za mne má velkou podporu a pochvalu. Stejně tak pan Robert Cvek. Díky moc a prosím pokračujte a nenechte se panem "chess" a podobnými odradit. D9ky moc za Vaši práci a nadšení. Tomáš Honěk
chessi, chessi,
odcházet, kde nejsem spokojen, se dá i potichu.
Nemusí se přitom hlasitě práskat dveřmi, aby všichni můj vztek slyšeli. Případně ho lepit na všech sloupech. Teda článkách.
Ale to je rozdíl mezi inteligentem a tím, kdo nedostatek IQ nahrazujem něčím jiným.