Pátý den volna
23.04.2023 06:00 | Zahraniční zprávyPo devíti odehraných partiích vede Nepo 5:4. Ale má se hrát ještě pět partií. Ding bude mít 3x bílé. A pokud nepočítáme druhou partii, pak Nepo černými "hořel". Závěr zápasu slibuje pořádné drama.
Devátá partie nebyla snadná pro Dinga, ale myslím si, že mentálně ho nakopne, a naopak Nepo byl na tiskovce evidentně zklamán. Možná ho trochu povzbudil fakt, že nikde žádná výhra (v deváté partii) nebyla. Mimochodem, dlouhá koncovka bez pěšce, nebyla zase "úplně snadnou remízou" a Dinga tak trochu zaskočila, jak se pak vyjádřil na tiskovce.
Určitě bude hodně záležet (také) na fyzické kondici. Oba borci hrají velmi náročné partie po všech stránkách. V šachu nejvíce trpí nervy. Spoustu šachistů předčasně zešediví (v lepším případě) nebo v tom horším případě přijdou o vlasy úplně, nicméně to nemusí být jen šachem :-)
Myslím, že to byl Garry Kasparov, kdo si "posteskl", že šachem předčasně zešedivěl. Na toto téma jsem se bavil nedávno s Radkem Kalodem (slavný brněnský velmistr) a doufám, že to Radkovi nebude vadit, že to nyní píši :-) Stejně tak, když jsme se bavili o věku hráčů. Když jsem řekl něco jako "jsou ještě mladí", tak mne Radek hned uzemnil "ani náhodou Robe, 30 a 32 let ve vrcholovém šachu už není málo, mladý jsi ve dvaceti, ne ve třiceti".
Pravda je, že ve dvaceti jsem mohl celou noc flámovat. A z flámu do sprchy a s úsměvem jít hrát šachy. Ve třiceti (po flámu) bych tak tak došel k partii, se "zlomenou" grimasou. Ve čtyřiceti bych už nedošel. A v padesáti (po flámu jít na šachy) by mne přímo z partie odvezli do lednice.
Stejně jak na duševní síle a mentální odolnosti, záleží hodně na fyzičce. Tam může rozhodovat kdejaká drobnost. Jistě si pamatuje nebo znáte slavný zápas Karpov x Kasparov 1984. Je pravda, že hráli skoro "milión" partií, ale na konci byl malý zázrak, že Tolja "ještě žil". Zatímco atlet Kasparov, byl relativně OK.
Třeba první a poslední amatérský (byl povoláním učitel) mistr světa Max Euwe, v zápase s Aljechinem v roce 1935, fyzickou přípravu nepodcenil. Hodně sportoval a cvičil, myslím si (ale ta paměť...), že shodil deset kilo. Deset kilo ale určitě shodil Vladimír Kramnik, když hrál zápas s Garry Kasparovem v roce 2000. Jistě všichni víme, jak to dopadlo... . Mimochodem ze zápasu se poučil i Alexander Aljechin, který hodně změnil (po prohraném zápase s Euwem) životosprávu, dokonce si koupil krávu, aby mohl mít čerstvé mléko.
Kdo byl přímo vzor fyzické odolnosti a "neporazitelnosti" byl Michail Botvinnik. Kasparov popisuje, že ještě ve "vyšším stáří" dokázal M.M. udělat náročné gymnastické cviky. Ostatně je pravda, že z fotek Botvinnika jde cítit, že jít s ním do "klece", by nebyl dobrý nápad.
Pokud bychom brali jako nejlepší hráče všech dob Bobbyho Fischera, Garryho Kasparova a Magnuse Carlsena (bez pořadí), pak mají jednu věc (také) společnou - výbornou fyzickou kondici. Nedávno jsem viděl video, kde Magnus dělal hodně náročný fyzický cvik. Zvládl ho skvěle. Ten Nor se nezdá, ale páru má. Garry by snad přepral i medvěda, kdyby hodil svůj pověstný škleb a Bobby? Ten měl tak dobrou fyzičku, že byl schopen hrát "24" hodin nonstop a pak to ještě jít analyzovat, jak si jednou povzdechl jeho soupeř (když chtěl Bobby po ultra dlouhé partii analyzovat): "proboha, mám ženu a děti!".
Určitě bude hodně záležet (také) na fyzické kondici. Oba borci hrají velmi náročné partie po všech stránkách. V šachu nejvíce trpí nervy. Spoustu šachistů předčasně zešediví (v lepším případě) nebo v tom horším případě přijdou o vlasy úplně, nicméně to nemusí být jen šachem :-)
Myslím, že to byl Garry Kasparov, kdo si "posteskl", že šachem předčasně zešedivěl. Na toto téma jsem se bavil nedávno s Radkem Kalodem (slavný brněnský velmistr) a doufám, že to Radkovi nebude vadit, že to nyní píši :-) Stejně tak, když jsme se bavili o věku hráčů. Když jsem řekl něco jako "jsou ještě mladí", tak mne Radek hned uzemnil "ani náhodou Robe, 30 a 32 let ve vrcholovém šachu už není málo, mladý jsi ve dvaceti, ne ve třiceti".
Pravda je, že ve dvaceti jsem mohl celou noc flámovat. A z flámu do sprchy a s úsměvem jít hrát šachy. Ve třiceti (po flámu) bych tak tak došel k partii, se "zlomenou" grimasou. Ve čtyřiceti bych už nedošel. A v padesáti (po flámu jít na šachy) by mne přímo z partie odvezli do lednice.
Stejně jak na duševní síle a mentální odolnosti, záleží hodně na fyzičce. Tam může rozhodovat kdejaká drobnost. Jistě si pamatuje nebo znáte slavný zápas Karpov x Kasparov 1984. Je pravda, že hráli skoro "milión" partií, ale na konci byl malý zázrak, že Tolja "ještě žil". Zatímco atlet Kasparov, byl relativně OK.
Třeba první a poslední amatérský (byl povoláním učitel) mistr světa Max Euwe, v zápase s Aljechinem v roce 1935, fyzickou přípravu nepodcenil. Hodně sportoval a cvičil, myslím si (ale ta paměť...), že shodil deset kilo. Deset kilo ale určitě shodil Vladimír Kramnik, když hrál zápas s Garry Kasparovem v roce 2000. Jistě všichni víme, jak to dopadlo... . Mimochodem ze zápasu se poučil i Alexander Aljechin, který hodně změnil (po prohraném zápase s Euwem) životosprávu, dokonce si koupil krávu, aby mohl mít čerstvé mléko.
Kdo byl přímo vzor fyzické odolnosti a "neporazitelnosti" byl Michail Botvinnik. Kasparov popisuje, že ještě ve "vyšším stáří" dokázal M.M. udělat náročné gymnastické cviky. Ostatně je pravda, že z fotek Botvinnika jde cítit, že jít s ním do "klece", by nebyl dobrý nápad.
Pokud bychom brali jako nejlepší hráče všech dob Bobbyho Fischera, Garryho Kasparova a Magnuse Carlsena (bez pořadí), pak mají jednu věc (také) společnou - výbornou fyzickou kondici. Nedávno jsem viděl video, kde Magnus dělal hodně náročný fyzický cvik. Zvládl ho skvěle. Ten Nor se nezdá, ale páru má. Garry by snad přepral i medvěda, kdyby hodil svůj pověstný škleb a Bobby? Ten měl tak dobrou fyzičku, že byl schopen hrát "24" hodin nonstop a pak to ještě jít analyzovat, jak si jednou povzdechl jeho soupeř (když chtěl Bobby po ultra dlouhé partii analyzovat): "proboha, mám ženu a děti!".
Robert Cvek
