Učitel velmistrů odchází

Vratislav Hora, narodil se 10. června 1928 v Martině na Slovensku. Jeho otec byl italským legionářem a velkým obdivovatelem prezidenta Masaryka. Když bylo Vratislavovi deset let, přestěhovala se jeho rodina do Poděbrad. Maturoval v roce 1947 v Nymburce. Jako dorostenec šachově začínal ve slavných turnajích v Chocni (tehdy ještě pod vlastním jménem Gottwald!). Ú

spěšně startoval na dvou armádních přeborech v Praze (1948, 1951). V letech 1947-1949 studoval na vojenské akademii v Hranicích, kterou absolvoval v hodnosti poručíka. V Brně pak absolvoval Vojenskou akademii Antonína Zápotockého. Během studií byl členem Lokomotivy Brno, s níž získal v roce 1958 prvenství v celostátní soutěži družstev (Šumperk 1958) a probojoval se do polofinále mistrovství ČSR v Bratislavě 1958, pak znovu v České Lípě 1961, resp. v Teplicích 1964. Od konce roku 1958 působil jako profesionální voják v jižních Čechách, kde to ve funkci plukovníka dotáhl až na velitele posádky v Českých Budějovicích. V Jihočeském krajském šach. svazu byl předsedou TMK v letech 1962-1970 a třikrát zvítězil v krajských přeborech. Zúčastnil se dále silně obsazovaných armádních přeborů v roce 1964 (5. – 12 ze 17), 1965 (13. – 7 z 16), 1966 dokonce tuto prestižní soutěž vyhrál (13-17), následovala kvalifikace o účast na mistrovství spřátelených armád 1967. Absolvoval Mistrovství spřátelených armád v Budapešti 1965 (11. místo – 3 z 11), což byl jeho snad jediný zahraniční start. Ve finále mistrovství republiky jednotlivců hrál v roce 1965 v Pardubicích. Tehdy spolupracoval s armádním klubem ÚDA Praha a podílel se na vydávání jejich Šachového bulletinu, kam psal cenné metodické články (některé z nich byly koncem 60. let publikovány i v Československém šachu).








Vítězné družstvo Lokomotivy Brno na přeboru ČSR družstev v Šumperku 1958. Stojící zleva: dr. Kopřiva, ing. Hora, prof. Hostinský, L. Fichtl, Šedý, Radil. Sedící: JUDr. Florian, Rybníček, Florianová, Hanefl, ing. Olexa

Členem KSČ byl od května 1968 do ledna 1970, kdy byl vyloučen. V roce 1968 se nesmířil s okupací Československa vojsky „spřátelených armád“ a byl i z armády vyhozen. Práci našel jako skladník v cukrovaru v Uherském Hradišti, kde byl po dvacet let předsedou okresního šachového svazu. Ve Starém Městě se stal hlavním trenérem tamějšího druholigového týmu a postupně se uplatnil jako vynikající metodik i v Jihomoravském krajském šachovém svazu, kde vedl metodickou komisi (od 1972) a oblíbená školení trenérů III. třídy, na která mnozí absolventi dodnes vzpomínají. Horův výklad byl jasný, vojensky rázný, přesvědčivý. Jako velký obdivovatel velmistra Tarrasche uměl vysvětlit strategické principy zahájení i dalšího vedení hry vskutku názorně. O Tarraschovi též vydal knížku v Pliskově nakladatelství ve Frýdku-Místku (Tarrasch – učitel šachových generací, 1992). Působil tedy od roku 1962 v trenérských a metodických komisích šachových svazů prakticky dodneška. Věnoval se především výchově mládeže a trenérsky vedl své svěřence (reprezentanty) na mnoha mistrovstvích Evropy i světa v těchto kategoriích. Spolupracoval tři roky s juniorem Karlem Mokrým z Prostějova, pozdějším prvním moravským velmistrem, s Petrou Polákovou z Brna, trojnásobnou přebornicí dorostenek a nejmladší přebornicí žen (nyní Kišová). V roce 1980 byl odměněn diplomem „Nejlepší trenér šachu v ČSR“. Vydal řadu metodických dopisů (např. „Studium a trénink šach“) a mezi jeho odchovance patří např. i dnešní velmistři Hráček a Babula.


Mistrovství republiky v Pardubicích 1965. Stojící zleva: Alster, Veselý, Maršálek, Smejkal, Cibulka, Hora, Nowak, Blatný, Seifert, Fichtl, Augustin, Macháček, Janata, Petráš, Jankovec, rozhodčí. Sedící: Opočenský, Florian, Němeček – ředitel turnaje, Pithart, MgPh Mach – hlavní rozhodčí.

Po sametové revoluci v roce 1989 byl plně rehabilitován a ministr národní obrany ho povýšil na plukovníka v záloze. V letech 1991 - 1993 vedl mládežnické reprezentanty na mistrovství světa i Evropy. Z MS ve Varšavě (1991), Duisburgu (1992) a ME v Rimavské Sobotě se pokaždé vrátili s medailí. Pod jeho vedením hráli i další budoucí velmistři jako Regina Pokorná, Jana Jacková, Tomáš Oral, Eva Repková. V posledních letech byl členem Sokola Boršice, kde pokračoval v aktivní trenérské činnosti, která se neomezovala jen na region, nýbrž zasahovala celou Moravu a Slezsko. Vratislav Hora věnoval šachu podstatnou část svého života a získal pro královskou hru nesčetné příznivce! Zemřel ve svých nedožitých osmdesátinách v pátek 16. května 2008.