Učitel velmistrů odchází
17.05.2008 08:00 | TurnajeVratislav Hora, narodil se 10. června 1928 v Martině na Slovensku. Jeho otec byl italským legionářem a velkým obdivovatelem prezidenta Masaryka. Když bylo Vratislavovi deset let, přestěhovala se jeho rodina do Poděbrad. Maturoval v roce 1947...


Vítězné družstvo Lokomotivy Brno na přeboru ČSR družstev v Šumperku 1958. Stojící zleva: dr. Kopřiva, ing. Hora, prof. Hostinský, L. Fichtl, Šedý, Radil. Sedící: JUDr. Florian, Rybníček, Florianová, Hanefl, ing. Olexa
Členem KSČ byl od května 1968 do ledna 1970, kdy byl vyloučen. V roce 1968 se nesmířil s okupací Československa vojsky „spřátelených armád“ a byl i z armády vyhozen. Práci našel jako skladník v cukrovaru v Uherském Hradišti, kde byl po dvacet let předsedou okresního šachového svazu. Ve Starém Městě se stal hlavním trenérem tamějšího druholigového týmu a postupně se uplatnil jako vynikající metodik i v Jihomoravském krajském šachovém svazu, kde vedl metodickou komisi (od 1972) a oblíbená školení trenérů III. třídy, na která mnozí absolventi dodnes vzpomínají. Horův výklad byl jasný, vojensky rázný, přesvědčivý. Jako velký obdivovatel velmistra Tarrasche uměl vysvětlit strategické principy zahájení i dalšího vedení hry vskutku názorně. O Tarraschovi též vydal knížku v Pliskově nakladatelství ve Frýdku-Místku (Tarrasch – učitel šachových generací, 1992). Působil tedy od roku 1962 v trenérských a metodických komisích šachových svazů prakticky dodneška. Věnoval se především výchově mládeže a trenérsky vedl své svěřence (reprezentanty) na mnoha mistrovstvích Evropy i světa v těchto kategoriích. Spolupracoval tři roky s juniorem Karlem Mokrým z Prostějova, pozdějším prvním moravským velmistrem, s Petrou Polákovou z Brna, trojnásobnou přebornicí dorostenek a nejmladší přebornicí žen (nyní Kišová). V roce 1980 byl odměněn diplomem „Nejlepší trenér šachu v ČSR“. Vydal řadu metodických dopisů (např. „Studium a trénink šach“) a mezi jeho odchovance patří např. i dnešní velmistři Hráček a Babula.

Mistrovství republiky v Pardubicích 1965. Stojící zleva: Alster, Veselý, Maršálek, Smejkal, Cibulka, Hora, Nowak, Blatný, Seifert, Fichtl, Augustin, Macháček, Janata, Petráš, Jankovec, rozhodčí. Sedící: Opočenský, Florian, Němeček – ředitel turnaje, Pithart, MgPh Mach – hlavní rozhodčí.
Po sametové revoluci v roce 1989 byl plně rehabilitován a ministr národní obrany ho povýšil na plukovníka v záloze. V letech 1991 - 1993 vedl mládežnické reprezentanty na mistrovství světa i Evropy. Z MS ve Varšavě (1991), Duisburgu (1992) a ME v Rimavské Sobotě se pokaždé vrátili s medailí. Pod jeho vedením hráli i další budoucí velmistři jako Regina Pokorná, Jana Jacková, Tomáš Oral, Eva Repková. V posledních letech byl členem Sokola Boršice, kde pokračoval v aktivní trenérské činnosti, která se neomezovala jen na region, nýbrž zasahovala celou Moravu a Slezsko. Vratislav Hora věnoval šachu podstatnou část svého života a získal pro královskou hru nesčetné příznivce! Zemřel ve svých nedožitých osmdesátinách v pátek 16. května 2008.
Jo a děkuju panu Kalendovskému za moc pěkný článek!
re Blacknin: dost ubohý :(( Samozřejmě jeho krátká epizodka s Vojtou je nic v porovnání s tím vším co pan Hora pro náš šach všechno udělal.
Neskutečně nádherný šachy, raketový vzestup a úspěchy, neskutečně obrovská radost... Někteří by si mohli myslet, že zemřel Vojtěch Plát.
S panem Horou jsem se setkával ve 2. lize při lítých bojích proti týmu Boršic. Měl jsem tu čest s ním probrat úspěchy jeho mladých svěřenců z Boršic a i během těchto chvilek jsem poznal jeho velkou lásku k šachové hře. Z raketového vzestupu a úspěchů Vojty Pláta, kterého trénoval s maximálním možným nasazením, měl neskutečně obrovskou radost. S dojetím vzpomínám na to, jak mi jako členu družstva soupeře předal pár tréninkových materiálů, které měl aktuálně připravené pro své mladé svěřence. Odešel silný šachista, skvělý trenér a nezapomenutelný člověk. Čest jeho památce!
Včera hrál Vojta ve Skaličce turnaj čtyřčlenných družstev. Byl tam i pan Volčík a poprosil pro pana Horu o minutu ticha. Vojta hrál za družstvo, které hraje krajský přebor / Zábřeh /a hrál neskutečně nádherný šachy. Ač se turnaje zúčastnily týmy z 1. a 2. ligy neměly pražádnou šanci proti fantasticky hrajícím klukům za Zábřeha. Vojta hrál i pro pana Horu... Mrzí mě, že si nikdo nevzpomněl, že pan Hora Vojtu rok trénoval. Spolupráce byla ukončena kvůli špatnému zdravotnímu stavu pana Hory. Nesl to těžko on a já se stal od té doby terčem kritiky. Pak jsem se s panem Horou osobně setkal před dvěma roky. Bylo to těsně před tím než Vojta vybojoval 2. místo na ME v Herceg Novi. Pan Hora se do mě nejdříve tvrdě pustil... a pak za mnou přišel a omluvil se mi a poděkoval za to, že se mohl Vojtovi, i když jen krátce věnovat. Pane Hora, dal jste Vojtovi metodický základ podle, kterého dodnes Vojta trénuje. Děkuji Vám za to a věřím, že se z nebe budete na Vojtu koukat a držet mu palce. Vojta včera bojoval za Vás a bojoval skvěle.
Tak jsem se těšil, že se zas letos potkáme ve Starém Městě, poklábosíme, probereme situaci, zanadáváme, možná i pohádáme o nějaké bezvýznamné čistě šachové téma. Je mi líto, že to budeme muset na nějakou dobu odložit. Vážil jsem si ho pro jeho bezmeznou lásku k šachu, škoda, že je takových zase o jednoho méně. Marek Vokáč