Těžili jsme v Hamru
15.10.2007 08:00 | TurnajeTuto neděli byly zahájeny soutěže družstev. Necháme nyní stranou borce z 2. ligy a mrkneme se na regionální přebor družstev - západ ŠSLK, v němž má Nový Bor hned 2 družstva – E a F. Soutěž je zajímavá i tím, že se dosud trad...
Tuto neděli byly zahájeny soutěže družstev. Necháme nyní stranou borce z 2. ligy a mrkneme se na regionální přebor družstev - západ ŠSLK, v němž má Nový Bor hned 2 družstva – E a F.
Soutěž je zajímavá i tím, že se dosud tradičním způsobem hraje naposledy – od příští sezóny se hraje pouze na 5 šachovnicích a úbytek družstev postoupivších do Krajské soutěže 1.
třídy by mělo nahradit rozptýlení dosavadního regionu Střed mezi západ a východ.
Jelikož se letos tedy bojuje nejen o 1. místo zaručující postup do nejvyšší krajské soutěže – Krajského přeboru, ale i o 2. a 3. (příp. 4. atd.) místo zaručující v příští sezóně příslušnost ke Krajské soutěži 1. třídy, budou boje velmi napínavé. Největším favoritem na celkové prvenství je ŠK Česká Lípa, která si pro splnění vytýčeného cíle zapůjčila na hostování na 1. šachovnici i našeho Jirku Jínu. Ohrožovat jí nebo alespoň usilovat o Krajskou soutěž by pak měly Krásná Lípa B, která si může vypomoci řadou hráčů z KP a nebo Varnsdorf, který se na letošek posílil o navrátivšího se Karla Wokurku. Novoborské sestavy nejsou letos stavěny na nějaké postupy, čehož po Konferenci poněkud lituji, ale Krajskou soutěž bychom rádi vybojovali. Nejinak je tomu i ve Stráži, kde je na 8 míst v sestavě poměrně velká tlačenice, a tak mohl napovědět již náš úvodní zápas.
Ten se hrál v novém prostředí. Pionýrskou klubovnu jsme vyměnili za malou ale útulnou restauraci Vegas a krom příjemné obsluhy potěšil i reklamní leták na dnešní zápas na okně. Pár zvědavců se u něj zastavilo a nakukovalo dovnitř, co že se to tam děje, jen oko zkušeného šachisty ale žaslo, co že se to vlastně děje!
Stráž nastoupila sice bez své největší opory, protože Honza Malec hraje Open v Českém Krumlově, ale s velkou motivací – kdo prohraje, bude příště vystřídán. My jsme nastoupili téměř v plných a za zmínku určitě stojí, že nadpoloviční většinu našich hráčů tvořila rodina Majstrova. Vzhledem k tomu, že vnuka Martínka už máme také v kroužku, myslím, že jedno pětičlenné družstvo je na příští sezónu jasné:-).
První bod připsal na naše konto Honza Oreský na druhé šachovnici, když Jarda Holub sehrál zahájení pasivněji a poté stačila jedna hrubka ke katastrofě. Ještě větší katastrofu zaznamenal Jirka Ščerba na první šachovnici se mnou. V královském gambitu už mám něco nablicáno a zvolil jsem Fischerovu variantu 3…..d6, kde po 4. d4 g5 5. h4 g4 ustupuje jezdec paradoxně nejlépe zpět na g1. Jenže zpět se Jirkovi nechtělo, dopředu odkud nebylo úniku také ne (i když tuto variantu s obětí jezdce hrál třeba i Morozevič, je ale nekorektní), a tak zbývalo Jfd2, kde ale jezdec nestojí vůbec šťastně. To se mi i podařilo poměrně rychle dokázat – partie trvala 16 tahů. Třetí bod přidal „táta“ Masjtr, když mu Estočák obětoval figuru na h3 a nedocenil přitom obranné možnosti bílého a jeden taktický trik. Za stavu 3:0 jsme mohli v klidu jít na kafe.
Na ostatních šachovnicích se ale urputně bojovalo. Za domácí zkorigoval Olda Prokop, který využil nepřesností Jirky Majstra mladšího a spolehlivě dotáhl partii k výhře. Pomstil ho nejstarší bratr Tomáš, který dnes sehrál znamenitou partii se Stanislavem Černým. Ten ve složité pozici bez dam udělal chybu a po přesných Tomášových tazích pak přidával další až to završil přehlédnutím věže na a8, jejíž sebrání znamenalo i mat.
S poslední nutnou půlkou to ale vypadalo všelijak – Vláďovi Dufkovi těžce zatápěl Vláďa Drahotský, paní Majstrová odevzdala Čapkovi celou věž, a i když měla před tím kvalitu více, tak volný a pěšec se střelci ještě zdaleka nevyrovnal a Marcel Majstr stál se Šulcem strategicky také na prohru. Jako „správný“ kapitán jsem na to neměl nervy a raději se věnoval analýzám na baru, když přišla žádost o posouzení nabídky remízy od pana Čapka. A pěšec paní Majstrové totiž postoupil nebezpečně daleko a tak Čapek musel odevzdat střelce za přechod do horší věžovky. Tu nesehrála jediná přítomná dáma úplně nejlépe, když dovolila výměnu věží, která sice obvykle nebývá pro slabší stranu výhodná, ale zde vedla do remízové pěšcovky. Při pohledu na šachovnici bylo jasné, že naší hráčce zbude píšek na g7, ale bílý postaví svého krále do opozice a vznikne jasná remíza. Prohrát to nešlo, tak jsem zavelel: „Klidně hrajte!“ s vědomím, že po pár tazích to stejně podepíšou. Jenže zapůsobil zřejmě ženských faktor a pan Čapek, který koncovku znal a vzorně bránil, nakonec opozici ztratil a s tím i partii. Pěkný bordel při tom panoval na 3. šachovnici, kde zrovna ale bílému došly při prudkém útoku šachy a musel začít myslet i na obranu vlastního krále. Nezabránil ale věčňáku a Vláďa Dufek při nedostatku času a po předcházejícím průběhu nic nenamítal. Následná analýza ovšem potvrdila můj názor, že tam měl již výhru. Tu tam ostatně měly obě strany hned několikrát – živá partie.
Nevěřil jsem vlastním očím, když jsem přepisoval do počítače partii Marcela Majstra s Petrem Šulcem. Jak jsem se pak dozvěděl, je Petr svým betonem proslulý, ale zahájení, kde si černý zahraje a6, d6, e6 a h6 a když chce vyvinout královského jezdce, tak před oprávněným strachem z e5 táhne raději zpět Sf8 a Je7, jsem rozhodně nepovažoval za hratelné. Fritz ovšem takové předsudky nemá a hlásí, že hry jsou rovné. Marcel tomu nechtěl asi věřit jako já, protože začal do černého bušit. Jenže místo nějakých zisků zaznamenal pouze ztráty – slabého a pěšce a věčného Jc5. Poté se Petrovi podařilo i vyměnit špatného střelce a jeho strategie začala dominovat. Má poslední vizita šachovnice přišla v zajímavém momentu, když mi hned padla do oka oběť figury. Byl jsem potěšen, že k ní došlo i v partii, i když Fritz chrochtal trochu jinou písničku. Jenže černý se opravdu trochu zamotal a ztrácel zajímavým způsobem zatoulaného jezdce. Tuto finesu ovšem přehlídl i Marcel, a tak se jeho pozice stala opravdu špatnou, pak ještě horší a od nehoršího ho zachránila už jen kapitulace.
V konečném součtu to tedy znamená naší výhru 5,5:2,5 a podstatnou změnu sestavy Hamru pro příští zápas:-). Uvidíme, zda se bude dařit i nadále.
Druhým hraným zápasem byl duel Krásné Lípy proti Žandovu, který se nakonec hrál v Žandově, protože krásnolipskou hrací místnost čekaly přípravy příjezdu pana prezidenta. Ani v pohostinném domácím prostředí se ale žandovským nepodařilo soupeře udolat a podlehli 3:5. Mimochodem i Žandov by mohl dát dohromady zajímavé rodinné týmy – z 9 hráčů soupisky jsou 4 Jínovic a 3 Bačkovští! Zápas našeho Efka proti Varnsdorfu byl kvůli Fejfarovu memoriálu odložen.
Zmiňované partie naleznete v sekci Regionální přebor. Budeme rádi i za Vaše příspěvky.
Jelikož se letos tedy bojuje nejen o 1. místo zaručující postup do nejvyšší krajské soutěže – Krajského přeboru, ale i o 2. a 3. (příp. 4. atd.) místo zaručující v příští sezóně příslušnost ke Krajské soutěži 1. třídy, budou boje velmi napínavé. Největším favoritem na celkové prvenství je ŠK Česká Lípa, která si pro splnění vytýčeného cíle zapůjčila na hostování na 1. šachovnici i našeho Jirku Jínu. Ohrožovat jí nebo alespoň usilovat o Krajskou soutěž by pak měly Krásná Lípa B, která si může vypomoci řadou hráčů z KP a nebo Varnsdorf, který se na letošek posílil o navrátivšího se Karla Wokurku. Novoborské sestavy nejsou letos stavěny na nějaké postupy, čehož po Konferenci poněkud lituji, ale Krajskou soutěž bychom rádi vybojovali. Nejinak je tomu i ve Stráži, kde je na 8 míst v sestavě poměrně velká tlačenice, a tak mohl napovědět již náš úvodní zápas.
Ten se hrál v novém prostředí. Pionýrskou klubovnu jsme vyměnili za malou ale útulnou restauraci Vegas a krom příjemné obsluhy potěšil i reklamní leták na dnešní zápas na okně. Pár zvědavců se u něj zastavilo a nakukovalo dovnitř, co že se to tam děje, jen oko zkušeného šachisty ale žaslo, co že se to vlastně děje!
Stráž nastoupila sice bez své největší opory, protože Honza Malec hraje Open v Českém Krumlově, ale s velkou motivací – kdo prohraje, bude příště vystřídán. My jsme nastoupili téměř v plných a za zmínku určitě stojí, že nadpoloviční většinu našich hráčů tvořila rodina Majstrova. Vzhledem k tomu, že vnuka Martínka už máme také v kroužku, myslím, že jedno pětičlenné družstvo je na příští sezónu jasné:-).
První bod připsal na naše konto Honza Oreský na druhé šachovnici, když Jarda Holub sehrál zahájení pasivněji a poté stačila jedna hrubka ke katastrofě. Ještě větší katastrofu zaznamenal Jirka Ščerba na první šachovnici se mnou. V královském gambitu už mám něco nablicáno a zvolil jsem Fischerovu variantu 3…..d6, kde po 4. d4 g5 5. h4 g4 ustupuje jezdec paradoxně nejlépe zpět na g1. Jenže zpět se Jirkovi nechtělo, dopředu odkud nebylo úniku také ne (i když tuto variantu s obětí jezdce hrál třeba i Morozevič, je ale nekorektní), a tak zbývalo Jfd2, kde ale jezdec nestojí vůbec šťastně. To se mi i podařilo poměrně rychle dokázat – partie trvala 16 tahů. Třetí bod přidal „táta“ Masjtr, když mu Estočák obětoval figuru na h3 a nedocenil přitom obranné možnosti bílého a jeden taktický trik. Za stavu 3:0 jsme mohli v klidu jít na kafe.
Na ostatních šachovnicích se ale urputně bojovalo. Za domácí zkorigoval Olda Prokop, který využil nepřesností Jirky Majstra mladšího a spolehlivě dotáhl partii k výhře. Pomstil ho nejstarší bratr Tomáš, který dnes sehrál znamenitou partii se Stanislavem Černým. Ten ve složité pozici bez dam udělal chybu a po přesných Tomášových tazích pak přidával další až to završil přehlédnutím věže na a8, jejíž sebrání znamenalo i mat.
S poslední nutnou půlkou to ale vypadalo všelijak – Vláďovi Dufkovi těžce zatápěl Vláďa Drahotský, paní Majstrová odevzdala Čapkovi celou věž, a i když měla před tím kvalitu více, tak volný a pěšec se střelci ještě zdaleka nevyrovnal a Marcel Majstr stál se Šulcem strategicky také na prohru. Jako „správný“ kapitán jsem na to neměl nervy a raději se věnoval analýzám na baru, když přišla žádost o posouzení nabídky remízy od pana Čapka. A pěšec paní Majstrové totiž postoupil nebezpečně daleko a tak Čapek musel odevzdat střelce za přechod do horší věžovky. Tu nesehrála jediná přítomná dáma úplně nejlépe, když dovolila výměnu věží, která sice obvykle nebývá pro slabší stranu výhodná, ale zde vedla do remízové pěšcovky. Při pohledu na šachovnici bylo jasné, že naší hráčce zbude píšek na g7, ale bílý postaví svého krále do opozice a vznikne jasná remíza. Prohrát to nešlo, tak jsem zavelel: „Klidně hrajte!“ s vědomím, že po pár tazích to stejně podepíšou. Jenže zapůsobil zřejmě ženských faktor a pan Čapek, který koncovku znal a vzorně bránil, nakonec opozici ztratil a s tím i partii. Pěkný bordel při tom panoval na 3. šachovnici, kde zrovna ale bílému došly při prudkém útoku šachy a musel začít myslet i na obranu vlastního krále. Nezabránil ale věčňáku a Vláďa Dufek při nedostatku času a po předcházejícím průběhu nic nenamítal. Následná analýza ovšem potvrdila můj názor, že tam měl již výhru. Tu tam ostatně měly obě strany hned několikrát – živá partie.
Nevěřil jsem vlastním očím, když jsem přepisoval do počítače partii Marcela Majstra s Petrem Šulcem. Jak jsem se pak dozvěděl, je Petr svým betonem proslulý, ale zahájení, kde si černý zahraje a6, d6, e6 a h6 a když chce vyvinout královského jezdce, tak před oprávněným strachem z e5 táhne raději zpět Sf8 a Je7, jsem rozhodně nepovažoval za hratelné. Fritz ovšem takové předsudky nemá a hlásí, že hry jsou rovné. Marcel tomu nechtěl asi věřit jako já, protože začal do černého bušit. Jenže místo nějakých zisků zaznamenal pouze ztráty – slabého a pěšce a věčného Jc5. Poté se Petrovi podařilo i vyměnit špatného střelce a jeho strategie začala dominovat. Má poslední vizita šachovnice přišla v zajímavém momentu, když mi hned padla do oka oběť figury. Byl jsem potěšen, že k ní došlo i v partii, i když Fritz chrochtal trochu jinou písničku. Jenže černý se opravdu trochu zamotal a ztrácel zajímavým způsobem zatoulaného jezdce. Tuto finesu ovšem přehlídl i Marcel, a tak se jeho pozice stala opravdu špatnou, pak ještě horší a od nehoršího ho zachránila už jen kapitulace.
V konečném součtu to tedy znamená naší výhru 5,5:2,5 a podstatnou změnu sestavy Hamru pro příští zápas:-). Uvidíme, zda se bude dařit i nadále.
Druhým hraným zápasem byl duel Krásné Lípy proti Žandovu, který se nakonec hrál v Žandově, protože krásnolipskou hrací místnost čekaly přípravy příjezdu pana prezidenta. Ani v pohostinném domácím prostředí se ale žandovským nepodařilo soupeře udolat a podlehli 3:5. Mimochodem i Žandov by mohl dát dohromady zajímavé rodinné týmy – z 9 hráčů soupisky jsou 4 Jínovic a 3 Bačkovští! Zápas našeho Efka proti Varnsdorfu byl kvůli Fejfarovu memoriálu odložen.
Zmiňované partie naleznete v sekci Regionální přebor. Budeme rádi i za Vaše příspěvky.
