Krkonošská epopej
12.11.2007 08:00 | TurnajeTři bitevní pole jsme museli pokořit, abychom si nakonec v krajském přeboru s naším Céčkem připsali další 3 body. První bitva se konala ohledně sestavy – některé koně jsme pustili do béčka na 1. ligu, někteří nastoupit nemohli....
Tři bitevní pole jsme museli pokořit, abychom si nakonec v krajském přeboru s naším Céčkem připsali další 3 body. První bitva se konala ohledně sestavy – některé koně jsme pustili do béčka na 1. ligu, někteří nastoupit nemohli. Nakonec jsme slušnou sestavu dohromady dali a mohli jsme se pustit do dalšího boje – se sněhovou kalamitou.
Jako na potvoru jsme si s Rokytnicí nad Jizerou (kousek od Harrachova) dohodli začátek utkání o půl hodiny dříve, aby se stíhalo odpolední kolo Liberec Open, takže z nedělního vyspávání nic nebylo.
Jako na potvoru jsme si s Rokytnicí nad Jizerou (kousek od Harrachova) dohodli začátek utkání o půl hodiny dříve, aby se stíhalo odpolední kolo Liberec Open, takže z nedělního vyspávání nic nebylo.
A pohled z okna na sněhovou bouři při ranní kávě dával jasně najevo, že stálo za to přivstat si ještě o něco dříve. Vzhledem k tomu, že i od nás se libereckého turnaje účastní 2 hráči (Sergej Sirota a Jarda Kučera), vyrazili jsme do přes 100km vzdálené Rokytnice hned 3 auty, a pouze jedno dorazilo tak nějak na čas. Jelikož bylo ale obsazené polovinou manšaftu, dal jsem povel k nahlášení sestavy a zahájení utkání – oddalovat ho vymlouváním na kalamitu mi nepřišlo fér (měli jsme prostě vyrazit dříve, cesta byla průjezdná s obtížemi, ale byla) a hlavně vzhledem k libereckému turnaji by to mohlo znamenat problém. Zbylá 2 auta tedy zahajovala hru se zhruba půlhodinovým mankem. Měl jsem strach především o oba Kučery (rádi se totiž zamyslí), ale oba to skvěle zvládli.
Méně času nikterak nepostihlo Vláďu Dufka (1871) na poslední šachovnici. V dámském gambitu vytvořil černému izoláka a místo aby se ho pokusil získat, udělal několik tahů a dohodl se s Řehořkem (1587) na remíze. To už začalo být na většině šachovnic jasné, že vyšší Ela nemáme jen pro parádu, soupeř měl potíže. První bod zapsal Míra Boreš (2190) na jedničce s Hollmannem (1990), když pěknou energickou hrou zatlačil bílého a vyklidil dámské křídlo pro nezadržitelný postup svého krajního pěšce. Krátce na to využil Červinkovu (1893) chybu Petr Kučera mladší (2136), když prohnal černého krále až do míst, odkud není návratu. Sergej Sirota (2080) v oblíbeném caru zobnul Kubátovi (1770) pěšce a pak už jen v klidu realizoval. 3,5:0,5
Já (2058) jsem se rozhodl časové manko řešit proti Lencově (1906) francouzské schematickou hrou po 2.d3 a v 16. tahu jsem nejen srovnal čas, ale stál i mnohem nadějněji. Jenže jsem špatně odhadl kritický moment pro rozhodující útok a ve snaze jej nepromeškat, jsem tam vrazil dočasnou oběť figury, ač mi bylo jasné, že mi to nějak nepočítá. Po pár tazích bylo jasné, že ukvapenost se nevyplácí a soupeřova překvapivá nabídka na remízu před časovými tísněmi byla vysvobozením. Časovka vyšla i Jardovi Kučerovi (2005), když v divoké pozici udělal nakonec rozhodující chybu Kopecký (1967) a v koncovce VxS neměl už šanci. 5:1
Jako poslední pak dohrávali oba naši hosté z České Lípy. Petr Loch (1966) se dostal do problémů, když Beran (1525) získal slibnou pozici ze sicilské s c3. Prokázal ale své zkušenosti a dostal minimálně rovnou koncovku. Vzhledem k rozhodnutému zápasu se jí pokoušel i vyhrát, ale něco bylo špatně a premiéra v novoborském dresu nakonec dopadla špatně.
Českolipský Petr Loch (1966) se v letošní sezóně zatím trápí. Nevyšla mu ani premiéra v novoborském dresu.
To Vašek Hendrych (2011) za nás hrál už kdysi, když jsme zahájili raketový vzestup k extralize, a ač šachy již téměř nehraje, nastoupil i v letošním 2. kole KP. A stejně jako v kole úvodním dokázal, že šachy hrát nezapomněl – alespoň Gernert (1775) na něj nevyzrál a přes tuhou obranu musel na závěr sklonit svého krále a zpečetit tak výsledek 6:2.
To Vaškovi Hendrychovi (2011) návrat za šachovnice zatím dělá jenom radost.
Partie se objeví v sekci Nižší soutěže – Krajský přebor, kde najdete i podrobnosti o soutěži.
Méně času nikterak nepostihlo Vláďu Dufka (1871) na poslední šachovnici. V dámském gambitu vytvořil černému izoláka a místo aby se ho pokusil získat, udělal několik tahů a dohodl se s Řehořkem (1587) na remíze. To už začalo být na většině šachovnic jasné, že vyšší Ela nemáme jen pro parádu, soupeř měl potíže. První bod zapsal Míra Boreš (2190) na jedničce s Hollmannem (1990), když pěknou energickou hrou zatlačil bílého a vyklidil dámské křídlo pro nezadržitelný postup svého krajního pěšce. Krátce na to využil Červinkovu (1893) chybu Petr Kučera mladší (2136), když prohnal černého krále až do míst, odkud není návratu. Sergej Sirota (2080) v oblíbeném caru zobnul Kubátovi (1770) pěšce a pak už jen v klidu realizoval. 3,5:0,5
Já (2058) jsem se rozhodl časové manko řešit proti Lencově (1906) francouzské schematickou hrou po 2.d3 a v 16. tahu jsem nejen srovnal čas, ale stál i mnohem nadějněji. Jenže jsem špatně odhadl kritický moment pro rozhodující útok a ve snaze jej nepromeškat, jsem tam vrazil dočasnou oběť figury, ač mi bylo jasné, že mi to nějak nepočítá. Po pár tazích bylo jasné, že ukvapenost se nevyplácí a soupeřova překvapivá nabídka na remízu před časovými tísněmi byla vysvobozením. Časovka vyšla i Jardovi Kučerovi (2005), když v divoké pozici udělal nakonec rozhodující chybu Kopecký (1967) a v koncovce VxS neměl už šanci. 5:1
Jako poslední pak dohrávali oba naši hosté z České Lípy. Petr Loch (1966) se dostal do problémů, když Beran (1525) získal slibnou pozici ze sicilské s c3. Prokázal ale své zkušenosti a dostal minimálně rovnou koncovku. Vzhledem k rozhodnutému zápasu se jí pokoušel i vyhrát, ale něco bylo špatně a premiéra v novoborském dresu nakonec dopadla špatně.
Českolipský Petr Loch (1966) se v letošní sezóně zatím trápí. Nevyšla mu ani premiéra v novoborském dresu.
To Vašek Hendrych (2011) za nás hrál už kdysi, když jsme zahájili raketový vzestup k extralize, a ač šachy již téměř nehraje, nastoupil i v letošním 2. kole KP. A stejně jako v kole úvodním dokázal, že šachy hrát nezapomněl – alespoň Gernert (1775) na něj nevyzrál a přes tuhou obranu musel na závěr sklonit svého krále a zpečetit tak výsledek 6:2.
To Vaškovi Hendrychovi (2011) návrat za šachovnice zatím dělá jenom radost.
Partie se objeví v sekci Nižší soutěže – Krajský přebor, kde najdete i podrobnosti o soutěži.
