Je libo normu? Aneb normotvorba FIDE
26.06.2007 08:00 | TurnajeSlyším a poslouchám! Včera se hodně diskutovalo o získávání norem. Takže jak to s nimi je? Otiskovat celé znění pravidel nemá cenu, na to stačí použít odkazy uvedené níže, toto shrnutí je určeno spíše pro širší šachovou ob...
Slyším a poslouchám! Včera se hodně diskutovalo o získávání norem. Takže jak to s nimi je? Otiskovat celé znění pravidel nemá cenu, na to stačí použít odkazy uvedené níže, toto shrnutí je určeno spíše pro širší šachovou obec. Včetně neznalých rozhodčích:-). Za případné opravy od těch znalých budu jen rád.
FIDE uděluje šachistům tyto tituly: velmistr (GM), mezinárodní mistr (IM), mistr FIDE (FM), kandidát mistra (CM), velmistryně (WGM), mezinárodní mistryně (WIM), mistryně FIDE (WFM), kandidátka mistra (WCM), čestný velmistr (HGM) a čestný mistr (HM).
FIDE uděluje šachistům tyto tituly: velmistr (GM), mezinárodní mistr (IM), mistr FIDE (FM), kandidát mistra (CM), velmistryně (WGM), mezinárodní mistryně (WIM), mistryně FIDE (WFM), kandidátka mistra (WCM), čestný velmistr (HGM) a čestný mistr (HM).
Titul IGM – International Grand Master, který jsem už také párkrát někde viděl, tedy neexistuje (nebo alespoň to není titul FIDE). Jen zmíním, že nejvyšší titul udělovaný ŠSČR je mistr M (tedy bez F).
Další tituly FIDE pak existují pro mezinárodní rozhodčí (IA) a mezinárodní organizátory (IO). Objeví-li se za titulem ještě S (s výjimkou zkráceného GS), jedná se o titul pro řešitele (Solving), je-li tam C, jde o skladbu (Composition). Nejzapeklitější je titul IJCC - zkuste si tipnout:-). Další tituly uděluje ICCF (korespondenční – třeba SIM – Senior International Master je takový lepší IM) a Trenérská komise FIDE. My se budeme ale věnovat praktické hře.
Podmínek pro zisk titulu je celá řada. Z těch, které nazývají pravidla administrativními, bych jmenoval tyto: hrát se musí podle pravidel FIDE (a turnajových pravidel FIDE), může se hrát nejvíce 12 hodin, ne více jak 2 partie za den, minimálně 2 hodiny na partii (lze 90´+30s) a pod vedením alespoň rozhodčího FIDE (nebo i bez rozhodčího FIDE, ale pod kontrolou IA (to už známe:-))). Vynecháme možnost uhrání titulu/normy na nějakém mezinárodním mistrovství (pro zájemce o titul GM – stačí třeba skončit do 16. místa na MS a na sbírání norem se můžete vykašlat, 1 norma GM se připíše např. zlatému na MS do 16 let, titul FM obdrží každý, kdo na olympiádě odehraje alespoň 9 partií s alespoň dvoutřetinovým úspěchem apod.) a vrhněme se rovnou na normy získávané v běžném turnajovém životě.
Podmínek pro zisk slabších titulů lze dosáhnout i pouhým nárůstem ratingu: 2000 bodů na ELO listině FIDE stačí na titul WCM, 2100 na WFM (k oběma je ovšem nutno mít i příslušné pohlaví), 2200 na CM a 2300 na FM. Pokud se Vám zdá, že znáte řadu hráčů, kteří uvedené ratingy vykazují a titulem se nehonosí, hledejte za tím, jak jinak, peníze. K udělení titulu se totiž vyžaduje i přihláška a nemalá sumička € (CHF už vyšly z módy). Potřebné částky naleznete pod bodem 4.3. Přílohy D1 Ekonomické směrnice ŠSČR (např. titul GM stál vloni cca. 9300,-Kč). U titulu kandidáta na tom příliš nesejde, ale titul FM už svou důležitost má, minimálně pro všechny ty, kteří chtějí dosáhnout titul vyšší a potřebují se utkat s určitým počtem titulovaných hráčů – zkuste se jim pak podívat do očí až jim bude 1 titulovaný hráč chybět a Vy budete mít ELO přes 2300….Tady bych si dovolil menší odbočku k dětským šachům. Jsem jeden z těch, který se snaží počítat dětem v kroužku výkonnostní třídy (viz Klasifikační řád ŠSČR). Ne, že bych si myslel, že to nějak ovlivní jejich hru, ale zisk VT je radostí pro ně i jejich rodiče. Problémem, se kterým se často setkávám, je, že někteří vedoucí toto nedělají. Když jejich děti pak soutěží s ostatními, které VT zajímá, brání jim v zisku 3.VT, na kterou je potřeba mít již nějaké soupeře s VT. Počítejte, prosím, dětem VT. Díky a zpět na velké šachy.
Tituly (W)GM a (W)IM lze pak uhrát na mezinárodních turnajích. Hráč musí sehrát alespoň 9 partií (výjimkou jsou pouze kontinentální a světová mistrovství družstev, MS a ženský Knock-out, kde stačí 8, resp. 7 partií a možnost natáhnout kratší turnaj o celé body, které překračují podmínky pro splnění normy – tedy v sedmikolovém turnaji potřebuji získat 2 body nad normu). Nepočítají se partie proti hráčům z federací mimo FIDE (stačí dočasně vyloučených), proti počítačům, nerozhodnuté za šachovnicí (kontumované před začátkem hry apod, s výjimkou kontumace soupeře v posledním kole, kdy uchazeč o normu může i prohrát – taková partie se počítá), proti soupeřům bez ratingu, kteří v turnaji každý s každým neuhrají proti soupeřům s ratingem ani půlku. Hráč nemusí počítat partie, které vyhrál (splňuje-li ostatní požadavky jako jsou počet 9 partií a složení protivníků). Podobně pokud hráč splní normu před koncem turnaje, nemusí si poslední kola počítat (jak vidno FIDE podporuje oslavy:-)). Nebudou uznány ani turnaje, kde jsou prováděny změny ve prospěch jednoho nebo více hráčů (například změnou počtu kol nebo přidělením jednotlivých soupeřů, kteří se jinak soutěže neúčastní).
FIDE požaduje, aby měly turnaje skutečně mezinárodní rozměry. Mezi soupeři je potřeba vykázat alespoň 2 z jiného státu (federace FIDE). Výjimkami jsou finále národního mistrovství mužů či žen a národní soutěže družstev (jedna z norem ale musí stejně být odjinud), dále pak pásmové turnaje (či jiné odsouhlasené předem předsedou Kvalifikační komise) a hlavně švýcary, kde hraje alespoň 20 hráčů s ratingem FIDE ze 3 jiných federací než pořádající, z nichž alespoň 10 má titul (W)IM či (W)GM. Nejvýše 60% soupeřů může pocházet ze země žadatele, 66% z jakékoliv jiné federace (zaokrouhluje se nahoru), alespoň polovina soupeřů musí mít titul (vyjma (W)CM), na velmistrovskou normu je potřeba hrát alespoň se 3 velmistry, na normu IM stačí 2GM, 2IM+1GM či 3 IM, ženám stačí i 2-3 FM. Ve vícekolových turnajích se vyžaduje alespoň 6 hráčů, tituly soupeřů se počítají pouze jednou.
Hlídá se i rating soupeřů. Počítá se ten na začátku soutěže (ligy). Nejvýše 22% soupeřů může být bez něj. Pro účely plnění norem (nikoliv výpočtu ELA) platí, že lze u 2 soupeřů s nejmenším ratingem (či bez něj) použít následující „upravené ratingové minimum“: při normě GM – 2250, IM 2100, WGM 2050 a WIM 1900. Pokud by se našel i 3. hráč bez ratingu, počítal by se mu nejmenší možný rating. V pravidlech se uvádí, že v roce 2005 to bylo 1600, nyní to je podle klasifikačního řádu zřejmě 1401. Z průměrného ratingu soupeřů a dosažených bodů se vypočítá performance (tabulky používané na výpočet ELO jsou součástí Klasifikačního řádu). K zisku normy je potřeba dosáhnout těchto performancí:
GM 2601
IM 2451
WGM 2401
WIM 2251.
Jedna norma ovšem nestačí. Je potřeba nasbírat alespoň 2 normy, nutnost je ovšem minimum 27 „normovaných“ partií, takže to nejčastěji budou spíše normy 3. Jedna uhraná norma se dá použít k přihlášce na více titulů – GM normu lze tedy použít k přihlášce na IM a nepřijdete o ni (stejně jako tituly jsou i normy doživotní). Ani všechny normy světa ovšem samy o sobě ještě nestačí – je potřeba dosáhnout i povinného minimálního ratingu: GM (2500), IM (2400), WGM (2300) a WIM (2200). Tento rating dokonce nemusí být uveřejněn, stačí ho mít v mezidobí mezi vydáními listin (doporučuje se nechat si to potvrdit od hlavního rozhodčího konkrétní akce).
Takže mě je snad vše jasné, snad se mi to podařilo i vysvětlit. Teď už stačí naučit se ty šachy!
Kompletní pravidla v angličtině najdete na stránkách FIDE. Českou verzi najdete na stránkách ŠSČR. Doplním několik důležitějších změn oproti zveřejněnému znění (to je spíše praktickým návodem než oficiálním překladem):
1.14 Bez přídavku v minimální délce 30 vteřin na tah činí nejkratší čas 2 hodiny 30 minut. (VS ´04). S přídavkem alespoň 30 vteřin za každý tah, činí nejkratší čas, ve kterém nutno provést všechny tahy, 120 minut. Počítá se jako by partie měla 60 tahů.
- Všechny tahy za 90 minut, za každý tah dostane hráč bonus 30 vteřin.
- 2 hodiny na 40 tahů, 1 hodiny do konce
- 2 hodiny na 40 tahů, hodina na 20 tahů a 30 minut do konce partie
- 2 hodiny na 40 tahů, hodina na 20 tahů a 15 minut+30s na tah do konce (VS ´04)
1.21 se dolplňuje o: Použijí se požadavky uvedené v 1.42, 1.46, 1.47, 1.48 a 1.49. Na všechny tituly je potřeba dosáhnout skóre minimálně 35%. Uváděný výsledek je minimálním předpokladem. (VS ´04). (VN: toto pravidlo se projevuje i na jiných místech oficiálních pravidel).
1.44a Nejvýše 60% soupeřů může pocházet z federace žadatele a nejvýše 66% z jedné federace.
1.46d. doplněna věta – V roce 2005 je to 1600.
V tabulce 1.7 nejsou v originále sloupce c a f a sloupce d a e se počítají obráceně (tedy je tam výsledek operace počet partií mínus uváděné číslo).
Další tituly FIDE pak existují pro mezinárodní rozhodčí (IA) a mezinárodní organizátory (IO). Objeví-li se za titulem ještě S (s výjimkou zkráceného GS), jedná se o titul pro řešitele (Solving), je-li tam C, jde o skladbu (Composition). Nejzapeklitější je titul IJCC - zkuste si tipnout:-). Další tituly uděluje ICCF (korespondenční – třeba SIM – Senior International Master je takový lepší IM) a Trenérská komise FIDE. My se budeme ale věnovat praktické hře.
Podmínek pro zisk titulu je celá řada. Z těch, které nazývají pravidla administrativními, bych jmenoval tyto: hrát se musí podle pravidel FIDE (a turnajových pravidel FIDE), může se hrát nejvíce 12 hodin, ne více jak 2 partie za den, minimálně 2 hodiny na partii (lze 90´+30s) a pod vedením alespoň rozhodčího FIDE (nebo i bez rozhodčího FIDE, ale pod kontrolou IA (to už známe:-))). Vynecháme možnost uhrání titulu/normy na nějakém mezinárodním mistrovství (pro zájemce o titul GM – stačí třeba skončit do 16. místa na MS a na sbírání norem se můžete vykašlat, 1 norma GM se připíše např. zlatému na MS do 16 let, titul FM obdrží každý, kdo na olympiádě odehraje alespoň 9 partií s alespoň dvoutřetinovým úspěchem apod.) a vrhněme se rovnou na normy získávané v běžném turnajovém životě.
Podmínek pro zisk slabších titulů lze dosáhnout i pouhým nárůstem ratingu: 2000 bodů na ELO listině FIDE stačí na titul WCM, 2100 na WFM (k oběma je ovšem nutno mít i příslušné pohlaví), 2200 na CM a 2300 na FM. Pokud se Vám zdá, že znáte řadu hráčů, kteří uvedené ratingy vykazují a titulem se nehonosí, hledejte za tím, jak jinak, peníze. K udělení titulu se totiž vyžaduje i přihláška a nemalá sumička € (CHF už vyšly z módy). Potřebné částky naleznete pod bodem 4.3. Přílohy D1 Ekonomické směrnice ŠSČR (např. titul GM stál vloni cca. 9300,-Kč). U titulu kandidáta na tom příliš nesejde, ale titul FM už svou důležitost má, minimálně pro všechny ty, kteří chtějí dosáhnout titul vyšší a potřebují se utkat s určitým počtem titulovaných hráčů – zkuste se jim pak podívat do očí až jim bude 1 titulovaný hráč chybět a Vy budete mít ELO přes 2300….Tady bych si dovolil menší odbočku k dětským šachům. Jsem jeden z těch, který se snaží počítat dětem v kroužku výkonnostní třídy (viz Klasifikační řád ŠSČR). Ne, že bych si myslel, že to nějak ovlivní jejich hru, ale zisk VT je radostí pro ně i jejich rodiče. Problémem, se kterým se často setkávám, je, že někteří vedoucí toto nedělají. Když jejich děti pak soutěží s ostatními, které VT zajímá, brání jim v zisku 3.VT, na kterou je potřeba mít již nějaké soupeře s VT. Počítejte, prosím, dětem VT. Díky a zpět na velké šachy.
Tituly (W)GM a (W)IM lze pak uhrát na mezinárodních turnajích. Hráč musí sehrát alespoň 9 partií (výjimkou jsou pouze kontinentální a světová mistrovství družstev, MS a ženský Knock-out, kde stačí 8, resp. 7 partií a možnost natáhnout kratší turnaj o celé body, které překračují podmínky pro splnění normy – tedy v sedmikolovém turnaji potřebuji získat 2 body nad normu). Nepočítají se partie proti hráčům z federací mimo FIDE (stačí dočasně vyloučených), proti počítačům, nerozhodnuté za šachovnicí (kontumované před začátkem hry apod, s výjimkou kontumace soupeře v posledním kole, kdy uchazeč o normu může i prohrát – taková partie se počítá), proti soupeřům bez ratingu, kteří v turnaji každý s každým neuhrají proti soupeřům s ratingem ani půlku. Hráč nemusí počítat partie, které vyhrál (splňuje-li ostatní požadavky jako jsou počet 9 partií a složení protivníků). Podobně pokud hráč splní normu před koncem turnaje, nemusí si poslední kola počítat (jak vidno FIDE podporuje oslavy:-)). Nebudou uznány ani turnaje, kde jsou prováděny změny ve prospěch jednoho nebo více hráčů (například změnou počtu kol nebo přidělením jednotlivých soupeřů, kteří se jinak soutěže neúčastní).
FIDE požaduje, aby měly turnaje skutečně mezinárodní rozměry. Mezi soupeři je potřeba vykázat alespoň 2 z jiného státu (federace FIDE). Výjimkami jsou finále národního mistrovství mužů či žen a národní soutěže družstev (jedna z norem ale musí stejně být odjinud), dále pak pásmové turnaje (či jiné odsouhlasené předem předsedou Kvalifikační komise) a hlavně švýcary, kde hraje alespoň 20 hráčů s ratingem FIDE ze 3 jiných federací než pořádající, z nichž alespoň 10 má titul (W)IM či (W)GM. Nejvýše 60% soupeřů může pocházet ze země žadatele, 66% z jakékoliv jiné federace (zaokrouhluje se nahoru), alespoň polovina soupeřů musí mít titul (vyjma (W)CM), na velmistrovskou normu je potřeba hrát alespoň se 3 velmistry, na normu IM stačí 2GM, 2IM+1GM či 3 IM, ženám stačí i 2-3 FM. Ve vícekolových turnajích se vyžaduje alespoň 6 hráčů, tituly soupeřů se počítají pouze jednou.
Hlídá se i rating soupeřů. Počítá se ten na začátku soutěže (ligy). Nejvýše 22% soupeřů může být bez něj. Pro účely plnění norem (nikoliv výpočtu ELA) platí, že lze u 2 soupeřů s nejmenším ratingem (či bez něj) použít následující „upravené ratingové minimum“: při normě GM – 2250, IM 2100, WGM 2050 a WIM 1900. Pokud by se našel i 3. hráč bez ratingu, počítal by se mu nejmenší možný rating. V pravidlech se uvádí, že v roce 2005 to bylo 1600, nyní to je podle klasifikačního řádu zřejmě 1401. Z průměrného ratingu soupeřů a dosažených bodů se vypočítá performance (tabulky používané na výpočet ELO jsou součástí Klasifikačního řádu). K zisku normy je potřeba dosáhnout těchto performancí:
GM 2601
IM 2451
WGM 2401
WIM 2251.
Jedna norma ovšem nestačí. Je potřeba nasbírat alespoň 2 normy, nutnost je ovšem minimum 27 „normovaných“ partií, takže to nejčastěji budou spíše normy 3. Jedna uhraná norma se dá použít k přihlášce na více titulů – GM normu lze tedy použít k přihlášce na IM a nepřijdete o ni (stejně jako tituly jsou i normy doživotní). Ani všechny normy světa ovšem samy o sobě ještě nestačí – je potřeba dosáhnout i povinného minimálního ratingu: GM (2500), IM (2400), WGM (2300) a WIM (2200). Tento rating dokonce nemusí být uveřejněn, stačí ho mít v mezidobí mezi vydáními listin (doporučuje se nechat si to potvrdit od hlavního rozhodčího konkrétní akce).
Takže mě je snad vše jasné, snad se mi to podařilo i vysvětlit. Teď už stačí naučit se ty šachy!
Kompletní pravidla v angličtině najdete na stránkách FIDE. Českou verzi najdete na stránkách ŠSČR. Doplním několik důležitějších změn oproti zveřejněnému znění (to je spíše praktickým návodem než oficiálním překladem):
1.14 Bez přídavku v minimální délce 30 vteřin na tah činí nejkratší čas 2 hodiny 30 minut. (VS ´04). S přídavkem alespoň 30 vteřin za každý tah, činí nejkratší čas, ve kterém nutno provést všechny tahy, 120 minut. Počítá se jako by partie měla 60 tahů.
- Všechny tahy za 90 minut, za každý tah dostane hráč bonus 30 vteřin.
- 2 hodiny na 40 tahů, 1 hodiny do konce
- 2 hodiny na 40 tahů, hodina na 20 tahů a 30 minut do konce partie
- 2 hodiny na 40 tahů, hodina na 20 tahů a 15 minut+30s na tah do konce (VS ´04)
1.21 se dolplňuje o: Použijí se požadavky uvedené v 1.42, 1.46, 1.47, 1.48 a 1.49. Na všechny tituly je potřeba dosáhnout skóre minimálně 35%. Uváděný výsledek je minimálním předpokladem. (VS ´04). (VN: toto pravidlo se projevuje i na jiných místech oficiálních pravidel).
1.44a Nejvýše 60% soupeřů může pocházet z federace žadatele a nejvýše 66% z jedné federace.
1.46d. doplněna věta – V roce 2005 je to 1600.
V tabulce 1.7 nejsou v originále sloupce c a f a sloupce d a e se počítají obráceně (tedy je tam výsledek operace počet partií mínus uváděné číslo).
