Dortmund, fantastický Kramnik
02.07.2007 08:00 | TurnajeLoni Vladimir Kramnik v Dortmundu zvítězil jen se štěstím díky výhře v posledním kole a následnému lepšímu pomocnému hodnocení. Letos však nenechal nikoho na pochybách a jasně všem ukázal, kdo je mistrem světa. Po úspěších v l...
Loni Vladimir Kramnik v Dortmundu zvítězil jen se štěstím díky výhře v posledním kole a následnému lepšímu pomocnému hodnocení. Letos však nenechal nikoho na pochybách a jasně všem ukázal, kdo je mistrem světa. Po úspěších v letech 1995-1998, 2000, 2001 a 2006 si připisuje svůj 8.dortmundský triumf. Pevná hra černými na remízu a agresivní hra bílými na výhru – takto se Kramnik profiluje již několik sezon.
V Dortmundu byl s touto taktikou takřka stoprocentně úspěšný, bílými nevyhrál jen úvodní partii s Viši Anandem. Inu, titul mistra světa je ve správných rukou…
V závěrečném kole musel Kramnik čelit svému největšímu konkurentovi, kterým byl překvapivě Evgeny Alekseev. Nováček v superturnajích si totiž vedl nadmíru dobře a i ve včerejší ruské na Kramnika nebezpečně dotíral. Alekseev ve velmi obehrané variantě zopakoval novinku, kterou použil Kasimdzhanov v zápase kandidátů proti Gelfandovi, a ve 14. tahu tak zajímavým manévrem přivádí do hry v jiných variantách nevyužitou věž. Kramnik se však nenechal vyvést z míry a svého cíle dosáhl už v 31. tahu, kdy se vzhledem k věčnému šachu soupeři dohodli na remíze. Kramnik tak dosáhl performance 2878, ale ani Alekseev nemusel smutnit, protože remíza mu zajistila konečné 2. místo.
Viši Anand mohl před posledním kolem ještě živit teoretickou naději na prvenství, nutnou podmínkou ovšem bylo, aby černými porazil Magnuse Carlsena. Po 13. tahu, kdy se otevřely sloupce c a d, však začínalo být jasné, že partie skončí spíše dělbou bodů. To jen utvrdily dále probíhající výměny, které partii nakonec dovedly do koncovky nestejnopolných střelců.
Arkadij Naiditsch většinou v Dortmundu bojuje o každou půlku a ani letošní ročník nebyl výjimkou. Přesto měl v posledním kole při případné výhře nad Borisem Gelfandem možnost odpoutat se od posledního místa, které mu patřilo od úvodních kol. V najdorfově variantě sicilské obrany se mu to však ani po poměrně divokém průběhu nepovedlo a se 2 body za 4 remízy tak zůstává poslední.
Nejdelší partii dne i celého turnaje měli na svědomí Peter Lékó s Shakhryarem Mamedyarovem. Maďarský velmistr získal z paulsena zřetelně lepší koncovku, kterou se pokoušel hrát na výhru až do 107. tahu! Mamedyarov nejprve dokázal s horším střelcem a věží postavit pevnost, kterou Lékó se svou věží a jezdcem dlouho nemohl rozlomit. To se mu povedlo až po dlouhém manévrování, ovšem jen za cenu výměny a přechodu do lepší a pro mladého Ázerbajdžánce velmi obtížné věžovky. I s nedostatkem času se Mamedyarov bránil velmi dobře, postupně pozici zjednodušoval, až na šachovnici v teoreticky remízové pozici zbyl jediný pěšec. Vskutku skvělý výkon Mamedyarova – obtížná pozice s nedostatkem času – troufám si říci, že řada velmistrů (i ze světové špičky) by tomuto tlaku neodolala.
Konečné pořadí:
1. Kramnik 5
2. Alekseev 4
3. Lékó 4
4. Anand 4
5. Mamedyarov 3,5
6. Carlsen 3
7. Gelfand 2,5
8. Naiditsch 2
V závěrečném kole musel Kramnik čelit svému největšímu konkurentovi, kterým byl překvapivě Evgeny Alekseev. Nováček v superturnajích si totiž vedl nadmíru dobře a i ve včerejší ruské na Kramnika nebezpečně dotíral. Alekseev ve velmi obehrané variantě zopakoval novinku, kterou použil Kasimdzhanov v zápase kandidátů proti Gelfandovi, a ve 14. tahu tak zajímavým manévrem přivádí do hry v jiných variantách nevyužitou věž. Kramnik se však nenechal vyvést z míry a svého cíle dosáhl už v 31. tahu, kdy se vzhledem k věčnému šachu soupeři dohodli na remíze. Kramnik tak dosáhl performance 2878, ale ani Alekseev nemusel smutnit, protože remíza mu zajistila konečné 2. místo.
Viši Anand mohl před posledním kolem ještě živit teoretickou naději na prvenství, nutnou podmínkou ovšem bylo, aby černými porazil Magnuse Carlsena. Po 13. tahu, kdy se otevřely sloupce c a d, však začínalo být jasné, že partie skončí spíše dělbou bodů. To jen utvrdily dále probíhající výměny, které partii nakonec dovedly do koncovky nestejnopolných střelců.
Arkadij Naiditsch většinou v Dortmundu bojuje o každou půlku a ani letošní ročník nebyl výjimkou. Přesto měl v posledním kole při případné výhře nad Borisem Gelfandem možnost odpoutat se od posledního místa, které mu patřilo od úvodních kol. V najdorfově variantě sicilské obrany se mu to však ani po poměrně divokém průběhu nepovedlo a se 2 body za 4 remízy tak zůstává poslední.
Nejdelší partii dne i celého turnaje měli na svědomí Peter Lékó s Shakhryarem Mamedyarovem. Maďarský velmistr získal z paulsena zřetelně lepší koncovku, kterou se pokoušel hrát na výhru až do 107. tahu! Mamedyarov nejprve dokázal s horším střelcem a věží postavit pevnost, kterou Lékó se svou věží a jezdcem dlouho nemohl rozlomit. To se mu povedlo až po dlouhém manévrování, ovšem jen za cenu výměny a přechodu do lepší a pro mladého Ázerbajdžánce velmi obtížné věžovky. I s nedostatkem času se Mamedyarov bránil velmi dobře, postupně pozici zjednodušoval, až na šachovnici v teoreticky remízové pozici zbyl jediný pěšec. Vskutku skvělý výkon Mamedyarova – obtížná pozice s nedostatkem času – troufám si říci, že řada velmistrů (i ze světové špičky) by tomuto tlaku neodolala.
Konečné pořadí:
1. Kramnik 5
2. Alekseev 4
3. Lékó 4
4. Anand 4
5. Mamedyarov 3,5
6. Carlsen 3
7. Gelfand 2,5
8. Naiditsch 2
