Hortova benefice - část I.

21.01.2008 08:00 | Benefice Vlastimila Horta

Záznam z besedy s Vlastimilem Hortem - 10.září 2005 Velmistr Vlastimil Hort (nar. 1944 na Kladně) obsadil skvělé druhé místo v anketě Šachového svazu ČR o nejlepšího hráče a hráčku uplynulého století v Československu a ČR. Hned...

Záznam z besedy s Vlastimilem Hortem - 10.září 2005

Velmistr Vlastimil Hort (nar. 1944 na Kladně) obsadil skvělé druhé místo v anketě Šachového svazu ČR o nejlepšího hráče a hráčku uplynulého století v Československu a ČR. Hned za legendárním Richardem Rétim. Hort přijal pozvání ředitele Dopravních staveb Brno Vlastimila Chládka k besedě s jeho přáteli (zejména členy klubu Garde Lipovec), která se konala v hotelu „Skalní Mlýn“ v Moravském Krasu v sobotu 10. září (2005).
Kdo Horta předtím neznal, a to byla jistě většina účastníků besedy, musel být uchvácen otevřeností a moudrostí slavného velmistra. Ten dnes hraje za šachový klub v Mainzu, kde je jediným velmistrem. Je to družstvo, které nemá velké ambice. Důležitější pro jeho členy je mít dobrý kolektiv, který ví, co chce, který odmítá domlouvat zápasy, jehož každý člen hraje šachy pro zábavu a tím samozřejmě na výhru.
Hort vedl s dalším známým německým velmistrem Helmutem Pflegerem 22 let šachové pořady v německé televizi. Letos bohužel tento seriál, který měl velkou sledovanost, skončil. Pan Schily, který byl televizním intendantem a tento pořad prosadil, odešel v 65 letech do důchodu a jeho pokračovatel a příznívec královské hry se zatím nenašel. V posledním pořadu nechali televizní pracovníci oba vedoucí oblíbeného pořadu sehrát hodinovou partii. Každý z nich seděl ve zvláštní kabině a ouha – byl nucen každý svůj tah hlasitě komentovat a vysvětlovat své úmysly. Měla to být partie pro diváky zajímavá (třeba s taktickými obraty), ale Pfleger si vylosoval bílé a jenom svoji pozici betonoval. Hort se snažil o zápletky – marně. Skončilo to tedy přátelskou remízou.


Vlastimil Hort baví společnost na zahajovacím večírku v Karlových Varech 2007

V Mainzu má Hort sponzora – jak to s humorem vyjádřil – je to „Oberhausenská pohřební společnost“. Ostatně v Oberhausenu hrál Hort v roce 1961 na Mistrovství Evropy družstev známou partii s velmistrem Keresem, v jejímž závěru prý po jednom silném Keresově tahu spadl ze židle. On to ovšem vylíčil trochu jinak. Při přerušení zjistil, že je to tak říkajíc „v pytli“. Ať dělá, co dělá, pozice je prohraná. Paul Keres byl jedním z nejlepších hráčů světa, který se nikdy nedostal k boji o titul mistra světa. Byl ovšem Estonec a neměl to v Sovětském svazu lehké. Povídá se, že ho po válce, kdy mu vyčítali, že hrál turnaje v zemích obsazených nacisty (Praha 1943, Poznaň 1943), zachránil Michail Botvinnik. Vyžádal si Kerese jako konzultanta pro svůj chystaný zápas o mistrovství světa s Aljechinem (1946). Jinak by asi Keres skončil někde v Gulagu. Ale o tom a jeho setkání s legendami světového šachu dále.

Svoji benefici zahájil Hort tím, že populárně vysvětlil přítomným podstatu „Fischerových“ šachů. Hrozně rád hraje tento nový druh šachové hry, ve kterém samozřejmě stále platí obecná strategická pravidla, ale je zcela vyloučena teoretická příprava v zahájení. V Německu jsou Fischerovy šachy velice oblíbené a Hort v takových soutěžích často v konkurenci velmistrů vítězí. Ostatně se domnívá, že existují tři druhy „normálního šachu“, které by se neměly v soutěžích míchat. Je to praktický šach, bleskový šach a rapid šach. Každý má své specialisty. Takový velmistr Nisipeanu, když hraje vylučovací mistrovství světa, snaží se vážné partie sehrát nerozhodně a spoléhá, že v následném Tie-breaku (tedy v blickách) svého soupeře smete. To nepřipadá Hortovi správné. Také dnešní časová kontrola na velkých soutěžích prakticky vylučuje, aby soupeři zvládli obtížné pozice v koncovkách. Ale taková je doba. Ostatně šachy mají proti jiným sportům (tenis, fotbal) obrovskou nevýhodu. Je to nerozhodný výsledek! Lidé dnes chtějí vidět „krev“. Proto nejsou šachy bohužel pro média zajímavé. Kdyby někdo dokázal ze šachových pravidel odstranit remízu – zasloužil by si Nobelovu cenu. Když Hort před několika lety navštívil Bobbyho Fischera v Budapešti, byl překvapen již tím, že byl Fischerem, jehož sídlo bylo obklopeno bodygárdy, přijat. Fischer mu své šachy ukázal (existuje 491 výchozích postavení rozmístění figur na základní čáře) a sehráli taky pár bleskovek. Přišla řeč na slavný zápas se Spasským v Reykjavíku 1972. Je známo, že Fischer tehdy začal dvěma prohrami: k první partii nenastoupil a druhou prohrál, když slupl střelcem otráveného pěšce na h2 a Spaskij mu toho střelce chytil. Hortovi však řekl, že byl ochoten dát Spasskému, svému příteli-nepříteli, dokonce tři body náskoku, ale obával se, že by ho FIDE zkontumovala a zápas by předčasně skončil. Tak si proti Borisovi věřil!


Vlastimil Hort společně s Lajošem Portischem komentují probíhající partie (Karlovy Vary 2007)

Hort na nástěnné šachovnici postavil jedno z možných rozestavení Fischerových šachů a vyzval přítomné, aby začali hrát. Pravý stůl diktoval tahy za bílé, levý za černé. Hort vznikající hru dobrodušně komentoval. Za pár tahů bylo jasné, že bílí zahájili lépe a před černým vyvstal velký problém, jak hájit slabý bod f7 před náporem bílé baterie Sc4, Db3. Ukázka byla jasná, třeba příznivců Fischerových šachů na Blanensku přibude. Pak se Hort věnoval osobnosti vítěze české ankety Richardu Rétimu. Předvedl principy Rétiho zahájení. A pak ukázal nesmrtelnou Rétiho studii, která předvádí geometrii šachové desky, kdy bílý král postupuje po diagonále a buď dožene černého pěšce, nebo podpoří svého v postupu do dámy. Hort si povšiml, že v sále sedí pan Vykydal a požádal ho, aby o Rétim něco řekl. František se z toho skvěle vykroutil: ukázal na mne a řekl, že mezi námi sedí autor knížky o Rétim, takže snad bude lepší… Hort se na chvíli zarazil a pak řekl: „Á, je tu pan Kalendovský, taky už pěkně sešel.“ A tak jsem se mohl do besedy zapojit několika poznámkami o Rétiho životě a předčasné smrti ve čtyřiceti letech na spálu. Jak se stal Réti šachovým profesionálem – ztratil ve vídeňské kavárně svoji dizertační práci z matematiky a nechtěl ji psát znova. Oženil se v roce 1926 se šestnáctiletou Rangedou Goroděckou, dcerou moskevského básníka. Tato dáma se stala již v 19 letech vdovou. Snad ještě žije v Moskvě – ženy mají dlouhou výdrž. Zajímavé je, že Rétiho hrob neexistuje. Když zemřel na nakažlivou nemoc spálu, byl zpopelněn a urnu si paní Rangeda odvezla s sebou zpět do Moskvy. A jak se uchovaly jeho studie? Hort říkal, že nezná žádnou knížku s Rétiho studiemi. Sestavil ji však Rétiho přítel JUDr. Arthur Mandler a vyšla v Moravské Ostravě jako druhý díl Rétiho šachového odkazu. První byla jeho slavná učebnice „Mistři šachovnice“. Réti, který byl v roce 1928 na turné ve Skandinávii, cítil blížící se smrt podle předpovědi staré cikánky a svoje studie tehdy Mandlerovi poslal s prosbou, aby je vydal. Jak se ta knížka jmenuje? „Richard Réti: Sämtliche Studien“. Vydáno v Moravské Ostravě 1931. Zde nesmrtelná Rétiho studie:

Réti,Richard
Ostrauer Morgenzeitung, 1921



Řešení, které stále udivuje svou krásou:
1.Kg7 h4 2.Kf6 Kb6 3.Ke5! h3 4.Kd6 a bílý remízuje.

A ještě jednu Rétiho studii pan Hort předvedl. Má jenom dva tahy, ale ty stojí za to:

Réti,Richard
Hastings and St.Leonard Post, 1922



Bílý vyhraje. První tah je jasný:
1.Jd4+ Kc5. Ale co teď. Navrhněte!
A už se ozývají hlasy:
2.Kh1!! Bílý jezdec dominuje šachovnici. Pokud černý král jezdce vezme, uteče a-pěšec do dámy, táhne-li střelec kamkoliv, je ztracen.

Poté Vlasta Hort začal vzpomínat na své šachové idoly............(pokračování příště)
8x 1558x Jan Kalendovský
Fotogalerie
Komentáře (8) Aktualizovat
22.01.2008 10:50 | Autor neznámý

no dobre vzdavam se :) kdo je ta zenska? :)

21.01.2008 12:45 | Autor neznámý

Autor článku, Jan Kalendovský, mi poslal ještě německý text k onomu nešťastnému spadnutí: Možná nejznámější, určitě ale nejkurióznější a nejtragičtější případ překročení času se odehrál v na 16 partií prodlouženém kandidátském zápase 1977 mezi Spasským a Hortem v Rejkjavíku. Po 14 partiích byl zápas nerozhodný. V 15. partii si Hort vybojoval vyhranou pozici. O tom co se odehrálo podává očité svědectví GM Ian Rogers: Po 35. tahu bílého měl Hort 4 minuty do kontroly ve 40. tahu a jeho ruka se pohla k dámě, aby provedla vítězný tah Dg4. Hortův mozek se ale zdráhal nechat ruku tah udělat. Početní diváci byli svědky strašlivého dramatu, když Hortovy hodiny dotikaly na nulu a on prohrál na čas. Přes heroické úsilí v následné poslední partii nedokázal Hort vybojovat více jak remízu, takže do semifinále se kvalifikoval Spasský.....Hned další ukázka z tohoto materiálu ukazuje, že to nebyla událost ojedinělá. Na olympiádě v Siegenu 1970 natáhl Georgiu ruku, aby provedl svůj 39. tah proti Larsenovi, kterého měl konečně poprvé v životě na lopatě. Ta se mu ale začla tak třást, že nebyl schopný tah provést a nakonec také spadl.

21.01.2008 12:10 | Autor neznámý

ta slecna mi bude draha :) ale na informace ...., zas tak me to nezajima :))

21.01.2008 11:48 | Autor neznámý

tak na to jsem čekal, Romisone. Ta informace bude drahá :))

21.01.2008 11:31 | Autor neznámý

nahodou co je to za slecnu vedle horta na prvni fotce nekdo nevite? :)

21.01.2008 10:15 | Autor neznámý

... a ten to už nepoví...

21.01.2008 08:52 | Autor neznámý

Ano přesně tak se to datuje. První prohrál a ke druhé nepřišel. Nicméně, zda opravdu měl v plánu dát soupeři výhodu, nebo to bylo trochu jinak ví jen Fischer.

21.01.2008 08:31 | Autor neznámý

Myslím, že s Fischerem proti Spasskému to bylo opačně: první partii prohrál na šachovnici, druhou kontumačně.