Řádně odehraných deset kol v rámci šachového festivalu Gibraltar 2014 nerozhodlo o vítězi. Shodný počet 8 bodů získali hned tři hráči, Ivančuk, Vitiugov a Cheparinov. Následné play-off přineslo vavříny Cheparinovovi.
Startovní pole hlavního Masters turnaje čítalo 256 šachistů a
šachistek. V konkurenci 68 velmistrů a 39 mezinárodních mistrů si po celý
průběh turnaje vedl velmi dobře GM Ivančuk a mnozí ho už už viděli na stupních vítězů
nejvýše. Od pátého kola držel vedoucí pozici, avšak remízy v posledních dvou
kolech s Kamským (2709) a Vachier-Lagravem
(2745) umožnily velmistrům Vitiugovovi a Cheparinovovi dotáhnout jeho půlbodový
náskok. Škoda, že se nekonal rezultativní výsledek i v partii Dreev - Al-Sayed,
play-off by při sudém počtu účastníků bylo určitě spravedlivější.
Po 10 kolech klasického šachu přišlo tedy ke slovu play-off, které se
hrálo vyřazovacím způsobem: 2 partie v rapid šachu (10min. + 5s.), případně 2 partie
bleskového šachu (3min.+2s.), případně náhlá smrt (4min.+2s. bílého proti
3min.+2s. černého s povinností bílého vyhrát).
V klidu se posaďte, je tu play-off (autor: Sophie Triay)
Cheparinov v klidu čekal na soupeře z polofinálového souboje Ivančuka s Vitiugovem. V dramatickém souboji došlo po dvou nerozhodných rapidech na bleskové partie, ve kterých byl úspěšnější Vitiugov (1:1, 2:0). Obzvlášť první bleskovka stojí za přehrání.
.PNG)
.PNG)
Velmistři Ivančuk a Vitiugov neuspěli v play-off (autor: John Saunders)
Rozehraný nebo odpočatý? Druhá možnost je správně. Ivan Cheparinov probil tuhou Vitiugovovu obranu hned v první rapid partii a druhou se mu podařilo nakonec ukočírovat do remízy. Finálový souboj tak vyhrál poměrem 1,5:0,5 a zapsal se tím do kroniky turnajů na Gibraltaru jako vítěz pro rok 2014.
.PNG)
Tradewise Gibraltar 2014 se stal kořistí Ivana Cheparinovova (autor: John Saunders)
Konečné pořadí po 10 kolech
Český reprezentant David Navara obsadil na Gibraltaru 16. příčku. V
deseti kolech musel sklonit svého krále pouze ve 4. kole s GM Sandro
Marecem, celkově nasbíral sedm bodů. Svůj výkon ohodnotil známkou
3.
David Navara zakončil turnaj výhrou s GM Piou Cramling. "Už
poněkolikáté za sebou mi vyšla příprava, což byla po mých partiích ze
třetího až pátého kola celkem příjemná změna. Soupeřku jsem nalákal do
varianty, kterou sám hraji bílými. Bílá nebyla na podobnou možnost
připravena a neodvážila se vzít darovaného koně na f4 v 15. tahu, což by
vedlo k rovné hře."
"V 17. tahu jsem už nabídl skutečný danajský dar, přijetí trojského koně by po pádu pěšce a2 bílé přivodilo velké problémy s králem. Nebudu nikomu nalhávat, že jsem všechno přesně spočítal, ale intuice také má svou cenu. Bílá se rozhodla mou druhou oběť neprověřovat a přešla do koncovky bez pěšce, kterou navzdory houževnaté obraně postupně prohrála. Soupeřka se po partii chovala velmi sympaticky a rozbor partie proběhl v přátelském duchu," referoval David Navara.
Pia Cramling a David Navara při analýze (autor: Sophie Triay)
Mezi ženami první cenu překvapivě vybojovala Marija Muzyčuk, když na pomocné hodnocení předstihla Xue Zhao a GM Žukovou. V posledním kole Marija Muzyčuk mohla vyhrát, ale neriskovala a spokojila se s remízou, která jí zajistila první cenu. K té měla velmi blízko Xue Zhao, ale neudržela v posledním kole černé kameny proti Vitiugovovi, který se výhrou dostal na medailovou pozici.
Marija Muzyčuk (autor: Sophie Triay)
Nejspravedlivější by bylo vyhlásit vítěze podle hlasování diváků.
to nvmea: děkuji za doplnění informace o získaných GM normách. Ta by v článku jistě neměla chybět. Díky.
Tak to vidíte/vidíme přátelé:
B-H o náhodě, větší počet výher se také nelíbí, průměrné elo zvýhodňuje slabší a rozstřel je v jiné disciplíně. A když licho, tak navíc kulhá (samozřejmě bych dal přednost 2. se 3. polofinále), ale stejně asi rychlejší disciplína.
Takže by nezbylo než konzervativní, jak jsem četl v časopisech: "Mrtvým během vyhrálo 5 hráčů". Jenže, to oddaluje šachy od sportu, novináře, sponzory. Nebo přibližuje (?), "jo jdeme z běhu pro všechny, tam vyhráli všichni, tak toto u vás podobné", řekne novinář, tam se chceme "posunout"?
Mám s tím i svoji zkušenost. Pořádal jsem MČR mužů v 1994, jedno z nejsilnějších (první desítka hráčů co aktivně hráli v té době na startu). Museli jsme sehnat čtvrt milionu Kč (což tehdá byly větší peníze než dnes). Svaz nadiktoval, že při "mrtvém běhu" budou oba vítězi a pak ještě nějaké finále jinde mezi nimi. Cítili sponzoři jisté ošizení, hůř se to vysvětlovalo.
Takže babo raď, jaký systém, ale prostě ikdyž na každém pom. hodn. či rozstřelu se může najít nevýhoda, tak a´t se o vítězi (jednom) rozhodne hned tam a každý to respektuje
Sice všichni věděli dopředu do čeho jdou, ale pro mě osobně je stejně vítězem Ivančuk.
Když už play-off, tak férové by bylo, aby nejlepší na pomocné hodnocení (při 3 hráčích) šel rovnou do finále. Diskuze na téma zda pořadí v turnaji určit pomocným hodnocením nebo rozstřelem je asi zbytečná - zkrátka věc názoru, který se nedá ani z jedné strany obhájit.......
Místo losu měl hrát semifinále druhý s třetím po základní části. Tohle se pořadatelům nepovedlo. Lze odhadovat, že sponzoři chtěli pro rozstřel K.O. systém. Pochybuji, že by trvali na výběru přímo postupujího losem.
Sponzor platí - sponzor diktuje podmínky viz. dodatkové rapidy při remíze do 40. tahu anebo play-off hrané tímto způsobem. Co naděláš. Propozice jsou jasně dané a podmínky pro všechny hráče před prvním tahem stejné. Štěstí tentokrát holt sedlo na Cheparinova. Nemyslím si, že je úplně fér výraz „na poslední chvíli protlačí zespoda“. Osm bodů z 10 je holt osm z deseti. Taky si je musel uhrát. Je to asi jako diskutovat o (ne)spravedlivosti švýcaru. Vždycky bude někdo remcat, jak zrovna k němu byl los nespravedlivý, nebo jak se ten a ten dostal nahoru taktickými remízami v určitých kolech, aby se pokud možno vyhnul hře s nejsilnějšími. Krom toho, kdo si uhraje 8/10 na předních stolech proti silnějším soupeřům, je také po zásluze odměněn lepším pomocným hodnocením. A Ivančuk po 10. kolech tabulku vedl. Holt je to turnaj, kde při rovnosti bodů rozhoduje tiebreak a podmínky v případě 3 i 4 hráčů se stejným počtem bodů byly předem dané. Můžeme sice namítnout „co to zase vymysleli za kravinu“ ale je to s vědomím, že co člověk, to jiný názor. Mně například se líbí systém při rovnost bodů hrát play-off víc než některá podle mě nesmyslná pomocná hodnocení viz. počet výher (kdy při rovnosti bodů sice celkový vítěz vícekrát dokázal vyhrát, ale také zároveň vícekrát prohrál, tak co je větší um, vyhrát anebo neprohrát – kolikrát to rozhoduje o celkovém vítězi viz. tuším Turnaj kandidátů). To je lepší si střihnout play-off i když v tomto případě 3 hráčů zdánlivě nespravedlivé, přeci jen, o to zlato si to mezi sebou dali.
Play-off ve třech hráčích stylem dva hrajou předkolo a třetí šťastně vylosovaný jde bez boje hned do finále? Co to je zase za kravinu? Proč ne každý s každým, jak se to v takových situacích všude normálně dělá? Ani by to o moc déle by to netrvalo. A nebo když už, proč alespoň toho třetího do finále nevybrali podle pomocného hodnocení? Ivančuk by si to za suverénní výkon, který celý turnaj předváděl, určitě zasloužil. Proč se pořád vymýšlejí nějaká nová a čím dál pitomější pravidla?
Tohle je přesně to, co mi vadí i na zavádění tzv. protiremizových pravidel v posledních letech, celou šachovou historii se hrálo podle stejných pravidel, která byla férová a která nikomu nevadila, a teď se najednou pořád něco mění a podobné kraviny jako v Gibraltaru jsou výsledek. Před hráčem, který celý turnaj hraje na prvním stole a podává nejsuverénnější výkon, je nakonec upřednostněn někdo, kdo se tam na poslední chvíli šťastně protlačí zespoda. Podobně jsem nedávno četl, že teď na mistrovství juniorů v jedné kategorii taky jedna hráčka hrála celý turnaj na první desce s těma nejsilnějšíma, ovšem nakonec vyhrála jiná, která hrála proti slabším a nasbírala s nima víc výher, což bylo hlavní pomocné hodnocení. Naprosto správná a spravedlivá pravidla se to zavádějí... Nic proti Cheparinovovi, ale tohle je hodně nezasloužené vítězství.
Přesně tak. Chtěla jsem doplnit ještě odkaz na propozice, play-off v nich řeší v článku 9. Ale už ho na stránkách nějak nemohu teď honem objevit. Je holt smůla, že to nevyšlo na play-off ve čtyřech.
Cheparinov vyhrál los.
Play-off ve třech hráčích co je to za blbost?? Má snad hrát každý s každým ne? A nechápu proč čekal Cheparinov,když skončil třetí, proč nečekal Čuky??
GM Navara v nesmírně náročném openu rozhodně nezklamal. Vedle příslušníků klubu 2700 hrála v turnaji řada velmi silných, byť nepříliš známých GM. Každý, kdo aktivně hraje šachy, může potvrdit, jak těžké je porážet hráče s elem o něco nižším, jejichž cílem je uhrát půlku. Výhra v posledním kole byla velmi hezká.
GM Vitiugov ve finále podivně koncipovaného rozstřelu patrně doplatil na únavu z těžkého boje s GM Ivančukem.