Neskutečná cesta Viktora Lvoviče Korčného 1.díl SMRŚŤ

Vánoční svátky jsou spjaty s "kouzelnou" atmosférou a divy, které nás nechávají v úžasu. A pokud bychom vzali šachovou historii, tak jedno jméno, které dodnes fascinuje, je Viktor Korčnoj. Zřejmě nejsilnější šachista, který se nestal mistrem světa.

Přitom to tak vůbec nevypadalo. 

1.díl SMRŠŤ 

Přenesme se do roku 1972. Tehdy Bobby Fischer poráží Borise Spasského a pro "sovětskou šachovou školu" a vůbec pro celý SSSR je to katastrofa. Mistrem světa se stal nevzdělaný Američan, který se nerozpakoval kritizovat SSSR. Za této hrozné situace, pro východní světovou velmoc, se objevuje Anatolij Karpov.

Právě na konci roku 1974 v Moskvě usedá proti sobě Anatolij Karpov a Viktor Korčnoj. Hrají finálový zápas o to, kdo vyzve Bobbyho Fischera. Korčnoj je pod strašným tlakem, je jasné, že pro šachové vedení SSSR je mužem číslo jedna Karpov. Ideální představitel, navíc je z nové generace, která může Fischera porazit. Viktor to měl těžké, nikdo mu nechtěl pomáhat, báli se trestu. Zkusil to na konci zápasu David Bronstein a byl potrestán. Přesto všechno Korčnoj tvrdě bojuje a prohrává jen o jeden bod. Karpov vedl 3:0, ale na konci zápasu se podařilo Viktorovi stáhnout na 3:2.

Viktor Korčnoj "to nevydržel" a Karpova po zápasu zkritizoval. Dostával pak velkou sodu "odevšad". Asi nejvíce ho mrzelo, že se proti němu nejvíce obrátil jeho bývalý - velmi dobrý - kamarád Tigran Petrosjan.  Ten už před tímto zápasem moc dobře věděl, kde má "zakotvit" a před zápasem proti Korčnému vystoupil.

Po zápase Viktor nesmí hrát. Trochu úlevu mu přináší to, když se Karpov stává mistrem světa, ale je jasné, že pokud chce někdy pomýšlet na šachovou korunu, musí utéct z "říše blaha". V roce 1975 hraje jen dva velké turnaje, oba nevalně.

V roce 1976 využívá Viktor Korčnoj šanci a emigruje. Nejdříve do Holandska, kde v zápase masakruje novou hvězdu Jana Timmana. Zajímavé je, že Viktor emigruje až poté, co propašuje ze SSSR svoji šachovou knihovnu. Doma ale nechává ženu a syna. Později, v roce 1978, se natrvalo usazuje ve Švýcarsku.

V roce 1977 začíná nový cyklus bojů o mistra světa. Hrají se zápasy. SSSR protestuje proti startu Korčného, ale tehdejší prezident FIDE Max Euwe je neoblomný. Jako bývalý finalista má Korčnoj právo hrát zápas kandidátů.

První zápas Viktor Korčnoj vyhrává s obtížným soupeřem Tigranem Petrosjanem. Hrálo se 12 partií a Viktor vyhrál těsně 6,5:5,5. Jak na youtube uvidíte, měl Viktor štěstí. Ale jak se říká, štěstí přeje odvážnému a připravenému.

Ale pak přišel šok pro sovětské hráče a vlastně pro celý SSSR a zbytek světa. Z Viktora Lvoviče Korčného se stala "SMRŠŤ".

V semifinále (červenec 1977) hrál Viktor Korčnoj se Lvem Polugaevským. To měl být nejasný zápas, protože Lev Polugaevský byl světový, velmi zkušený velmistr.  Ale záhy je to 3:0 pro Korčného. Pak dokonce 5:0 (!) Lev jednu partii vyhrál a nakonec tedy po 13 partiích vyhrál Korčnoj 8,5:4,5.

Finále hraje Viktor Korčnoj s Borisem Spasským. Je konec roku 1977. Zápas začíná úplným masakrem, kdy Viktor Korčnoj vede nad nedávným mistrem světa 5:0 (!!) Zdá se, že je rozhodnuto, ale pak se stává skutečný zázrak. Boris Spasský vyhrává 4 partie v řadě (!!!) a najednou je to 5:4. Jenomže Viktor Lvovič je z tvrdého těsta a nakonec poráží Borise Spasského 10,5:7,5 po 18 odehraných partií.

Noční můra sovětů je tu. Viktor Lvovič Korčnoj stojí před branami království, kde vládne Anatolij Karpov. Zápas o mistra světa je tu. Čeká nás BOJ.