Nejprincipiálněji boje o šachovou korunu 3. díl
22.02.2021 05:05 | HistorieJeden z nejtalentovanějších šachistů všech dob byl Anatolij Karpov. Pokud bych měl udělat žebříček talentů, dal bych na první místo Capablancu a na druhé Karpova. S tím, že Morphy hrál moc dávno a Carlsen moc brzo :-)
Tolja nevynikal fyzickou silou. Jednou se rozhořel spor o tom, zda se může stát mistrem světa někdo, kdo neváží ani padesát kilo. Jeho šachový otec, velmistr Furman, však kontroval, že Tolja má přes 50 kilo, snad padesát jedna kilo. To byl pádný argument.
Jednou měl Tolja – na superturnaji – odšroubovat matrjošku a zjistit tak nalosované číslo. Leč marná byla jeho snaha, matrjoška se nepohnula. Tolja musel napnout všechny svaly, ale malý obličej se pouze šklebil na mistra světa.
Kasparov byl z jiného těsta. Mladý atlet, pln síly jak duševní, tak i fyzické. Známé byly tréninkové kempy Garyho týmu na kondici. Kasparov by určitě nejenom lehce odšrouboval matrjošku, ale také ji stiskem rozdrtil. Zatímco ve fyzické stránce byl Kasparov daleko lepší než jeho rival, na šachovnici to bylo jiné kafé.
Sehráli spolu pět zápasů o mistra světa. Jeden zápas byl přerušen za stavu 5:3 pro Karpova. Jeden v roce 1987 skončil remízou 12:12, kdy Garry dokázal v hodině dvanácté vykouzlit bod. Zbylé tři zápasy Kasparov těsně vyhrál. Neuvěřitelná stabilita. Neuvěřitelná vyrovnanost.
Karpov je tak trochu ve stínu Kasparova. Ale osud tomu nahrál v roce 1975. Používá se klasické rčení: "štěstí v neštěstí", ale u Karpova to bylo naopak. Měl neštěstí ve štěstí. Když mu v roce 1975 dával na krk velký věnec Max Euwe (jinak vedle Karpova vypadající jako obr), symbol mistra světa v šachu, Karpov se usmíval. Splnil se mu sen. Ale... jeho šachový růst se zastavil.
Pokud by hrál zápas s Fischerem v roce 1975, musel by jít ještě dále. Pak by se teprve plně projevil jeho potenciál. Jeho velký rival, Viktor Korčnoj, mu s tím pomohl v roce 1978, ale Bobby by ho popostrčil ještě dále.
Zápasy KxK jsou slastí pro každého šachistu. Můžu jen doporučit knihy od Kasparova – kde popisuje své zápasy s Karpovem – včetně přípravy a všech věcí okolo. To se dá číst donekonečna.
Robert Cvek
. kolo -
To na úvodní fotce je Karel Gott?
sorry, s reshewskym, ale to ti asi doslo.
@ david brazina : Fischer neodstupoval z turnajů, protože se mu nedařilo. V mezipásmovém turnaji v Sousse v roce 1967 měl 8,5 z 10, když se rozhodl nepokračovat. Známo je i to, že v Luganu, kde se v roce 1968 konala olympiáda, se mu nelíbilo osvětlení v hracím sále. Chtěl proto hrát své partie v oddělené místnosti, když organizátoři jeho pořadavek nesplnili, odmítl nastoupit a olympiády se nezúčastnil.
K partii v článku: v těch časech byla španělka neuvěřitelně mocná zbraň bílými. Zdálo se, že ať klasická zavřená varianta, nebo otevřená, vždy se hraje na dva výsledky. Až pak Kramnik rehabilitoval Berlín, přišla móda Marshalla, začalo se hrát Sc5.
Pavle ano, to jsem psal, toto byl jeho jediný přínos. Nejlepší byl v okamžiku kdy pak z turnaje utekl protože se mu nedařilo :)
Davide
píšeš Bobby "nesnasenlivy hadavy blb"
Právě, že se psalo, že by mu měl Tolja a Garri každý den děkovat, za to, že svým nesmlouvavým přístupem naučil svět, že šachy na nejvyšší úrovni jsou profesionální sport. A že již není možné, aby mistři světa umírali v chudobě.
Mohl si postěžovat třeba na nss nebo na hlavní lampárnu a nebo svým nesmlouvavým způsobem odmítat účast, dokud nebude peněz, kolik považuje za on Bobby přiměřené. (Dnešní TOP hráči by samo že za ty prachy dle Bobbyho ani nevstali z postele ke compu).
Tím, že skončil, tak toho tolik nevyužil (až 1x parádně v exibici 1992 se Spaským). Využili toho K+K.
tsonga6:
Na Nigela dolehla celá situace kolem zápasu.
Mohl získat titul bez boje, aniž by ho však lidi uznávali.
Nebo hrát to, o co se celý život snažil. Sednout na nápad Garriho, získat i pár desátků navíc za prohru. Být vyloučen z FIDE (i když turnaje mohl hrát a pak byl zas navrácen).
Prostě situaci, která není záviděhodná pro vyzývatele.
K tomu konkurence v 90. letech strmě rostla, taková za Tolji 1975 nebyla.
A i kdyby Tolja hrál a prohrál s Bobbym, tak by ho to nesrazilo, naopak, jak píše Robert, posílilo.
Ikdyž možná .............i srazilo, kdyby dostal Tolja 6:0 (asi snad ne, hrál by lépe), jak prohrál Taimanov (chudák už měl jízdenku na Sibiř). Pak prohrál 6:0 i Larsen, tak se soudruzi nad Taimanovem smilovali a nechali ho, že je asi Američan fakt z jiné planety.
Ad partie Karpov - Miles.
Když už to bylo nějakých 7:0 pro Karpova, či podobně kolik kulí na straně Angličana, ve vzájemných zápasech, tak už Miles nevěděl co by zahrát.....
zahrál 1. e4 a6!? (!? by dal J.Veselý v Psychologickém průvodci)
a neporazitelného Tojlu hrajícího bílými porazil.