Lámání 8.díl
31.10.2024 05:41 | HistorieJeden z největších "lamačů" šachové historie byl Anatolij Karpov. Je trochu ironií, že možná Karpov byl nejdrobnější a nejlehčí šachový mistr světa v historii šachu, ale jeho vůle po vítězství byla obrovská.
Anatolij Karpov neuvěřitelnou vůli a odhodlanost prokázal v zápase se Lvem Polugaevským. V horší pozici (v koncovce) odmítl remízu a partii vyhrál. S čistou kvalitou méně se sebevědomě procházel po pódiu dokonce tak, že zmátl Tala, kdo vlastně jak stojí, když se přišel podívat na partii. Karpov dokázal tuto partii udržet a Polugaevského jasně porazit.
Další zápas měl Karpov Borise Spasského, který byl odhodlán Karpova porazit a znovu bojovat s Fischerem o titul. Přestože Boris první partii vyhrál, neměl v zápas - vlastně - vůbec žádnou šanci. Zápas jasně prohrál a to dokonce tak, že přestal usilovat o mistra světa - ačkoliv nadále hrál velmi dobře.
Mentální tlak a lámání mladého Karpova dokázal snést jen zcela výjimečný bojovník a sice Viktor Korčnoj. Těsně prohrál v roce 1974 a pak (ve slavném zápase v Bagiu) v roce 1978. Nicméně po jasné prohře v roce 1981 Viktor Lvovič prohlásil, že už nechce hrát o mistra světa. Tak silný byl "náraz" do Karpova. Karpov byl na začátku osmdesátých let na vrcholu a byl v podstatě neporazitelný.
Tuto "neskutečnou" sílu pocítil i mladý - a notně sebevědomý - Garry Kasparov. Garry si v roce 1984 na Karpova věřil, ale během chvíle prohrával 4:0 (!) pak dokonce 5:0 (!) a hrálo se na 6 vítězných partií. Pro Kasparova to byla naprostá katastrofa, ale Garry také ukázal obrovskou mentální sílu a dokázal nejenom neprohrát, ale dokonce tři partie vyhrát.
Souboj dvou káček, tedy Kasparov x Karpov byl nejenom souboj dvou vynikajících šachistů, ale také dvou výjimečných vůlí.
V roce 1987 se zdálo, že Karpov už půjde dolů. Ale opak byl pravdou. Dokázal ve finále (o to, kdo bude hrát zápas s Kasparovem o MS) rozdrtit mladého Andreje Sokolova a to bylo obrovské překvapení. Protože Sokolov byl mladý a zdálo se, že mu patří šachová budoucnost (navíc hrál hezkým agresivním stylem). Ale v zápase s Karpovem jakoby mu došla síla, která se už nevrátila. Karpov šel nahoru a Sokolov postupně dolů.
V roce 1987 měl namále i samotný Garry Kasparov, který v "hodině dvanácté" dokázal remizovat zápas s Karpovem a tím si udržet titul. Musel poslední partii vyhrát, aby to bylo 12:12 a to se mu podařilo.
A ještě se našla "jedna oběť lámání". V roce 1996 se hrál zápas o mistra světa FIDE mezi Karpovem a Kamským. Karpov měl už 45 let, Kamský 22 let. Gata Kamský si byl jistý, že zápas vyhraje, nakonec ale prohrál o 3 body (!) a na dlouho šachu zanechal...
Další zápas měl Karpov Borise Spasského, který byl odhodlán Karpova porazit a znovu bojovat s Fischerem o titul. Přestože Boris první partii vyhrál, neměl v zápas - vlastně - vůbec žádnou šanci. Zápas jasně prohrál a to dokonce tak, že přestal usilovat o mistra světa - ačkoliv nadále hrál velmi dobře.
Mentální tlak a lámání mladého Karpova dokázal snést jen zcela výjimečný bojovník a sice Viktor Korčnoj. Těsně prohrál v roce 1974 a pak (ve slavném zápase v Bagiu) v roce 1978. Nicméně po jasné prohře v roce 1981 Viktor Lvovič prohlásil, že už nechce hrát o mistra světa. Tak silný byl "náraz" do Karpova. Karpov byl na začátku osmdesátých let na vrcholu a byl v podstatě neporazitelný.
Tuto "neskutečnou" sílu pocítil i mladý - a notně sebevědomý - Garry Kasparov. Garry si v roce 1984 na Karpova věřil, ale během chvíle prohrával 4:0 (!) pak dokonce 5:0 (!) a hrálo se na 6 vítězných partií. Pro Kasparova to byla naprostá katastrofa, ale Garry také ukázal obrovskou mentální sílu a dokázal nejenom neprohrát, ale dokonce tři partie vyhrát.
Souboj dvou káček, tedy Kasparov x Karpov byl nejenom souboj dvou vynikajících šachistů, ale také dvou výjimečných vůlí.
V roce 1987 se zdálo, že Karpov už půjde dolů. Ale opak byl pravdou. Dokázal ve finále (o to, kdo bude hrát zápas s Kasparovem o MS) rozdrtit mladého Andreje Sokolova a to bylo obrovské překvapení. Protože Sokolov byl mladý a zdálo se, že mu patří šachová budoucnost (navíc hrál hezkým agresivním stylem). Ale v zápase s Karpovem jakoby mu došla síla, která se už nevrátila. Karpov šel nahoru a Sokolov postupně dolů.
V roce 1987 měl namále i samotný Garry Kasparov, který v "hodině dvanácté" dokázal remizovat zápas s Karpovem a tím si udržet titul. Musel poslední partii vyhrát, aby to bylo 12:12 a to se mu podařilo.
A ještě se našla "jedna oběť lámání". V roce 1996 se hrál zápas o mistra světa FIDE mezi Karpovem a Kamským. Karpov měl už 45 let, Kamský 22 let. Gata Kamský si byl jistý, že zápas vyhraje, nakonec ale prohrál o 3 body (!) a na dlouho šachu zanechal...
Robert Cvek
Tonga: Psychické tlaky byly na soupeře z obou táborů, plus nevhodná neslušná vyjádření, jestli by měl rozhodnout, které tlaky o malinko převážily, tak prý z Karpova týmu. ... přiznal rozhodčí Dr. M. Filip na přednášce v Ústí n.L. (asi i jinde) v roce 1980. A omlouval se za jednostranné texty v knížce, která by jinak vyjít nemohla, říkal.
Bylo od té doby o tom mnohé popsáno. Mnohé se ví, něco málo zůstane tajemstvím. Třeba, jestli Karpovův tým věděl, že v rozhodující partii přijde na 1. e4 d6. I o tom bylo mnohé popsáno.
V Baguiu 1978 musel zlomit Karpov nevídaný odpor Korčného.
Přes 30 partií, počítaly se výhry, na 6 vítězných. A za 4 partie srovnal Korčnoj z 2:5 na 5:5.
Pak přišla rozhodující....
Ještě pár slov o Gata Kamském, pro historický kontext, trošku jinak než prohra, spíše o otci, jeho otec jako malého přivedl emigrací do USA.
Re: poslední věta článku:
Gata měl pro šachový svět dost nepříjemného otce, nabízeli Gatovi na turnajích i dvojnásobný honorář, když přijede sám. Usiloval v bojích s Karpovem i Kasparovem o titul mistra světa. Bylo běžné, že kromě těch dvou se téměř všichni ze špičky účastnili bojů o MS obou organizací. Tedy FIDE i PCA, kterou Garri přetvořil v jinou (Braingames) než došlo k zániku a sloučení s FIDE.
Zpět ke Kamskému. Jeho vyjádření téměř nebyla, mluvčím byl otec, který o všem direktivně rozhodoval. Měl Gata našlápnuto k titulu, byl v trojce nebo pětce světa v mladém věku, napoprvé neuspěl o MS (21 let).
Následovalo vyjádření otce: Kasparov a Karpov se snaží přes zpřízněné lidi Gatu zabít, otrávit jedy, bojí se o svůj titul. Odcházíme z rušeného světa šachu, kluk udělá kariéru v medicíně, VŠ při svých schopnostech udělá místo za 6 let, rychleji za 2 roky.
Skutečnost: Gata po roce medicíny neúspěšně skončil, pak snad dokončil jinou VŠ, již bez otce se vrací před Turínem 2006, tam na 1. desce USA zachraňuje 2:2 proti našim, když poráží jinak skvěle hrajícího Davida Navaru.