Najlepšia šachová show na svete
20.07.2013 06:08 | Mezinárodní mistrovství Slovenska 2013Na Slovensku nie je zvykom príliš sa chváliť. Sme na seba prísni, kritizujeme sa, pripadáme si malí, na kraji sveta a bezvýznamní.
Občas tento pocit mizérie preruší výhra v hokeji – ale ani to sa už dávno nestalo. Preto sa zdá opovážlivé prehlásiť, že sme v niečom najlepší na svete. Ale možno tomu tak predsa je.
Štiavnický Živý Šach je – a tomu pevne verím - najlepšou šachovou show na svete.
Neveríte? Mám minimálne tri argumenty. Prvý z nich si pozrite sami na vlastné oči. Na ChessBase vyšiel o Živom Šachu veľký článok plný fotiek, nájdete ho tu.
Skúste si sami odpovedať na dve otázky. Najprv, kedy ste čítali na najväčšom spravodajskom šachovom serveri na svete niečo o slovenskej akcii? (Z českých si pamätám len Pardubice a Šachový vlak.) A potom: videli ste niekedy v kontexte so šachom také pekné fotky? Krásne mesto, svetlá, kostýmy, krásne devy, tisíc ľudí na námestí?
Druhý argument mi napadol, keď som videl v televízii rozhovor so Sergejom Movsesianom. Sergej v ňom hovoril, že i keď je Arménsko krajinou s veľmi vysokou šachovou kultúrou, žiadnu podobnú akciu tam nemajú. Potom sa zamyslel a povedal: „Vlastne som podobnú akciu nevidel ani nikde inde na svete. „ Keď niečo také povie človek, ktorý so šachom precestoval celú zemeguľu a patrí dlhé roky do svetovej špičky, asi na tom niečo bude.
Tretí argument nie je racionálny. Kto v Štiavnici bol a hral tam Open, alebo prišiel len na trhy a parádu, ten to videl. Synergia UNESCO mesta, kaviarničiek na francúzsky štýl, kúpania v banských tajchoch a letných večerov je nezabudnuteľná. Príďte o rok a overte si to na vlastnej koži.
A aké sú argumenty proti? Len jeden zažitý predsudok, že Slováci nie sú schopní urobiť niečo úplne najlepšie. Že proste nikdy neprekročia priemer. No a na tento predsudok proste zabudnite.
Šachová Štiavnica je výnimočná, šachová Štiavnica je bomba.
autor: Ján Markoš
Já už se k tomu nebudu vyjadřovat. - Proti akci jsem neřekl ani to nejmenší, pochválil jsem zemi, ve které se konala, pochválil jsem lidi, kteří v té zemi žijí. Text o té akci má pro sofistikovanějšího čtenáře problém, který by z mého pohledu neměl, kdyby byl napsaný trochu jinak nebo kdyby ho podepsal někdo jiný. Vysvětlil jsem, proč. Jestli to někdo není schopen pobrat, nic se neděje.
Ale odpovídat na námitky diskutérů, kteří, ať už z hlouposti nebo ze zlé vůle, komolí moje jméno a zároveň žádají, abych řekl, jak se jmenuju - na to je můj čas opravdu drahý.
Když jsem psala článek o Mezinárodním mistrovství SR, kterého byly Štiavnické živé šachy doprovodnou akcí, věnovala jsem hlavnímu V4 Openu poměrně málo pozornosti právě proto, že mě mnohem více zaujaly Živé šachy. Byla to samozřejmě chyba a článek jsem musela předělat, ale když jsem ho psala, vůbec mě nenapadlo, že by snad mělo být něco špatně. Dobrá, zajímavá akce se nejlépe pozná tak, že zcela zaujme vaši pozornost a nevidíte nalevo, neslyšíte napravo (jak se říká, když se věnujete blbostem a podstatné věci vám unikají). Myslím si, že je velice dobře, že byl této akci na nšs dán ještě jednou prostor a že o něm napsal někdo, kdo mohl kvalitně informovat, protože se akce zúčastnil. Jak ráda bych četla o každé akci přímo od účastníků samotných! Buďme rádi, že to alespoň v případě Štiavnického živého šachu bylo možné.
Není to machinace. Nýbrž celkem běžná služba přátelům, často z dobrých důvodů ospravedlnitelná. - Záleží na tom, co je pro nás prius: jestli text sám, nebo naše role v tom, co text popisuje. Podívejte, u toho jsem byl! O Vás každý věděl, pane Markoši, že jste byl akce účasten, takže těch konotací se pak sofistikovanější čtenář dost blbě zbavuje.
Ale nechme toho. Začal jsem tím, že jde o autorskou etiku, kterou má taky každý nastavenou jinak. Na tom konstatování klidně můžeme skončit.
Poviem aj B. - Movsesjan tú akciu neprezentoval ako ponos do tváre sveta, ktorý Slovač neberie vážne, aj keď by mal.
Prosím vás, přátelé. Akce je pěkná, Slovensko je krásná země plná dobrých lidí; dva roky jsem tam žil. Slováci jsou upřímnější než skeptičtí a opatrní Češi, snáze se nadchnou, na svou zemi jsou daleko víc hrdí než my. Někdy to ovšem vede k tomu, že ztrácejí cit pro míru, a to se trochu stalo v tomto textu. Pan Markoš mohl někoho poprosit, aby jej uveřejnil pod svým jménem; tak se to dělá, pokud nechcete, aby vyznění textu nebylo rušeno konotacemi na osobní účast autora textu.
Jsou čtenáři, kterým tohle nevadí. Mně to vadilo, já jako autor se tomu za každou cenu vyhýbám.
Živé šachy vymysleli Arabové ve Španělsku. Později je použil inkvizitor Pedro Arbues v Zaragoze roku 1485. Když se věznice naplnila dostatkem kacířů (lidí židovského náboženství, kteří přestoupili na křesťanství, ale nebylo jim to uznáno), oblékli je do černých a bílých kostýmů a dva slepí mniši hráli šachy. Která figurka byla vyhozena, kacíř, který ji představoval na šachovnici, byl zabit. Po skončení partie byli zbylí kacíři upáleni. Protože obyvatelé Zaragozy nechtěli trpně čekat na svou smrt, inkvizitora nakonec zabili. Pedro Arbues byl svatořečen roku 1867.
http://www.rumbur.ru/history/1478-jivie-shahmati-dyavolskoe-izobretenie
Později se představení živých šachů často pořádala v Rusku a v Sovětském svazu - např. v r. 1924 v Leningradě
http://live-imho.livejournal.com/449213.html
Očekávali bychom logicky, že živé šachy se budou pořádat v další ze zemí, libujících si v okázalých šou a násilném donucování lidí, jak mají správně žít - v Severní Koreji - ale tam evropské šachy jistě neznají. Na tradici tedy nyní navázali Slováci. Z článku vyplývá, že proto, aby se zviditelnili na webech.
Tohle je to video a la živý šach v Štiavnici.
http://www.youtube.com/watch?v=xJpAFesZSwk
čas cca. 1:00-3:00 min
Ano. Ale o tom jsem nepsal.
Problém tohoto textu je autorská etika. - Je dost pitomé vyhlašovat za světový unikát akci, jíž jsem byl sám protagonistou. Tohle pan Markoš asi hůř chápe. Neříkám tím, prosím, že si celá akce pochvalu nezaslouží, nesnažím se snižovat její půvab a význam. Chci jen říct, že pokud něco děláme a pochvalu si třeba i zasloužíme, pochválit by nás měl někdo jiný. Ne my sami.
Světovosti něčeho nedosáhneme tím, že ji sami o své vůli vyhlásíme. Jestliže pan Markoš považoval za nutné uvést text slovy, že se Slováci málo chválí a že je to škoda, celé to působí tak trochu jako léčba mindráku. Panu Markošovi doporučme, aby se stal velmistrem svěového formátu, a mindrák pak sám od sebe zmizí.
Doplnil bych, že z českých šachových akcí se do zpravodajství Chessbase opakovaně dostaly ještě ČEZ Chess Trophy a Sněženky a Machři.