Lesk a bída olympiády

Myslím, že fyzická kondice hráčů se tady už řešila, dokonce i David sám uznal že má v tomto rezervy. Nevím, proč se k tomu pořád někdo vrací. Navíc si myslím, že zrovna Davidovi se toho v posledním kole nedá moc vyčítat, když v nedobré zdravotní kondici udržel černými na uzdě tak skvělého hráče. Ten určitě ten klíčový zápas neprohrál. Ale je dobré, že tu stále řešíme šachové záležitosti, pořád lepší než těch 20 příspěvků v článku k ženskému týmu, kde už šachy definitivně zabalili a řeší přechylování ženských jmen ....

Říká se, konec dobrý, vše dobré. Bohužel na šachové olympiádě se přihodil pravý opak. 9 kol naši reprezentanti hráli výborně, pak došlo ke kolapsu. Příčinu nevidím ve strátě šachových dovedností, ale v mizerné fyzické kondici některých hráčů. Zejména GM Navara v tomto směru "vyniká". Hráč takových to kvalit, by se měl vedle šachu věnovat i nějaké sportovní aktivitě. Jsem si jistý, že by se pak neopakovaly jeho pravidelné výpadky v závěrečných kolech turnajů.

 

Vložte obsah

...Vojto,ještě jednou GRATULACE k výkonu!!Hodně šachistů Ti moc fandí,jen tak dál a hodně pěkných partii a poslední GM normu!!:-)SUPER!!!

Když se ozval Vojta Plát, tak musím říct, že nejprve jsem se na jeho nominaci díval skepticky a měl jsem obavy, zda dokáže hrát vyrovnané partie nebo dokonce porážet soupeře na srovnatelné a vyšší elové úrovni. Jeho výkon byl příjemným překvapením a já doufám, že ( i ) šachově dospěl a v budoucnu se zařadí do základu naší reprezentace. Jen tak dál !

Čau lidi, co to tady zase řešíte za nesmysly? :-)

add Krpálek: navrhuji tento postup: V předsálí promítat záznamy z Olympiády Krpálkových hodů a škrcení, které nasazuje nebohým soupeřum. Dálem pak aby nastupoval zásadně v kimonu a s medailí na krku.

Většina soupeřů by prohrála díky nesportovnímu chování, protože by se mu báli podat před začátkem ruku :-)

Výborný nápad :-) A jistě by i uhrál výkon na hranici svého ela

Horníku, nestálo by za úvahu angažovat do šachového repre týmu olympijského vítěze v judo Lukáše Krpálka? Fyzičku má skvělou, je to vítězný typ, jenž snese velkou nervovou zátěž a dokonce umí hrát šachy. Ten by jistě bez problémů vydržel sehrát jedenáct partií ve dvanácti dnech. 

To V1111: Takový Fischer si prý všechny přerušené partie analyzoval sám (nevím, nebyl jsem u toho, ale četl jsem to). A ještě hrál úplně každou partii na výhru a na doraz. To je také příklad profesionála non plus ultra. Někdo tady psal, že Karpov zhubl za ten zápas s Kasparovem 10kg. Dovede te si představit, že by pan Navara zhubl 10kg? Ty šachy dneska, ať už chceme nebo ne, stejně jako všechny ostatní sporty, vedou k obrovskému fyzickému zatížení (i když řekněte to laikovi, ten se vám vysměje) a profesionální šachista by měl mít značný fyzický fond. To jsem tím chtěl říct.

Ale tak nakonec svůj účel ten článek splinil, všici jsme si tu pořádně zadebatovali, někdy konstruktivně, někdy destruktivně, takže já su spokojený

Jsem rád, že jsme víceméně za jedno. Budu i nadále napjatě sledovat, jestli se Vám podaří prorazit do top 10. Máte na to!

Jinak ten nedokončený zápas Karpov - Kasparov byl jistě velmi náročný a já bych ho asi nevydržel, ale také nehraji o mistra světa. Za podobnou dobu sehraji občas i více partií a přeci jen nemívám tolik rychlých remíz, ale sám jsem napsal, že na nejvyšší úrovni je příprava i samotná hra mnohem náročnější, takže to hráčům nevyčítám. Jen chci naznačit, že u dlouhých elitních soutěží s nemnoha volnými dny můžeme očekávat vyšší počet krátkých nebo jinak nevýrazných remíz. Samozřejmě existují bojovnější a smířlivější hráči, ale Vaše příklady nedokazují, že by dříve bylo hraní náročnější než dnes. (Souhlasím, že bylo, pokud člověk neměl sekundanta. Ale ti nejlepší jich často měli několik.) Dříve šachisté mnohem více analyzovali (nejen) koncovky a podstatně méně se připravovali na zahájení. Partie trvaly déle, ale bylo i více volných dní. Hráči museli více tvořit, ale zase směli uzavírat rychlé remízy. Nic to nemění na Vašem hlavním (snad) tvrzení, že fyzická příprava je dnes velmi důležitá a máte pravdu, když mě na to upozorňujete. Děkuji.

Re Horník: Pak jsem si vzpomněl, že se dnes hrají desetikolové turnaje s jediným volným dnem (Bilbao, Capablancův memoriál v Havaně), ale procento bezbarvých remíz tomu občas odpovídá. Já jsem měl na olympiádě dvě zhruba dvouapůlhodinové nebo mírně kratší, ale na obě jsem se dlouho připravoval. Uznávám, že šachista by měl mít dobrou fyzickou kondici. Podle Vašich údajů ten přebor SSSR trval 26 dní, ale to je podružné. I Kasparov se svou skvělou kondicí tam ale čtyři partie zremizoval do 23 tahu. To je naprosto pochopitelné a já mu to nevyčítám, turnaj byl jistě velmi náročný. Jen jsem chtěl poukázat na to, že dnes platí sofijská pravidla do 30. tahu a srovnání nevyznívají tak jednoznačně. Pokud jde o šachovou i fyzickou sílu, mluví jasně ve prospěch Kasparova, ale nemyslím si, že dnes by bylo hraní snazší. Tehdy bylo v první světové stovce více lidí nad padesát let než dnes, což vedle rozvoje výpočetní techniky může souviset i s nároky na kondici. V čemž Vám tedy vlastně dávám za pravdu.

Pro zajímavost jsem se podíval na 55. přebor SSSR 1988. Hrál se v 18 hráčích od 25.7. do 19.8. (25 dní). Když si to spočítáte, tak to je 2 partie za 3 dny. Pokud alespoň jednu z nich přerušíte, hrajete každý den (!). Opravdu řehole! A to tam byli na svou dobu megahvězdy: 1.-2. Kasparov a Karpov, 3.-4. Jusupov a Salov, 5.-6. Ejngorn a Ivančuk, 7. Judasin, 8. Běljavskij, 9.-13. Ehlvest, Smyslov, Gavrikov, Sokolov a Vaganjan, 14. Chalifman, 15-16. Smirin a Gurevič, 17.-18. Malanjuk a Charitonov.

Takový turnaj se, myslím, nedal absolvovat bez nezanedbatelné fyzické přípravy

Zajímalo by mě jaká byla příprava Lazničky na poslední partii.Jakou pozici měl ještě na šachovnici ?

No tedy, autor článku zná Balzaca? Ta kniha ma jiné poslední slovo, ale souvislost v tom snad není:)

@ Horník: Uváděl jste turnaj o 50 partiích, tak jsem z tohou usoudil, že hovoříte o dobách SSSR. Každopádně, dalo mu to základ. 

@ viktor 1111: Tak. Navíc je něco jiného připravovat se na jednoho daného soupeře, nebo na uzavřený turnaj (kromě Olympiád hrál Kasparov jen uzavřené turnaje) hlavní "osobní" příprava proběhne dávno před mačem. A jiné je to v soutěži týmů, nasazení je známo až někdy večer, soupiska soupeře se může šoupnout...

 

@ Horník. Jak píši nahoře, Kasparov prakticky nehrál otevřené turnaje (je to jiný typ přípravy), měl jiný servis. Příběh každého šachisty je jiný.Steinitz, Morphy a Fisher se zase ze šachů zbláznili.

P.S. to 64: Myslím, že Kasparov většinu své profesionální kariéry odehrál za časů, kdy žádné SSSR už nebylo!

To 64:

Vaše argumenty nechápu. Jakou má souvislost to, že máte trenéra s tím, jak jste u partie unaven a jak, dokážete držet úroveň hry? A počítače byly na přelomu 80. a 90. let platné, jak mrtvému zimník :-) S tím, že se ničemu jinému nevěnoval, myslím také nemáte pravdu. Myslím, že vystudoval univerzitu (cizí jazyky), ale v tomto se s Vámi přít nehodlám, neboť to vůbec nekoresponduje s tím, co jsem psal. Právě, že to, že vše podřizoval šachům, to z něj činí toho profesionála! Profesionála, jako je Kasparov, Jágr, Lendl apod.

viktor1111:

Vidíte a já mám zcela opačný názor. Hrát turnaj měsíc muselo být fyzycky i psychycky daleko vyčerpávající, než turnaj, který se odehraje za 12 dní. I když (nebo právě proto!) jste tam měl více dní "volna". Nedej bože, že jste měl dokonce během takového dne volna přerušenou partii!

@ Horník: Kasparov není nejlepší příklad pro porovnání. Sovětští šachisté měli obrovskou podporu celého systému, který si šachy jako sport doslova hýčkal. Něco takového u nás neexistuje. Počínaje Paláci pionýrů, Akademií M. Botvinika, trenéry, sekundanty, teoretiky, knihovnou, počítačovou podporou, soustředěními s +/- vyrovnanými kolegy atd. Kasparov sice dlouhý zápas nějak vydržel, dokonce se v něm učil a zlepšoval, ale jeho soupeř, kterému bylo 33, byl doslova vyždímaný a za zápas ztratil asi 10 kg. A to se hrálo doma v Moskvě se vším zázemím bez nějakého cestování. A co je mi známo, tak Kasparov nic jiného než šachy nestudoval, měl relativně nezatíženou mozkovnu jinými znalostmi.

Re Horník z hnědouhelný pánve: Děkuji za přání. Jsem rád, že nemusím analyzovat celou noc. Nicméně pokud jde o přípravu v zahájení, vím zcela jistě, že dnes vyžaduje více času než dříve. Dříve i hráči světové špičky během turnajů sedávali u karet a někteří i v hospodě, zatímco dnešní mladí (Fabiano Caruana, Anish Giri, MVL, Sergej Karjakin) mají dobrou životosprávu, cvičí, sedí spíše u počítače a připravují se na partie. Pokud s nimi člověk chce v zahájení udržet krok, musí se připravovat také. V tomto ohledu vím, o čem mluvím. Mám možnost porovnat přípravu mládeže dnes a před 16 lety a ten rozdíl je skutečně velký, teorie je dnes mnohem více. Samozřejmě se dají hrát boční varianty s přenesením důrazu na další průběh, ale ne každý dokáže přehrávat soupeře ve střední hře a v koncovce jako Magnus Carlsen. Baadur Džobava to tentokrát dokázal skvěle a zaslouženě vyhrál první šachovnici, ale někdy jindy to dopadalo i opačně. Samozřejmě máte pravdu, že bych měl na své fyzické kondici zapracovat.

Manažer p.Konopka píše na ŠSČR webovou stránku

Omlouvám se, že jsem špatně pochopil Váš argument o přerušování. Teď jsem si to přečetl ještě jednou a vidím, že máme stejný názor

V turnaji jednotlivců si lze (někdy) odpočinout tupou remízou bílými. U čtyřčlenných družstev se to sice považuje za zahozenou možnost, přesto myslím, že právě tohle je někdy potřeba udělat.

To pan Navara:

To opravdu nevím, to máte pravdu. Ale vím, že sehrál např. zápas téměř na 50 partií s nejsilnějším možným protivníkem. Nebo že hrál přebory SSSR, které byly velice náročné... To, že se partie nepřerušují je spíše plus, mám ten dojem. Dříve se ještě anylyzovalo celou noc a to teprve byl zápřah! Takže tento argument bych nebral příliš jako relevantní. Že je dnes příprava větší? To bych také neřekl. Spíše se zefektivnila (a tím prohloubila), ale proč myslíte, že dnešní velmistři tráví přípravou více času než ti předešlí?

Pane Navaro, já vám velmi fandím a myslím, že sjte schopen reálně se dostat do top 10, ale chce to už asi opravdu něco změnit, času už ubývá, abyste naplno využil svůj vysoký potenciál. A mně se opravdu jeví, že největší rezervy máte ve fyzičce. Přeji vše dobré.

Re Horník: Dnes se partie sice nepřerušují, ale příprava na zahájení zabírá více času než dříve. Hra s těmi nejsilnějšími je náročnější než partie se soupeři okolo 2650 a před soutěží jsme nevěděli, s kým se utkáme. Na superturnajích o 11 kolech bývá více než jeden volný den. Sám vím, že bych něco měl dělat s únavou, ale když neznám její příčinu, nejsem si jistý ani ohledně správného postupu.

A když jste zmínil Kasparova, mohl byste mi prosím napsat, kdy naposledy odehrál 11 klasických partií během 12 dní? Nejsem si jistý, že se mu vůbec něco takového během kariéry přihodilo. A tím nechci nijak snižovat jeho šachové kvality.

Ještě si dovolím jednu šachovou poznámku. Tadeáš u partie Plát - Bauer uvádí variantu 41.Sa6! až 46.a5 a pak píše o nevýhodě tahu. Teď se mi nechce tu koncovku podrobně analyzovat, ale například po 46...Ve5 47.a6? Ve2! 48.Vc6 Va2 49.Vc7 Kh8 50.Vxa7 Kg8 by se černý zachránil, protože bílý král by zůstal uzavřený na g3 a na f3-f4 by přišlo Va3 s dalším gxf4. Po Kg3-h3 černý může udělat vyčkávací tah králem. Bílý by se tedy musel ve 47. tahu vrátit věží na a6 a pak králem na f2. Podrobný rozbor ode mne nečekejte. Jen dodám, že okamžité 46...Ve2 47.Vc6 Va2 nevychází kvůli 48.Vc7 Kh8 49.Vxa7 Kg8 50.Va6! Kh7 (50...Kg7? 51.Vg6 , 52.a6) 51.Kh3! s nevýhodou tahu, černý by musel pustit bílého krále ze zajetí nebo dovolit šach na g6.

Nerozumím několika věcem:

1) Proč se někteří vyjadřují k systému (švýcaru) a žehrají na něj? Byla kritéria losování a hodnocení známa před turnajem? Byla! Naší účastí jsme zjevně potvrdili, že daná kritéria respektujeme. Proč se tedy zabýváte věcí, kterou v žádném případě nelze ovlivnit?!? To je naprosté tlachání o ničem

2) Předpokládám, že všichni naši reprezentanti jsou sportovními profesionály. Jak se tedy může stát, že nedokážou odehrát 11 partií ve 12 dnech? Pokud cítím, že jsem schopen podat výkon jen v 8 partiích, tak bych se měl zamyslet nad tím, že je asi něco špatně. Pokud jsem si tuto disciplínu (šachy) zvolil za své povolání a chci být profesionálem v pravém slova smyslu, pak přeci musím trénovat fyzičku a psychiku tak, abych toho byl schopen! Pokud často slyšíme (a pan Navara to používá dost často jsem si všiml), že byl před a nebo v průběhu parti příliš unaven, tak asi něco dělá špatně (a myslím tuto kritiku pozitivně!). Vzorem by mohl být třeba Kasparov - profesionál každým coulem. Před padesáti lety se hrály turnaje světové úrovně, kde nebylo výjimkou, že počet kol dosahoval 20.

Samozřejmě jsem chtěl napsat "když se mluví o špatných výsledcích" nebo "když se jedná o špatný výsledek".

Re Vojtech.Mejzlik: Děkuji za vysvětlení. Vím, že jsme stejně staří, jména si pamatuji dobře. (Tváře skutečně ne.) Souhlasím, že se s kondicí dá dost udělat. Kromě občasných potíží s astmatem nevím o ničem, co by mi v tom bránilo.

Nemusíš se Davide obhajovat, to nebyl určitě nějaký útok na tebe (naopak tě šachově i literárně obdivuji :) ), každý máme nějakou výchozí pozici a podle toho se přizpůsobujeme. A samozřejmě tvuj konkrétní zdravotní stav neznám. Já jsem spíše chtěl poukázat, že i tyhle věci by se měli řešit a mluvit o nich. Zatím nic víc, nic míň. Ono totiž na tomhle se dá dost pracovat.

 

PS: Jen upřesním, proč ti tykám, jelikož ty ses radši vyhnul oslovení. Známe se z několika akcí z dětství (jsem stejný ročník), plus pár událostí, kde padla společná řeč (svatba V. Němce např.). Aby ses nedivil, že si na tebe někdo cizí otvírá ústa na tykačku:) . Protože pokud se nepletu, někde jsi povídal, že obličeje občas zapomínáš a internet je v tomhle ještě horší :)

Vojtěch Mejzlík to napsal přesně. A podobně třeba i Robert Cvek na svém webu (doporučuji si přečíst). Snad to jsou názory lidí, kteří mají informace přímo od zdroje, a kterým lze věřit.  Podstata problému je, že nešachová příprava týmu je velmi nedostatečná,  pokud tedy vůbec nějaká existuje!  V situaci, kdy se to opakovaně projevuje výsledkovými propadáky, se tento aspekt už musí řešit doslova nutně! A evidentně se to neřeší, ani ze strany hráčů, ani ze strany jejich realizačního týmu (hlavně kapitána).

Re Vojtěch Mejzlík: Já vím, že nemám nijak zvlášť dobrou fyzickou kondici, ale také jsem přes léto trochu sportoval. Uznávám, že tentokrát jsem turnaj psychicky a fyzicky nevydržel, ale když se mluví o špatný výsledek v posledním kole, chtěl bych dodat, že na reprezentačních akcích družstev (ME, olympiády) mám v závěrečném kole mírně pozitivní bilanci a na ME v nedávných letech také. (Tam jsem měl spíše problém s celou soutěží mezi lety 2010-2013 a na olympiádách zase pravidelně prohrávám s Levonem Aronianem.) Chápu, že bych měl na své fyzické kondici zapracovat, ale není to snadné. Zatímco z hlediska šachového talentu jsem oproti jiným od narození napřed, u sportovního nadání zase naopak pozadu. (Slabší imunita, různé alergie, astma atd.) Jako dítě jsem ve škole kvůli nemocem chyběl několikrát častěji než ostatní, s věkem se mé zdraví naštěstí zlepšilo. Nekouřím, (téměř) nepiji, neberu drogy, nemám nadváhu, pohybu se rozhodně nevyhýbám. Samozřejmě bych mohl dělat více, ale nehodlám kvůli sportu škrtat jiné své oblíbené aktivity. (Snad jen sezení u internetu bych měl výrazně omezit.) Fyzická kondice se samozřejmě dá zlepšit, ale nemohu za to, že mám horší výchozí pozici. Stejně jako není mou zásluhou, že z hlediska talentu a podmínek pro jeho rozvoj jsem měl výborné podmínky, mnohem lepší než někteří jiní. Pro tu únavu byly i objektivní příčiny, všech jedenáct partií na první šachovnici z těch nejlepších odehrál málokdo, snad jen Anish. A na druhé straně si družstva, jejichž poslední šachovnice má rating nad 2600, mohou při střídání dovolit více.

Trenéra nikdo odvolávat nechce, protože to byla dobrá olympiáda, a i přes konečný neúspěch si fanoušci přišli na své. Paradoxně.

No mě teda zklamal hlavně Viktor v posledním kole bíýma, jinak nevím co se tam mohlo do těch závěrečných kol vylepšit.

@Poutník: Je u nás nějaký mladý trenér, který vytrénoval někoho schopného? Dejme tomu nad 2600?

Stejně nevídím důvod proč nevyzkoušet na pozici trenéra někoho mladšího. Čeho se bojíte? 

Jinak ještě zajímavější je tohle téma v sekci ženy. Kde je otázkou, zda preferovat žebříčkově vyšší vysokoškolačky či maminy od rodin často s jinými prioritami a nebo mladé dravé dorostenky, které mají minimálně zájem a drive o level dva výše. Jako člověk co se o práci na soft skills a sobě samém zajímá a co vnímá jako nedoceněný vliv pozitivního zapálení uvnitř člověka asi nemusím psát, jak bych volil já. 

No, měl to být krátký příspěvek, nějak mi to ujelo :) Ach ta vášeň :)

Jinak to neberte jako útok na někoho konkrétního, jen jsem si chtěl přihodit svojí trochu do mlýna..

Tým předvedl super turnaj a celkové výsledky z pohledu atraktivity a individuálních perfo jsou super. Na druhou stranu 29. místo a opakovaně zkažený závěr tak fajn není a cosi to ukazuje. V posledních dnech či měsících jsem na tohle téma četl názor či přímo komunikoval s několika reprezentanty (david, viktor, vojta, robert). A je až zarážející, jak jsme v téhle oblasti pozadu. Je jasné, že v posledních kolech tým nemá šťávu a dojede na to. Ona většina turnaje přesně ukáže, že jsme silní, jelikož není problém zabojovat vpředu. Rusko nevyšlo, budiž, ale s hodně soupeři se zvládlo ukázat, že šachová síla tam je. Na druhou stranu, špatné závěry, únava atd. to je přesně ukázka nekoncepčnosti a padá to za hráče i na organizační tým (trenéra). Jestli tým nemá fyzičku, tělesnou i mentální, to je jeden problém, ale jestli se ani nesejde před zápasem, neřeší se, kdo bude hrát pravděpodobně jaké zahájení, jak se cítí, jak si věří a co se od něj dá v partii očekávat (což jsem zjistil, že se neděje), to je věcí další a závažnější, která jde podle mě jednoznačně za trenérem. Prostě v roce 2016, kdy hromada sportovních disciplín má už práci s koučem či sportovním psychologem jako relativní samozřejmost, je smutné, že šachy u nás v tomhle nejsou ani na začátku. A to přitom platí všude. Šachy se změnily, díky počítačům se za poslední roky smazávají rozdíly v přípravě a v zahájeních, je těžší hledat za šachovnicí výhodu, na takovéto úrovni. Pak musí samozřejmě cesta směřovat za hranice 64 polí. Dobrá fyzička, dobrý spánek, odpočinek (meditace, relaxace, cvičení), psychická síla, dlouhodobá příprava na klíčové okamžiky, získání dravosti, umění pošetřit energii. Plus ještě to samé práce v týmu, práce s náladou atd. Dva měsíce zpět jsem si říkal, jak na tom jsou asi šachy, od doby, co se o tom s lidmi bavím jsem docela v šoku :) prostě nijak - neřeší se, respektive řeší, ale nic se nestalo :) Přitom prostor tu je obrovský. Btw. podívejte se na Magnuse či jiné přední hráče, proč myslíte, že si k tréninku šachů přidávají i sport. A v tomhle se dá čerpat už z minulosti. Botvinik (snad se nepletu) a jeho zkoušení a zavádění systému mimo šachovou oblast, Garri kasparov a jeho fyzická síla a vytrvalost, příprava před zápasem o titul, Bobby Fischer a jeho nadšení, hlad po vítězství a síla v boji.. Jen v čr se v roce 2016 zatím spí... Tady bych hledal problém, ne v nominaci či sestavě na jeden zápas...

Jednoznačně souhlasím. Mám raději, když tým hraje s těmi nejlepšími a až do závěrečných bojů si drží šanci na medaili, i když to třeba devětadevadesátkrát nevyjde, tak po sté ano. Je to daleko lepší, než se celý turnaj držet někde kolem 40.místa a v závěru spoléhat na slabší soupeře a útok zezadu na 10. - 15. místo.

@ Poutník: To jestli na turnaji dojdou nebo nedojdou síly, to je často věc náhody. Někdy dojdou, někdy ne, někdy se naopak v turnaji rozehraje někdo, kdo hrál do té doby pod psa (viz Polsko po prohře s námi v 9. kole). Tohle trenér neovlivní a neodhadne. Zvlášťě ještě když je to kombinováno s indispozicí. A nemyslím si, že v tom měla vliv psychika. Spíše únava a fyzička - ale fyzička je záležitosti každého hráče./// Objektivně: v 10. a 11. kole jsme hráli s o dost silnějšími tými než byl ten náš a prohry byly pravděpodobné, při troše štěstí by se z toho dala vykřesat možná tak jedna remíza...MVL za Francii byl ještě nedávno světovou dvojkou, aktuálně čtyřka s +2800. 3.- 4. šachovnice také silnější než naše. A nebudu kritizovat Lázničku, že prohrál s Mazem - předtím měl sérii 4 partií s výbornými výsledky. A kolo předtím s Ukrajinou totéž. Ejlanov je super silný hráč, na jaře světová 11. S ním se neboduje snadno. Ponomarjov -exmistr světa. Volokitin porazil našeho Babulu, ratingově o 100 bodů slabšího. Lze to vyčítat Babulovi či trenérovi? Dle mne ne.

 

Jestli něco zlepšit tak spíše vylepšit realizační tým

1) možná by měl mít tým k dispozici jednoho-dva sekundaty. Nějaké teoretiky, kteří pomohou s přípravou na další kolo, aby hráčům umožnili delší oddych. Proskenují rychle soupeře a navrhnou jak na ně nejlépe.

2) maséra

3) někoho, kdo se postará o přísun energie - čerstvé ovoce, vitamíny, ořechy, med, slané buráky, hroznový cukr, džusy, voda, kofein. A večer podá sedativa na spaní, nejlépa na bázi žateckého chmele, prostějovského sladu a plzeňské vody. ;-)

Nevím, jak je to zajišťováno nyní a samozřejmě záleží, zda jsou na to prostředky.

Ad 64, Také to tak vidím.

A berme to po sportovní stránce i tvrději: Medaile nebo nic. Naši to napálili na medaili a pak bylo buď anebo. A jestli 7., 8. jak přejetí od našich Poláci nebo 29.? To se stává u těch (níže zmíněných) běžců či jiných sportů, jdou po prvenství, po medaili,  a někdy i zabalej, desáté místo je nazajímá. Třeba v sobotu v Ústí opět budou někteří z čela odpadnuvší TOP-Keňani balit v průběhu půlmaratonu a amatéři je "předbíhat". Na olympiádě "balili" cyklisti, kteří to také napálili na medaili.

 Ano, mohli naši hrát vzadu a pak se vyšvihnout, třeba finišem 3 výhry ze 3 jak naše ženy v Turíně 2006 (najděte si a porovnejte, plusy/mínusy, co přinese). Nebo jak ti Poláci dnes.

Ale jistě, vím, že v desítce vypadá strašně pěkně a navíc ještě nikdy ČR nebyla. Nejvíce to mrzí určitě samotný tým, jsem již psal. Ale diváci ocenili souboje s TOP týmy a TOP hráči a to nejeden úspěšný.

Potřeba: rozebrat, co jiného udělat během 2 let, před olympiádou, při ní 2018, aby bylo supr 9+2kola. O to se pokusit je úkol VV a managmentu reprezentace a samozřejmě samotných aktérů, vím, velmi nelehký. Ale to je tak v každém sportu, každé firmě, touží-li se po úspěchu.

64: to že týmu došli síly je přesně to co je práce kouče. Včetně dohadů ohledně fyzičky, psychologa atd. Dokud nevyzkoušíme jiného trenéra a budeme se bát, tak se to nehne. Proč neobměnit trenéra? Vždyt není co ztratit... A jestli bylo nasazení členů týmu, případně výběr do týmu optimální nelze přeci tvrdit, když není srovnání. Je to jen váš pocit. A to samé bych udělal i v ženském týmu. Obměna trenéra i třeba jen pro oživení, je naprosto běžný, legitimní postup. 

Paradox č. 2: Když vynecháme Malajsii z 1.kola (nejslabší tým, skončil 134.), kterou jsme  porazili, tak si náš tým zahrál v konečném pořadí s týmy č. 1 (remiz), 2 a 3 (prohry), 7 (výhra), 8 (prohra), 20 (výhra), 24 (remiz, Gruzie, v turnaji hrála také skvěle a často vpředu), 28 (výhra, Kazachstán s exmistrem světa Kasimdžanovem), 36. (výhra, 11.nasazené Holandsko) a s 60. Islandem (výhra s velmistrovskou velmocí...). S těmito výsledky tým skončil až 29.....

Fakt nevím co kritizovat :)) 

@ Poutnik: Nevím, co vytýkat kapitánovi. Sestavu postavil co nejlépe mohl (jiný výběr neměl, dalo by se spekulovat o jiném výběru pro šachovnice 4-5, ale te byly úspěšné). Tým do 9. kola hrál perfektně. Pak mu asi došly síly. Možná měl jedině kapitán týmu naordinovat nějaký větší oddech, relax, nařídit jim dřívější večerku a vyhnat je od šachů (od přípravy). Ale to nevíme...

Všichni hráči hráli zhruba na perfo odpovídající svému ratingu (na úrovni 2740 u DN je to obdivuhodné), Plát hrál nad, Babula mírně též, Hráček a Láznička na svou současnou výkonnost. Tým hrál s 1., 2.,3., 7.,8., + porazil šachovou velmoc Holandsko. To svědčí o nesmírně těžkém turnaji a losu pro náš tým.

Ještě bych se rád dotknul jednoho citlivého místa. Tím je kapitán. Je až s podivem, že se není zájem obměnit tento post. Připadá mi to jako tabu o kterém se prostě nediskutuje. Možná by pod jiným vedením dosahoval tým lepších výsledků, ale dokud se to nevyzkouší tak můžeme hledat různé zástupné důvody, proč se výsledkově nedaří.... 

Dále souhlasím s tím, že David Navara odehrál všechna kola, jakkoli to pro něho bylo náročné a energii ždímající. Tohle je risk, který jsme stejně museli podstoupit. Mezi DN a zbytkem družstva už je značný výkonostní rozdíl. Už takhle 2-4. deska často hrály s o dost silnějšími soupeři, a kdyby se to ještě šouplo, tak by proti ještě silnějším soupeřům šance neměly......Při současné výkonnosti prostě musí být tahounem 1. deska. Dokud nebudeme mít druhého hráče okolo 2700, tak DN nezastoupí. A třetího hráče dejme tomu okolo 2650 (aby mohl bezpečně zastoupit 2. šachovnici). Že to jde se skvělými výsledky bez střídání odehrát celé, dokazuje právě veterán Torre, 65 let, 10/11, perfo jistě nad 2800 tzn. 2 třídy nad svou současnou úroveň.Možná by si náš tým měl u něj vzít nějaké soustředění a  vyzískat od něj tajemství, jak to dělá....

Souhlasím s názory, že švýcar je příliš náhodný. Zvláště při tak vysokém počtu týmů, jako je 180. Náš tým tak odehrál (měřeno silou soupeřů, nasazením, umístěním) podstatně kvalitnější turnaj než třeba páté Norsko a jistě se takových případů najde více. Při takhle velkém počtu týmů by stálo za to udělat turnaj na 13, možná i 15 kol., aby se kvalita výkonů lépe roztřídila (ani to by ale nemuselo stačit), trochu by tím i klesl význam výsledku zrovna v posledním či předposledním kole. Otázka je, zda by hráči (a pořadatelé) něco takového vůbec vydrželi.

A umožnit větší počet náhradníků. 

Naši se utkali hned se šesti z jedenácti nejvýše nasazených týmů. Totéž potkalo už jen Indii (např. týmy USA a Číny hrály s někým z nejvýše nasazené jedenáctky jen 3x, Ukrajina, Rusko, Ázerbajdžán a Anglie 4x). Z našeho diváckého pohledu to byla sice atraktivní a napínavá olympiáda plná nadějí, ale hráče stála příliš mnoho sil, které v závěru scházely. Nevím, ale mám obavu, že olympiáda, a tedy Švýcar na jedenáct kol s jedním dnem volna se takhle na doraz hrát nedá. Úplně jiný turnaj hrály třeba týmy Polska a Francie (7. a 8. místo), které se díky volnějšímu tempu (občasné plichtě, či dokonce prohře) soustředily na závěrečný finiš a s nejvýše nasazenou jedenáctkou se vůbec nepotkaly!

Má se hrát olypiáda  na 13. kol s 2. náhradníky-systém co existuje-není spravedlivý- tak se opravdu nedá říci že vyhrál nejepší -USA v posledním 11. kole dostala velice slaboučkou  Kanadu- slabší než mělo třeba česko v mužstvu Francie-Rusko v podstatě mělo jen exmistra světa  gm Kramnika-a to se dá těžko vyhrát-pokud by se hrálo o titul-mistra světa- na 24. partií nebo 6-10 výher gm Kramnik podle mě by šanci s gm Carlsenem měl- obávám se-že Karjakin bude jen oddechovým soupeřem mistra světa-Indii kupodivu nehrál exmistr světa gm Anand-jistě by se výkon družstva posunul dopředu-kupodivu se celkem dobře umístilo Norsko které mimo mistra světa gm Carlsena nemělo další výrazné hráče.

Mimochodem, kdybychom skutečně odehráli turnaj jako Peru, tak tu budou ti samí, co dneska nadávají na umístění, zlehčovat výsledek a tvrdit, že když se nehrálo s nikým silným, tak to vlastně je o ničem a ať se podíváme třeba na ty, co skončili 29. , ale hráli se všemi silnými. Kdo chce remcat, bude remcat vždycky. Leda bychom vyhráli všech 11 kol 4:0

Já to tedy nepočítal, ale opravdu by nám v něčem pomohlo, kdybychom prohráli třeba 8. a 9. kolo a vyhráli 10. a 11.? Nebo jaký postup měl tým zvolit, aby měl na závět lehčí soupeře? Že jsme prohráli s Ukrajinou a Francií ... to je celkem reálný obraz síly mužstva, ne? Však to ELO nelže nijak zásadně a ty stobodové rozdíly nejsou přeci náhodné. Jak v jiných věcech kapitána zas nějak výrazně nemusím, tak tým mi přišel poskládaný správně, pořadí na šachovnicích i sestavy na jednotlivé zápasy OK. Že kromě výkonů na šachovnici má na celkový výsledek vliv i loterie losování ... to je prostě fakt, někdy pomůže, jindy uškodí nebo by se lidem víc líbil výsledek, jako udělalo Peru? Nehráli v podstatě s nikým silným a skončili 10. Ale co z toho? Pro hráče jako je David nebo Vojta bylo určitě daleko přínosnější hrát s opravdu silnými hráči, a pro mě, jako fanouška, také.

Než tuto diskusi opustím, ještě se vyjádřím k jednomu tématu. Někteří myslí, že bych měl hrát o jednu nebo více šachovnic níže. (V roce 2012 podobný krok vyšel a v roce 2013 také vážně přicházel v úvahu, ostatně v roce 2013 jsem tuto možnost při diskusích o sestavě sám zmínil.) Podle mě změna sestavy za normálních okolností nemění sílu družstva a kdybych hrál na páté šachovnici, znamenalo by to doplňující zátěž s nekonečným vysvětlováním, proč hraji právě tam. Nedozvíme se, zda by to dopadlo lépe či hůře. (Při dobré formě bych na druhé šachovnici asi hrál lépe než na první, při špatné hůře. Takže nakonec stejně vše závisí na té záhadné formě.) Podobný experiment ale provedli Rusové (GM Griščuk na páté šachovnici) a Ázerbájdžánci (GM Naiditsch na čtvrté). Zatímco Rusům mírně nevyšel, u Ázerbájdžánu taktický tah selhal úplně. Když se něco podobného při špatné formě stalo Arkadijovi, mohlo by se to stát i mně. Nebo také nemuselo. Určitě to ale není zaručený recept na úspěch. Když družstvo seřadíte obráceně podle ratingu s nejsilnějším šachistou na páté šachovnici, jeho sílu tím nezvýšíte ani nesnížíte, ale možná znechutíte některé hráče už před začátkem. Kdybych jistě věděl, že na nižší šachovnici uhraji lepší výsledek, tak bych podobné rozhodnutí přivítal, ale kdyby to nedopadlo dobře, dokázal bych si představit komentáře některých (naštěstí nepočetných) diskutujících. Na jedné straně je těžké hrát mnoho partií za sebou proti členům světové špičky, na druhé straně hrát každou partii na výhru (i černými) je podobně obtížné. Ani nechci znovu rozvířit diskusi na toto téma, jen chci na příkladu jiných ukázat, že to někdy může dopadnout špatně.

Vidíme, že většina příznivců má radost ze sledování s TOP týmy a pořadí dávaj na druhou kolej. Nejvíce to mrzí asi tým, zvlášť, když je to min. po šesté za sebou. Mají teď svazy, včetně našeho, násobně vyšší příjmovou složku než před deseti lety. Profi tým, jak u jiných sportů, by to posílit chtělo, jak je níže naznačeno. Samozřejmě by se (třeba sport. psychologovi) muselo říci co se přesně chce a on to přijmout, že to v šachu dá. Aby to nebyly jen vyhozené peníze a čárka. Marek Vokáč někde psal, že se o to snaží 4 roky, ale že nesehnal. Co by v jiném sportu, či nesportovním odvětví, se stalo? Měl by holt pak shánět někdo jiný. Marek skvělý trenér, na sehnání takové osoby bude skvělý třebas někdo jiný. Netvrdím, že se tím vše vyřeší, nikdy se ničím vše nevyřeší, ale jsou věci, které kládají mozaiku a mohou pomoci. Něco naznačil, o čem píše Tadeáš, i Robert Cvek

 Davida Navary je mi líto, že náročný turnaj dohrával nemocen, to ubírá sil násobně. A ještě kvůli takové situaci, říkám dávno, já bych klimatizace zrušil, kterej blbec to vymyslel. A ikdyž si člověk sám nepouští nebo velmi rozumně, tak se jinde tomu nevyhne. Teď jsem taky říkal u mobilního operátora ať šetřej a tím snížej platby lidem, proč venku 35° a u nich 18°, mazal jsem ven, že jsem první, že prý to maji lidi u nich rádi, volal ještě na mne prodavač s nudlí u nosu, jasně v tu chvíli rádi a druhej den na neschopence.

Děkuji za příznivé ohlasy i za konstruktivní kritiku.

Re Energie na druhou: Další knihu někdy napíši, ale zatím mám mnoho jiných povinností. Finanční a organizační stránka věci se mne příliš netýká, o tu se stará především Pavel Matocha.

Re 64: Něco na tom je, ale kdybychom zvládli i desáté kolo, dostali bychom slabšího soupeře než Francii. Zápasový Sonnenborn má něco do sebe, ale při daném systému se od sebe za 11 kol nestihnou vždy oddělit slabší a silnější družstva. Když Německo kdesi dole hraje s Francií, je to trochu zvláštní. Každý systém má své nedostatky. To počítání pomocného hodnocení je velmi divné, ale Američané by byli těsně první, i kdyby se počítalo normálně (úplný zápasový Sonnenborn nebo vzájemný zápas). Spíše se divím, že si po ME 2011 nikdo nevzpomněl, že takto se nejslabší soupeř škrtat nemá, tehdy to ovlivnilo pořadí na medailové pozici.

Re lykan: Ano, měli jsme střídat. Ale například Rusové s pěti elitními šachisty mohou prostřídat soupisku mnohem snáze než menší země jako my. Věřím, že volný den by mi pomohl hrát o trochu lépe, ale unavený hráč s ratingem 2740 hrající na 2700 týmu i tak může pomoci více než hráč s ratingem 2550 hrající na 2600. (Čísla jsou částečně vymyšlená a jejich smyslem není nikoho urazit.) Také proto kapitán chtěl, abych odehrál poslední tři zápasy. S tím přepálením máte pravdu i z hlediska nadměrné přípravy, ale já jsem se opravdu snažil odpočívat, chodil jsem na procházky, střídal přípravu se čtením a podobně. 

Jéžiš, tak ať se nároďák přihlásí do sedmikoláku v Pardubicích a ať neleze na olympiádu, když nejsou schopni respektovat pravidla. Naši konkurenti svoje první dva hráče tak neždímají, jako naše reprezentace, a proto jim v závěru nedojde dech. To je, jako by běžec na 10 kilometrů na začátku nasadil sprinterské tempo a diváci by se tetelili blahem, že vede. No jo, Pepo, ty za to nemůžeš, že ti nevyšel závěr, to zlá pravidla způsobila, že jsi skončil hluboko v poli poražených. Co jen na tý taktice zlepšit, to opravdu nevíme.

Paradoxně, základem našeho neúspěchu je, že naše mužské družstvo zvládlo na výbornou prvních 9.kol. V jiných sportech by to šlo přirovnat k přepálenému startu a k tomu, že se tak dostalo do té největší mlýnice. Možná by bývalo bylo snazší finišovat odněkud ze závětří - ale to také nemusí vyjít. 

To není o psychologovi. Chyběl masér Růžička.

Ďakujem za komentáre Davida Navaru a Tadeáša Kriebela, pre mňa ako fanúšika boli Vaše postrehy/glosy veľmi zaujímavé. Prajem tímu ČR veľa úspechov do ďalších súťaží, azda sa výrazný úspech dostaví už na nasledujúcej olympiáde. Inak na margo toho, že o víťazovi olympiády rozhoduje takéto pomocné hodnotenie považujem za úplne absurdné. Človek by si pomyslel, že po tom trapase z Malty 1980 azda dostanú funkcionári rozum a nastolia pravidlá, ktoré majú v sebe aspoň štipku logiky. (Zarážajúce o to viac, že sú medzi nimi i ľudia ako Makropoulos, s doslova osobnými skúsenosťami s Maltou 1980 !) No nezdá sa, že by šachisti boli viac inteligentným národom než nešachisti. Niekedy mám skôr opačný pocit...

Vážení a milí reprezentanti, Vaše hra byla bojovná a napínavá až dokonce. Za vše Vám patří ohromný dík a respekt.Už při devátém kole jste nadělali neskutečné starosti mnohým úspěšným mužstvům, a ty dvě nalosované země se nakonec jen tak tak vysmekli ze spárů Čechů. Nasazení i střídání hráčů nemělo chybu a ve stejně dobrých krocích bych pokračoval i do dalších olympiád. Jsme malá země, která má příliš málo šachistů v porovnání třeba s USA,RUS,UKR,IND, ale na té bedně příště už určitě budeme! 

Díky pánové, já si to užil  Ano, mohli jste pokazit začátek a vyhrát poslední dvě kola, což by Vás třeba vyneslo na 9-té místo a bylo by to považováno za úspěch. Jenže to bych neviděl hodně zajínavých zápasů s TOP týmy. Takže pro mne 29-té místo zklamáním není. Reálně to na bednu nebylo, tak jaký má smysl řešit, zdali 9-tí nebo 29-tí? Hraje se to vůbec pro diváky? 

myslím, že p.Jansa šel s kůží na trh v podobě povolání Vojty Pláta. Kdyby se mu nedařilo, měl by to p.Jansa těžké.

...pane Marhula,věřte mi,že si to myslím i já:-)IM Vojta Plát měl dostat více prostoru.Že je vynikající šachista.to potvrdil už mnoho krát!Všem nepřejícím .....dokázal,že na to má, být mezi naší špičkou.Před Olympiádou do Vojty šilí mnozí ne zrovna talentovaní šachisté....jistě si všichni na to vzpomenou! Vojto,ještě jednou GRATULACE!!:-)

Za sebe a teď už nově i za šachové fanynky ve firmě (byť umí sotva tahat, ale nadšením hýřily zejména po duelu s Polskem) gratuluji k výborným výkonům.

To, že poslední kola nedopadla a naší skončili kdesi na konci třetí desítky, považuji za irelevantní, protože se celou dobu drželi na špici a mj. neprohráli s vítězi olympiády (kdo krom Rusů to může o sobě říci také?).

„Cesta k cíli je mnohem důležitější, než cíl samotný“

Pro mne tedy vítězi jsou.

K cestám pro zlepšení se neodvažuji vyjadřovat, snad jen jedna úvaha, když jsem ještě trochu hrál šachy, tak mi výrazně pomáhala posilovna (vydržel jsem i po pěti hodinách hry více čilý, byť při mojí úrovni hry to stejně bylo na houby), tzn. určitě i myšlenkové hry souvisí s fyzickou kondicí. Ale to jen tak na okraj. V malé zemi čítající velmistry na desítky, je velký úspěch již to, že se dokážeme měřit se zeměmi x násobně většími (Polsko, USA apod.). Buďme tedy skromní.

Díky za skvělé zážitky a těším se na další.

P.S. Pane Navaro, pokud byste vydával další šachovou knihu, rádi bychom se nějak sponzorsky podíleli, budete – li mít zájem.

Pěkný večer všem

Poutník: řekl bych, že se mýlíte. intelektuální disciplíny jsou trochu odlišné. zatímco výhra na MS v basketbalu by určitě zvýšila mezi rodiči i dětmi zájem o basket, u šachů to takto úplně nefunguje. Ten zájem je principiálně buď mezi šachisty a jejich rodinami, nebo od rodičů/prarodičů/učitelů/..., kteří vidí u dítěte určité intelektuální nadání, které chtějí rozvíjet. A těch možností zas tolik není, kde je to ještě navíc spojené s hrou. Mě třeba výsledek na olympiádě nezarmoutil. Víc než to, že bychom byli třeba 16. místo 29. si cením toho, že jsme hráli s mnoha silnými soupeři a ve většině případů byli vyrovnaným soupeřem. To je pro mě úspěch větší, než případný posun o třeba 15 míst v tabulce výše. Jestli byly výkony proti Rusku a Ukrajině "velmi špatné", jak píše autor ... no, nevím, já bych to tak nenazval, ale budiž

Rozhodně by se mělo hrát - oympiáda na 13 kol s 2 náhradníky -nejlepší systém-k česku myslím- že bylo v silách a možnostech být do 10 místa -chtělo to nechat vše hrát p. pláta tj. 11 partií byl nejmladší a nejvíc odolný to zvládnout- měnit se měli hráči před ním. Věřím že příště bude i p. van  a jako 3 navarové -navara plát van a jistě  bude šance hrát o medaili. Rok 2018 to jistí. Jinak velmi gratuluji umístění ke konci olympiády kolem 5 místa již mnoho let nebylo.

Re Poutnik Nemohu souhlasit Cechy zajima uspech Viz sporty jako biatlon ci plazovy volejbal o kterych pred deseti lety nikdo neslysel na SP chodili jen pribuzni Pak se povedla jedna generace a najednou stavi v NMNM novou tribunu To same Sablikova a to same Krpalek Tzn po uspechu by nasledovalo to same s Davidem by se chtel fotit i kdejaky politik...

lipan:.... Mě velmi mrzí, jak naši nakonec dopadli, když si běžný občan poslechne zprávy nebo si přečte teletext na CT24, tak se zděsí jak naši dopadli....  Mohu tě ujistit, že běžného občana vůbec šachy nezajímají. Šachy zajímají jen šachisty a z těch valná většina akci sledovala. Čím menší sport, tím musí mít větší úspěchy, aby se o ně začala veřejnost zajímat. Tedy až Navara porazí Carlsena. To by byl nejlepší náborový počin pro získání zájemců o hru.

Doplním Pavla a Wlka ten osudový Škót bol Swanson :-)

Re ELOminator: To je samozřejmě pravda, ale myslím, že pravidelné střídání barev i sestavení soupisky podle ratingu a ještě spíše ve shodě s přáním hráčů většinou pomáhají harmonii v družstvu. (Pravda, dobré výsledky jí pomáhají více.) Střídání barev nemusí být pravidelné, ale hrát poslední čtyři partie černými nemusí být příjemné. (Viktor by to asi zvládl lépe než já, což je dáno i rozdíly ve stylu hry.) K tomu by stačilo, aby nám v desátém kole vyrovnali barvy a v jedenáctém dali bílé na první šachovnici. Pan Jansa mě proti Nizozemsku chtěl nasadit, protože to je velmi silné družstvo. Já jsem neodvolal účast, protože jsem nechtěl ostatním narušit barvy a měnit předběžně domluvenou sestavu.

No já bych k tomu jenom podotknul, že s tím ne/střídáním barev se v soutěžích družstev musí počítat, tam to holt člověk nehraje na ELO ale na výsledek družstva. A někomu se dokonce černými daří líp .

Nebo mají snad hráči ve smlouvě že se jim mají střídat barvy?

Opravdu velmi spravedlivá a transparentní pravidla, která rozhodují o 1. místě !

Výsledné umístěni z hlediska statistiky není nijak lichotivé, ale turnaj byl dobre rozehrán, mnoho výborných výsledků a jak všichni víme o úspěchu většinou  rozhoduje poslední kolo. Chtěl bych všem poděkovat za bojovnost. A hlavu vzhůru, nemáte se za co stydět.

Pokud jde o sportovní psychology, dvakrát jsme je na soustředěních krátce angažovali. Samozřejmě jen krátce a myslím, že mně to v roce 2012 pomohlo, ale poslední kola skončila neúspěchem i tehdy. Dlouhodobá spolupráce s dobrým sportovním psychologem by pravděpodobně přinesla výsledky, ale znamenala by i značné výdaje.

Ženám tento turnaj nevyšel. Hráčky se povětšinou věnují více studiu než šachům a těžko jim to můžeme zazlívat. V jiných letech často dopadají dobře, letos nikoliv. Už jsem se k tomuto tématu vyjadřoval někdy na přelomu července a srpna. Nevyčítám problémy současného ženského družstva ani jeho členkám, ani dalším hráčkám. České hráčky většinou mají jiné priority (zejména studium či zaměstnání) a těžko jim to můžeme vyčítat.

S tou fyzickou kondicí máte určitě pravdu, ale není tak snadné to změnit. Nevím, zda by mi pomohl spíše kondiční trenér, psycholog, nebo fyziolog. Vím, že bych příště měl jednu partii vynechat a připravovat se méně, ale je to těžké - střídání první šachovnice obvykle narušuje rovnováhu barev a zanedbání přípravy na partii může mrzet.

Držel jsem palce, ale zjevně to nestačilo

Díky Davide za vysvětlení, je fajn, když se dozvíme víc.

Tak snad příště!

 

Mně olympiáda bavila, alespoň ze strany našich mužů. Bylo se na co koukat. Řekl bych, že největším problémem nakonec nebyli naši soupeři, ale fyzička. Na té by mohli naši hráči zapracovat. Možná by také bylo zapotřebí udělat závěrečné soustředění před olympiádou, kde by prostě naši hráči se hojně věnovali fyzičce a v té souvislosti i nutné regeneraci a odpočinku.

Ženská reprezentace dopadla jako sedláci u Chlumce. Kdosi někde navrhoval jiné hráčky. To je zbytečné teď řešit, kdo ví, jaká bude situace před další olympiádou. V každém případě jsou výsledky tristní a odpovídají asi tomu, co naše ženy umějí. Možná by to chtělo jiného kapitána. Ale především silnější hráčky. Ty nemáme.

Re Lippan: S většinou souhlasím, jen bych se chtěl vyjádřit k té opravě minulých chyb. Na minulé olympiádě byly dva volné dny (po 5. a 10. kole) a věřím, že proti většině jiných soupeřů bych v posledním kole černé kameny udržel, ale Levon Aronian mě poráží pravidelně. V roce 2012 jsem odehrál všechny partie a nebyl důvod si stěžovat. V roce 2010 jsem střídal v prvním kole, ale volný den mi chyběl spíše na konci. Všechny partie hraje také Anish Giri a po soutěži naznačil, že ho to vyčerpalo. Anish je o devět let mladší než já a určitě má více energie.

Samozřejmě netvrdím, že jsme udělali všechno správně, zjevně se staly chyby a ke spokojenosti s vlastním výsledkem mi chybí přinejmenším půl bodu. (Partie se Sergejem Karjakinem a Pavlem Eljanovem jsem sehrál špatně, čehož soupeři dobrou hrou využili.) Jen chci naznačit, že není vůbec jasné, co přesně se mělo zlepšit, aby se dosáhlo lepšího výsledku. A ještě podstatně obtížnější je určit to předem.

d Lippan: byl bych v klidu - běžný občan si výsledky číst nebude a kdyby, tak se nezděsí, protože vůbec netuší, zda je to dobré/špatné umístění Jinak jsem nevěděl, že ještě běží teletext......

Davide, moc děkuji za pohled do zákulisí i za váš výkon i obětavost pro tým. Já už vám dříve poděkoval několikrát jakož i všem dalším hráčům, hráli jste na hraně možností s mimořádně silnými týmy a pro nás diváky to byl nezapomenutelný zážitek. Zahráli jste velice dobře. Bohužel pravdu mají i kritici, kteří nevidí posun v řešení problému posledních kol, který se stále opakuje a řešit by se měl. Ale jew potřeba v klidu najít řešení. Jinak díky, fascinující olympiáda z hlediska českého fanouška, lepší než ty minulé, mě jste výkonem potěšili. Ta Francie opravdu mrzí, ale to je holt život... Tak snad příště!

Mě velmi mrzí, jak naši nakonec dopadli, když si běžný občan poslechne zprávy nebo si přečte teletext na CT24, tak se zděsí jak naši dopadli. Ti lidé samozřejmě nic netuší o tom jak naši hráli, bojovali a s jakými týmy se střetli jak jsme to my sledovali detailně po celou dobu olympiády. Já jako fanoušek oceňuji konkrétní výkony v jednotlivých kolech, ale vedení svazu musí deklarovat výsledky týmu a i jasný cíl byl vylepšit umístění z minulé olympiády. To se sice smolně, ale naprosto jasně neporařilo. Mnozí by řekli i spravedlivě, protže pravidla jsou prostě taková a stejná pro všechny, proto se s tím muselo počítat. Když se vrátím k rozhovoru s Viktorem Lázničkou před olympiádou, jasně tam zmiňuje problém výkonnosti v závěrečných kolech. V tomto smyslu se tohle vůbec nezměnilo. David opět hrál zase všechno jako vždycky (to je opravdu unikát na první desce), tak kritici se oprávněně ptají, kde je ten posun (změna k lepšímu) a kde je oprava minulých chyb... Já proti psychologovi nic nemám, jen nevím, jak by konkrétně pomohl. Zakázal by Zbyňkovi nastoupit v posledním kole kvůli únavě? Nebo zakázal Viktorovi hrát Trompowského a neriskovat?...

Jen se vyjádřím k otázce svého střídání. V závěru mi zjevně chyběla energie. V prvním kole jsem chtěl nastoupit, protože jsem se potřeboval rozehrát. Můj výkon byl poněkud nejistý, ve druhém kole by na bod nestačil. Mé střídání ve druhém kole by narušilo barevnou rovnováhu. S panem Jansou jsme se shodli, že bych měl ve druhé polovině soutěže jednou střídat, ale nenašli jsme k tomu vhodnou příležitost, tedy zápas s relativně slabším družstvem. Před devátým kolem pan Jansa byl připraven mě vystřídat, pokud nebudeme hrát proti silným Holanďanům. Právě ty nám los přidělil, tak jsme se dohodli, že nastoupím. Kdybych proti Holandsku střídal, reálně by se mohlo stát, že by Viktor odehrál poslední čtyři partie černými. Ráno před zápasem jsem zjistil, že jsem nemocný - den předtím jsem si příliš brzy sedl do klimatizovaného autobusu a unavený organismus to nenesl dobře. (Na partie jsem se připravoval tři až čtyři hodiny denně. To je dvojsečné, ale proti Fabianovi a Maximovi mi to pomohlo.) Jelikož jsme sestavu měli domluvenou, rozhodl jsem se nic neměnit a nastoupit. V den devátého a desátého kola jsem posmrkal okolo pěti balíčků kapesníčků denně, zhruba 13 až 15 za partii. Shodli jsme se, že v posledních dvou kolech bych měl nastoupit. S Anishem jsem v dobré partii udržel remízu. S Pavlem Eljanovem jsem hrál na výhru, ale po Jc6-d8 se mi pozice přestala líbit, jezdec na f4 by mi dost vadil. (Stockfish preferuje bílou pozici, ale myslím, že nemá pravdu. Teď bych tipoval rovnováhu, ale při partii mi byla sympatičtější černá pozice.) Při oběti pěšce d3-d4 jsem si nemyslel, že stojím lépe, o pár tahů později bych remízu určitě bral. V pozici jsem se zamotal a zaslouženě jsem prohrál. Možná nejpraktičtější v dané situaci bylo hrát bílými na remízu, ale kdyby zápas skončil 1,5:2,5, asi by mi za to nikdo nepoděkoval. Pavel Eljanov tou dobou měl 3/7, takže jsem měl vyšší ambice. (Což není samo o sobě špatné, ale musí jim odpovídat i úroveň hry, což toho dne nebyl můj případ.) Při posledním kole jsem se už opět cítil celkem dobře.

Tento komentář jsem napsal, abych umožnil nahlédnout do zákulisí. V družstvu jsme se shodli, že bych měl jednou střídat, ale bylo velmi obtížné najít ten správný moment. Vynechání první šachovnice kromě jiného posouvá barvy následujícím šachovnicím.

Jen upřesním - kombinoval jsem slova typu "minulý", "rok" a "soustředění" a vypadlo mi tam to prostřední, byl jsem minulý rok ve Vráži, kde to téma bylo na programu (před ME). Nevím, zda se něco podobného řešilo letos, ale smysl mého sdělení by to zásadně měnit nemělo.

Ale je fakt, že pokud se z důvodu ušetření pár šestáků škrtnul z výpravy psycholog, tak by se měli chlapci na svazu do budoucna zamyslet

No každopádně gratulace Vojtovi k vydařené Olympiádě a v globálu - no něco takového jsme čekali, však nejsme dnešní a furt je lepčí sledovat silný turnaj se slabým závěrem než naopak.

wlk: Jistě, že se též ozvete, "Československá" knížka, psaná Slovensky.

..jinak každé pom. hod. má své pro a proti. Tento systém je možná z nějaké logiky odvozen, že nestačí mít silného soupeře a zadramo body, ale je potřeba něco uhrát. Ale matematicky nesedí. Když "prostřední" (90.)  tým porazíme 3:1, což není extra úspěch, tak je potřeba pro stejný přísun bodů hrát s Ruskem 2:2. Tedy, kdo odehraje špici, bude na tom asi hůře jak ti co jdou zezadu. Proto naši, ač potkali komplet špičku, nejsou na tom buchví jak v bodové skupině. Ikdyž je asi už jedno, jestli 23. nebo 30.

Pavel Ch ma rychlejsie prsty :-)

Naozaj je to tak, ak by Bluebaum nevyhral, zlato by brali Ukrajinci. Ak neveríte, môžete si stiahnuť losovací súbor z chess-results a v swissmanageri prepísať len tento jeden výsledok. Po 36 rokoch sme na vlastné oči zažili deja vu z Malty 1980, kde rozhodol o zlate Sovietov pred Maďarmi súčasný podkápo FIDE Markopulos proti nejakému Škótovi.

To už tady bylo i za klasického B-H. Maďarsko po seznačním zlatě sahalo po titulu i za 2 roky. A mezi SSSR a Maďarskem se rozhodovalo také někde na n-tém stole. Pozice vyznívajíc pro borce co dělali body Maďarům, nakonec dopala opačně a zlato bral SSSR. Viz Maďarské zlato a polozlato, z knížky Šachové olympiády, vydané po Lucernu 1982.

@mircea: škrtal se výsledek nejhoršího mužstva, a tento souboj se odehrával na dálku mezi Jordánem (který Ukrajina porazila 4:0) a Německem (který jen 2,5:1,5)

Nerozumím tomu, proč se rozhodovalo zrovna na 28. stole. Estonsko nehrálo ani s USA ani s Ukrajinou a Německo jenom s Ukrajinou. Tak to by snad výhra Německa měla hodit spíš Ukrajině. Nebo prostě Ukrajinci potřebovali výraznější výhru Německa? Pak ale USA vyhrál olympiádu spíš Estonec Šiškov na 4. než Němec... Kde je tedy chyba v úvaze?

možná to vyzní drsně, ale já si říkal, že to vezme zase takový konec a v duchu jsem si Davida nechal sedět už proti Holanďanům

a když opět hrál proti Girimu, bral jsem to pro něj jako odměnu, ale nechal bych ho stát proti Ukrajině

 

Z minulosti víme, že volná kola Davidovi moc nepomohla, přesto bych to zkusil. Vojta si zasloužil hrát. Do posledního kola bych dal přednost Vlastovi před Zbyňkem, myslím, že se na Zbyňkovi projevila únava.

 

Kapitán to má na místě těžké. Na druhou stranu je tu opakující se trauma posledních kol a chce se to tímto vážně zabývat. Úspěch = výhra v posledním kole + dobré umístění před posledním kolem.

 

Jinak i za mě pánové, dobrý. Dívat se, jak hrajete celý turnaj vepředu a děláte dobré výsledky se silnými týmy byla radost.

Sestavu to chápu. Ale jedno nepochopím, proč David hrál všech 11 partií. Od 3-4 kola je samozřejmě nutnost aby hrál. Ale proč první dvě kola? 

Pěkně napsáno, Tadeáši.

Váš humor neurazí a přitom problémy neskrývá.

Propadáky našich hráčů v posledních kolech olympiád jsou už zajímavým příspěvkem - do oblasti sportovní psychologie!  Baku 2016, Tromso 2014, Istanbul 2012 – v posledním kole vždy kolaps a prohra 1:3.  Psychický tlak posledních kol zvládají naši hráči výrazně hůře, než jejich soupeři.  Neschopnost poučit se z těchto opakovaných nezdarů je velkou chybou a velkým nedostatkem, a to především hráčů samotných, ale zřejmě i nehrajícího kapitána týmu.

No tak mladý junior hodil rukavici i těm nejkritičtějším diskutérům. To víc jak diskuse o výkonu našich, proběhla hlavně včera, bude nejspíš o komentáři.