Sokol Vršovice – 1. Novoborský ŠK “B“ 3:5

Čtvrté kolo prvních lig bylo vůbec prvním, které kolidovalo s německými soutěžemi a do značné míry tak ukázalo, jak se jednotlivé týmy vyrovnají s absencemi svých nejlepších hráčů. Nám v zápase na půdě velmi silného a hlavně vyrovnaného týmu Vršovic chyběli Marek Vokáč s Jiřím Jirkou, soupeř byl naopak oslaben o hosty Honzu Sodoma a Štěpána Formana, z tohoto dua by však v každém případě mohl nastoupit pouze jeden. Co se ratingového rozložení sil na šachovnicích týká, s výjimkou první šachovnice byli vršovičtí na všech dalších mírní favorité. Za pozornost pak stojí ještě jedna skutečnost – poprvé v kariéře v soutěži dospělých se mi stalo, že jsem patřil do té starší poloviny družstva – nastoupili jsme totiž dokonce hned se 4 hráči ročníku 1988 a mladšími. 16:50 Doplněno o partie

Samotný zápas se pro nás zpočátku nevyvíjel příliš dobře – hůře stáli Tomáš Kulhánek, Honza Vrána i Péťa Kučera ml., já jsem se navíc vcelku brzy dostal do časové tísně. Museli jsme tak odmítat remízy v partii Péti Kučery st. i Soni Pertlové. Naše obavy se prakticky vzápětí potvrdily, když prohrál Honza Vrána. Proti Honzovi Svatošovi se nejprve zbavil dvojice střelců za zablokování centra, nicméně vzniklá pozice se mu příliš nelíbila, a tak po chvilce centrum opět otevřel. Tímto prazvláštním postupem se bez možnosti rochovat dostal pod tlak zejména na královském křídle a tomuto tlaku také podlehl – 1:0. Naši další mladíci sehráli partie o poznání povedenější – Honza Oreský při své prvoligové premiéře postavil v paulsenovi velmi perspektivní pozici s trvalou poziční výhodou, kterou mu zaručoval postouplý pěšec na e5. Ten zároveň zaručoval důležitý opěrný bod d6, od jehož obsazení již ke konci partie nebylo daleko – 1:1

Po smolné porážce na čas ve druhém kole se nyní na té příznivější straně štěstěny ocitl Péťa Kučera mladší. Nutno ovšem přiznat, že zahájení se mu proti Vratislavu Kohoutovi vůbec nepovedlo a nezávislý pozorovatel by soudil, že pozice černého se během několika málo tahů musí zhroutit. Následná analýza však ukázala, že se Péťa bránil velmi vynalézavě a přímá cesta k výhře zde skutečně nebyla. Bílý se tak zřejmě měl spokojit s lepší koncovkou, to se ale v takovéto pozici, která si přímo říká o zakončení útokem na krále, připouští jen těžko. Kohout nakonec tak dlouho hledal kombinační řešení, až nezvládl časovou tíseň – 1:2. David Kubečka zvolil na můj přijatý dámský gambit vedlejší variantu, která obvykle končí po výměně dam tupějším typem pozice. Nicméně k výměně nedošlo a po rozehrání svého páru střelců jsem začal počítat útoky na královském křídle. Podařilo se mi sice rozbít králův kryt a vyhnat ho až na e2, spotřeboval jsem však téměř veškerý svůj čas. Ten mi pak chyběl k nalezení přesnějších tahů (např. 28...Sd4) a po rozehrání soupeřových figur už mi zřejmě nezbývalo, než pozici převést do remízové věžovky – 1,5:2,5.

Péťa Kučera starší zahrál na Šelelja svou tradiční variantu – ve slovanské vyměnil na d5 a začal trpělivě stupňovat svou drobnou výhodu. Protože nástup na královském křídle k ničemu nevedl, musel Péťa trošku riskantně otevřít centrum, ale když se vyjasnilo, že ztrátu d-pěšce dokáže vždy kompenzovat dobráním na b7, tak bylo jasné, že i zde bude ve stupňování výhody pokračovat. Vše nakonec vyvrcholilo hezkou ukázkou převahy jezdce nad střelcem – 1,5:3,5. Za této situace jsme dohrávali 2 horší věžovky, které se ale v podstatě každým okamžikem zlepšovaly, a také partii Soni Pertlové s Michalem Schulou, kde Soňa měla zřetelnou výhodu, ale začínal jí pomalu docházet čas. Naštěstí se Tomášovi Kulhánkovi, který byl již od zahájení s Francouzem Clérym pod nepříjemným tlakem, podařilo přejít do teoreticky jasně remízové koncovky, a tak Soňa mohla z pozice síly nabídnout remízu – 2:4. Ještě před Tomášem ale skončil Martin Černý. Tomu se zahájení s Krňávkem příliš nepovedlo, zvláště příliš optimistický postup h-pěšce bych rozhodně nedoporučoval k opakování. Na h6 sice stál opticky dobře, ale vzniklá věžovka byla díky němu prohraná, protože černý mohl neustále hrozit přechody do pěšcovky. Koncovku však Martin sehrál výborně – zaktivizoval svou věž, volného pěšce zastavil králem a rázem nebylo vůbec jasné, kterak Krňávek pozici prolomí. A ani v partii se mu to nakonec nepovedlo – 2,5:4,5. Chvíli poté udržel remízu i Tomáš Kulhánek a my si tak připisujeme výhru 5:3.

Se silným soupeřem, kterého se nám nepodařilo porazit ani loni v kompletnější sestavě, tak připisujeme důležitou výhrou, kterou jsme se osamostatnili na 2. místě tabulky. V dalším kole nás doma čeká průběžně třetí Vyšehrad, který díky 3 výhrám a jediné prohře zažívá po skromnějších letech opět velmi vydařenou sezonu.

Sokol Vršovice	3:5	1. Novoborský ŠK “B“
Cléry Nicolas (2349)	½	Kulhánek Tomáš (2409)
Šeleljo Daniel (2340)	0-1	Kučera Petr (2305)
Kubečka David (2293)	½	Vaculík Martin (2288)
Schula Michal (2312)	½	Pertlová Soňa (2239)
Svatoš Jan (2299)	1-0	Vrána Jan (2219)
Krňávek Lubomír (2266)	½	Černý Martin (2197)
Kohout Vratislav (2173)	0-1	Kučera Petr (2143)
Erban Tomáš (2142)	0-1	Oreský Jan (2084)

Partie

Odkazy

databáze ŠSČR